Ottův slovník naučný/Aubanel
| Ottův slovník naučný | ||
| Aubach | Aubanel | Aubanus |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Aubanel |
| Autor: | Jaroslav Vrchlický |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1005. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Théodore Aubanel |
|
Aubanel [ób-] Théodore Jos., básník provençalský, (* 1829 v Avignonu, † t. 1886). Otec jeho byl typograf, a u něho měl mladý A. první příležitost seznámiti se s národní literaturou provençalskou. V létech 1852-53 byl již spolupracovníkem listu »Prouvençalo«, který založil Roumanille na zvelebení samostatné literatury provençalské. Roku 1854 byl jedním z prvních zakladatelů společnosti literární »Felibrů« a účastnil se horlivě všech slavností a závodů básnických, kteréž ona pořádala, byl nejednou soudcem a rozhodčím, později i předsedou jejich. Při těchto příležitostech proslovil mnoho řečí a básní důležitých pro význam národní literatury provençalské. R. 1860 vyšlo hlavní jeho lyrické dílo Miougrano entreduberto (Otevřené granátové jablko), kniha plná ohnivých, nadšených, skvělým již. koloritem vynikajících básní, která A-a proslavila doma i za hranicemi. R. 1878 vyšla v novém vydání. A. je tvůrce elegie provençalské, původní její rámec hojně rozšířil opěvuje všecky vztahy životní a střídaje všecky nálady lidského srdce. Sem tam lehký nádech mysticismu a pravé, tklivé víry dodává celku zvláštního půvabu. Slavná je v genru tom zvláště jeho báseň »Zádušní mše«. Mimo básně napsal A. též drama Lou Pan dou pecat (Chléb hříchu), které přes veškeru brutálnost realistických scén dobylo velkého úspěchu v Montpellieru a Avignoně. Jiná dvě dramata Lou pastre (Pastýři) a Lou raubatori (Lupiči) provozována nebyla. Roku 1885 vyšla dlouho očekávaná jeho sbírka Li Fiho d’Avignoun (Dívky Avignonské), avšak jen v počtu velmi malém pro nejužší kruh přátel básníkových. V této se objevuje celá stupnice velkého lyrika v bohatosti úplné, barvami sršící a rozmanitostí sujetů překvapující. Do češtiny přeložil některé básně A-ovy J. Vrchlický (Kováři, Píseň lásky, Atavismus). -cký.