Údaje o textu
Titulek: Acies
Autor: Karel Cumpfe
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 126. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Č. 41. Šik bitevní manipulový.
Č. 42. Šik bitevní kohortový.

Acies (lat.), šik bitevní. a) Bitevní šik občanského vojska Serviova, jež zřízeno jsouc na základě censu samo zbraň si opatřovalo, tvořila nepřetržitá řada. V první a druhé řadě stála 1. třída ozbrojená kovovou přílbou, krunýřem, pláty na nohou a okrouhlým kovovým štítem; třetí a čtvrtá řada skládala se z občanů druhé třídy bez krunýře, ale s přílbou, pláty a dlouhým, čtyřhranným štítem ze dřeva, pokrytým koží; v páté a šesté řadě seřaděni občané třetí třídy, ozbrojení jako předešlí, ale bez plátů.Občané třídy čtvrté, opatření metacím kopím, stáli mimo šik, tvoříce lehkou pěchotu a začínajíce zároveň s občany páté třídy boj před falangou, do jejíchž mezer pak ustupovali. Jízda stála na obou bocích šiku. – b) Camillus zavedl bitevní postavení v manipulech, jež až do Maria se udrželo. Mužstvo legie rozděleno dle stáří a vycvičenosti v boji; čítajíc pravidelně 4200 mužů a roztříděno jsouc ve 30 manipulů, sestaveno bylo ve válečný šik za doby Polybiovy, ne-li již dříve, šachovitě ve třech řadách takto: (viz vyobr. č. 41) V první řadě 10 manipulů hastati (1200 mužů), oddělených od sebe v průčelí mezerami, jež rovnaly se délce každého manipulu; za mezerami prvé řady stálo v přiměřené vzdálenosti 10 manipulů principes (1200 m.) a za mezerami těchto postaveno 10 manipulů triarii (600 m.). Bylo-li prvé řadě couvati, uchýlila se do mezer druhé řady (principes), kteří na její místo postoupili; třetí řada zůstala na svém místě klečíc a kryjíc se štíty a útočila teprve, když nebezpečenství bylo největší. Mimo to náležela k legii lehká pěchota (velites, 1200 m.) a 300 jezdců. První tři řady měly úplné vyzbrojení: přílbu, krunýř, pláty a čtyřhranný štít; hastati a principes opatřeni byli oštěpem házecím (pilum), triarii pak kopím. – c) Od Maria počínajíc, kdy vojsko nabývalo rázu žoldnéřského, skládala se legie z vojínů stejně ozbrojených a rozdělena na 10 kohort, kteréž tvořily v bitevním šiku obyčejně 3 řady – postavení kohortové. (Viz vyobr. č. 42.) V první řadě stály 4 kohorty, za jejich mezerami 3 a v třetí řadě též 3; jízda stála na křídlech šiku nebo za ním. Rozdělení to podržel též Caesar a jiní válečníci; ovšem užíváno někdy dle okolností 1 postavení dvouřadového. Kohortový šik bitevní udržel se až do Hadriana, kdy zavedena zase původní falanx. Z hojné literatury uvádíme pouze: H. Delbruck: Die römische Manipulartaktik, Hist. Zeit. 15. (1884) str. 239–264; Rüstov, Heerwesen u. Kriegführung Caesars (2. Aufl.), Nordhausen 1862; Bouché-Leclerq, Manuel des institutions Romaines, Paris 1886, str. 275 n. Cfe.