Ottův slovník naučný/Achalcych
| Ottův slovník naučný | ||
| Achajský spolek | Achalcych | Achalcyšské hory |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Achalcych |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 498. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Achalcych, Achalcik (nová tvrz), tur. Achiska n. Akkiska, újezdní město gub. kutajské s 13.775 ob. (1870, dle »Petrohr. kalend. na r. 1887« 23.265), většinou Armény (12.000), 1020 m nad m., 140 km od Tiflísu na řece Poschovu č. Achalcych-čaji, 4,27 km od ústí jejího do Kury. Nazýval se druhdy Keldir č. Chaldir. Má starobylou pevnost vystavěnou na skále, s vysokými, tlustými zdmi z kamene; uvnitř jest citadella, nyní proměněná v ruský chrám. Krásná mešita sultána Ahmeďa, vystavěná podlé Sofijského chrámu v Cařihradě, honosí se knihovnou, jež náležela mezi nejvzácnější na východě. A. polohou svou na hřbetě achalcyšsko-adžarském zavírá vchod do těsniny bordžomské, která podél levého břehu kurského vede k Tiflísu. Ve příčině strategické A. důležit jest tím, že brání přístupu do záp. Zakavkází se strany Karsu a Ardahanu. Proto v okolí prodlením doby svedeno bylo mnoho krutých bojů. Doba založení A-u není známa, padá však jistě daleko do minulosti. Oblasť achalcyšská již ve II. stol. př. Kr. byla částí říše armenské. Ve stol. XI. podrobena krajina achalcyšská od Gruzínův a byla v područí rodu Džagebů; ti dostavše od carů gruzínských název atabegů, ve stol. XIV. dobyli si samostatnosti. R. 1578 dostal se A. pod panství turecké. Rusové pokoušeli se o A. již r. 1810 pod gen. Tormasovem, avšak marně. Teprve r. 1828 kníže Paskevič-Erivanský udeřil na A. a dobyl ho (28. srpna). Pokus Ahmeda paše zpět dobyti A-u zničen byl akcí gen. Bebutova v březnu 1829; mírem drinopolským pak (1829) připojen byl A. k Rusku. Od té doby osazoval se levý břeh řeky Poschova a r. 1840 staré i nové město jako »ujezdnyj gorod« přidáno ke gubernii gruzíno-imeretinské. Od r. 1828 rozvinul A. velikou činnost obchodní i průmyslovou, tak že v této příčině náleží ku předním městům Zakavkází. Roku 1853 pokusili se Turci dobyti A-u, byli však knížetem Andronikovem poraženi 26. listop. Achalcyšský újezd (2691,5 
km) r. 1846 přidělen ke gubernii kutajské, tenkráte nově zřízené; dělí se na dvě části: abbás-túmánskou a gertvínskou. Má přes 46.000 obyv.