Ottův slovník naučný/Aleator

Ottův slovník naučný
Aleatico	Aleator	Aleatorní smlouvy

Údaje o textu
Titulek:	Aleator
Autor:	Antonín Gottwald
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 762–763. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aleator, hazardní hráč v kostky neb kůtky, netěšil se u Římanů chvalné pověstí, neboť v době republiky za nečestné se pokládalo provozovati z řemesla hry tyto, mnohými zákony zakázané (Hor. carm. III. 24. vetita legibus alea). Plautus Mil. II. 2. 9. uvádí lex talaria, dále jmenují se lex Cornelia, Ticia, Publicia zákony, jejichž původcové neznámí jsou a kteréž obmezovaly výšku sázky. Hráč hazardní trestán byl zaplacením čtyřnásobného obnosu sázky a infamií. Zvláště krutě dotýkalo se nařízení praetorské těch, v jejichž domech hry se provozovaly, neboť neměli práva žalovati pro podvod nebo krádež, která by v domě jejich spáchána byla; kdo někoho nutil ke hře, mohl býti uvržen do vězení; otec rodiny měl právo žádati zpět, co syn nebo otrok ve hře prohrál. Hra v kostky dovolena jen výjimečně pro zábavu o Saturnáliích, nicméně provozována přese všechny zákazy tajně v popinách, a za doby císařů, z nichž někteří sami byli náruživí hráči, i veřejně. Za Justiniána zakázány veškeré hazardní hry ve všech veřejných i soukromých domech. Gd.