Ottův slovník naučný/Běžeck

Ottův slovník naučný
Běžci	Běžeck	Běžeckaja pjatina

Údaje o textu
Titulek:	Běžeck
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 938. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bežeck

Běžeck, új. m. v rus. gub. tverské na l. bř. ř. Mology, se 6668 ob. (1885). Vyskytuje se již od r. 1137 s názvem Běžeckij Rjadok, později Běžeckij Verch. Město staré, jež stálo asi 10 km na jih od nynějšího, náleželo k vel. kníž. novgorodskému a bylo hlavním městem běžecké pětiny — Běžeckaja pjatina — jedné z pěti částí Vel. Novgorodu, jež dělila se na polovinu bělozerskou a tverskou. Ve stol. XV. náležel B. k údělnému knížectví Tverskému, po jehož pádu (1485) připadl panství Moskevskému. Za prvního rozdělení Ruska na gubernie (1708) přikázán B. ke gub. ingermanlandské, r. 1732 k moskevské; r. 1775 stal se új. městem gub. tverské. Průmysl a obchod nynější proti dřívějšímu ochabl. V průmyslu vyniká železářství; předměty vývozy do Petrohradu a Moskvy jsou: obilí, plátno, kůže, máslo, drůbež. — Běžecký újezd v sev.-vých. gub. tverské má na 8408 km² 228.879 ob. (1885).