Ottův slovník naučný/Adím

Ottův slovník naučný
Ádil-Gíraj	Adím	Adimari

Údaje o textu
Titulek:	Adím
Autor:	Rudolf Dvořák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 203. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

ibn-ul Adím Kemál-ud-dín (* ok. 1191 v Halebu – † 1263), dějepisec arabský. Stud. v Bagdádě, načež vzdělával se cestuje v Damašku, Jerusalemě, Hidžázu a Iráku a věnuje se hlavně studiu dějin, tradice a práva, jsa však i znamenitým krasopiscem. Vstoupiv po té do služeb státních stal se kádím v Halebu a později i vezírem různých knížat, kteří rozličná poslání mu svěřovali. Před vpádem Tatarů, kteří i Haleb vypálili, utekl se s vladařem Násirem z Damaška do Egypta. Vrátil se sice do vlasti, když Húlágú jmenoval jej vrchním vládcem Syrie, ale v krátce uchýlil se opět do Káhiry, kde i zemřel. Hlavní dílo jeho jsou dějiny učenců halebských o 10 knihách v pořádku abecedním, pod názvem: Bugjat-ut-talab fi tárichi-Halab (Touha badajících o dějinách halebských), z nichž učinil A. sám později chronologický výtah dějin halebských do r. 1244 pod názvem Smetana dějin halebských, dílo důležité pro dějiny válek křížových, pro něž i učenci západní ho užívali. Srovn. G. W. Freytag, Selecta ex historia Halebi (Pař. 1819). Rukopisně zachován v Petrohradě jeho spis o písmě a jeho pravidlech se vzory A-ova krasopisu. Dk.