Ottův slovník naučný/Bahreinské ostrovy

Ottův slovník naučný
Bahrdt	Bahreinské ostrovy	Bahuche

Údaje o textu
Titulek:	Bahreinské ostrovy
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 83. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Bahreinské ostrovy, zvané též Avalské, skupina ostrovů v Perském zálivě při břehu arabském, v zátoce Bahreinské, mezi poloostrovem Katarem a mysem Tannúra, při 26° s. š. a 50° 30’ v. délky. Hlavní ostrov sluje Bahrein (Aval, Samak), 52 km dl. a 15 - 16 km šir., jest uprostřed pahorkatý, na pobřeží plochý. Vody pramenité uvnitř jest dostatek, na břehu nedostává se jí, za to však prýští velmi hojně na dně mořském. Úrodná půda plodí datle, mandle, fíky, granátová jablka, výtečné citrony, víno, pšenici a ječmen. Na ostrově jest asi 15 osad a na sev.-vých. hl. město Menáma (Aval) asi s 25.000 obyv. a dobrým, ale těžko přístupným přístavem na straně severní a s menším, leč jistějším, na jihovýchodě. Před větry chrání oba přístavy ostrov Arad, malý sice, slavný však svými perlami, středisko lovu perel, který jest přední živností ostrovanů. Provozuje se v dobách teplejších (od dubna nebo května do října) na 2-3 tisících lodí majících po 8-20 mužích. Potápěči jsou černoši, placení velmi bídně. Roční výnos obnáší 2-3 mill. zl. Obchoduje se na místě lovu: tři čtvrtiny výtěžku skoupí obchodníci indičtí. Kromě perel vyváží se z ostrovů želvina, ploutve žraločí a datle. Na zmíněných dvou ostrovích a několika jiných menších žije celkem 70.000 lidí pod jednotlivými šejchy z rodu Kalífa. - Ostrovy ty známy byly svými perlami již starým Řekům a Římanům; patřily pod moc perskou, arabskou a portugalskou (brzy po dobytí Ormuzu r. 1507). Portugalci vzdali se jich, když ztratili Ormuz (1622), načež zápasili o panství nad nimi Peršané s Araby, až r. 1784 domohl se jich trvale rod Kalífů z Ahsy; od roku 1861 uznávají Kalífové ochranu anglickou.