Ottův slovník naučný/Albit
| Ottův slovník naučný | ||
| Albistán | Albit | Albitte |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Albit |
| Autor: | Jan Hejtman, František Sitenský |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 729. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Albit, nerost, jehož trikl. krystaly jsou typu deskovitého neb sloupkovitého; deskovité jsou obyčejně srostlice dle ploch brachypinakoidu; často bývá také kusovitý, slohu zrnitého. Nejčastěji jest bílý neb jen nepatrně zbarvený, lesku skelného, na štěpné ploše zpodové perleťového, a více méně průhledný. Tvrd. 6–6,5, hust. 2,61–2,64, chem. slož. Na2(Al2)Si6O16. Nejkrásnější krystaly vyskytují se ve Slezsku, v Sasku, v Alpách a na ostrově Elbě. Kyselý živec tento nemá pro vytváření půdy té důležitosti jako na př. orthoklas. Větrá snáze než tento. Zplodinou zvětrání jeho jest jako u onoho kaolin anebo jíl. Hjn. Sit.