Ottův slovník naučný/Agassiz
| Ottův slovník naučný | ||
| Agasonia | Agassiz | Agastija |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Agassiz |
| Autor: | Antonín Štolc |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 429–431. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Agassiz: 1) Louis John Rudolph (* 1807 – † 1873), jeden z nejznamenitějších přírodozpytců tohoto století, jehož rozsáhlá a neunavně, téměř do poslední chvíle života trvavší badání platně obohatila nauky přírodovědecké, zejména zoologii, palaeontologii a geologii. A. jako zoolog stál na výši své doby a práce jeho sem spadající byly výkvětem výzkumů zoologických; obíralť se rovněž systematikou jako anatomií zvířecí, embryologií, chorologií a vůbec té měř veškerými odvětvími vědy zoologické. Trvale obohatil A. vědomosti naše o slimýších (polypomedusách), podav zejména skvostný obraz forem obývajících v mořích amerických a přispěv platně k vysvětlení neobyčejného zjevu biologického, metagenese, u této skupiny zvířecí poprvé pozorovaného. Práce A-ovy o recentních rybách, měkkýších a ostnokožcích družíce se k výzkumům jeho palaeontologickým měly veliký vliv na poznání organisace a na rozvoj systematiky těchto skupin zvířecích. Embryologická zkoumání A-ova (embryologie želv amerických atd.) nesla se duchem Döllingerovým a von Baerovým (onen byl učitelem A-ovým, tento druhem ve studiích). Seznam recentních i fossilních ježovek, zejména Nomenclator zoologicus, usilovnou pílí A-em z nesčetných a těžce přístupných pramenů vypracovaný, měl pro současné přírodozpytce neocenitelný význam praktický zabraňuje četným jinak zmatkům při tvoření nových jmen rodových. Předůležitý však význam mají A-ovy práce o fauně americké, mající za podklad výzkumy četných cest A-ových po souši i po moři. Líčí se tu slohem poutavým bohatý a pestrý život zvířeny americké i provázeny jsou četnými úvahami všeobecnými, jimiž A. stanovisko své vůči současným náhledům zoologickým tlumočí a duchaplně obhajuje. Jako palaeontolog dobyl si A. zásluh znamenitých i lze jej po Cuvierovi pokládati za nejpřednějšího pěstitele této vědy přírodní. A. položil základ ke studiu ichthyologickému na poli palaeontologie a práce jeho o rybách fossilních zůstanou vždy vodítkem ve směru tomto. Děkujeme mu za poznání celé řady předvěkých forem, zejména ganoidů, jimiž teprve oceněn byl náležitě přírodovědecký význam nyní žijících zástupců této v dobách předvěkých velmi rozšířené skupiny zvířecí. Důležitosti trvalé nabyl též A-ův systém ryb, jejž na palaeontologických nálezech svých byl založil a jímž, ačkoliv novějším badáním četným změnám byl podroben, položen byl základ k nynějšímu modernímu systému ryb. Jiné A-ovy práce palaeontologické mají za předmět ostnokožce (Echinodermata) a měkkýše fossilní i vynikají rozsahem svým i dokonalostí, s jakou materiál, zejména z útvarů švýcarských čerpaný, byl spracován. A. jako geolog vynikl touže měrou, jakou vynikal v badání svém zoologickém i palaeontologickém. K A-ovu jménu váže se řada výzkumů týkajících se ledovcův a jich geologického výzkumu. A. podal první vážné doklady pro existenci t. zv. doby ledové v Evropě. Potvrdil nález, jejž geologové Venetz a de Charpentier byli učinili objevivše morény na jistých místech daleko od úpatí ledovců, vysvětlil též záhadnou povahu bludných (erratických) balvanův a dovozoval, že v dobách dávných kryly ledovce krajiny alpské v míře obrovsky větší než v době nynější, a že v ony doby dlužno klásti dobu geologickou, kterou nazýváme ledovou. Sluší dodati, že fakta, jimiž A. dokazoval existenci doby ledové v Evropě, došla potvrzení svého i v Americe, druhé to vlasti A-ově; i tu na základě týchž úkazův konstatovati mohl A. bývalou přítomnost doby ledové. Jest přirozeno, že A. všestrannou činností svou zjednal si hluboký názor přírodovědecký, jejž v pozdějším věku svém horlivě jal se tlumočiti. A. vychován byl v duchu Cuvierově a jím byl ovládán také později ve vlastní své činnosti vědecké. A. byl přesvědčen, že fakta, na kterých theorie descendenční byla zbudována, jsou příliš nečetná a nikoliv tak důrazná, aby unesla obrovskou tíhu důsledků z ní plynoucích. Proto ve svém díle Essay on classification prudce doráží na hlasatele darwinismu, proto A. hájil teleologický názor o přírodě, jejž jedině měl za správný, proto také trval na samostatnosti faun jednotlivých dob geologických a proto též uznával nezměnitelnost druhů živočišných, jež mu byly »stělesněnými myšlénkami Tvůrcovými«. Faktum, že v nejstarších dobách geologických nalézáme tvary vysoce organisované, veliká rozmanitost a zároveň nepříbuznost fauny velikých kontinentů, najmě amerického, nezměnitelnost jistých druhů korálových, jež útesy korálové (na př. na Floridě) několik tisíciletí staré vytvořuje, to vše a jiné byly důvody, jimiž A. zastánce theorie descendenční porážeti se snažil. A přece sám A. na sklonku svého působení vlastním svým pozorováním přesvědčiti se musil o vrtkavosti důvodů, jimiž tak usilovně stanoviska svého byl hájil. Než A. přes zřejmé vyvrácení mnohých důvodů, jichž na obhájení svých názorů byl užil, nedal se zviklati v přesvědčení svém a zůstal jemu věren až do sklonku života, ač obrovský pokrok vědy přírodní vždy nových a nových přinášel důkazů na obhájení theorie descendenční. Nicméně byť i přírodovědecký názor A-ův v příkré byl neshodě s panujícím směrem moderní přírodovědy, přece vždy výzkumy jeho na tomto poli vědy zůstanou trvalým pomníkem obdivuhodného ducha jeho. – A. nar. se 28. května 1807 v Orbe ve švýc. kantoně Waadtu. Byl syn pastora, který tuše nadání synovo pilně staral se o vychování jeho. Mladý A. navštěvoval školy v Bienně (Biel) a Lausanně, načež poslán byl na universitu v Curichu, kdež jal se studovati lékařství. Po dvou létech puzen jsa touhou po nových vědomostech odebral se A. do Německa, kdež na universitách v Heidelberce a Mnichově studia svá ukončil. V době té A. vynikaje snahou vědeckou upoutal na se pozornost botanika Martiusa, jenž svěřil mu popsati sbírky fauny brasilské, které zemřelý zoolog Spix byl přinesl z cesty své po jižní Americe, spolu s Martiusem konané. A. dostál čestně úkolu naň vznesenému. Dále navštívil Vídeň, později Paříž, kdež styky s Cuvierem a Humboldtem horlivě pěstoval. Brzy potom stal se A. učitelem přírod. věd na gymnasiu v Neufchâtelu, kdež vydal (r. 1833) první svazek svých ryb fossilních, založil společnost vědeckou, »Société des sciences naturelles de Neufchâtel« a se zápalem vrhl se na studium ledovcův alpských. Uprostřed těchto výzkumů vyzval jej americký lidumil John Lowell, aby do Bostonu se odebral a zde veřejné přednášky pořádal. Agassiz nutkán jsa poměry soukromými odhodlal se vyhověti vyzvání tomuto; než však úmysl svůj uskutečnil, chtěl ukončiti některé práce vědecké, dříve již začaté a odebral se za účelem tím na nějaký čas do Paříže. Připraviv k tisku výzkumy o ledovcích, seznamy ostnokožců a dokončení nomenklatoru zoologického opustil Paříž a vydal se na cestu do Ameriky. Po příjezdě svém uspořádal A. několik přednášek veřejných v Bostoně, jimž se dostalo neočekávaného přijetí, načež Abbot Lawrence nabídl mu nově zřízenou stolici zoologie a geologie na Harvardské kolleji v Cambridži. A. přijal s povděkem úřad ten. Již r. 1848 v průvodu několika přírodopisců a přátel přírody vydal se na velikou cestu výzkumnou k jezerům kanadským. R. 1850 k vyzvání vládnímu prozkoumal korálové útesy poloostrova Floridy, načež odhodlal se přednášeti o srovnavací anatomii ne lékařské fakultě v Charlestone. Avšak trápen jsa zimnicí přerušil přednášky své a odebral se do Massachusettsu, kdež konal přípravy k vydání velikého přírodopisu Spojených Obcí severoamerických. První svazek tohoto díla (roku 1857) přijat byl s nadšením dovršiv úspěchem svým vědeckou slávu A-ovu. Roku 1865 A. podporován jsa štědrým Američanem Nathanielem Thayerem odplul ve společnosti několika přírodozpytců do Brasilie, kdež po stkvělém přijetí císařem brasilským vydal se na výzkum veletoku Amazonského. Úspěchy této cesty, již popsala duchaplná choť přírodopiscova (Voyage au Brésil par Mme A.), neodvrátily A-a od nových podniků. R. 1871 účastnil se zkoumání proudu golfského a roku následujícího založil stanici zoologickou na ostrůvku Penikese. Zařízení stanice zoologické bylo posledním činem A-ovým. Těžká choroba, jež po delší již dobu byla jej ohrožovala, učinila konec životu jeho dne 24. pros. 1873. Seznam důležitějších děl A-em publikovaných jest tento: Pisces etc., quos collegit et pingendos curavit Spix, descripsit A. (Mnichov 1829–31, s 91 lit. tab.); Recherches sur les poissons fossiles (Neufehâtel 1833–44, 5 sv. se 384 tab.); Description des échinodermes fossiles de la Suisse (t. 1839–40, společně s Valentinem a Desorem); Monographie d'échinodermes vivants et fossiles (t. 1838–42); Etudes critiques sur les mollusques fossiles (t. 1840–45); Monographie des coquilles tertiaires (t. 1845); Mémoire sur les moules des mollusques vivants et fossiles (t. 1840); Monographie des poissons fossiles du vieux grès rouge ou système dévonien des îles britanniques et de Russie (t. 1844–45, supplement k Recherches atd.); Études sur les glaciers (t. 1840); Nouvelles études et expériences sur les glaciers actuels (Pař. 1847); Catalogue raisonné des familles, des genres et des espéces de la classe des échinodermes (Ann. sc. nat. 1846 publikováno společně s Desorem); Nomenclator zoologicus (Solothurn, 1842–47); Contributions to the Natural History of the United States (Boston 1857 62, 4 sv.); Essay on classification (Lond. 1859); Illustrated Catalogue of the Museum of comparative zoology at Harvard College (Bost. 1865). Důležitější biografie A-ovy: Emile Blanchard, Un naturaliste du XIX. siècle, viz »Revue des deux mondes«, 1875. Louis Agassiz, his Life and Correspondence, by his daughter, Eliz. Cary A. (2 sv., Londýn a Boston 1885.) Šc.
2) A. Alexander (* 1835), zoolog a geolog, syn před., jenž důstojně kráčí v šlépějích otcových. A. jako zoolog zabývá se obzvláště embryologií zvířecí a práce jeho sem spadající přispěly v mnohém ohledu k nynějšímu velikému vývoji této vědy přírodní. Vedlé starších jeho prací o vývoji slimýšů, ostnokožců a enteropneust (Balanoglossus) dlužno zaznamenati velikou řadu spisů, jež v době nejnovější společně se svými žáky Whitmanem, Markem atd. vydal. A. znamenitě též přispěl k rozšíření vědomostí našich o hlubinách mořských účastniv se výzkumu jich v moři antillském a zálivu mexickém a podav obšírné zprávy zejména o fauně těchto hlubin. A. nar. se v Neufchâtelu ve Švýcarsku. Přišed r. 1846 s otcem svým do Ameriky studoval na Harvardské kolleji, pak na učilišti Lawrence Scientific School. Po ukončení studií přidělen byl správě musea v Cambridži, jehož byl otec jeho kurátorem. R. 1869 odebral se do Evropy, aby navštívil veliká musea evropská a studoval jejich zařízení. Po návratu svém do Ameriky stal se A. po smrti svého otce kurátorem musea v Cambridži, v kteréž hodnosti dosud trvá přispívaje horlivě k zvelebení tohoto proslulého ústavu vědeckého. Šc.