Ottův slovník naučný/Altmann
Ottův slovník naučný | ||
Altliebe | Altmann | Altmark |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Altmann |
Autor: | Josef Svátek, redakce |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 20-21. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Altmann: 1) David z Eidenbergu, dovedný malíř a zámožný měšťan hradčanský v Praze na začátku XVII. stol.; mimo některé oltářní obrazy v kostelích pražských maloval roku 1632 z přátelství k opatovi Kašparu Questenbergovi bezplatně pobořenou od Sasů a znova zbudovanou síň knihovny kláštera strahovského, jíž věnoval sám také vzácnou biblí německou. — 2) A. Jiří, otec předešlého, dvorní kovář císaře Rudolfa II. a usedlý měšťan hradčanský; byl cís. listem ode dne 4. září 1590 povýšen do stavu vladyckého s přídomkem »z Eidenbergu«. — 3) A. Ondřej, dvorní zvonař císaře Rudolfa II., jenž žil na začátku XVII. st. v Menším městě pražském v domě u »Petržilků« na náměstí malostranském (nyní č. 272), kdež měl velikou dílnu zvonařskou, která přiléhala ke staré hradební zdi malostranské a jejíž základy za našich dob odkryty byly. Zde lil mnoho kovových desk náhrobních a zvonů, mezi nimi r. 1604 zvon s českým nápisem pro věž protějšího chrámu sv. Mikuláše, největší ze šesti zvonů tamních. Připomíná se ještě po r. 1620 mezi katolickými měšťany malostranskými. Svk.
4) A. Anton (* 1808 ve Vídni — † tamtéž 1871), krajinář, jehož obrazy vyznamenávají se šťastnou volbou motivů, svěžestí barev a neobyčejnou líbezností komposice. Z větších obrazů jeho vytknout! sluší tyto: Krajina lesní (1851), Studánka polní (1851), Krajina po dešti (1852) a j. red.