Ottův slovník naučný/Aeolipila
| Ottův slovník naučný | ||
| Aeolina | Aeolipila | Aeolodion |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Aeolipila |
| Autor: | Karel Kordina |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 265. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Aeolipila (parní, větrní koule), přístroj již v starém věku známý, kterým možno hybnou sílu páry využitkovati. Skládá se ze silné, duté koule plechové, pomocí dvou čepů tak uložené, že se může otáčeti. Z koule vycházejí jedna nebo dvě radiální trubice po konci zahnuté a zúžené. Naplní-li se koule částečně vodou a rozdělá-li se pod ní oheň, vyvijí se pára, která při větším napjetí s velkým šumotem zahnutými konci trubic vychází. Pára vycházející účinkuje reakcí a působí otáčení koule v opačném směru svého výstupu. Čím větší je rychlost vvstupující páry, tím rychlejší pohyb obdrží koule. Následkem velikých ztrát na živé síle nelze však způsobu toho prakticky použiti. Aby totiž pára reakcí veškerou svou živou sílu na přístroj přenesla, musila by rychlost posledního elementu trubice býti tak veliká jako rychlost, kterou by pára vystupovala, kdyby se trubice netočila, čehož při značné rychlosti páry jest nemožno docíliti. Vezmeme-li na místě koule obyčejnou nádobu uzavřenou a naplníme-li tuto částečně líhem neb jinou hořlavou tekutinou, obdržíme nahřátím nádoby hořlavý plyn. Jestliže pak tento plyn úzkým otvorem vypouštíme a zapálíme, povstane dlouhý a špičatý plamenný jazyk velmi palčivý. Dle principu toho sestrojuje se lampa nazvaná ae., pomocí které se obdrží žár dostatečný k rozžhavení a tavení menších předmětů, zejména ke spájení. Konstrukce rozmanité zakládají se na rozdmychování plamene obyčejné lampy proudem napjaté páry hořlavých tekutin (líhu, benzinu, ligromu, gasolinu). Úprava jest následující: Pod uzavřenou nádobou, která do jisté míry líhem neb nějakou hořlavou tekutinou jest naplněna, umístí se lampa na líh neb na olej. Z hořejší části nádoby vychází trubice, která se tak ohne, aby její zúžený konec ve vodorovném směru proti plameni lampy směřoval. Plamenem zahřívá se tekutina v hořejší nádobě, a utvořenou parou, která se trubicí odvádí, napájí a rozdmychuje se zpodní plamen. Při větším napjetí vystupuje pára hořlavá velikou rychlostí z trubice a utvoří dlouhý horizontální, plamenný kužel. Žár docílený stačí k rozžhavení a roztopení menších předmětů, nikdy však se nedocílí tak vysokého žáru jako proudem vzduchu pomocí dmuchavky. Kor.