Ottův slovník naučný/Berušky
Ottův slovník naučný | ||
Berunka | Berušky | Bervic |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Berušky |
Autor: | František Vejdovský |
Zdroj: | Ottův slovník naučný: Třetí díl. Praha: J. Otto, 1890. S. 878. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Berušky, název korýšů stejnonohých, z nichž jedni na zemi žijí a odtud b. zemské se zovou, kdežto druzí ve vodách se zdržujíce jménem b-šek vodních se označují. O těchto viz čl. Asellus. — B. zemské (Oniscidae) jsou těla oválného, na hřbetě vyklenutého; vnitřní tykadla jsou zakrsalá, zevní za to dlouhá. Oči sedí po stranách hlavy. Prvý článek hrudní obrůstá se stran hlavu, sedmý jest hluboce vykrojen. Sedm párů noh uspůsobeno k chůzi, všechny zadní články jsou volné. Pět párů noh na zadní části těla kryjí se střechovitě, nejpřednější pak obsahují vzdušné komůrky ve větvích postranních. B. zemské žijí na vlhkých místech vyhledávajíce v soumraku a za noci potravu. Známo jest více než 250 druhů. Z Čech popsal Schöbl 23 druhy z rodů Armadillidium, Oniscus, Porcellis, Typhlonisus, Ligidium, Trichoniscus a Haplophthalmus (»Živa«, 1861). Týž autor pozoroval též velmi podivný způsob rozdělení a funkce pohlavních orgánů, dle něhož vejcovody prvotně vůbec ani na venek neústí, nýbrž jen zásobárny chámů (receptacula). Pohlavní otvor vytvoří se teprve po jarním svlékání mezi 5. a 6. článkem, když již chám po rozpuknutí zásobáren vnikl do vejcovodů. Oplozená vajíčka přejdou do dutiny tělesné a odtud pohlavním otvorem do vaku vaječního, zevního. V pravdě není známo nic podobného v celé říši živočišné. — Jiné a velmi četné formy b-škám zemským příbuzné žijí v moři buď volně, buď cizopasně. Viz čl. Isopoda. V.