Ottův slovník naučný/Běžci

Údaje o textu
Titulek: Běžci
Autor: Vilém Kurz
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 938. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Běžci

Běžci (Cursores, Brevipennes, Ratitae), řád ptáků vynikajících značnou velikostí těla, silnýma nohama o třech (výjimkou o 2 nebo 4) prstech, zakrnělými křídly a hrudní kostí plochou. Peří nemá souvislých praporků, nýbrž bývá žíňovité a vlnovité. Krk a nohy jsou prodloužené, hlava poměrně malá. Pohybují se výlučně běháním, za kterouž příčinou se vyvinuly i v kostře mnohé zvláštnosti. Kosti vůbec jsou silné, málo duté. Obratlů bývá na krku a hrudi 24—26, v kříži 16—20 a v ocase 7—9; hákovitých výběžků na žebrech není; klíční kosti nesrůstají v kosť vidličnou, kiviům vůbec scházejí. Plochou hrudní kostí tvoří protivu k ostatním ptákům, jejichž hrudní kosť má hřeben (carinatae). Kosti kyčelní jsou prodlouženy; zadní čásť kosti stydké nebývá spojena s kostí sedací; u trojprstých pštrosů stýkají se kosti sedací pod pateří, tu neúplně zkostnatělou, při pštrosu africkém pak jsou obě kosti stydké na břišní straně spojeny. Křídla jsou trojprstá nebo jednoprstá (kasuar, kivi). B. výborně běhají, živí se bylinami, listím, zrním a menšími zvířaty. Žijí v rodinách nebo hejnech; hnízděním se hlavně zabývají samci. — Čeledi: 1. Pštrosové Starého světa (Struthionidae). 2. Pštrosové Nového světa (Rheidae). 3. Kasuaři (Casuaridae). 4. Kivi (Apteryx, v. t.). O vymřelých běžcích viz Australie (str. 1067.). Kz.