Ottův slovník naučný/Aides

Ottův slovník naučný
Aidépsos	Aides	Aidesios

Údaje o textu
Titulek:	Aides
Autor:	František Čuhel
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 521. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aides [éd], pojmenování několika druhů veřejných dávek v předrevoluční Francii. Původně, v době feudální, značilo slovo a. berničné nebo poplatkové dávky, jež vasal povinen byl odváděti svému lennímu pánovi buď na základě právního obyčeje (a. légitimes), nebo následkem svolení stavů (a. gracieuses). K prvnímu náležely dávky odváděné, když lenní pán dal pasovati nejstaršího syna za rytíře (a. de chevalerie), vdával dceru (a. de mariage), nebo když dostal se v zajetí (a. de rançon). Tyto povolovány v případech mimořádných, najmě k účelům válečným. V širším smysle užívalo se slova a. až do XIV. a XV. věku pro veřejné dávky vůbec, jež povinni byli odváděti všichni poddaní, nevyjímajíc ani šlechty a duchovenstva, podlé poměrů jmění movitého i nemovitého. Při tom podkladem pro ukládání daně bylo vlastní přísežné přiznání poplatníkovo, měřítkem pak jistá kvota každé libry v peněžní hodnotě přiznaného jmění. Asi od XV. století počínajíc označovaly se slovem a. toliko dávky nepřímé, hlavně z nápojů, až konečně v XVII. a XVIII. věku nabylo slovo to ještě užšího významu označujíc toliko daň z vína. Zhoubný vliv této neracionálné daně, jejž vyličuje na př. Boisguillebert v »Le detail de la France«, dal podnět k několika návrhům na reformu její již Colbertovi a naposledy Neckerovi, jež však zůstaly pokaždé neprovedeny, až národní shromáždění tuto daň zároveň s ostatními nepřímými daněmi zrušilo. Za císařství byla daň z vína znova zavedena, ale dřívější jméno její již více neobživlo. (Srv. A. Wagner, Finanzwissenschaft z r. 1886–1887; též Clamagérau, Histoire de l'impôt.) Viz Aids. Č–l.