Ottův slovník naučný/Aldrovandi

Ottův slovník naučný
Aldringen	Aldrovandi	Aldrovandia

Údaje o textu
Titulek:	Aldrovandi
Autor:	Antonín Štolc
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 760. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ulisse Aldrovandi

Aldrovandi Ulisses (* 1522 – † 1605), znamenitý přírodopisec italský doby předlinnéovské. Ve svém velikém díle zoologickém obsáhnul veškeré tehdejší známosti o zvířatech vůbec, k čemuž mu napomáhaly jednak četné cesty výzkumné, na nichž sebral hojný materiál, jednak dokonalá znalost tehdejší literatury zoologické i cestopisné. Systém, dle kterého A. zvířata seřaďuje, daleko zůstává za systémem Aristotelovým opíraje se o znaky většinou nahodilé; má však pro pozdější pokrok zoologický tu důležitost, že si všímá místy též vnitřních znakův anatomických. Ačkoliv A. skládaje dílo své více snášel, než samostatně posuzoval a badal, přece jest systematický pokus jeho pokrokem vzhledem k době předcházející, i lze A-ho spolu s Gessnerem a Johnstonem zváti prvními systematiky novější doby zoologické, jež započíná vymaňováním ze zastaralých názorů středověkých. – A. pocházeje z rodiny vážené určen byl k povolání kupeckému a dán byl záhy do jednoho z obchodních domů ve svém rodišti Bologni, později v Brescii. Brzy však nabažil se mladý A. života kupeckého a dav se na cesty procházel Italií a Španělskem navštěvuje místa poutnická, až ocitl se opět v rodném městě svém. Tu teprve vstoupiv na universitu jal se studovati práva, později v Padui filosofii a vědy lékařské. Navrátiv se do Bologně byl z kacířství obviněn, jat a do Říma dopraven a tam držán ve vězení, až smrtí papeže Pavla III. a nastolením Julia II. vrácen jest svobodě a studiu svému. V Římě seznámil se A. s proslulým přírodopiscem Rondeletem a možno říci, že A. obcuje s ním poprvé nabádán byl k podrobnějšímu studiu zvířat a rostlin. R. 1552 dokončiv studia svá dosáhl hodnosti doktorské. Brzy potom stal se professorem na universitě rodného města svého a přednášel nejprve o logice, později o prostředcích léčebných, zejména rostlinných, při čemž poprvé užíval botanické zahrady. již byl r. 1568 při universitě té po mnohých překážkách záměrům jeho kladených založil. Vzdav se konečně povolání učitelského, zemřel v 83. roce věku svého nejsa ani slep, ani chud, jak mnohé, zejména starší zprávy o něm vypravují. Z velikého díla svého vydal před smrtí pouze tři svazky, totiž historii ptáků, hmyzům a zvířat bezkrevnatých. Svazky ostatní vydali nástupcové jeho Uterverius, Dempster a Ambrosinus. Šc.