Ottův slovník naučný/Abrenunciace

Ottův slovník naučný
Abrek (šlechtický rod)	Abrenunciace	Abreojos

Údaje o textu
Titulek:	Abrenunciace
Autor:	Jan Jaromír Hanel, redakce
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 85. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Abrenunciace (novolat.), odříkání se: 1) Liturgický úkon přede křtem, kterým křtěnec odříká se světa a ďábla i všech skutků jeho. Již za nejstarších dob církve křesťanské byla a. podstatnou částí obřadu křestního. Formule a. nebyla vždycky stejna; s počátku skládala se z jedné otázky a odpovědi, později ze tří. Srv. též Exorcismus. – 2) Slib řeholnický, kterým mnich se zříkal světa ijeho statků, sama sebe a sliboval úplnou poslušnost; je tedy ve smyslu tom a. slavný a nezrušitelný řeholnický slib po ukončení doby zkoušky. red. – 3) A. v právu lenním výpověď lenní služby i věrnosti, učiněná vasallem senioru svému (viz Lenní právo) pro křivdu, kterou tento nad ním spáchal, zejména odepřením spravedlnosti. -l.