Ottův slovník naučný/Agapet

Ottův slovník naučný
Agapénór	Agapet	Agapéty

Údaje o textu
Titulek:	Agapet
Autor:	Jan Ladislav Sýkora, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 423. Dostupné online.
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Agapetus I.
Související články ve Wikipedii: Agapetus II.

Agapet: 1) Prenestský, svatý jinoch 15-letý, jenž za císaře Aureliána žádostiv jsa koruny mučennické neohroženě vyznával víru v Ježíše Krista, a proto mučennickou smrť podstoupil. Byl bičován suchými žilami zvířecími, pověšen nad ohněm hlavou dolů a po mnohých jiných mukách mečem usmrcen. Církev slaví památku jeho 18. srpna. Sa.

2) A. I. svatý, papež (535–536), rodák řím., odebral se po svém zvolení 535 do Cařihradu, kde marně snažil se ušetřiti Italie a smířiti Theodata, krále Ostrogotů, s cís. Justiniánem. Vymohl také, že monofysitský patriarcha Anthim, podezřelý z kacířství eutychiánského, byl sesazen a na jeho místo dosazen Římu nakloněný Menna. Zemřel 22. dubna r. 536 po 11měsíčném panování. Světí se 20. září.

3) A. II. papež (946–955), rodilý Říman, měl zásluhy o rozšíření křesťanství na severu. Zavolal proti Berengarovi II., který se byl za krále italského prohlásil, císaře Ottu I., rozhodl rozepři arcib. solnohradského a laureackého o hranice jejich diécésí tím způsobem, že přiřkl arcib. solnohradskému západní čásť Pannonie, laureackému pak východní její čásť i Moravu a zemi Avary obydlenou. Na synodě augšpurské zapověděl kněžím manželství a honbu.

4) A., jáhen cařihradský (ok. 527), by prý vychovatelem cís. Justiniána, pro něhož sepsal jazykem řeckým některá pravidla o povinnostech křesť. panovníka. Pravidla tato, Scheda regia zvaná, mají ráz více theologický a mravoučný než politický a byla často vydávána i překládána (do lat., špan., něm.); do češtiny přel. je Řehoř Hrubý z Jelení: Napomenutie, kteréž jest učinil Justiniánovi ciesari, nestroje se k němu, Agapetus atd. (zachováno v rkp. univer. knihovny pražské).