Ottův slovník naučný/Additament
Ottův slovník naučný | ||
Addisonova nemoc | Additament | Additio sapientum |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Additament |
Autor: | František Müller |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 187–188. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Additament (lat.), přídavek, který se přidává k jiné veličině, má-li tato vyhověti určitým podmínkám. Nejvíce se setkáváme s tímto výrazem v geodaesii, kde výsledky výpočtu bez ohledu na zakřivení zeměkoule tak opraveny býti mají, aby se shodovaly se zakřivením zeměkoule. Jsou-li a a b dvě strany trojhranu na zeměkouli, A a B protilehlé úhly, r poloměr zeměkoule, platí dle sférické trigonometrie rovnice . Tato rovnice nice však by se nehodila k výpočtu strany a ze známých hodnot b, A, a B, jelikož z malého oblouku , který bychom zde obdrželi, nemožno s dostatečnou přesností na délku strany a souditi. Rozvedeme-li však sin a sin , v řady a zanedbáme-li členy, kde poloměr r v jmenovateli ve vyšší mocnině se nachází nežli 2, což v rozměrech geodaetických trojhranů vždy možno bude, obdržíme: nebo:. Jelikož pak pro geodaetické trojhrany vždy možno místo dáti , bude: . Strana a nehledíc na zakřivenost zeměkoule, vypočítá se ze vzoru . Tato hodnota jako příbližná hodnota strany a budiž naznačena symbolem m, pak bude, béřeme-li ohled na zakřivenost zeměkoule: , a poslední dva členy jsou a-y, které nám příbližnou hodnotu strany a, t. j. m tak opraví, aby pak byla ve shodě se zakřiveností zeměkoule. Mü.