Ottův slovník naučný/Římsa

Ottův slovník naučný
Rimpau	Římsa	Římská literatura

Údaje o textu
Titulek:	Římsa
Autor:	Jindřich Fialka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha: J. Otto, 1904. S. 808–809. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Římsa

Římsa (něm. Gesims) slove visuté zdivo složené z různých článkův ozdobných. Hlavní účel každé ř-sy jest, aby částku stavení, která se nachází bezprostředně pod ř-sou, kryla a chránila před deštěm a jinými nehodami. Zároveň jsou ř-sy podstatnou částkou výzdoby budovy, poněvadž celé stavení anebo i jednotlivé jeho díly svrchu přirozeným způsobem ukončují, korunují, ověnčují a musí za touto příčinou obdržeti vždycky tvar příslušného slohu. Ano i tehdáž, kdyby ř-sy nekryly a neověnčovaly všelikých dílů stavení, když by totiž snad jen jednotlivá poschodí na vnější straně oddělovaly od sebe — ř-sy patrové —, anebo veliké rovné stěny rozdělovaly na pole menší — ř-sy pásové, anebo když by obrubovaly nějaké otvory — ř-sy obrubující či chambrany, anebo když by konečně jen rozličné částky římsovní spočívaly na patce nějakého předmětu — ř-sy pateční; ř-sy musí vždy říditi se slohem, v kterém stavení anebo jiný předmět, který jest jimi zdoben, má býti proveden. Ř., která celý zevnějšek stavení ukončuje a jej chrániti má, zove se ř-sou hlavní a obdrží proto vždy větší výšku a mocnější vyložení než kterákoliv jiná ř. (srv. Geison).

Tak jako budovy, mají i jednotlivé její části své ř-sy. Okenní a dveřní otvory bývají obroubeny chambranami, nad nimiž zakončeny bývají ř-mi nadokenními nebo naddveřními; podobně i výklenky a baldachýny. Pod okny, jakož i pod výklenky nebo baldachýny upravuje se ještě ř. podokenní. Trnoží staveb bývá též ukončeno ř-sou trnožní č. coklovou, která dosti často vystupuje ve tvaru ř-sy podokenní.

Každá ř. jest svým tvarem závislá na charakteru a účelu, ke kterému jí použito; její článkování má býti takové, by pěkně stínovalo a účel jednotlivých jejích článků jasně vyjadřovalo. Hlavními součástkami skoro každé ř-sy jsou: část korunující, část chránící a část podporující; první část bývá článek volně do vzduchu se vznášející, druhá část jest nejlépe vyjádřena visutou deskou, třetí část sestavuje se z jednoho nebo několika článků podporujících (srv. Architektonické článkování).

Výška ř-sy řídí se výškou budovy. Hlavní ř. bývá 1/18 až 1/24 díl celé výšky stavení; první mez platí pro stavení nízká, druhá pro vysoká. Její vyložení, t. j. vystupování jejího posledního článku nad líc zdi, bývá 2/3 její výšky až celá její výška. Je-li hlavní ř. vytvořena jako celé kladí, bývá vlys stejně vysoký jako ř., architrav mívá za výšku jen 2/3 této výšky.

Ř-sy pásové či cordony, které dělí přízemí jako čásť podporující od prvního patra neb od několika pater nad ním se nacházejících, jako části podporované, bývají 1/10 výšky přízemí, vedlejší pásy — které dělí jednotlivá patra od sebe — mívají 1/12 až 1/14 výšky zpodního patra.

Obrubující ř-sy bývají široké 1/7 až 1/5 šířky té části, kterou obrubují. Ř-sy nadokenní nebo naddveřní mají míti za výšku i s obrubou 1/4 výšky okna nebo dveří. Z této výšky připadají 3 díly na ř-su, 3 díly na vlys a 2 díly na obrubu.

Na různých okolnostech závisí, z jaké látky jest ř. zhotovena; u budov nákladných, monumentálných, dělávají se ř-sy z kamene, aby, jsouce nejvíce vydány všem vlivům povětrnosti, jim vzdorovaly a dlouhou dobu nepoškozené se udržovaly. V nejvíce případech ř-sy vykládají se ze zdiva, buď ze samých cihel, nebo do článku chránicího vkládá se kamenná plotna, nebo korunující a chránicí článek dělá se z kamene tesaného, hlavně z pískovce. Ř-sy ze zdiva vyložené omítají a »vytahují se«. Vytahování říms provádí se sájmem (v. t.). U staveb neomítaných, t. zv. režných, dělají se ř-sy ze zvláštních tvárnic a také se neomítají, nýbrž jen vyspárují.

U staveb budovaných v lehčích slozích, jako na př. ve slohu švýcarském, neb u staveb hrazděných může hlavní ř. býti nahrazena přesazenou střechou — zástřeším — která zároveň činí odkap střechy. Vaznice krovu nechají se čníti o jistou část ven přes zeď, do čela položí se krokev ozdobená vyřezávaným prknem odkapovým a krokve pobijí se zpodem ohoblovanými prkny, které se natrou olejovou barvou.

Jako stavení se opatřují ř-mi na façádách, tak dekoruji se i jiné stavitelské, řemeslnické a umělecké předměty. Pro snadné zpracování jest nejzpůsobilejší k tomu látkou dřevo a předměty dřevěné zdobí se ř-mi, které jsou složeny z profilovaných lišt neb jednotlivých profilovaných pásků, které zvláštními hoblíky se vyhoblují.

Kovy a hrnčené zboží bývá do forem odlito nebo odmáčknuto a tu tvoří ř-sy celek s tvarem, který mají zdobiti.

Ve mnoha a mnoha případech na různých předmětech uvnitř stavení shledáváme se s ř-mi, kterých vždy použito k dekoraci předmětu, nebo která tvoří jeho podstatnou čásť. Též i tu platí, co bylo o nich uvedeno dříve. Ř-sy na stropech musí býti udělány pokud možno ploše, ovšem rozhoduje i zde výška místnosti. Takové ř-sy na stropy »táhnou« se nejčastěji ze sádry neb se přibíjejí již hotové a plasticky ozdobené z látky papírovité nebo dřevovité. U stropů dřevěných provádí se i římsování ze dřeva. Jestiť dřevo nejvděčnějším materiálem pro vypracování říms, které hoblují se zvláštními hoblíky, t. zv. římsovníky (v. Hoblík, str. 418 b a 422 a). Fka.