Ottův slovník naučný/Beneficiální věci
Ottův slovník naučný | ||
Benedykt | Beneficiální věci | Beneficiarius |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Beneficiální věci |
Autor: | Jiří Pražák |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 745. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Beneficiální věci (bona beneficii) jsou v právu církevním ony věci církvi náležející, jichžto důchody slouží k uhrazení nákladu na výživu držitelů těch kterých úřadů církevních. B. v. jsou také protivou jmění zvaného fabričním (bona fabricae), jehožto důchody slouží k uhrazení věcného nákladu kultu; oba tyto druhy jmění opět mají to společné, že slouží účelům církevním pouze nepřímo, totiž skýtáním důchodů, kdežto proti tomu t. zv. věci svaté (res sacrae) přímo slouží účelům bohoslužby. Z toho vyplývá, že, kdežto svaté věci často církvi ani nenáležejí (na př. kaple zámecké), b. v. rovněž jak fabriční jmění musí býti vlastnictvím toho kterého církevního ústavu, ač mají-li účelu svému dostáti. Jen tenkráte mohlo by tomu býti jinak, kdyby příslušelo církevnímu ústavu právo požívací v příčině statku, jiné osobě náležejícího, případ to zajisté málo praktický. Pžk.