Ottův slovník naučný/Alkmaiónovci
| Ottův slovník naučný | ||
| Alkmaión | Alkmaiónovci | Alkman |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Alkmaiónovci |
| Autor: | Justin Václav Prášek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 891. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
Alkmaiónovci, slavný rod staroathénský, původně prý pochozí z Messénie, odkudž před Dóry uprchl, potomci bratra Nestorova Thrasyméda, z něhož pošlo několik mužů vynikajících. Osudy jeho souvisely začasté s dějinami státu. Statky své měl v pobřežní krajině Paralii, jejíž obyvatelé naň přenášeli i vůdcovství u věcech politických. Archón Megaklés z rodu Alkmaiónova uvalil na svůj rod vinu z vraždy soudruhů Kylónových, kteří poddavše se s vyhrazením řádného soudu byli bez rozsudku pobiti. Vina tato spočívala dle domnění lidu na městě i kraji a byla příčinou těžkých nehod, které Attiku stíhaly. Když Solón vystoupil v popředí, přemluvil k utišení lidu A-ce, že se podrobili výroku mimořádného soudu, složeného ze tří set eupatrídů. Soud uznal je vinnými, načež mrtvoly zemřelých vyhrabány a živí vypověděni. Avšak, když působením Solónovým strany se smířily, povoláni i A. z vyhnanství zpět, načež jeden z nich, Alkmaión, bohatstvím pověstný, vyznamenal se jsa athénským vojevůdcem ve válce svaté. Pověsť o jeho obohacení v Lydii vznikla nepochybně odtud, že A. nad druhé rody athénské bohatstvím vynikali, jehož spíše nabyli obchodem a plavbou, a že žili ve vzájemném pohostinství s některými rody panovnickými. Alkmaiónův syn Megaklés zasnoubil se s Agaristou, dcerou tyranna sikyónského Kleisthena, a v čele Paraliů mařil politické úmysly druhých athénských stran. Když Peisistratos zmocnil se vlády, odešli A. podruhé do vyhnanství, z něhož se navrátili po svržení tyrannově. Avšak Peisistratos chtěje se podruhé panství zmocniti hledal s Megakleem smíru a pojal dceru jeho v manželství. Za krátko spory se obnovily a působením Megakleovým tyrann po druhé z města i ze země vypuzen. Než obratný Peisistratos došel panství po třetí, načež A-cům znova bylo jíti do ciziny. Hlavou rodu byl Megakleův syn Kleisthenés, obnovitel athénské ústavy. Po svržení Hippiově vrátili se A. opět do vlasti, než nepožívali nikdy zvláštní přízně a také žádný z nich mimo Kleisthena více nevynikl v dějinách. Z bratra Kleisthenova Hippokrata pošly dcera Agarista, matka Perikleova, a syn Megaklés, jehož dcera Deinomaché byla matkou Kleinia ml. a Alkibiada. Nepřízeň lidu athénského k A-cům projevuje se nejlépe domněním obecným, že prý po bitvě marathónské Peršanům štítem znamení zrady dávali. Před počátkem peloponnéské války podali Sparťané opět žalobu na »prokleté« (ἐναγεῖς) A-ce chtějíce utkati tím Periklea, avšak pokus tento nezdařil se již. – Viz Chr. Petersen, Quaestiones de historia gentium Atticarum. Slesvici 1880. Pšk.