Ottův slovník naučný/Aladjin
Ottův slovník naučný | ||
Alá-ed-dín | Aladjin | Alafance |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aladjin |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 675. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Aladjin Jegor Vasiljevič, rus. spis., † 1860 v Petrohradě. Znám jest hlavně jako vydavatel »Nevského almanachu« (1825–1833 v Petrohr.), v němž vystupují přední tehdejší literáti ruští (Polevoj, Glinla, Bulgarin, Kozlov, kn. Vjazemskij, Vojejkov, Zukovskij a j.). Publikace ta za tehdejších poměrů, kdy sborníků podobných téměř nebylo, měla značný úspěch. Sám Puškin, jenž s počátku se posmíval »Nev. almanachu«, později dal tam otisknouti »Bachčiserajskij fontan« a prvou scénu z »Borisa Godunova«. Ale pokus obnoviti vydávání almanachu r. 1847 a 1848 narazil již na nevšímavost obecenstva. Kromě toho byl A. činný v novellistice, ale původní tvorba jeho nevyniká nad prostřednost. Z prací verš. i pros. uvádíme:. Sojuz ljubvi i slavy (v Petr. 1821); Kum Ivan (rus. pověst, t. 1825); 2 svazky povídek Pověsti (1833) a sbírku Sočinenija i perevody v prozě (2 svaz., v Petr. 1832–33). Z něm. přel. Bergmannovu Istoriju Petra Velikago (6 svaz. 1833; vyd. 2. 1840).