Ottův slovník naučný/Affekční zájem

Ottův slovník naučný
Affekční cena	Affekční zájem	Affekt

Údaje o textu
Titulek:	Affekční zájem
Autor:	Josef Durdík
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 321. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Affekční zájem neb interess (lat. affectio), je záliba, kterou někdo na věci neb na jistém jednání má z jiného než majetkového důvodu (éthického a p. ). Není pochyby, že porušení takového a-ho z-jmu bylo v právu římském v četných případech příčinou závazků (causa obligandi) jak poenálných (iniuria, actio de servo corrupto a p.), tak reipersekutorních (uvedení v předešlý stav a p. ). Jest však otázka, může-li plnění, na němž oprávněný má pouze a. z., býti předmětem platné obligace? V té době římského práva, kdy každý rozsudek zníti musil na peněžnou hodnotu sporného předmětu, nemohlo se affekční plnění jsouc peněžně necenitelné státi předmětem obligace jinak, než nepřímo ustanovením konvenční pokuty pro případ nesplnění, což se předpokládalo při iudicia bonae fidei. Pro právo Justiniánské, obecné i rakouské tvrdívá se, že po odpadnutí nucené kondemnace peněžní a po zavedení exekuce ad factum praestandum vel omittendum může každé »rozumné«, třeba necenitelné plnění býti předmětem obligace. Ale odůvodnění to je mylné. Neboť jak se má ustanoviti peněžná náhrada v případě, kdy dlužník učinil splnění nemožným? A dojde-li k exekuci a dlužník přese všechny pokuty vzdoruje, tu přece též dojíti musí k likvidaci peněžné! A. z. má význam též jako moment určující cenu jakéhosi majetkového předmětu, t. zv. affekční cenu neb cenu zvláštní obliby, kterou rak. zák. obč. (§. 305) označuje jako »mimořádnou«. Zapravení této ceny zvláštní obliby nastává výjimečně tehdy, způsobena-li někomu škoda činem trestním, ze svévole nebo škodolibosti (§. 1331 obč. z.). Cena zvláštní záliby jest ovšem právnickou anomalií. Čk.