Ottův slovník naučný/Aiolis
Ottův slovník naučný | ||
Aiolia | Aiolis | Aiolos |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aiolis |
Autor: | Justin Václav Prášek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 546. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Aiolis, starověká krajina řecká v Malé Asii, rozložená na pobřeží mezi ústím Hellésponta a zátokou smyrenskou. Obyvatelstvo její, k němuž dlužno počítati i Trójské, bylo původu staroiónského (dle Hér. »pelasgického«), podlehlo však v XI. a X. stol. př. Kr. ve zmatcích způsobených vpádem Dórů do Peloponnésu přistěhovalcům aiólskoachajským. Ti osadili 12 měst: Kymu, Larissu, Neonteichos, Tenedos, Killu, Nólion, Pitanu, Aigy, Gryneii, Myrinu, Aigiroessu a Smyrnu, jež tvořila státní společenstvo (dódekarchii. Některá z těchto měst, zejména Killa a Aigy, jsou bezpečně původu staršího. Středem krajiny, kdež i národní slavnost panaiólion se konala a zástupci jednotlivých měst o potřebách společných se radili, byl mys Kané blíže Pitany. Později vystoupila z aiólského svazku Smyrna a místo Aigiroessy připomíná Strabón m. Elaiu. Pšk.