Ottův slovník naučný/Altmark
| Ottův slovník naučný | ||
| Altmann | Altmark | Altmühl |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Altmark |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 21. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Stará marka |
|
Altmark (Stará marka), nazývá se bývalá prov. braniborská, kteráž ohraničena jsouc na sev. a záp. Hannoverskem, na jihu a vých. bývalým vévodstvím magdeburským, tvoří nyní severní čásť vládního obvodu magdeburského v pruské provincii Sasku. Na rozloze 4523 km² s 201.543 obyv. (1880) obsahuje čtyři kraje: stendalský, salzwedelský, osterburský a gardelegenský. Hlavním městem je Stendal. Povrch půdy je rovinatý, jenom na jihozáp. vystupuje pahorkatina Hellberge zvaná. Hlavní řekou jest Labe, do něhož se tu vlévají Ohra, Tanger, Aland, Jeetze a Dumme; z jezer zdejších známo jest jezero Arendské svou hojností ryb. Ačkoli A. na mnohých místech jest písčitá nebo lesem porostlá, má přece v nížinách velmi dobrou půdu a bujné lučiny, zvláště pak úrodná je končina zvaná »Wische«, severovýchodní to část mezi Labem a Uchtou. A. zřízena byla pode jménem marky severní (Nordmark) aneb marky severosaské (Mark Nordsachsen) r. 931 od krále Jindřicha I. na obranu vévodství saského proti sousedním Slovanům polabským. Po prvých markrabích Bernhardovi, Geronovi a Dietrichu z Ballenstedtu obdržel hodnost tuto rod z Walbecka (984—1056) a po něm rod Stade (1056—1130). Markrabí Udo II. (1057—62) zvolil za sídlo své Soltwedel nebo Salzwedel a od té doby nazývala se země markou soltwedelskou, kdežto později vyskytují se (ale jen mimochodem) ještě jména marky stendalské a marky tangermündenské. Jméno A. zobecnělo teprve ve století XIV. Po smrti markrabí Konráda z Plötzkau dostala se A. 1134 Albrechtu Medvědovi (v. t.) z rodu askánského; když pak tento r. 1142 od císaře Konrada III. marku severní jako říšské dědičné knížectví v léno obdržel a r. 1157 říšským markrabím braniborským se stal, zanikl lenní poměr k vévodství saskému a dějiny A-y splývají od té doby úplně s braniborskými. Koncem XVIII. století obsahovala A. šest krajů: Stendal, Tangermünde, Seehausen, Arendsee, Arneburg a Salzwedel. Mírem v Tylži r. 1807 odstoupilo Prusko A. království vestfálskému, při němž zůstala do r. 1813 tvoříc čásť departementu labského. V novém rozdělení říše pruské r. 1815 přivtělena jest k vládnímu obvodu magdeburskému.