Ottův slovník naučný/Alma-Tadema
Ottův slovník naučný | ||
Almásy | Alma-Tadema | Almaty |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Alma-Tadema |
Autor: | Renata Tyršová |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 934. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Lawrence Alma-Tadema |
Alma-Tadema Lourens, slavný malíř figurální, nar. v Dronrijpu v Nizozemsku. Otec jeho, notář, maje v úmyslu věnovati jej povolání právnickému poslal ho na gymnasium. Záhy však přemohly vřelá touha hochova po umění a známky velkého nadání jeho odpor otcův a mladý Lourens mohl zaměniti latinské školy s akademií antverpskou. Setrvav zde od r. 1852–1859, přestoupil pak do atelieru Leysova. Směr Leysův byl mu sympathickým pro antikvární ráz, pro snahu nesoucí se za oživením minulosti, hlavně ve výjevech povahy intimnější. Již tehdáž súčastnil se též provádění freskových maleb v radnici antverpské. V prvním větším samostatném obraze A.-T-ově z r. 1861 Vychování synů královny Klotildy jeví se vliv Leysův způsobem rozhodným. Záhy opustil však A.-T. co do volby látky a hlavně co do techniky směr mistra svého, maje s Leysem společny jen některé stránky a vlastnosti tvoření uměleckého. Jako on obmezoval se též A.-T. výhradně na líčení minulosti, vyhýbaje se velkým historickým momentům a opíral se při pracích svých o solidní základ nejbedlivějšího studia kulturně historického a archaeologického. – Brzy po prvním úspěchu svém vybral se A.-T. na cesty po západní Evropě a Italii. Přesídlil se mezi tím do Brusselu a r. 1869 usadil se trvale v Londýně. Od té doby těší se v této nové své vlasti nejskvělejším úspěchům čestným i hmotným. O světové výstavě v Paříži r. 1867 vystavil své obrazy naposledy v oddělení belgickém. R. 1876, jsa již členem král. akademie londýnské. přijal také občanství anglické. – Ranný středověk, jenž A.-T-ovi poskytl podnět k prvnímu většímu obrazu, přestal jej brzy poutati. Obrátil se pak pro látku do starého Egypta. Po obraze Jak před 3000 roky se bavívali následovala r. 1865 Egyptská hra. Také během pozdějších let sáhl A.-T. nejednou ještě k motivům egyptským. tak v Mumii, Desáté z ran egyptských a j. Především jest to však starověk klassický, soukromý život Řekův a Římanů, jehož líčení A.-T. štětec svůj věnoval se zálibou napořád výhradnější. Od Catulla u Lesbie a Vchodu do římského divadla, jež povstaly v středu let šedesátých, až k nejnovějším pracím umělcovým, jest těchto genrovitých jeho obrazů řada přečetná. Ze starších děl buďtež tu uvedeny: Tarquinius Superbus s vyslanci, Feidias při práci na skulpturách parthenonských, Římské vinobraní (1871), Římští amateuři v atelieru sochařském, Claudius Imperator; z novějších pak v časovém pořadu od r. 1881: Sapfó, Cesta do chrámu, Hadrián v Anglii, Předčítání z Homéra, Apodyterium, Ženy z Amfissy, Růže Heliogabalovy (1888). Roku 1882–1883 uspořádal A.-T. kollektivní výstavu svých prací v Grosvenor-Gallery a roku násl. bylo obecenstvo anglické překvapeno prvním portraitem z jeho ruky. – A.-T. náleží v Anglii k nejpřednějším, nejváženějším a nejskvěleji honorovaným malířům. Jeho znalost života antického je hluboká a podrobná; jeť A.-T. neunavným ve studování všech památek, v nichž stopovati lze podrobnosti způsobu života národů klassických. Detaily kroje a nářadí, vůbec všechny předměty vedlejší jsou na obrazech jeho vždy podány s dokonalou věrností. Ovládaje mistrně techniku olejovou i akvarellovou umí obrazům svým dodati též barevné harmonie a klidu. Výrazy jeho jsou vždy výmluvné, ač dramatickému napjetí pravidlem se vyhýbá. Ve své snaze po živosti a intimní pravdě dopouští se A.-T. někdy anachronismu, dávaje osobám svým tahy lidí moderních, s krojem jejich pak ovšem zřídka souhlasících. – Také druhá choť a žákyně umělcova Laura Theresa, Angličanka rodem Eppsová, jest malířkou pozoruhodného nadání a obrazy její bývají vystavovány též v pařížském Salonu. Tá.