Údaje o textu
Titulek: Aigeus
Autor: Albert Dohnal
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 523–524. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Aigeus (Αἰγεύς), lat. Aegeus, v myth. řec.: 1) Syn athénského krále Pandiona, vnuk Kekropův. Pandión, byv od Métionovců vypuzen z Athén, usadil se v Megaře. Po smrti jeho A. ve spolku s bratry svými Pallantem, Nisem a Lykem vytáhl proti uchvatitelům panství otcova a pokořiv je rozdělil se s bratry svými o Attiku, při čemž jemu připadl kraj athénský, jejž pak ještě zvětšil. Syna svého Thésea, jenž otce svého Aigea neznal, A. ponechal u Pitthea na vychování za tím účelem, aby syny bratra svého Pallanta, bažící po vládě v Athénách, odvrátil od vzpoury lichou nadějí, že nastoupí na vládu po svém strýci. Přes to však Pallantovci vzbouřili se později proti Aigeovi, jemuž zachován trůn jediné včasným příchodem Théseovým do Athén. Před tím ještě byl se dle pověsti A. zasnoubil s Médeiou, kteráž se byla z Korintha k němu do Athén utekla; avšak později zplodiv s ní dříve syna Méda od sebe ji zapudil, seznav, jak usiluje o bezživotí Théseovo. Zaviniv později smrť Androgeóvu a byv proto Minóem, králem krétským, uveden v tíseň válečnou podvoliti se musil zahanbujícímu závazku, jejž odklidil konečně Théseus vypraviv se na Krétu, aby tam zabil Minótaura. Podnikaje výpravu tu smluvil se s otcem, že, vykoná-li šťastně úkol svůj, na zpáteční cestě k domovu černou plachtu lodní nahraditi dá bílou; když ale potom opominul tak učiniti, A. pokládaje plachtu černou za zlé znamení, se skály vrhl se do moře, jež prý po něm obdrželo jméno moře Aigajského. A. byl jedním z athénských héróů epónymů; měl v Athénách svoje héróon a v Delfech sochu, věnovanou prý mezi jiným z desátku válečné kořisti marathónské. Preller soudí, že A. představuje vlastně jen héróisovaného Poseidóna (Griech. Mythol. 3. vyd., 1. 472 a j.); jisto pak jest, že aspoň etymologicky jméno jeho souvisí s mořem. Mythos o A-eovi poskytl Sofokleovi i Euripidovi látky k tragédiím, které se však nezachovaly.

2) A. potomek Kadmův, syn Oiolykův, zakladatel rodu Aigeovců; ve Spartě zasvěceno mu bylo héróon. Dnl.