Ottův slovník naučný/Blíženci (právo)
| Ottův slovník naučný | ||
| Blíženci | Blíženci (právo) | Blíževedly |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Blíženci (právo) |
| Autor: | Ferdinand Pantůček |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 157–158. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Blíženci. Ve smyslu právním má pojem tento význam zvláště v otázce prvorozenství. Ježto osobnost dle římského i dle rakouského práva počíná okamžikem oddělení dítka od těla mateřského, musí ten z blíženců, kdo tvrdí, že jest prvorozený, a z toho práva nějaká, na př. posloupnost u fideikommissu (§§ 619. až 621. obč. zák.) odvozuje, v případě sporném skutečné své dřívější narození dokázati. Nepodaří-li se mu důkaz tento, neplatí domněnka, že by b. v jeden okamžik osobnosti došli (§ 25. obč. zák. a contr.), nýbrž ten z nich je ve výhodě, kdo v držbě práva na prvorozenství závislého stojí, ježto druhému jest žalovati a důkaz svého prvorozenství prováděti. Pčk.