Agriotes Esch., kovářík, rod brouků z čeledi pružníků (Elateridae), pozoruhodný zvláště proto, že jeden druh jeho, k. obilný (A. lineatus L., segetis Bjerk.), náleží k nejnebezpečnějším škůdcům hospodářství polního i zahradního. K. obilní jest 9–10 mm veliký, těla štíhlého, skoro válcovitě vyklenutého, barvy žlutavě šedé s temnějšími pruhy podélnými nakrovkách, po kterémžto znaku pozná jej i laik velmi snadno. Žlutavá barva jeho pochází od velmi hustých a jemných chloupků, jimiž tělo brouka toho na povrchu jest pokryto; kde jsou chloupky řídší, aneb kde se později otrou, prosvítá pak temnější barva základní. Ostatní známky brouka vysvětluje nejlépe připojený obrázek č. 106. Kovářík obilný objevuje se ve stavu dospělém asi od čce po různu na lukách i na polích, na rozmanitých rostlinách, jimž nikterak neškodí; zjara snášejí samičky vajíčka do země, obyčejně poblíž nějaké rostliny, jejímiž kořeny se pak mladé larvy živí. Larvy ty mají podobu tenkých, žlutavých červů, jsou však opatřeny šesti kratičkými nohami; kroužky těla jejich jsou velmi tvrdé, hladké a leskle žluté. Žijí asi 4–5 let v zemi ožírajíce hlavně šťavnaté a sladké kořeny rostlin hospodářských, jako obilí, rozličných řep a zelí, mrkve, salátu, kukuřice, chmele, v zahradách také karafiátů, fial a j. Nejčastěji ohlodávají zpodní části stonku při samém kořeni, neb jej zcela prokusují; do tlustších kořenů, hliz (např. bramborových) a cibulí zavrtávají se někdy ve větším počtu, tak že tyto části hnijí a rostliny tím hynou. Larvy tyto jsou dávno již známy hospodářům i zahradníkům, a bývají pro zvláštní podobu svou nazývány červy drátovými (Drahtwurm). Škodlivost jejich jest veliká, a často byly jimi zničeny dosti rozsáhlé setby na polích i v zahradách. Od škůdce tohoto však také nelze si pomoci; z rozličných prostředků, jež k vyhubení larv těch navrhovány bývají, osvědčuje se nejlépe časté a hluboké zorávání půdy, jímž larvy velmi se znepokojují a četně hynou, nebo bývají pak na povrchu kypré země rozličnými ptáky a jinými hmyzožravci snadno sesbírány. Také se doporučuje zahrabati do země pokrutiny řepkové, na drobné kusy rozdrobené, od nichž prý larvy kováříka hynou, nebo vnaditi je lodyhami salátovými a j. zelinami, z rána pak pod nimi larvy pilně sbírati. Larvy příbuzného k. locikového (A. sputator Fab.) poškozují též často sazenice salátové v zahradách i na polích zelinářských. Brouk sám jest o něco menší než k. obilní, má štít šíjový delší než širší, po stranách skoro rovný, na předním kraji a na zadních rozích červenavě žlutý; jinak jest barva jeho temně hnědá nebo černá, na krovkách hnědá nebo žlutavá bez temnějších proužků. Nohy jsou vždy červenavě žluté. LD.
PD old 70