Ottův slovník naučný/Achillini
Ottův slovník naučný | ||
Achilleův štít | Achillini | Achillova šlacha |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Achillini |
Autor: | Ferdinand Pečírka, František Pover |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 511–512. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Achillini [akilíny]: 1) Alessandro (* 1463 – † 1512), ital. anatom a filosof. Od r. 1484 přednášel střídavě ve svém rodišti Bologni a v Padově filosofii i lékařství, ač po dvakráte následkem politických nepokojů z rodného svého města musil utéci. Byl přívržencem Averroësovým, nepřemožitelný v dialektice a vedlé Mundina jedním z těch, kdož v XV. stol. odvážili se pitvati mrtvoly. Objevil t. zv. Whartonův průnik. Že A. není objevitelem kůstek sluchových, dokázal Morgagni. A. sepsal Corporis humani anatomia (Benátky 1521); In Mundini anatomiam annotationes (Bol. 1524) a Anatomicae annotationes magni Al. Achillini Bononiensis, editae per fratrem Joh. Philotheum (t. 1520). Poslední dílo jest krátká chirurgická popisná anatomie. Peč.
2) A. Claudio (* 1574 – 1640), básník ital., nar. v Bologni, stud. práva, obíraje se vedlé toho i naukami filosofickými a lékařskými, načež stal se prof. při universitách v Bologni, Ferraře a Parmě. Do doby této spadá i jeho přátelství s kardinálem Ludovisiem, kterého pak jako papeže Řehoře XIV. provázel na cestě do Piemontu. Později uchýlil se do Paříže ke dvoru Ludvíka XIII., kterého opěval spolu s ministrem Richelieuem v planých znělkách. A. má znaky úpadku ve svých básních plných strojené nabubřelosti a prázdného povídání. Rime e prose, prvá sbírka básní jeho, vyšla roku 1632 v Bologni s názvem Poesie. Soubor jeho prací vyšel až po jeho smrti s názvem: Rime e prose (Benát. 1650). P.