Ottův slovník naučný/Aérobomba
Ottův slovník naučný | ||
Aérobie | Aérobomba | Aérodynamika |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aérobomba |
Autor: | Ladislav Hajniš |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 276. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Aérobomba jest explosivní neb zápalná střela zavěšená na baloně, jímž má býti zanesena nad nepřátelské vojsko, nad loďstvo, pevnost neb město, načež s výše na svůj cíl spadnouti má. Ve tvaru nejjednodušším jest střela zavěšena na malý balon volný (ballon perdu), a odpoutání její od balonu děje se nějakým mechanismem, který vstoupí v činnost po uplynutí jistého času (může to býti na př. prostá zápalka časová). Zdar neb nezdar závisí tu naprosto na správném posouzení a užití příznivého větru. A-b tohoto způsobu užilo bez úspěchu rak. vojsko před Benátkami r. 1849. Dokonalejší, ale ve svém upotřebení na malé vzdálenosti obmezené, jsou a-by zavěšené k malým balonům upoutaným (ballons captifs); vypouštění střely děje se tu cestou elektrickou vedením v upoutacím laně ukrytým. S a-mi toho druhu konány r. 1854 pokusy ve Vincennách s výsledky špatnými. Do téže třídy náleží vzdušní torpedo (Lufttorpedo), na něž r. 1884 Rodeck obdržel v Německu patent (viz »Zeitschrift des deutschen Vereines zur Beförd. der Luftschiffahrt«, III. 185). Konečně navrženo také, aby vystrojen byl balon o větší nosnosti, buď volný neb upoutaný, a obsazen mužstvem, které by z loďky balonu spouštělo na nepřítele explosivní a zápalné střely. Návrh to arci ne. praktický. Z mužů, kteří útočné balony různého způsobu navrhli, buďte zde uvedeni: Lana (1670), Campenas (1796), Kolding (1807–11), Leppig (Lepič? 1812), Warner (1844), Wyse (1847), bratří Uchatiusové (1848), Zeise (1850), Green (1855), Gillespie (1857), James (1859), Rodeck (1883) a j. více. Viz též Aéronautika vojenská. Hjš.