Ottův slovník naučný/Achillova šlacha

Ottův slovník naučný
Achillini	Achillova šlacha	Achim

Údaje o textu
Titulek:	Achillova šlacha
Autor:	Václav Steffal
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 512. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Achillova šlacha

Achillova šlacha (lat. tendo Achillis) jest tuhý provazec, který od lýtka k patě sestupuje a jak od zevního, tak i od vnitřního kotníku brázdou oddělen bývá. Jen u nohou velmi tučných, zvláště u ženských, bývají tyto brázdy tukem vyplněny. U tučných dětí, které ještě nechodí, vidíme dokonce místo vysedliny A-vy š-chy brázdu. Do A-vy š-chy přecházejí tři svaly: musculus gastrocnemius a musc. soleus, které dohromady břišec lýtkový tvoří, a mezi oběma těmi mohutnými svaly nepatrný musc. plantaris. Koncem dolním jest A. š. na zadní konec (hrbol patní) kosti patní přirostlá. Smrsknou-li se na lýtku masité břišce oněch tří svalů, povytáhnou A-vu š-chu i patu nahoru a skloní prsty nohy dolů. Chodidlo se tu pohybuje jako dvouramenná páka jsouc o kosti bércové jako o své hypomochlion opřena. Pohyb tento vykonáváme střídavě při každém kroku, pošinujíce tělo s jednoho chodidla na druhé. Trvalého napnutí oněch svalů žádá chůze »po špičkách«, zvláště tanec; formy masitých břišců lýtkových a A-vy š-chy i hranice mezi oběma tu obyčejně patrně vystupují. Čím delší jest poměrně A. š., tím kratší jsou břišce masité jejích svalů, zvláště svalu gastrocnemia. Na tomto obapolném poměru především zakládá se různá forma lýtka. Jméno reka hellénského dostalo se šlaše patrně proto, že Achilleus pouze na místě »své« šlachy byl poranitelným. Sl.