Ottův slovník naučný/Želvovina
Ottův slovník naučný | ||
Želvnice | Želvovina | Želvušky |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Želvovina |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 798. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související: | Ottův slovník naučný/Želvy |
Heslo ve Wikipedii: Želvovina |
Želvovina, (fr. écaille de tortue, angl. tortoise shell, něm. Schildpatt), rohovitá látka vytvořující štíty želv, upotřebená v technickém průmysle. Zvláště želvy mořské vyznačují se krásným materiálem vynikajícím jasností, průsvitností a zvláštními ozdobnými kresbami. Štít skládá se z části horní čili hřbetní a zpodní čili břišní, která v obchodě je méně cenná. Horní, až 1 m délky, skládá se z 13 desek hlavních a z několika menších desek okrajních. Největší desky bývají 30 cm dl. a 17 cm šir. Ve štítě hřbetním vězí trny obratlův a žebra a oddělování desek provádí se ohněm mnohdy i za živa. Nejlepší ž-nu dodávají želvy druhu Chelonia imbricata, Chelonia midas, Thalassochelys carreta. Štíty ze želvy karetové jsou tenké a používá se jich na vykládání knoflíků. Podle jakosti je: vých.-indická ž. čili čínská nejjemnější, po ní přichází záp.-indická a pak egyptská, která bývá červená bez žlutých skvrn. Cena ž-ny závisí na čistotě, na jemné žluté neb žlutočervené základní barvě, na charakteristických skvrnách kreseb hnědočerných, na velikosti a tloušťce. Ž. co do vlastnosti je podobna rohu, vyniká však nad něj průsvitností, trvanlivostí a větší schopností k leštění a hlazení. Bývá barvy jasněji neb temněji žluté s hnědými skvrnami a kresbami. Je hustší než roh, za tepla měkne, za studena je křehká, ale ohebnější než roh. Polírováním nabývá vyššího lesku. Dá se lisovati, ohýbati, svářeti a při zpracování se neloupe. Upotřebuje se jí na výrobu zboží galanterního, luxusního. Předměty ze ž-ny jsou ovšem mnohem dražší nežli z rohu. Pro tuto drahotu bývá pravá ž. napodobována. Imitace její provádí se z gelatiny, rohu, gallatitu, celluloidu, klihu nebo ž. méně cenná moří se alkalickými roztoky olověnými, aby se vytvořily vzácnější kresby, neb odpadky ž-ny cenné spojují se teplem mezi sebou, aby se vytvořily kusy větší.