Ottův slovník naučný/Absinth
Ottův slovník naučný | ||
l'Absie | Absinth | Absinthiin |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Absinth |
Autor: | Bohuslav Raýman, redakce |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 91–92. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Absint |
Absinth, velmi silný likér, jenž zvláště dobrý ze Švýcar do obchodu přichází. Jménem extrait d'a. jest původ pravého a-u naznačen; připravujíť jej z výslazů nízkých bylin alpských (Artemisia rustellina, spicata, glacialis, rupestris a j.), k němuž se přidá anýzu. Výslaz ten jest bohatý silicemi (terpeny a látkami kyslíkatými), kteréž zředěny byvše vodou jakožto bílá sraženina olejová se objeví. V obchodu dvojí jest a: obyčejný a švýcarský. Vyrábí se ve Francii a ve Švýcarech, nejvíce se ho spotřebuje ve Francii; ze Švýcar vyváží se do Francie ročně více než 90.000 hl. Ve Francii ujalo se pití a-u teprve okolo 1847; když totiž Francouzové obsadili Alžír, musili vojáci píti vodu absinthovanou jako prostředek proti zimnici; vrátivše se domů zvyk ten tak rozšířili, že teď skutečným je zlořádem národním. Lékař Legrand tvrdí, že i mírné pití a-u seslabuje a ničí ústrojí tělesné; znamenitý Moreau myslil, že neblahé účinky a-u dlužno přičísti rozmanitým škodlivým látkám, kterými se a. porušuje. I v armádě i na loďstvu franc. pití a-u je zakázáno. Srv. Absinthismus. Rn. red.