Ottův slovník naučný/Albínové
| Ottův slovník naučný | ||
| Albinovanus | Albínové | Albinus |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Albínové |
| Autor: | Vojtěch Jaromír Nováček |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 728. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Albínové z Helfenburka |
|
Albínové (Bílkové) z Helfenburka, česká rodina vladycká, kvetší v XVI. a XVII. stol., jejížto nejstarší známý člen jest Bílek Václav, obyčejně A-n nazvaný, který od r. 1522 při dvoře pánů z Rožmberka zastával rozličné úřady, posléze od r. 1557 byl prvním v radě pana Viléma z Rožmberka a zemřel r. 1577 na dvoře Malotíně, jejž mu pan Vilém r. 1571 do života odstoupil. R. 1553 přijat A-n Václav, který od doby neznámé užíval erbu a titulu z H., i se syny svými Tomášem a Janem do stavu vladyckého král. Českého. Ze synů Václavových Tomáš studoval v Pise a Bononii a nabyv hodnosti doktora veškerých práv vstoupil do služby domu Rožmberského. Býval zhusta průvodcem p. Viléma na jeho cestách a poselstvích a vysílán i k jiným důležitým jednáním, při nichž platné služby konal pánu svému. Po smrti manželky své, která mu byla porodila dcery Mandalenu a Žofii a syny Václava, Krištofa, Jana mlad. a Abrahama, vstoupil do stavu duchovního, v němž záhy dosáhl nevšedních hodností byv jmenován kanovníkem v Pasově, Praze a Olomouci, pak děkanem karlšteinským a officiálem arcibiskupa pražského. R. 1574 zvolen za biskupa olomouckého, ale již ve čtyřech nedělích po svém nastolení zemřel 10. bř. 1575. Druhý syn Václavův, Jan A-n, byl od mladosti své až do smrti ve službách pánů z Rožmberka, provázel Viléma z Rožmberka na cestách a r. 1580 stal se hejtmanem na Helfenšteině; připomíná se posléze r. 1586 při založení kolleje jesuitské v Krumlově. Rok úmrtí jeho není znám; podobá se, že r. 1589 byl již mrtev. Ze synů Tomášových nejstarší Václav A-n vstoupil do stavu duchovního, stal se kanovníkem u sv. Víta, r. 1594 jmenován děkanem a r. 1601 proboštem v Staré Boleslavi, r. 1604 zvolen za děkana na Vyšehradě, zemřel však již r. 1606. – Osudy ostatních synů Tomášových nejsou známy, toliko o Krištofovi víme, že oddal se umění malířskému. Žofie, dcera dra. Tomáše A-na, nar. as r. 1562, vstoupila r. 1587 do kláštera panenského u sv. Jiří na hradě pražském, kde stala se r. 1592 převorkou a r. 1601 zvolena za abatyši. Zofie spravovala klášter svatojirský co kněžna abatyše rázně, rozšafně a zbožně po 30 let a zemřela r. 1630. – V erbu (viz vyobr. č. 149.) užívala rodina A-nů z H. štítu modrého, v němž za pahrbkem šedivým vyniká až pod pás mužík v červené župici a v červeném, špičatém kloboučku maje levou ruku v bok podepřenu a nesa na pravém rameni rybu opeřeným šípem prostřelenou, nad níž se vznáší pták ku pravé straně rozkřídlený, kterýžto pták však tu, kde znak a-nský jest spojen s jiným ještě znakem (biskupským, abatyšským). se pohřešuje. Srv. článek Ant. Rybičky A. z H. v Pam. arch. XIV., str. 19–26. Nk.