Ottův slovník naučný/Admirální kollegium

Ottův slovník naučný
Admiralitní poloostrov	Admirální kollegium	Admirální loď

Údaje o textu
Titulek:	Admirální kollegium
Autor:	Arnošt Winter
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 218–229. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Admirální kollegium, nejvyšší správní úřad při lodstvu ruském, zařízený roku 1700 Petrem Vel.; nazýval se admiraltejskij prikaz, od r. 1707 kancelarija vojennago morskago flota a r. 1718 admiraltejstvkollegija. S počátku řídila se a. k. zákony obecnými, od r. 1722 pak měla zvláštní řád vypracovaný dle vzoru švédského a hollandského. Kollegium skládalo se z předsedy (generáladmirála), místopředsedy a 5–7 členů; tito bývali vybíráni ze zkušených námořníků. Jakožto orgány výkonné podřízeny byly a-mu k-iu generalkrigskomisar, oberproviantmejster, calmejster a cejchmejster, mimo to 11 odborů č. »kontor« (účetní, kontrolní, dělostřel. atd.). Prvým předsedou a-ho k-ia byl Fedor Matvějevič Apraksin. Petr Vel. sám často zasedal v k-iu, činil návrhy ve věcech soudních i správních. Organisace k-ia změněna byla několikráte (za Anny Ivanovny a za Alžběty). Alexander I. zřídil »Komitet dlja obrazovanija flota«, v němž vyznamenal se zvlášť admirál Čičagov. Komitét rozdělil všecky záležitosti námořské na vojenské a správní a dozor nad oběma odevzdal »ministerstvu morskich sil«. Oddíl prvý, vojenský, s ministrem jako předsedou v čele, podržel jméno a-ho k-ia; členy jeho (4–6) mohli býti jenom lodníci. Oddíl druhý, admiraltejskij departament, měl na péči i theoretickou i praktickou stránku námořnictví. Tato instituce námořnictví ruského trvala do r. 1827, kdy potvrzena byla »prozatímní organisace ministerstva námořnického«. úkol a-ho k-ia přešel pak na admirální radu. (V. t.) w.