Ottův slovník naučný/Aitólos

Ottův slovník naučný
Aitólie	Aitólos	Aitólové

Údaje o textu
Titulek:	Aitólos
Autor:	Albert Dohnal
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 557. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aitólos (Αἰτωλός), lat. Aetolus, v myth. řec.: 1) Syn boha Area, jenž první opatřil házecí kopí řemenem. – 2) A., syn Endymióna. krále élidského. bratr Paionův a Epeiův, manžel Pronoin, otec Pleurónův a Kalydónův. Po Epeiovi nastoupil vládu v Élidě; avšak když o pohřebních hrách, Azanovi na počest pořádaných, z neopatrnosti usmrtil Apia, donucen opustiti Élidu i vystěhoval se do území Kurétů, kteříž zemi vyklidili, načež A. přezval ji Aitólií. – Mythus o A-ově útěku z Élidy do Aitólie patrně souvisí s přeměnou sídel kmene řeckého, jehož zástupcem jest myth. A., a má tudíž jádro historické (srov. Kanne, Mythologie. str. 28.) – 3) A., syn Oxyla élidského a Pierie, bratr Laiův. Po předčasné smrti jeho zřídili mu rodičové jeho, ježto věštba kázala, aby ani ve městě, ani mimo ně nebyl pochován, náhrobek těsně pod branou, vedoucí do Olympie a k chrámu boha Zeva. Ještě za doby Pausaniovy rok co rok vzdával mu gymnasiarch v Olympii oběť posmrtnou. Dnl.