Ottův slovník naučný/Aidoiomanie

Ottův slovník naučný
Aidín	Aidoiomanie	Aidone

Údaje o textu
Titulek:	Aidoiomanie
Autor:	Karel Kuffner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 522. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aidoiomanie (z řec. αἴδοιον = stydký úd), terminus psychiatrický. Pochází z dob, kdy panovalo mylné mínění, že může šílenec míti jedinou jen »fixní ideu«, jedinému podléhati pudu, ostatně však býti naskrze normálním ve svém cítění, myšlení a jednání. Dle představ a pudů těchto uznávána byla celá řada »monomanií« za samostatné choroby duševní. Dnes ví se, že monomanie neexistují neodvisle, nýbrž že jsou pouhými příznaky různých chorob. Tak i a. pohlavní, pathologicky zvýšená podrážděnost vyskytuje se při rozmanitých psychosách. Poskytuje obraz rozčilenosti, ve které i nejlhostejnější představa nemocnému vzbuzuje sexuelní obrazy a pocity, a v níž i hallucinace a illuse téhož obsahu vytryskují. V novější době jsou obvyklejšími jiná synonyma pro stav pohlavní podrážděnosti: erotomanie, nymfomanie, satyriasis. Kfr.