Ottův slovník naučný/Aleatorní smlouvy

Ottův slovník naučný
Aleator	Aleatorní smlouvy	Alecsandrescu

Údaje o textu
Titulek:	Aleatorní smlouvy
Autor:	František Kropsbauer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 763. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aleatorní smlouvy též aleatorské (z lat.), jsou takové smlouvy odvážné, při kterých jednak zisk, jednak ztráta dle vůle stran podmíněny jsou okolností, o které není smluvcům známo, zdali a kdy nastane nebo nastala. Zvláštnost jejich spočívá v tom, že zde zúmyslně smluvcové slibují jakousi výhodu za účelem dosažení výhody jiné, která nastati může, ale nemusí; a slibují nehledíce k tomu, zdali se jim náhradně dávky dostane, berou tedy oba nebo pouze jeden risiko očekávaného zisku nebo možné ztráty na sebe. Z toho důvodu, že zisk nejistý jest úmyslem stran, nelze dáti místa právnímu prostředku skrácení nad polovinu ceny nabídnuté, nastal-li menší zisk, než jaký strana očekávala, jest tedy také vyloučena záruka, že vůbec smlouvajícího nestihne škoda. Odtud i nemístnost správy při smlouvách aleatorských. Ke smlouvám aleatorským čítáme sázku, hru v užším slova smyslu, obchod loterní, dání do výhry, koupi naděje, smlouvu pojišťovací, smlouvu o důchod doživotný a půjčku lodní. Srovn. §§. 1267–92. ob. obč. zák. rak., pak co do řím. práva hlavně Dig. II. 5. a Cod. 3. 43. Kr.