Ottův slovník naučný/Achinger

Údaje o textu
Titulek: Achinger
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 512. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Achinger neb Ajchinger, příjmí polského šlecht. rodu pův. německého. Erb má ve zlatém poli červenou veverku s bílým podprsím, běžící ku pravé straně, s ohonem ku hřbetu přimknutým. Nad štítem jest táž veverka mezi dvěma rohy. Některé větve mají na přílbě erbu veverku s hlavou do zadu k levé straně obrácenou, mezi dvěma jeleními parohy. Rod tento dostal se do Polska v 1. pol. XVI. stol. Za krále Sigmunda Starého přišel z Němec 1) A. Zybult, který oženiv se s Polkou zůstavil dva syny. Z nich první, 2) A. Zybult, na dvoře valašského hospodara Bohdana veliké vážnosti požíval, druhý pak, 3) A. Jerzy, byl dvorním podkomořím krále Štěpána Bátoryho, který poznav jeho schopnosti, používal služeb jeho v různých důležitých poselstvích. Bratranec obou, 4) A. Augustyn, proslul jako výtečný orientalista. Vykonav cestu do Jerusaléma a na jiná svatá místa v Palestině vrátil se do Polska, kde účastně se veřejných záležitostí na poli bitvy i v radě značných zásluh si získal. Císař Rudolf II. uznávaje záslužné jeho působení změnil a bohatě ozdobil erb jeho dovoliv, aby privileje toho užívaly veškeré větve A-ů.