Ottův slovník naučný/Aemilia gens
Ottův slovník naučný | ||
Aemilia | Aemilia gens | Aemilia lex |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aemilia gens |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 260–261. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Aemilia gens nazýval se jeden z nejstarších patricijských rodů římských. Za praotce jeho pokládán byl obyčejně Manmercus, syn prý Pythagorův aneb římského krále Numy Pompilia, jemuž prý pro lahodnost mluvy (δι᾿ αἰμυλίαν λόγου) dostalo se jména Aimilius; zhusta však také rod tento uváděn ve spojení s Aimylem, synem Askaniovým, Amuliem, králem albánským, Aemilií, dcerou prý Aeneovou, i Aimyliem, tyrannem v trójské Segestě. Rod tento dostal se velmi záhy – již v prvých dobách po vypuzení králů – k nejvyšším úřadům státním a udržel se v popředí až do konce republiky. Avšak nebyl výlučně aristokratický, nýbrž jednotliví členové jeho zastávali se oprávněných požadavků plebejských; tak na př. L. Aemilius Mamercinus, konsul r. 484, 478 a 473 př. Kr. a Tib. Aemilius Mamercinus, konsul 470 a 467 př. Kr., zasazovali se důrazně o provedení zákona Cassiova. K Aemiliovu rodu počítány rodiny: Mamercini, Barbulae, Lepidi, Papi, Paulli; Regilli, Scauri a j. Důležitější členové rodu toho uvedeni pod Aemilius.