Ottův slovník naučný/Accolti

Údaje o textu
Titulek: Accolti
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 118. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Accolti [ak-]: 1) Benedetto (»starší«), historik ital. (* v Arezze 1415 – † ve Florencii 1466). Nejst. člen rodiny toskanské proslavené v italském písemnictví. S počátku byl prof. práva ve Florencii, později věnoval se zúplna historii a stal se konečně kancléřem republiky. Napsal dějiny první křížové výpravy De bello a christianis gesto pro Christi sepulchro et Judaea recuperandis (1460 ve Florencii), dílo velmi cenné, z něhož Tasso čerpal ideu ku svému Osvobozenému Jerusalému. Mimo to máme od něho: De praestantia virorum sui aevi (vyd. 1689 v Parmě).

2) Francesco A., po rodišti Aretinus, právník ital., bratr předešl. (* 1418 – † 1483 v Sieně). Byl prof. práv v Bologni, Ferraře a Sieně, později tajemníkem Františka Sforzy, vévody milánského. Byl vysoce vzdělán ve filosofii, theologii, hudbě 1 v básnictví; psal též básně italské, ač hlavní působnost jevil jako humanista latinský a právník. Z právnických spisů vynikají jeho Consilia seu responsa (v Pise 1481); Lectur in Digestos (v Sieně 1496) a j. v.

3) Bernardo A., básník italský (* 1465 – † 1535), příjmím »l'Unico Aretino« pro improvisační svůj talent. Těše se oblibě papeže Lva X. stal se papežským písařem a abbreviátorem. Z básní jeho vyd. Opera nuova (ve Florencii 1513); zvláště oblíbeny jsou epigrammy v ottávách, zvané strammotti či strambotti. Z veselohry A-ovy Virginia čerpal Shakespeare látku kusu svého »Konec vše napraví«.

4) Benedetto A. (»mladší«), ital. básník a publicista (* 1497 – † 1549). Sepsal několik lat. spisů státoprávního obsahu, sbírky listův, z čehož však málo bylo vytištěno. Básně jeho, z nichž zvláště si vážili jeho epigrammů a elegií, nalézají se ve sbírkách Carmina quinque Hetruscorum poetarum (Flor. 1562) a Carmina illustr. poetarum italorum (1719). Pro svou úchvatnou výmluvnost a svůj elegantní sloh nazván byl druhým Ciceronem.