Ottův slovník naučný/Alferjev
| Ottův slovník naučný | ||
| Alferez | Alferjev | Alfés |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Alferjev |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 834. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Alferjev: 1) Vasilij Petrovič, básník ruský (* 1823 – † 1854). Nar. v Niž. Novgorodě, vzdělal se v Lazarevském ústavě vých. jazykův a vstoupil pak do kanceláře gen. gubernátora moskevského. V létech 40tých přestěhoval se do Petrohradu, kdež zemřel jako poštovní dozorce. — Psáti počal v 7. roce. — Básně jeho mají ráz příležitostný; nejznámější byla v létech 50tých píseň Na nyněšnuju vojnu, která tehdá zpívána byla po celé Rusi. Ostatní básně jsou směsicí různých směrů, namnoze plné podivínství (j. Plašč). Tragédie jeho Diagor rovněž nesvědčí o zvláštním nadání.
2) A. Jeronym Vasiljevič, syn předešlého, žurnalista ruský (* 1849 – † 1886). Narodil se v Moskvě, vzdělával se v ústavě chovanců vojenských, pak působil v úřadě poštovním, jejž r. 1871 opustiv oddal se výhradně žurnalistice. Psal články a feuilletony do mnohých listů, zejména do »Novostí«, »Nov. Vremene«, »Rossk. Kurjera« a j. Mimo to vydal některé knihy rázu populárního, jako Velikij preobrazovatel Rossiji car Petr Aleksějevič (1872); V carstvě mertvych (O spalování mrtvol, 1879) a j.
3) A. Sergěj Petrovič, bratr Vasilje Petroviče, professor therapie na universitě kijevské (* 1816 v Orlu – † v Kijevě 1884). Vzdělal se v rodišti, pak v lékař.-chirurg. akademii moskevské a roku 1843 podal rozpravu doktorskou De hydrophobia contagiosa, načež odebral se do ciziny. R. 1846 jmenován mimořádným, násl. r. řádným professorem therapie v Kijevě. R. 1856 zároveň s prof. Meringem poslán byl k jižní armádě ruské, aby tam studoval tyfus, jenž tehdá řádil mezi vojskem; za týmž účelem vydal se téhož roku do Cařihradu. Výsledky studií těchto uveřejnil ve »Vojen. Med. Žurn.« 1856–1857 a 1859. R. 1857 obdržel A. kathedru therapie a semiotiky, kterou zaujímal až do r. 1874, kdy odešel na odpočinek. Ze spisů jeho jmenovati dlužno Ob otnošeniji patologičeskoj anatomiji k terapiji (1847). V létech 1857–1858 redigoval ruský překlad Richterovy odborné pathologie a therapie.