Ottův slovník naučný/Čechy/Vodopis
| Ottův slovník naučný/Čechy | ||
| Mineralogie | Vodopis | Podnebí |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Čechy (Vodopis) |
| Autor: | Vladimír Pech |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 36–91. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
Veškeré vodstvo české zabírá 1.28% rozlohy zemské, pokrývajíc 667 km2, ze kteréhož rozsahu připadá na tekuté vody 258.97 km2, na jezera 5.18 km2, na rybníky pak 402.85 km2. Soustava řek českých jest v úplné shodě s horopisnou jednotností země České; mimo nepatrné výjimky (Ohře, Odrava, Zvodava, Malše, Lužnice, Sázava) pramení se všecky řeky české v zemi a z celé rozlohy zemské náleží 48.776 km2 (93,3%) k úvodí jediné řeky totiž Labe, takže jenom 3188 km (Bílý Halštrov, Dolní Vltava, Přísečnice, Vlha, Zhořelecká Nisa, Stěnava, Svratka, Jilec, Řezen) připadá na úvodí Odry (1079 km2), Dunaje (1362 km2) a Labe mimo hranice zemské (747 km2); rovněž úvodí českého Labe zasahuje nepatrně do zemí sousedních, zabírajíc tam pouze 2490 km2 (na Moravě 223 km2, ve Slezsku 213 km2, v Hor. Rakousích 165 km2, v Dol. Rakousích 844 km2, v Sasku km2, v Bavorsku 936 km2). Náležejí tedy Čechy ohromnou většinou k oblasti moře Severního a pouze skrovným podílem (6,7%) mají účastenství na oblasti moře Baltického (úvodí Odry) a moře Černého (úvodí Dunaje). Pozoruje-li se soustava českých řek bez ohledu na officiální názvosloví, nutno pokládati střední tok vodní (Vltavu a Labe od Mělníka až na hranice zemské) za hlavní řeky země, k níž pokrajní hory vysílají v symmetrickém seřadění tři páry hlavních přítoků. Z těchto opět ovládá každý určitou oblasť horopisnou i geologickou a to: Otava předhory šumavské, Lužnice tertiérní pánev třeboňskou, Berounka pánev silurskou, Sázava onen díl prahorské oblasti, který je nejvíce prost příměsků z jiných útvarů, Ohře tertiérní pánev severozápadní a Labe útvar křídový. Naproti tomu střední tok zemský promyká se všemi útvary, které na geologickém složení Čech mají nějvětší podíl. Od Vyššího Brodu k Budějovicům protéká Vltava prahorské údolí proslulé přírodními krásami, u Budějovic vstupuje do roviny tertiérní, od Hluboké až do Kralup vine se úzkým údolím skalním nejprve v rule a žule, potom v pánvi silurské, od Kralup až pod Lovosice šíří se podél toku říčního prostranné údolí v planině křídové, načež řeka údolím, které pro hojné půvaby přírodní a malebnost krajin je světoznámo, proráží vulkanické tertiérní Středohoří a posléze severočeské hory Pískovcové.
Tento tok říční beroucí se středem země ukazuje nám celkový svah země od jihu k sev. a přítoky jeho druhý svah směřující od pokrajních hor ke středu země; jenom Lužnice a poměrně malá Malše jest výjimkou z tohoto pravidla, neboť z větší části tekou rovnoběžně s Vltavou od jihu k severu. Soustavy hlavních šesti přítoků jsou rozmanitě vyvinuty. Berounka a Otava rozvětvují se od ústí vzhůru stromovitě, avšak prvá vzniká stokem velkých řek vřídelných, které se v uhelné pánvi plzeňské slučují, ktežto Otava vine se podélným údolím horským a vnímá při tom pobočky z příčních údolí šumavských, načež sama vstupuje do údolí příčního a spěje v něm k Vltavě. Ohře vyznačuje se úvodím celkem pravidelným, symmetrickým, naproti tomu vývoj východních tří přítoků jest rozhodně nesouměrný; Lužnice přijímá největší své přítoky od sev. a vých., Sázava od jihu, Labe pak až po Pardubice má největší pobočky na levém břehu, odtud pak na břehu pravém. Jednotnost ano soustřednost vodstva českého není nikterak na újmu bohatému rozčlenění jeho a nejen Vltava a Labe, nýbrž i jiné řeky vynikají zajímavými a důležitými úkazy (prahy, peřeje, slapy, pečerný tok Úpy, deltovité ústí Ohře, nyní uměle odstraněné a j.), ba shledáváme tu i bifurkaci, neboť Vltava a Jilec (Ilz) vytékajíce z téže slatiny, spojují vodstvo labské s dunajským a rovněž Sázava a Doubrava mají v témž močále prameny své. Řeky české vymlely si koryta nejvíce v puklinách směru trojího: 1. hercynského nebo šumavského od sev.-záp. k jihových. (horní Vltava, horní Labe) nebo naopak od jihových. k sev.-záp. (střední Labe, Sázava, Ploučnice); 2. porýnského nebo rudohorského (Suess nazývá směr tento varickým) od jihozápadu k severovýchodu (Otava, Berounka, Ohře, Bělá) nebo naopak od sev.vých. k jihozáp. (Jizera, Orlice); 3. vltavského od jihu k sev. (Vltava, Lužnice, Úhlavka). Avšak podlé stejného směru řek nelze souditi na stejné stáří geologické; vltavská puklina na př. jest starší, nežli puklina středního Rýnu, ačkoli jsou stejnoběžny, a Berounka jest mnohem starší než Ohře nebo Jizera.
Labe jeví se jako výslednice dvou vřídelných řek, totiž malého Labe (od vrchoviska až k Mělníku) a Vltavy, které vlastně přísluší přednost, neboť teče právě středem země a vyniká nad Labe geologickým stářím, délkou, hloubkou, šířkou, mocností přítokův i velikostí a souměrností svého úvodí. Labské úvodí zaujímá v Čechách 48.776 km2 a předěl mezi souříčím Labe a sousedních veletoků táhne se po hřebenech pokrajních hor českých a následkem toho shoduje se namnoze též s politickými hranicemi zemskými. Jenom na nemnohých místech, kde pohraniční hory buď z planin se skládají, nebo hlavními hřebeny od hranic se uchylují, ustupuje též úvodí labské poněkud do vnitra země nebo zasahuje nepatrně do zemí sousedních. Prameny své má pod nejvyššími temeny hor Krkonošských v hluboké úžlabině zvané Sedmidolí (Sieben Gründe), kteráž dělí hlavní hřbet krkonošský od pobočního hřbetu jižního. V úžlabině té vinou se proti sobě vřídelné potoky labské, totiž Labský potok od záp. a Bělá nebo Bílá voda (Weisswasser) od vých. k záp., načež se v úzké prorvě mezi horami Krkonošem a Kozími hřbety spojují. Labský potok temení se na záp. konci Sedmidolí ve výši asi 1300 m v silném vřídle, ohrazeném na způsob studánky a zvaném Labský pramen. Ve směru na východ dospívá Labský potok po toku 1 km na pokraj srázu skoro svislého, který zavírá na vých. Labskou louku naproti Labskému dolu, a řítí se u Labské boudy (1280 m) přes několik prahů do hloubky 250 m, tvoře Labský slap. Labský důl (1050 m) jest s počátku skalnatou roklí 900 m dl., 200 m šir., 250–300 m hlub., v níž Labský potok k jihu se bere; na konci rokle obrací se Labský důl náhle k vých. a lemován jest potom na jihu sráznými stráněmi hory Krkonoše, kdežto svah hlavního hřbetu krkonošského jest v těchto místech dosti mírný. Odtud tedy po levé straně své vnímá Labský potok z příčních dolů bystřice Pudlovu vodu (Pudelwasser), Dvoreckou vodu (Hofbaudenwasser), jež obě přicházejí od Vysokého kola a ručej z Medvědího dolu (Bärengrund), spějící dolů od Velkého Šišáku. Všecky tyto potoky sbírají sněhové a dešťové vody s hlavního hřebene a odvádějí je v močálovitých korytech ke hlavnímu potoku. Po toku asi 5 km dlouhém spojuje se Labský potok pod tak zv. Šancemi (Festungsberg) sev. od Přádelny (Spindelmühle) s Bělou ve výši 768 m. Spád jeho od pramene až k tomuto místu obnáší 282 m na 5.2 km (tedy spád relativní 1:19). Bělá, druhý vřídelný potok, jenž protéká Sedmidolím od záp. k vých., temení se ve slatinné půdě na tak zv. Bílé louce mezi Lány, horou Studničnou a Sněžkou, a má nejvyšší zřídlo ve výši 1400 m. Na počátku ubíhá se skrovným toliko spádem podél Luční boudy (1388 m), po toku 1.6 km vnímá Stříbrnou bystřici, přicházející s hory Stříbrné, řítí se potom hlubokou a divokou roklí mezi Kozími hřbety a Čertovou loukou, tvoříc četné prahy, vnímá Křivou (Krummseifen) a Hřímavu (Sturmgraben), jež vzniká stokem Červené a Černé bystřice (Rothes Floss, Schwarzes Floss), a má při stoku s Labským potokem větší množství vody než tento. Odtud dostává se spojenému toku názvu řeka Labe, která nyní zaměřuje k jihu a zachovává tento směr celkem až k Vrchlabí, zůstávajíc stále v prorvě, kterou druhdy od sebe byly odtrženy hřbety Krkonoše a Kozích hřbetův. Údolí jeho mívá tu až 150 m šířky, ale zužuje se až na 20 m, spád pak jest velmi prudký, neboť most pod Přádelnou leží již 709.3 m nad mořem, Krausovy boudy 665.3 m, ve Vrchlabí pak má Labe na jižním konci města už jen 470 m (silniční most na jižním konci města 474.8 m, nádraží 466.4 m). Celá délka řeky od pramene až k Vrchlabí obnáší 23.1 km, spád 830 m, z čehož plyne spád relativní 1:28. Z Vrchlabí béře se Labe už jako značnější tok směrem od sev.-záp. k jihových., zůstávajíc ve shodě s hlavní osou zdvižení Krkonoš a pouze mezi Vrchlabím a Dolní Brannou (433 m), potom mezi Hostinným a Dolním Nemaňovem směřuje od sev. k jihu. Údolí jeho, jež od Vrchlabí k Debrnému (455.8 m) vine se rudými pískovci, odtud opukami útvaru křídového a ode Dvora Králové v náplavech, rozšiřuje se mezi Vrchlabím a Brannou na 600–700 m lemováno jsouc po obou stranách příkrými stráněmi 40–50 m vysokými, od Kunčic (nádraží 416.1 m) pak až k Hostinnému (nádraží zde ve výši 349.9, údolí pod městem 339.1 m) zužuje se na 200–300 m, kdežto povaha strání se nemění. Pod Hostinným zahýbá údolí labské tupým úhlem k jihu a rozšiřuje se až na 500 m, avšak u Nových Zámků (363 m), kde se řeka prodírá vysočinou Horeckou a Zárovskou, zužuje se na novo v délce 7–8 km až na několik metrův a příkré, skalnaté stráně po obou stranách dosahují 100 až 150 m výše; teprve nade Dvorem Králové u Verdeka zase se otvírá a šíří se stále až na 1.5–2 km. Od Králové Dvora (hořejší most zde dle spec. mapy 284 m, nádraží dle Kořistky 344.5, dolní předměstí 291.9, hladina vody u Borku pod Král. Dvorem 274) teče Labe k jihových., tvoří před Žirčem mocný oblouk na sever, zaměří pod Žirčem (základ zámku zde 289.5 m) přímo k vých., pod Kuksem pak vrací se opět ke směru jihových.; v těchto místech prodírá se v délce 3.5 km těsným, skalnatým údolím ve kvadrových pískovcích a teprve u Heřmanic nabývá volnějšího poříčí (základ klášterní zahrady v Kuksu 303.4 m, nádraží tamže 310.5, most přes Labe, 4 m nad hladinou řeky 275 m). Nad Jaroměří (levý břeh 0.7 km nad městem 253 m, prostřední výška města 260.2 m), kdež vnímá Úpu, tvoří velký oblouk k sev.-záp., teče potom přímo na jih k Josefovu, kde se spojuje s Metují (velké náměstí josefovské 275 m, nádraží 259.8 m, Josefov v údolí 255 m, dřevěný most 246 m, labské údolí 238 m), a k jihozáp. ke Smiřicům (samota na lev. břehu u Semonic 244 m, Smiřice 239 m), na to k jjihozáp. až k ústí potoka Voborského, odtud až k Lochenicím skoro přímo na záp. (levý břeh mezi Lochenicemi a Předměřicemi 231 m) a zaměřuje pak přímo na jih ke Hradci Králové, kdež přijímá Orlici (pr. bř. u Král. Hradce pod »rybárnou« 225 m). Údolí od Jaroměře mění se v prostranný úval, jenom na pr. bř. ve vzdálenosti 1.5 km od řeky táhnou se lesnaté a vzdělané výšiny. Od Hradce Král. mění se ráz údolí labského; i výšiny na pr. bř. mizejí a řeka béře se úrodnou rovinou 7.5 až 24 km širokou, v níž četné rybníky upomínají na bývalé velké jezero v těchto místech se rozkládavší. Malý spád je příčinou hojných oklik a odštěpování se ramen. Až k Němčicům zachovává řeka směr jižní, odtud tvoří k Pardubicím velký oblouk vypouklý k vých. a před Pardubicemi zahýbá se v pravém úhlu na záp., kterýžto směr zachovává až k Labskému Týnci. U Kunětic, kde Labe teče v prorvě čedičové, u Val a Přelouče, kde tísněno je nevysokým, ale příkrým tarasem opukovým, objevuje se údolí aspoň po jedné straně zúžené, načež řeka opustivši u Kojic měkké opuky a pískovce, prolamuje si u Labského Týnce (239 m, Vinařice na l. bř. 243 m) skalnatou bránu tvrdým břidličným a rulovým hřbetem, nejsevernějším to výběžkem Železných hor, místo aby tento tvrdý útes obešla údolím kolem Krakovan i Bělušic a vybrázdila si řečiště pískovou opukou přes Bejchory a Sendražice. Bývaloť asi v rovině pardubické po odtoku moře křídového velké jezero, jehož odtok v mohutném vodopádu řítil se přes zmíněný prahorský hřbet, až si znenáhla vymlel koryto nynější. Pronikši takto z nížiny Pardubické do nížiny Kolínské, teče Labe směrem jjihozáp. až k ústí Doubravky, odtud zaměřuje opět na záp. a překročivši u Starého Kolína dosti značný prah v údolí poněkud více sevřeném, dostihuje Nového Kolína, kdež dělí se ve dvě ramena a přepaženo jsouc jezem nabývá značné hloubky. Od Kolína k Nymburku, v kterémžto toku pije pod Libicí Cidlinu, má směr celkem sev.-záp. (ovšem s hojnými oklikami) a směřuje přímo na záp. Toušeni, kdež vnímá Jizeru, největší svůj přítok před Vltavou. Pod ústím Jizery překračuje oba buližníkové prahy (prvý u Brandýsa, druhý mocnější u Neratovic), kteréž z pánve silurní až sem pod řeku zasahují, a obrátivši se zároveň u Toušeně na novo k sev.-záp., setrvává v tomto směru až k Mělníku ke stoku s Vltavou. U Nového Kolína přistupují kopce od jihu skoro k samé řece, avšak tato jim uniká směrem na sev.-záp. a setkává se s nimi na krátké trati zase teprve mezi Toušení a Brandýsem; za to však počíná od Brandýsa po pravé straně Labe mírná kopčina, jež nejprve zůstává ve vzdálenosti dosti značné od řeky, později však nad Mělníkem k samému břehu jejímu se přimyká. Mimo uvedenou soutěsku u Labského Týnce a ostatní nevelká zúžení vine se Labe od Hradce Králové až po Mělník rozsáhlou nížinou alluviální, v níž břehy dosahují jen nepatrné výšky a odtud jakož i z nepatrného spádu nutno si vysvětliti tvoření četných tůní a ramen, dlouhé trvání velké vody a zhoubné povodně, ačkoli i říční koryto je širší i údolí dosti prostranné. Jenom na nemnohých místech dosahují břehy značnější výšky; absolutní výška velké vody bývá pravidelně vyšší než břehy. Měříť tu pravý břeh u Hrobic 218 m, levý břeh nad ústím potoka Brodeckého 218 m, Pardubice (zámek) 214 m, l. bř. u Svítkova 212 m, pr. bř. při ústí potoka Čerusky 209 m, l. bř. 2.8 km záp. od Opočinku 207 m, most v Přelouči 207 m, l. bř. u přívozu Semínského 204 m, zavodňovací čerpadlo u Kladrub 204 m, l. bř. pod mostem Řečanským 201 m, l. bř. ramene labského nad Telčicemi a pr. bř. naproti Telčicím 200 m, dřevěný most u Soušky blíže Starého Kolína 197 m, l. bř. mezi Souškou a Kolínem nad Labem naproti Třem Dvorům 196 m, l. bř. u Ohrady 194 m, pr. bř. 1 km pod mlýnem Klavčířem 192 m, l. bř. naproti Hradisku 192 m, l. bř. u Pňova 191 m, l. bř. 1 km sev. od Osečku 186 m, l. bř. pod ústím Cidliny 183 m, l. bř. u mostu v Poděbradech 183 m, l. bř. 1.2 km jihových. od Doubravy 178 m, l. bř. 1.5 km vých. od Semic 173 m, l. bř. 1 km záp. od Semic 171 m, pr. bř. u Jiřiny (ostrov) 170 m, pr. bř. u Nového Vesce při ústí Jizery 169 m, pr. bř. u Kralovic 13 km nad Brandýsem 167 m, pr. bř. pod jezem labskokosteleckým 166 m, pr. bř. pod Rudčem 165 m, l. bř. u Mlíkojed 159 m, pr. bř. pod železničním mostem u Neratovic 158 m, pr. bř. u Kbel 157 m, pr. bř. 2.7 km nad Mělníkem 155 m, pr. bř. pod stokem Labe a Vltavy 150 m. O málo nižší bývá stav normální vody, výška pak velké vody obyčejně značnější; tak má Labe (nad mořem Jaderským) pod ústím Orlice do Labe při normální vodě 224.22 m, při velké vodě 227.21 m, nad jezem v Opatovicích (u Roudničky) norm. v. 222.54 m, vel. v. 224.46 m, u přívozu v Bukovině norm. voda 217.84 m vel. v. 222,05 m, u mostu v Němčicích norm. v. 215.92 m, vel. v. 220.24 m, při ústí Loučné norm. v. 213.34 m, v. v. 218.04 m, při ústí Chrudimky n. v. 211.56 m, v. v. 215.563 m, u železničního mostu v Rosicích norm. v. 210.17 m, v. v. 214.27 m, u přívozu v Blatníku norm. v. 208.14 m, v. v. 212.9 m, u přívozu v Opočinku norm. v. 207.14 m, v. v. 210.68 m, u přívozu ve Valech norm. v. 205.17 m, v. v. 209.1 m, u železného mostu v Přelouči norm. v. 203.73 m, v. v. 207.99, u přívozu v Semíně norm. v. 201.21 m, v. v. 204.92 m, u zavodňovacího čerpadla kladrubského norm. v. 199.72 m, v. v. 203.65 m, u přívozu v Kojicích norm. v. 298.27 m, v. v. 201.44 m, u mostu v Labském Týnci norm. v. 198.16 m, v. v. 200.37 m, při ústí Doubravky norm. v. 196.05 m, v. v. 198.5 m, pod jezem ve Veletově norm. v. 193.57 m, v. v. 197.22 m, u železničního mostu v Kolíně norm. v. 191.54 m, v. v. 194.68 m, pod jezem v Klavařích norm. v. 187.57 m, v. v. 190.87 m, u přívozu v Osečku norm. v. 184.29 m, v. v. 187.5 m, při ústí Cidliny norm. v. 183.66 m, v. v. 186.08, pod jezem v Poděbradech norm. v. 181.55 m, v. v. 185.42 m, při ústí Mrliny norm. v. 180.32 m, v. v. 182.47 m, nad jezem v Nymburce norm. v. 180.35 m, v. v. 182.37 m, u mostu obchodní dráhy tamtéž norm. v. 178.63 m, v. v. 181.9 m, ústí potoka Sadského norm. v. 173.97 m, v. v. 178.43 m, u přívozu v Litoli norm. v. 170.58 m, v. v. 174.06 m, při ústí potoka Vejmoly norm. v. 168.64 m, v. v. 172.09 m, u železničního mostu v Jiřině norm. v. 168.52 m, v. v. 171.69 m, při ústí Jizery naproti Toušeni norm. v. 165.8 m, v. v. 169.82 m, pod jezem v Brandýse norm. v. 162.93 m, v. v. 166.9 m, u Karáskova mostu v Kostelci n. L. norm. v. 159.64 m, v. v. 162.97 m, u přívozu v Rudči norm. v. 159.24 m, v. v. 162.89 m, u přívozu pod jezem v Lobkovicích u Mlíkojed norm. v. 156.9 m, v. v. 160.76 m, u železničního mostu v Neratovicích norm. v. 156.25 m, v. v. 159.8 m, pod jezem v Obříství norm. v. 153.91 m, v. v. 158.49 m, při ústí Vltavy norm. v. 152.26 m, v. v. 157.57 m. Od Mělníka směřuje Labe na sev. k Dolním Beřkovicům, odtud obrací se k sev.-záp., kterýžto směr zachovává až ke Štětí, tvoří potom velký oblouk na jihozáp. k Roudnici a hned na to obrací se novým obloukem na sev. ke Křešicím, pak teče přímo na záp. k Lovosicům, od tohoto města na sev. k Ústí n. L., po té sev. vých. k Těchlovicům, odtud pak na sev. k Děčínu a Hřensku, načež pod tímto místem opouští hranice české na na 50° 31' sev. šířky a 14° 12' 9' vých. délky. Ústí labské u Mělníka lemováno je po pravém břehu stráněmi, jež 50–60 m nad břeh se pnou, levá pak strana jest na několik km otevřena a teprve u Dolních Beřkovic blíží se opět výšiny k řece, při čemž však údolí stále ještě má 2–4 km šířky. Od Nučnic až k Lovosicům je údolí na jih a jihozáp. úplně otevřeno a v místech těchto nachází se též bývalé delta Ohře, které sice následkem upravení řeky té již zmizelo, jehož stopy však v terénu dosud lze pozorovati. Řečiště vyniká tu velikou šířkou a tvoří četné táhlé ostrovy; levý břeh nachází se sotva 5–7 m nad hladinou normální vody, pročež tu bývají časté povodně, kdežto pravý břeh tvoří skoro nepřetržitou strmou stráň, pnoucí se až 40 m nad hladinou labskou. Avšak od Lovosic mění se úplně ráz údolí labského a místo prostranného údolí nastupuje úzká rokle, v níž řeka se zvětšenou rychlostí ke hranicím zemským ubíhá. Od Lovosic až k Ústí n. L. má údolí zřídka více než 800 m šířky a skoro veskrze je vroubeno příkrými stěnami skalními a horskými stráněmi, toliko na jednom místě pravého břehu pod Hrádkem a Kamýkem šíří se kolem Libochovan polokruhovitá kotlina; řeka mívá v této části zřídka kdy více než 200 m šířky. Pod Ústím otvírá se údolí k vých., svahy horské ustupují a údolí rozšiřuje se dvakráte u Březnice (Priesnitz) a u Neštědic na 2 km. U Velké Březnice údolí opět se zužuje a stěsnáno jsouc mezi strmými svahy u Povrlí (Pömmerle), Roztok (Rogenstock) a Těchlovic, šíří se teprve u Nebočad (Neschwitz) v prostranné údolí Děčínské, které na každém břehu do 1.6 km se prostírá. Obklopeno jsouc mírnými stráněmi Středohoří Českého, nad něž příkře strmí čedičové a znělcové kupy, poskytuje údolí toto půvabný obraz krajinný, který vůkol lemován jest příkrými svahy Chlumu a Kickelswandu, a amfitheatrálními skalami pískovcovými Quaderu a Laachenu. V místech těchto také řece přibývá šířky, tak že tvoří opět několik ostrovů. Pravý břeh je zde užší než levý, kterýž podléhá povodním a zabahňování. Poněvadž větší počet přítoků v této části údolí labského skoro v pravém úhlu do hlavní řeky se vlévá a na mnoha místech údolí je tak úzké, že se ani malé delta zde nemůže utvořiti, vedlé toho pak konečná rychlost přítoků je mnohem větší, tvoří se v řečišti labském při ústí potokův a malých řek z nánosů jejich značné mělčiny, které se prostírají jako hráze od jednoho břehu ke druhému a jsou plavbě velmi na překážku. Jediným prostředkem obrátiti horské bystřice tyto ve směr s řekou rovnoběžný a zaopatřiti plavbě, která je zde velmi obtížna, potřebné šířky a hloubky, byly by hráze do řeky vestavěné. Od Děčína ke hranici zemské vymlelo si Labe cestu v trhlině, která oddělovala vysočinu Sněžníku od vysočiny Binsdorfské; těsné údolí říční má zde zřídka přes 200 m šířky a skalnaté stráně je lemující (Kulíškovy skály u Niedergrundu, Rasselkoppe) pnou se na 250 m nad hladinu říční, spadajíce příkře k Labi. Úzké toto údolí táhne se na půdě české k sev. v délce 13.25 km a zahýbá se potom k sev.-záp. do Saska; ráz údolí se při tom nemění, jenom výšky skalních stěn znenáhla ubývá. Poměr mezi výškou břehův a výškou hladiny vodní v této části jest až po Lovosice skoro týž, jako od Král. Hradce k Mělníku, kdežto dále ke hranicím jsou poměry rozhodně příznivější, ačkoli i zde nízké kotliny při řece podléhají povodním; máť tu pr. bř. u přívozu v Šopce 150 m, l. bř. 1.7 km pod Křivenicemi 152 m, l. bř. u Hněvic blíže Štětí 150 m, l. bř. u Malé Vísky 147 m, pr. bř. 19 km pod Lounkami 144 m, hladina vody 0.8 m nad Nučnicemi 144 m, l. bř. u kostela v Počaplech 144 m, hladina vody pod mostem v Litoměřicích 139 m (nádraží litoměřické 149 m), hladina vody naproti Lhotce na Labi 137 m, hladina vody pod Praskovicemi 136 m, hladina vody v Ústí n. Labem 132 m (železniční most tamže 148 m), pr. bř. pod kostelem ve Valtířově 131 m, hladina vody u vtoku potoka Steinbachu nad Wilsdorfem 118 m, hladina vody na pomezí saském 115 m, hladina vody při vtoku potoka Křinice u Žandova 113 m. Veškera délka toku labského obnáší na půdě české 415 m, z čehož připadá na horní tok od pramene k Jaroměři 76 m, na střední tok mezi Jaroměří u Mělníkem 228.8 km, na dolní tok od Mělníka ke hranici zemské 110.2 km. Šířka Labe obnáší při ústí Orlice do Labe 48 m, hloubka 2.9 m, rychlost toku mezi Jaroměří a Hradcem Král. 0.79 m, u Počapel (přívoz kunětický) je šířka 55 m, hloubka 1.8 m, v Pardubicích (železn. most) šíř. 50 m, hl. 1.53 m, u železn. mostu v Rosicích šíř. 60 m, hl. 1.4 m, u Blatník šíř. 60 m, hl. 1.4 m, při ústí Opatovického průplavu šíř. 48 m, hl. 1.1 m, pod Záboří šíř. 88 m, hl. 2.9 m, u mostu v Konárovicích šíř. 58 m, hl. 1.4 m, u železn. mostu v Kolíně šíř. 76 m, hl. 2.6 m, při ústí Cidliny šíř. 72 m, hl. 0.9 m, u mostu obchodní dráhy v Nymburce šíř. 58 m (jez tamže 130 m dl.), hl. 1.2 m, u přívozu v Litoli šíř. 56v (jez 158 m dl.), hl. 0.72 m, u železn. mostu v Jiřině šíř. 56 m, hl. 0.78 m, u mostu Karáskova v Kostelci nad Labem šíř. 120 m (jez 154 m dl.), hl. 1.75 m, u přívozu Štěpánského šíř. 116 m, hl. 1.67 m, u Mělníka před stokem s Vltavou šíř. 96 m, hl. 2.2 m, pod ústím Vltavy šíř. 147 m, hl. 2.22 m, průměrná rychlost od Král. Hradce k Mělníku 0.728 m, u Štětí šíř. 164 m, hl. 1.73 m, u Roudnice šíř. 133 m, hl. 2.01, prům. rychlost mezi Mělníkem a Roudnicí 0.661 m, v Litoměřicích šíř. 165 m, hl. 2 m, rychlost od Roudnice do Litoměřic 0.538 m, v Ústí n. Labem šíř. 167 m, hl. 1.98 m, rychlost mezi Litoměřicemi a Ústím 0.427 m, v Děčíně šíř. 170 m, hl. 1.6 m, průměrná rychlost od Ústí 0.915 m, na pomezí saském šíř. 152 m, hl. 2.4 m, rychlost od Děčína 0.535 m. Spád od Labského pramene až k Vrchlabí obnáší na délku 23.1 km celkem 830 m (tedy průměrný spád jest 1:28), od Vrchlabí ke Dvoru Králové obnáší na 32.9 km 179.9 m (poměrný spád 1:183), mezi Dvorem Králové a Josefovem na 16.2 km 31.1 m (poměrný spád 1:463), od Josefova (od Borku) ke Králové Hradci pod rybárnou na 45.4 km 49 m (poměr. sp. 1:926), celkový spád údolí od Hradce Králové do Mělníka (až k místu 2.1 km pod stokem s Vltavou) obnáší na 182.2 km 75 m (tedy poměr. sp. 1:2430), kdežto celkový spád hladiny vodní od ústí Orlice k Mělníku činí na 190.66 km celkem 71.958 m (tedy poměrný spád na 1:2649); od Mělníka do Roudnice obnáší spád na 26.3 km 7.217 m (poměr. sp. 1:3644), od Roudnice do Litoměřic na 17.5 km 4.879 m (poměr. sp. 1:3587), od Litoměřic k Ústí nad Labem na 26.3 km 10.255 m (poměr. sp. 1:2565), od Ústí k Děčínu na 24.7 km 10.669 m (poměr. sp. 1:2315), od Děčína k Niedergrundu blíže hranic zemských na 8.8 km 3.922 m (poměr. sp. 1:2244). Jezů počítá se na Labi 27, průmyslových závodů, jež užívají vodní síly řeky, 33. Tření ledu nastává průměrně koncem února nebo počátkem března a pro plavbu bývá řeka obyčejně po 200 dní v roce volna. Množství vody, jež Labe za rok z Čech odvádí, odhadl Harlacher r. 1877 na 9000 mill. m3, r. 1878 na 8500 mill. m3, r. 1879 na 9400 mill. m3 a r. 1884 obnášel celoroční odtok 8768 mill. m3. Na základě měření Harlacherova, jež provedeno bylo ve druhém pololetí do 7. mpros. m1871 za nejnižšího stavu vody na Labi (při -0,79 m na vodoměru děčínském), stanoveno množství vody odtékající za vteřinu v korytě labském: po vtoku Úpy a Metuje 1.5 m3, po vtoku Orlice 3.42 m3. při ústí Loučné 4.2 m3, po vtoku Cidliny 7.5 m3, po vtoku Jizery 10.88 m3, u Mělníka před stokem s Vltavou 11.40 m3, pod ústím Vltavy 34.81 m3, po vtoku Ohře 41.21 m3, po vtoku Ploučnice 42.45 m3, u Hřenska 42.7 m3. Avšak Vála vypočetl na základě měření u Poděbrad vykonaného Bukovským v září a říjnu 1871 při stavu vody -0.369 m a -0.395 m a udávající odtok za vteřinu na 15.35 m3 a 13.5 m3, odtok v Labi až po ústí Cidliny následovně: po vtoku Úpy 1.80 m, po vtoku Metuje 2.66 m3, po vtoku Orlice 6.25 m3, po vtoku Loučné 7.75 m3. po vtoku Chrudimky 9.16 m3 a po vtoku Cidliny 13.8 m3. Harlacherovo udání 42.7 m3 jest minimum, jež při normálním stavu vody roste na 161 m3, při výšce 1 m nad normálem na 449 m3, při 2.5 m nad norm. na 1096 m3, při 3 m nad norm. na 1325 m3 a při 5.5 m nad norm. na 2677 m3.
Přítoky labské skupeny jsou ohromnou většinou na levé straně Labe pokrývajíce úvodím svým 41.755.6 km2. kdežto úvodí po pravé straně majíc 144.4 km délky a 114 km šířky zaujímá pouze 9520.4 km (19 % veškerého úvodí) Následkem toho levé pobočky labské vynikají dlouhým tokem a mocnějším rozvojem úvodí. kdežto suché planiny křídové v severových. Čechách vysílají k Labi poměrně malý počet přítokův; a z těchto jenom Cidlina, Jizera a Ploučnice řadí se délkou toku i hojností vody k řekám jihočeským a středočeským, ostatní pak říčky a potoky jsou po většině krátké a temeníce se z velké části ne v pohraničních velehorách, nýbrž spíše v předhorách, mívají v letní době nedostatek vody. Některé z nich napájejí četné rybníky (Cidlina, Ploučnice), ač ne v míře takové, jako jihočeské řeky, a tvoří při dolním toku následkem malého spádu a nízkých břehů pobočné tůně i močály a podružná ramena, kterýžto úkaz jest charakteristickým znakem téměř všech řek v nížině mezi Hradem Králové a Mělníkem tekoucích.
Na pravém břehu vlévají se do Labe: potok temenící se nad Valteřicemi, tekoucí k jihových. kol. Branné i Dolní Branné a ústící u Kunčic; potok Kalná, jenž vzniká z několika potůčků mezi Dolní Brannou a Lhotou Zálesní, teče nejprve k jihových., pod Dolní Kalnou, kdež pije spojené potoky Bukovinu a Čistou, obrací se k jjihových. a skrze Olešnici spěje k Novým Zámkům, kdež se s Labem spojuje; Borovický potok, jenž se pramení u Vel. Borovic pod Cistou horou (570 m), teče nejprve k jjihových., potom k jihových. a ústí pod Dolním Nemaňovem; Brusnický potok, přicházející od Horní Brusnice a ústící pod Dolním Nemaňovem; Netřebský potok (na spec. mapě gener. štábu Tetřev), přicházející s jihových. svahu Zvičínské hory od Bílé Třemešné a ústící pod Král. Dvorem; potok, jenž teče od Zaloňova přímo na jih, napájí u Dolních Dolec rybník a vlévá se u Jezbině pod Jaroměří do Labe; potok přicházející od Vestce celkem k jihu a ústící u Smiřic; potok Trotina, jenž vzniká na jižním úpatí hory »Na Vlčích« (348 m) jihových. od Miletína, teče celkem k jihových., pod Lažany obrací se více k jihu a ústí pod Lochenicemi; na l. bř. vnímá potok Hustiřanku. Mimo několik menších potoků důležity jsou potom na levém břehu labském dva průplavy, jeden odbočující od Labe u Předměřic a vtékající do něho zase u Březhradu, a druhý průplav Opatovický, který odbočuje u Opatovic, táhne se celkem na jihozáp. a spojuje se nad Labětínem pod Přeloučí opět s hlavní řekou. Dále následuje potok Čeruska, jenž přichází od Starých Ždánic a Dolan, teče nejprve k jihozáp., potom k jihu a ústí nad Opočinkem, a Hluboký potok, vznikající v oboře u Býchor, tekoucí na západ a ústící u Hradiska.
Cidlina temení se na záp. svahu hory Tábora u Nouzova pod Lomnicí ve výši asi 500 m. V těsném údolí mezi Táborem a Košovskou horou spěje k jihu, přichází u vesnice Cidliny (362.5 m) do kraje volnějšího a rovnějšího, avšak obrátivši se nad Železnicí k jihových, promyká se na novo těsným údolím, které teprve nad Jičínem se otvírá na 300 až 400 m a v němž Cidlina směrem jjihozáp. do rybníka Jičínského ubíhá. Od Jičína (274 m) teče na jjihových. k Vysokému Veselí, potom na jihových. ke Smidarům, odtud na jih k Novému Bydžovu a Chlumci, kdež napají táhlý rybník Chlumecký. Pod městem posléze uvedeným obrací se velkým obloukem na západ k Žiželicím, vtéká pod nimi do velkého rybníka Žehuňského (202 m) a vystoupivši z něho dvěma rameny, jež u Dobšic se spojují, teče líně nížinou labskou a vlévá se pod Libicí nad Poděbrady do Labe. Ústí její bylo umělým způsobem rozštěpeno v ramena, z nichž nejdůležitější jest průplav Sanský, jenž počíná nad Sany a teče skoro rovnoběžně s Labem k Nymburku, kdež 2.5 km před městem ústí. Veškera délka Cidliny obnáší 57 km, úvodí zabírá 1266 km2 a množství odváděné vody činí dle výpočtu Harlacherova 1.06 m3 (dle Vály však 1.9 m3); spád od pramenů k Jičínu je značný, neboť obnáší na 10.6 km 226 m (poměrný spád 1:47), odtud až k ústí na 46.4 km 87 m (poměr. sp. 1:533); avšak v dolním toku je spád jen nepatrný a následkem toho od Hrobičan dělí se řeka mezi nízkými břehy v četná ramena. Na pravém břehu vnímá u Čejkovic potok přicházející od Lhoty Staňkovy směrem jihových., pod Veselím potok od Češova, pod Novým Bydžovem potok od Velkých Kozojed, kdežto na levém břehu má větší přítoky Javorku a Bystřici. Javorka vzniká v lesích jižně od nádraží horeckého ve výši 510 m a béře se nejprve pode jménem Zlatého potoka neboli Zlatnice celkem na jih ke Stupnému a k Bělé, kdež sesiluje se vodami přicházejícími od severovýchodu od Pecky. Údolí její u Stupného a mezi Bělou a Uhlíři jest těsné, avšak dále k jihu rozšiřuje se, až u Bělohradu přechází v kotlinu 2.5 km dlouhou a přes 1 km širokou. Při dolním okraji této kotliny, zejména u Lhoty Šárovcovy proráží si potok cestu mezi chlumy Mlázovickým a Hořickým, před Ostroměří zahýbá se mocným obloukem přímo na záp. do prostranného údolí a zaměřiv u Sobšic k jjihozáp. přidržuje se tohoto směru až k svému ústí u Smidar. — Bystřice pramení se na jižním svahu hory Zvičínské, béře se mezi příkrými stráněmi na jih k Miletínu, kdež údolí dosti značně se rozestupuje, avšak již pod Rohoznicemi obracejíc se k záp. prolamuje si cestu mezi chlumy Vřešťovským i Hořickým, mění potom směr na jihovýchod, u Hněvčovsi na jjihozáp. k Nechanicím, odtud na jih ke Kratonohám, kdež pod pravým úhlem na záp. se obrací a zachovává tento směr až do stoku s Cidlinou u Chlumce. U Lubna vnímá Mlýnský potok, přicházející od severu k jihu.
Mdlinná, Mrlina nebo Drnava temení se na jižním okraji planiny Markvartické ve Řmenínské rokli, teče nejprve na jihovýchod k Libáni, odtud směrem jjihozáp spěje bystře v těsném údolí k Rožďalovicům a ke Křinci, avšak krátce před tímto městem štěpí se ve dvě ramena a teče loudavě a mdle polabskou nížinou, až po spojení obou ramen u Budiměřic zaměřuje na zjihozáp. a dostihuje tímto směrem toku labského u Nymburka. Délka její obnáší 38 km, spád 59 m (poměr. sp. 1:644). Přítoky její jsou: na l. bř. Leština, vznikající u vesnice t. jm., tekoucí na jihových. až k Žitenínu, potom na jihozáp. a ústící nad Rožďalovicemi, Dymokurské vody, Trnava, Velenický potok, Blatnice, na pr. bř. pak Ronovský potok a Bobnička. V nejnovější době byla říčka tato při dolním toku uměle upravena, aby se zabránilo velkým škodám, které povstávaly následkem velkých vod, z úzkého koryta a nízkých břehů skoro každoročně vystupujících; mimo ochranu pozemků má regulace tato též účel meliorační, aby totiž vysušeny byly četné mokré a těžké půdy i některá bahniska spádu nemající, zároveň pak, aby okolní pozemky mohly odtud býti uměle zavlažovány. Veškerá délka regulovaných tratí na Mrlině až ke hranicím katastru křineckého a na přítocích jejích skrácena jest upravením ze 60 km na 40 km. — Po potoku Vlkavě, zvané též Dobrovka, která se temení u Dobrovic na jižním svahu Chlumu, teče přímo na jih a rozdělivši se u Vápenska ve dvě ramena vlévá se jedním (rovněž zase rozštěpeným ve Farský a Hroznětínský potok) mezi Hradiskem a Semicemi do Labe, druhým pak zaměří na záp. ke Staré Lysé a odtud na jih, až se nad Byšičkami také s Labem sloučí, následuje největší přítok labský na pravém břehu, Jizera.
Jizera pramení se v horách Jizerských a v Krkonoších ze dvou vřídelných říček Velké Jizery a Malé Jizery, Velká Jizera pak vzniká opět stokem Větší Jizery a Menší Jizery. Větší Jizera temení se při jihových. úpatí hory Obrázku (Tafelfichte), které s vých. strání Klínové hory (Käuliger Berg) a záp. sklonem Suchého vrchu (Dürre Berg) tvoří trojhranné koryto ve výši asi 900 m, sbírající vody z močálův a slatin těchto tří hor; z místa tohoto, zvaného od lidu obyčejně.»Sporným kusem« (Zankstück pro sporné nároky Rakouska i Pruska), spěje Jizera na jihovýchod jako mocný potok, který po toku 2 km dostihuje říšských hranic a potom v délce 15 km rozhraní Čech a Prus. Slezska tvoří, pod vesnicí Větší Jizera nebo Jizerské domky zvané mění směr svůj v jižní, kterýž zachová až ke stoku s Malou Jizerou u Arnoštova nad Horní Sytovou, na to obrací se od vých. k záp., u Semil zaměří k sev.-vých., u Splzova k jihozáp., a zůstávajíc v tomto směru až ke Hradišti Mnichovu, uchyluje se na jjihozáp., načež ve směru tom setrvává až ke svému ústí. Žlab říční, s počátku mělká, lesnatá rozsedlina, šíří se na hranicích v mokrou »louku Jizerskou« 4–5 km dlouhou a 2–3 km širokou, která od Jizerských domků stále se zužuje mezi granititovými stráněmi, ačkoli potok stále ještě po slatinné půdě se ubírá. Z příčního údolí po pravé straně přichází od Vítkova domku a jižn. svahu České stráně (Böhmischer Hübel, 933 k) potok Menší Jizera, tekoucí mezi Prostředním hřebenem, Jizerským a Vlašským hřebenem na jihových. kolem vesnice Menší Jizery (jinak též Wilhelmshöhe či Buchberg řečené) a spojuje se s Větší Jizerou ve výši 760 m. Těsnou, divokou roklinou béře se odtud spojený potok podél sklárny Hoffnungsthalské až k domkům Strickrovým (555 m) a dosahuje na této části svého toku největšího spádu (1:36). U domků Strickrových údolí se sice poněkud rozšiřuje, ale hned pod nimi stává se ještě těsnějším a divočejším než dříve, neboť mohutné balvany skalní stojí v cestě proudu říčnímu, četné výstupky skalní nutí k oklikám a stěny skalní po obou stranách rokliny pnou se 400–500 m nad řeku. Po nesčíslných prazích spěje Jizera až k městečku Jablonci, kdež v údolí poněkud rozšířeném nabývá trochu volnosti, avšak hned na to nucena jest opět vinouti se těsným údolím mezi stráněmi 300–400 m vysokými. Od Ernstthalu pod Přívlaky, kdež se Velká Jizera spojuje s Malou Jizerou a nastupuje směr přímo k záp., nabývá údolí nového rázu. Kdežto nejprve řeka ubíhala v údolí granititovém, potom svorovém a mezi hlinitými břidlicemi, vstupuje nyní do rudých pískovcův útvaru permského, které ji až do Semil provázejí; údolí se rozšiřuje, ba přechází místy i v kotliny (na př. u Semil a Železného Brodu) a jenom u Malé Skály a Vranova (273 m) zužuje se značně, tak že řeka až k Loužku nad Turnovem musí se v délce 11 km obtížně promykati mezi skalami kvadrového pískovce až 273 m vysokými. Tento průlom Jizery náleží k nejmalebnějším částem půvabného údolí jizerského. Pod Turnovem (277.8 m) rozšiřuje se údolí až na 2 km a výška strání klesá na 20–35 m, ačkoli sráznosti jim neubývá. V údolí tom vine se Jizera četnými oblouky až k Mohelnici a vstupuje tam do údolí, které v jednostejné šířce 400–500 m, se stráněmi 30 50 m vysokými přes Bakov, Ml. Boleslav až k Benátkám se táhne, vykazujíc největší spád mezi Bakovem a Ml. Boleslaví, nejmenší od Mladé Boleslavi k Brodci. U Benátek má údolí již 1 km šířky a přechází pak znenáhla v nížinu polabskou. Veškera délka Jizery od pramenův až k ústí u Toušně obnáší podlé výpočtu Kořistkova 151.6 km, úvodí pak 2299 km2. Klesání údolí jizerského jest od Semil dosti rovnoměrné; máť tu silniční most v Semilech 318 m, železniční most při ústí Kamenice 288 m, most u papírny v Líšném 268 m, most u železniční stanice maloskalské 261 m, pravý břeh 0.7 km pod Turnovem 244 m, pr. bř. u Plavkovic 234 m, most u Podola 230 m, l. bř. o 9 km nad Loukovcem 227 m, pr. bř. 2.3 km nad Mnichovým Hradištěm 222 m, ostrov pod Malým Ptýrovem 211 m, pr. bř. u železničního mostu v Bakově 208 m, pr. bř. u Ml. Boleslavi 204 m, pr. bř. u stanice stránovské 194 m, l. bř. naproti Hrušovu 189 m, l. bř. u Kbel 185 m, l bř. 1.7 km pod Novými Benátkami 184 m, l. bř. 1.4 km nad Předměřicemi 181 m, pr. bř. 1.1 km nad Skorkovem 176 m, l. bř. u Otradovic 174 m. Spád řeky činí mezi prameny a Jizerskou loukou 46.8 m na 3.2 km (poměr. sp. 1:68), odtud až k ústí Menší Jizery 93.2 m na 7.8 km (poměr. sp. 1:84), od ústí Menší Jizery ke Strickrovým domkům 205 m na 7.5 km (poměr. sp. 1:36), od Strickrových domkův až k Jablonci 85 m na 8.4 km (poměr. sp. 1:99), od Jablonce k Arnoštovu 80 m na 10.7 km (poměr. sp. 1:134), od Arnoštova k Semilům 60.5 m na 13.5 km (poměr. sp. 1:221), od Semil k Železnému Brodu 51.5 m na 8.2 km (poměr. sp. 1:158), od Železn. Brodu ke Vranovu u Malé Skály 4 9 m na 6.8 km (poměr. sp. 1:139), od Vranova k Turnovu 24.7 m na 10 km (poměr. sp. 1:405), od Turnova k Mohelnici 20.8 m na 17.1 km (poměr. sp. 1:822), od Mohelnice k Bakovu 9.5 m na 11.4 km (poměr. sp. 1:1274), od Bakova k Ml. Boleslavi 13.3 m na 11.4 km (poměr. sp. 1:857), od Ml. Boleslavi k Brodci 7.6 m na 11 km (poměr. sp. 1:1447), od Brodce k Toušni 18.9 m na 23.9 km (poměr. sp. 1:1264). Šířka řeky obnáší v Želez. Brodě 40–60 m, pod Turnovem šířka 20–25 m, hloubka 0.5 až 0.6 m, v Benátkách šířka 34 m, hloubka 1.7 m. Množství vody, které Jizera do Labe odvádí, vypočetl Harlacher při nejnižším stavu vody na 1.92 m3 za vteřinu, avšak Plenknerova měření, provedená při normální vodě, podávají následující výsledky: u Benešova nad Semily (měř. 30. října 1879) 4.487 m3, při střední rychlosti 0.435 m a maximální rychlosti na hladině 0.563 m, u Turnova pod ústím Libunky (dvojí měř. 22. a 23. pros. 1881) 9.97 m3 a 8.87 m3 při střední rychlosti 0.89 m a 0.79 m i maximální rychl. 1.33 m a 1 m, u Benátek (dvojí měř. 5. a 6. pros. 1877) 13.738 m3 a 16.633 m3 při střední rychl. 0.212 m a 0.292 m i maximální rychl. 0.295 m a 0.39 m. Počet jezů na Jizeře obnáší 22, závodů pak průmyslových, jež užívají vody její, 23. Přítoky Jizery jsou velmi četné; na pravém břehu vlévají se do ní mimo zmíněnou již Menší Jizeru potok z Horní Polubny (783 m), ústící u Martinsthalu, potok temenící se u Sklenařic a ústící u Jablonce, potok temenící se vých. od horního konce vsi Ruprechtic a ústící po toku nejprve jižním, pak východním naproti Nové Vsi, Hrádecký potok, vznikající mezi Ruprechticemi a Helkovicemi a ústící u Hrádku, Honka, temenící se u Škodějova a ústící pod Rybnicemi, potok pramenící se u Sejkorské kapličky a ústící v Semilech. — Kamenice, dosti mocná říčka, temení se ve středu hor Jizerských v revíru Friedrichswaldském u loveckého zámku Neuwiese, ve výši asi 950 m, a má dva hlavní prameny: na záp. Blatný potok, jenž vnímá Červený potok, a Kamenický potok na vých. Po spojení obou pod Blatnou horou (Blattberg) řítí se Kamenice prudkým spádem (1:10 a 1:20) na jihových. v těsném žlabu mezi stráněmi 250–300 m nad údolí se pnoucími, avšak u huti Christianthalské nabývá toku volnějšího (1:49). V Šumburce vnímá Desnu, která vzniká u Tiefenbachu stokem bystřic Černé Desny a Bílé Desny, temenících se pod horou Sieghübel (1120 m), a zaměřuje přímo od severu k jihu. Údolí zůstává vždy ještě těsné a jenom na nemnohých místech, jako u Dolních Bohdalovic a u Bohuňovska, poněkud se rozšiřuje, ačkoli i zde nedosahuje šíře 300 m, ano někde zužuje se žlab takovou měrou, že řeka celý žlab jen pro sebe zabírá, řítíc se přes mohutné balvany skalní. U Dolního Spalova vlévá se skoro pod pravým úhlem do Jizery. Potok Žernovník, jenž se pramení na již. svahu Černé Studnice (873 m), teče na jjihových. a přijav pod Bratříkovem Kopaninský potok, přicházející ze Zásady, dostihuje směrem na jih v Železném Brodě Jizery. Vazovecký potok, temenící se u Fridšteina, tekoucí na jih a ústící u Dolánek nad Turnovem; potok, jenž má prameny nad Odolenovicemi, směřuje k jihu a vlévá se do Jizery nad Přepeřemi; potok vznikající blíže Penčína a spějící na jihozáp. až k ústí svému pod Loukovcem. Silný potok Mohelka temení se v pohoří Ještědském u Gutbrunnu, již. od Jablonce, žene se prudkým spádem od severových. k jihozáp. k Rychnovu, potom k záp. až po Bursín, odtud pak až k Sedlovicím od sev. k jihu, sevřena jsouc v těsné úžlabině mezi příkrými, lesnatými stráněmi, která jen u Hodkovic v kotlinu se rozšiřuje; vstoupivši potom do hor pískovcových ubíhá až k Libiči přímo k záp., zároveň údolí se poněkud šíří a stráně snižují, kdežto prudkého spádu jen málo ubývá; teprve mezi Libičem a ústím u Mohelnice, k němuž přímo na jih spěje, stává se tok její volnějším. Na pravém břehu vnímá u Libiče potok, temenící se nad Světlou pod Ještědem a tekoucí přes Český Dub přímo na jih, a u Chocnějovic potok, temenící se mezi Lesnovem i Všelibicemi a tekoucí rovněž od severu k jihu. Malá Jizera pramení se nad Vlachovým již. od Osečné a spěje přímo na jih skoro rovnoběžně s dolním tokem Mohelky a vlévá se pod Klášterem do Jizery. Bělá vzniká pod Novou krčmou na vých. úbočí Bezdězu ve výši 320 m, teče nejdříve k vých., potom k jihovýchodu v úzkém údolí, jehož stráně do výše 50–70 m se pnou, u Bělé vstupuje do prostrannějšího údolí a zabočivši pod tímto městem mocným obloukem k vjihových. slučuje se u Malé Bělé naproti Bakovu s Jizerou. Skalský potok, jenž vyvěrá u Doubravice a směrem od sev.záp. k jihových. přes Skalsko a Kováň dostihuje pod Krnskem Jizery, jest poslední značnější přítok Jizery na pravém břehu. Po pravé straně sesilují Jizeru nejprve malé potoky Lamrova voda, ústící u Jizerských domků, Kobelova voda u domků Kobelových (oba přicházejí se hřbetu Riesenkamm) a potok od Tisové stráně (Theissenhübel), tekoucí kolem sklárny Karlsthalské, u Strickrových domků pak dostavuje se silný potok Mumlava. Tato sbírá vody své z četných pramenů na záp. svahu Labské louky pod strání Mummelszwiesel, ve výši přes 1200 m, jest hned od počátku silný potok, který z Jeřabí louky a Libochovy planiny vnímá několik ručejův a žene se až k Harachovicím prudkým spádem (1:13, níže 1:23) v těsné úžlabině od vých. k záp. se slabou úchylkou k sev.-záp., při čemž tvoří několik slapů (nejznamenitější z nich jest vlastní slap mumlavský [Mummelfall, 728 m], vynikající velkou výškou i šířkou); spojivši se u Harachovic s Mumlavicí, kteráž vzniká ze slatin na jihových. úbočí Tisové stráně nedaleko Prokšových bud ve výši 810 m a teče od sev. k jihu, ubírá se již volněji (spád 1:37) těsným údolím od sev.-vých. k jihozáp. k ústí svému u Strickrových domků. Po potoku Rokytnici (Hüttenbach), jenž přichází s Lysé hory a ústí nad Jabloncem, potoku vznikajícím u Franzensthalu, Vejpalci od Hor. Dušnic a Roudnickém potoku, majícím prameny u Jestřebí i Roudnice, ústícím pak u Nové Vsi, kteréžto potůčky veskrze směřují od sev.-vých. k jihozáp., dostavuje se Malá Jizera, tvořící druhý vřídelný potok jizerský. Vznikajíc u tak zv. Hutí pod Svojšickou skalou splynutím potoka Kuželského (Koschelbach), kterýž vzniká na již. svahu Lysé hory a mezi Kuželem i Vlčím hřbetem těsnou roklí ku předu se dere, s Kotelskou bystřicí (Kesselwasser), jež se pramení v Kotelském Březně (Kesselgrube, 1038 m) a prudkým spádem (1:13) ubíhá v úzké, tmavé rokli, těče Malá Jizera směrem od sev. k jihu údolím stále těsným. které teprve u Vítkovic pozbývá rázu velehorského. U Hrabačova nad Jilemnicí obrací se náhle od východu k západu a tímto směrem spěje až k Arnoštovu, kdež s Velkou Jizerou se slučuje. Po potoku, jenž od pramenů svých jihozáp. od Jilemnice béře se na jih, potom značným obloukem přechází ve směr k sev. záp. a kolem Mříčné spěje k Peřimovu, kdež ústí, sesiluje u Semil Jizeru značný potok Olešná, pramenící se v lukách mezi Horkami a Studencem. Přijavši několik potůčků, přicházejících od Hůrky a hory Císařovy, béře se. nejprve k záp. údolím těsným a u dolního mlýna roškopovského obrací se od jihových. k sev.-záp., v kterémžto směru setrvává až ke svému ústí, načež také údolí její mezi Libštátem a Semily rozšiřuje se na 200–300 m. Potom následuje několik menších potoků, z nichž nejvíce pozoruhodny jsou potok tekoucí se hřbetu Kozákovského od Komárova na sev.-vých. do Podmoklic, Zbičský potok, přicházející z Koberova, a Stebenka, jež sbírá vody své na jihozáp. svahu Kozákova u Smrčí, Loktuše i Zadních Louček, a tekouc celkem k záp. pod samým Turnovem do Jizery se vlévá. Silný potok Popelka nebo Libunka vzniká nad Libuncem, přijímajíc vodstvo své se sev. a sev.-záp. úbočí Brad a Prachovských skal, teče směrem severozáp. v údolí dosti těsném, u Rovenska zahýbá náhle k jihozáp., nicméně již pod Troskami vrací se ke směru na sev.-záp. až k ústí svému pod Turnovem. Od Trosek se údolí znenáhla šíří na 1 km lemováno jsouc od hranic až k ústí po levé straně malebnou planinou hruboskalskou, a tvoří důležitou cestu mezi údolím Jizery u Turnova a údolím Cidliny u Jičína. Březina nebo Žehrovský potok pramení se u Hubojed, přechází u Mladějova od toku k sev. ve směr sev.-záp. a opustiv u Vyskře hluboké údolí lesní, vstupuje do širšího údolí, u Žehrova pak do prostranné kotliny, kterou protéká až ke svému ústí u Březiny. Potok, kterýž se temení v rozsáhlých lesích na již. svahu Mužského, teče až po Koprník k jihozáp., odtud k záp. a spojuje se s Jizerou pod Bakovem; vodou svou napájí několik rybníků. Klášterský potok nebo Klenice, poslední značnější přítok na levém břehu jizerském, vzniká pod hradem Kostí ve výši 290 m, teče nejprve pode jménem Sobotka přímo na jih až k Dolnímu Bousovu, odtud pak obrací se skoro pod pravým úhlem k zjihozáp., opouštěje zároveň těsné údolí; směru zjihozáp. přidržuje se pak až ke stoku s Jizerou u Mladé Boleslavi. Na pravém břehu vnímá u Židnovsi potok vznikající u Přepeř nad Horním Bousovem a tekoucí s ním týmž směrem skoro rovnoběžně, na levém pak břehu sesiluje se nad Dolním Bousovem potokem Spěšovským. Na mnohých místech je potok Klášterský staven a napájí četné rybníky.
Mezi Jizerou a Ploučnicí přijímá Labe pouze potoky, z nichž nejdůležitější jsou: Hlavnokostelní potok, přicházející od Kostelního Hlavna i Sobětuch, tekoucí celkem k jihozáp. a ústící u Křenku, Košátecký potok, zvaný též Klokočský potok a Zlatý potok, pramení se jihových. od Mšena u Vratna a Ledec, teče až k Sovinkám od sev.-záp. k jihových., odtud činí velkou okliku nejprve na jih, od Sušna pak na jihozáp., a setrvává v tomto směru až k ústí svému pod Neratovicemi. Pšovka nebo Vrutický potok temení se u Housky, teče celkem k jihozáp. malebným údolím Kokořínským, nad Lhotkou zahýbá se náhle k jihových, potom pod pravým úhlem opět na jihozáp., posléze u Jelenic a Malého Újezda, kdež se štěpí ve dvě ramena a tvoří velký ostrov, na sev.-záp. a vlévá se u Šopky do Labe. Liběchovský potok nebo Chudolazský potok vzniká sev.-vých. od Dubé u Vrchového, teče až pod Herrendorf na jih, potom prostrannějším údolím na záp. k Deštné a konečně k jjihozáp. v údolí dosti prostranném, lemovaném stráněmi 130–170 m vysokými, až u Liběchova do Labe vpadá. Zajímavým úkazem tohoto potoka jakož i Pšovky jest, že nejmenší spád mají v prostředním oddílu svém a nikoli v dolním toku, jak bývá zjevem pravidelným; údolí potoka Liběchovského jest zároveň důležitou kommunikační čarou mezi středními Čechami a průmyslovým okrskem v českolipské rovině. Obrtka nebo Čakovický potok, na horním toku zv. Obrocký potok, temení se u Obroku, teče až k Nové vísce na jih, odtud až k Hubinám na záp., na to až k Radouni opět na jih a konečně zase na záp. kolem Hoštky a u Lounek do Labe se vlévá, utvořivši před ústím mezi Vrbicí a Lounkami silný oblouk k severu. U Mastyřovic odbočuje bifurkační rameno k Chablavce a vlévá se do této nad Oknami. Chablavka pramení se u Mukařova v Českém Středohoří ve výši asi 530 m, teče až k vesnici Rutte od sev.-záp. k jihových. údolím těsným a spádem prudkým (1:20 až 1:35), na to obrací se na jihozáp. a vstupuje do širokého údolí Úštěckého, kdež na pravém břehu vnímá Červený potok, přicházející od Levína. Pod Úštěkem zahýbá řeka ve směr od sev. k jihu, zároveň pak zužuje se též údolí na 160–200 m, od Vedlic ke Drahobuzi teče Chablavka přímo k záp., potom k Malešovu opět na jih, načež na novo nastupuje směr k záp. a vlévá se nad Nučnicemi do Labe. Od Vrutice a Svařenic otvírá se údolí úplně, tak že potok při malém spádu v ramena se dělí. Biškovický potok temení se pod sedlem Sabašským nad Řebčicemi (Rübendörfel), teče prudkým spádem (1:14) ve hluboké rokli čedičové k jihových. až pod Vinnou, kdež po levé straně vnímá Kutlický potok, na to zaměřuje přímo k jihu až k Záhořanům, odkudž obloukem na západ obchází horu Křemínskou a vlévá se u Třeboutic do Labe; údolí jeho od Újezda poněkud se šíří. Potom následují menší přítoky: Močidelský potok, tekoucí od Žitenic na jih a ústící nad Litoměřicemi, potok přicházející od Lbině přímo na jih a ústící v Litoměřicích, potok, jenž vzniká u Tlučeně, teče od jihových. k sev.-záp. a vlévá se do Labe u Sebuzína, potok, temenící se u Březí, tekoucí klikatě od jihu k sev. a ústící pod Valtířovem, Bynovský potok (Hummelbach), který se pramení u Homole, teče na sev.-záp. těsným údolím mezi stráněmi přes 300 m vys. a vlévá se u Velkého Března do Labe, Zubrnický potok (Luschkenbach), jenž vyvěrá mezi Horním Šebířovem a Načkovicemi, béře se nejprve k jihozáp., pod Dolním Šebířovem obrací se na sev.-záp. a ústí u Malého Března, dále dva potoky ústící u Přerova a Těchlovic a tekoucí od jihových. k sev.-záp., Rychnovský potok (Reichner Bach), vznikající nad Rychnovem a ústící u Přední Lhoty, a potok Steinbach, temenící se na vých. straně hory Netterkoppe, tekoucí až po ves Steinbach k sev., odtud pak k sev.-záp. a ústící u Willsdorfu.
Ploučnice nebo Plznice temení se na jihozáp. svahu Ještěda nad vesnicí Horními Pasekami ve výši asi 760 m, teče nejprve spádem velmi prudkým od sev.-záp. k jihových. až k Osečné, kde údolí poněkud se rozšiřuje, na to spěje až po Vartemberk na záp., tvoříc od Chrastné mocný oblouk na sev.-záp., odtud béře se na jihozáp. k Novinám, pak přímo na jih k ústí potoka Svébořického a konečně obrátivši se na sev.-záp. zachovává směr tento při velkých oklikách až k ústí svému u Děčína. Od Břevniště šíří se údolí ploučnické značnou měrou, tak že v něm i četné rybníky mají dosti místa, u České Lípy šíří se v prostrannou rovinu a má potom stále ještě přes 600 m šířky, avšak pod Palíčí zužuje se na 120–200 m a stává se mezi Ulgersdorfem a Benešovem tak těsným, že vedlé řeky sotva jen silnice se vejde; od Benešova šíří se opět znenáhla, až přechází v kotlinu Děčínskou. Veškera délka řeky od počátku až k Děčínu obnáší 80.2 km, úvodí 1142 km2 a množství vody, jež odvádí do Labe, dle výpočtu Harlacherova 0.96 m3. Spád jest největší na počátku, zmírňuje se velice v rovině českolipské, avšak od Benešova k ústí jest opět velmi prudký; obnášíť od pramenů k Horním Pasekám 206.7 m na 2.1 km (poměr. sp. 1:10), od Pasek k Osečné 170.7 m na 4.9 km (poměr. sp. 1:29), od Osečné k Vartemberku 81.6 m na 11 km (poměr. sp. 1:135), od Vartemberka k Mimoni 17 m na 9.5 km (poměr. sp. 1:558), od Mimoně k České Lípě 43.6 m na 21.2 km (poměr. sp. 1:482), od České Lípy k Horní Palíči 7.6 m na 11.2 km (poměr. sp. 1:1474), od Hor. Palíče do Benešova 50.3 m na 10.6 km (poměr. sp. 1:211) a od Benešova k Děčínu 62.4 m na 9.7 km (poměr. sp. 1:155). Přítoky její jsou: na pravém břehu Ještědský potok, který se temení v bažinaté lesní půdě sedla Auerhahnu ve výši 757 m, vine se hlubokým údolím od vých. k záp., u posledních domků vesnice Vratislavic zahýbá náhle pod pravým úhlem k jihu a obtékaje nedlouho před ústím město Vartemberk obloukem na sev. záp. vlévá se pod městem do Ploučnice; na pravém bř. vnímá Krásný potok, temenící se v Ještědském pohoří mezi Kalkbergem a Spitzbergem a tekoucí k jjihozáp., potom Johnsdorfský potok, tekoucí od Johnsdorfu přímo na jih, na levém pak břehu potok od Druzcova přicházející. Panenský potok vzniká pod Kalkbergem nad Jítravou, má od počátku až do Jablonného celkem směr od vých. k záp., od Jablonného pak až k ústí u Mimoně od sev. k jihu. V horním toku ubíhá potok úzkým úžlabím, avšak od Lemberka se údolí jeho stále rozšiřuje; po pravé straně vnímá potoky Kalten-Brunnen-Fluss a Heřmanický potok, z nichž prvý teče od sev. k jihu a ústí naproti Lemberku, druhý pak přichází od sev.-záp. k jihových. a ústí u Jablonného. Svitavský potok temení se pod průsmykem Laušským na jihových. jeho svahu ve výši 531 m, zachovává v toku svém celkem směr od sev. k jihu, při čemž však tvoří nesčíslné množství oklik, a spojuje se u Vlčího dolu s Ploučnicí; na pravém břehu sesiluje se u Lindavy potokem Bobrem, jenž přichází od sev.-záp. Dobranovský potok pramení se pod vrchem Klejsem ve výši 569 m, teče na jih s rozmanitými záhyby brzo od sev.-vých. k jihozáp., brzo od sev.-záp. k jihových. a vlévá se naproti Žižinkovu do Ploučnice; až do Radvance jest údolí jeho velmi těsné a lemováno příkrými svahy, odtud pak stále se šíří. Bohnbach temení se pod sedlem Blottendorfsko-falknovským, pode jm. Sporka ubíhá v těsném údolí a prudkým spádem od sev.-záp. k jihových. až k Hajdě (Boru), odtud zaměřuje krajinou již více otevřenou na jjihozáp., u Jägersdorfu tvoří veliký oblouk k jihových., hned na to druhý k sev.-záp. (u Horní Libchavy) a vlévá se naproti Malému Doubí do Ploučnice; u Libchavy vnímá potok Čachenský, přicházející od sev.-západu. Markvartický potok temení se na Forstbergu nad Meistersdorfem ve výši 457 m, teče až po Gersdorf na jihozáp., odtud obrací se pod pravým úhlem na sev.-záp., nad Markvarticemi obrací se zase náhle k jihozáp. a zůstává ve směru tomto až k ústí svému u Benešova. Na levém břehu vnímá Ploučnice: Svébořický potok, jenž se temení u Neulandu, teče nejprve od vých. k záp., za Svébořicemi obrací se na jihozáp., napájí při tom dva rybníky, a zaměřivši nad Hvězdovem opět přímo k vých., vlévá se pod vesnicí Ploučnicí do řeky Ploučnice. Bobrový potok temení se na planině MukařovskoRychnovské nad vesnicí Biebersdorfem, na vých. úbočí Zinkensteinu ve výši 607 m, béře se širokou prohlubní na vých. přes Verneřice, pod Horními Loučkami obrací se na jihových. a vstupuje zároveň do těsného, skalnatého údolí, které opouští teprve u Kravař, nastupujíc zároveň opět směr k východu: v otevřeném terénu, jenž následuje, napájí Bobrový potok dva rybníky u Malého Boru, vlévá se u Regersdorfu do Hernského rybníka a vyšed z něho na straně sev.-záp. pode jm. Robečského potoka, béře se ke Karbě na sev.záp., potom úzkou, skalnatou roklí od jihu na sever, až u Doubí dostihuje Ploučnice. Na pravém břehu sesilují jej potok, přicházející od Chlumu na sev.-záp., potom na sev.-vých. a ústící nad Regersdorfem, a potok, jenž temení se již. od Oken, teče na sev. skrze Dokeský rybník a Velký rybník, odkudž pode jménem Mlýnského potoka (Dammühlbach) béře se do rybníka Hernského. Valteřický potok pramení se u Heřmanic, směřuje na sev.-vých. a ústí u Jezvé. Merboltický potok nebo Tübschbach vzniká u Rychnova ve výši 550 m, teče na východ až k horním domům Merboltickým, potom na sev.-vých. a dospívá pod Žandovem ku Ploučnici; údolí jeho těsné, spád náhlý. Valkeřický potok, vznikající nad Valkeřicemi, tekoucí na sev.-vých. a ústící pod Starým Šachovem. Konečně Fojtovický potok, jenž má prameny své u Fojtovic a po toku k sev. vlévá se do Ploučnice u Benešova.
Kamenice skládá se ze dvou vřídelných potoků, totiž Falknovské Kamenice a Chřibské Kamenice nebo Chřibského potoka. Falknovská Kamenice temení se pod vrchem Antoniiným (Antonienhöhe) u Falknovské sklárny, na jižní straně sedla mezi Hanfkuchem a Eibenberkem ve výši 561 m, teče ze začátku na jjihovýchod údolím, jehož stráně se povznášejí na 100–120 m, pod Českou Kamenicí zatáčí se táhlým obloukem na sev.-záp. a vstupujíc zároveň do útvaru jizerských pískovců, má údolí dosti prostranné, ve kterém od Srbské Kamenice spěje přímo na sever až k pile srbskokamenické a slučuje se tam s Kamenicí Chřibskou. Chřibská Kamenice nebo Chřibský potok má prameny své na sev. straně důležitého sedla mezi Hanfkuchen a Eibenberkem u tak zv. »rybníků« (Tannteiche), spěje až po Chřibskou od jihových. k sev. záp. odtud obrací se k jihozáp. a tvoříc veliké množství oklik ubírá se k pile srbskokamenické ke stoku s Kamenicí Falknovskou. Údolí, které se u města Chřibské poněkud rozšířilo, zužuje se pod Rynarticemi v soutěsku, která jenom potoku poskytuje místa a má ve svých stěnách pískovcových množství vymletých dutin, z nichž známa jest zvláště tak zv. »jeskyně Najad«. Od pily srbskokamenické mění Kamenice svůj směr v severozápadní a teče těsnou roklí mezi rozervanými skalními stěnami na 100 m vys., tak že se do údolí nevejde ani jediný dům, ke Hřensku, u něhož do Labe se vlévá. Veškera délka Kamenice od falknovské sklárny až k ústí obnáší 31.1 km, spád pak 447.2 m (poměr. sp. 1:70).
Křinice temení se pod Schanzenbergem v tak zv. Waldriedu, béře se na západ až k Zadním Doubicím nejprve údolím dosti prostranným, později však stále užším, až pod Kyjovem vniká do divokého údolí v pískovcích; od Zadních Doubic až k Zadním Jetřichovicím tvoří Křinice, tekoucí tu na jihozáp., hranici mezi Čechami a Saskem, načež vstupuje zcela na území saské a ubírajíc se po Jenschdörfel k sev.-záp., posléze pak k záp. vlévá se u Žandova do Labe. Mezi Zadními Doubicemi a Heidemühle jest údolí křinické nad míru divoké, roklinaté a rozervanými skalními stěnami tak stísněno, že vedlé říčky ani pro cestu místa neposkytuje, a teprve od Heidemühle znenáhla se šíří. Veškera délka Křinice od pramenů do Žandova obnáší 35.7 km, spád pak 294.9 m (poměr. sp. 1:121). Na samé hranici u Zadních Doubic vnímá Zeidlerský potok, přicházející od sev.-východu. Sebnický potok zasahuje jen malou částí na půdu českou; vstupuje nad Hilgersdorfem do výběžku šluknovského, protéká sev.-záp. jeho díl směrem od sev.-vých. k jjihozáp. a opouští pod Dolním Einsiedelem území Čech; po levé straně vnímá Wölmsbach, jenž se temení u Rohrsdorfu, teče přes Hanšpach na jih, u Wölmsdorfu obrací se na jihozáp. a zachovává tento směr až k ústí.
Na levém břehu vlévají se do Labe:
Malé Labe nebo Prosečenský potok vzniká v Krkonoších spojením několika potoků, které se veskrze pramení na již. svazích Berenberka, Liščího vrchu i Zlatého vrchu a tekouce od sev. k jihu spojují se u Dolních Dvorů (Niederhof) v mocný potok, jenž odtud sluje Malé Labe. Vrchovisko vřídelných potoků, z nichž nejmocnější jsou Roveňský potok (Keilwasser) a Kotelská voda (Kesselwasser), nachází se veskrze ve výši 1200 m a řečiště jejich položeno v příkrých, lesnatých roklích. Od Dolních Dvorů šíří se údolí znenáhla a Malé Labe ubírá se v něm od sev. k jihu až ke svému ústí pod Prosečnou nad Hostinným.
Čistá vzniká ve výši 1060 m ve slatinném sedle mezi Černou horou a Liščí horou, jež také Slatinná stráň (Moorlehne) nebo Bobí louka (Bohnwiese) slove, spojuje se hned pod Bukovou horou s druhou bystřicí a ubíhá těsnou, hlubokou roklí mezi Benešovým vrchem a Černou horou od sev-k jihu, kterýžto směr zachovává až ke svému ústí u Hostinného, majíc od městečka Schwarzenthalu údolí dosti rozšířené. U Theresienthalu vnímá potok Javorník, kterýž přichází od hory Ladví a přijímá se svahů krkonošských několik menších potokův; od Theresienthalu přechází jméno Javorníka často na Čistou, avšak směr a vytvoření údolního žlabu ukazuje zřejmě, že dlužno Čistou pokládati za tok hlavní. Pilníkovský potok vzniká stokem Pekelné vody (Höllenwasser), temenící se u Horního Starého Města a tekoucí nejprve k jihu, potom k záp., posléze pak opět k jihu, a potoka Humelbrunnského, jenž u Nového Rokytníka se pramení od stoku těchto vřídelných potoků. jež vnímají opět četné potůčky horské, teče Pilníkovský potok k zjihozáp. a vlévá se pod Novými Zámky do Labe. Černá voda (Schwarzerfluss), tekoucí od sev.-vých. k jihozáp. a ústící u Debrného; potok (Kratzbach), vznikající nad Kocléřovem, tekoucí celkem k jihu a ústící pod Králové dvorem; potok, jenž temení se u Janských lázni, teče po Hradiště na jih, na to napojiv nad Žirčem dva rybníky, vlévá se pod místem tímto do Labe (nad Hradištěm zván jest Grundbach, níže pak Jeschkebach). Ahnbach temení se u Kohoutova pode jménem Kladrubského potoka, teče až k Horním Vlčkovicím na jihových., odtud obrací se ostrým úhlem na záp. a vlévá se nad Stanovicemi do Labe. Černý potok, temenící se u Horního Harcova, tekoucí po Chvalkovice na jihových., odtud pak se značnými oklikami k jihozáp. a ústící pod Heřmanicemi.
Úpa vzniká spojením tří vřídelných potoků, totiž Velké Úpy, Malé Úpy a Kolbovské bystřice. Velká Úpa temení se ve výši 1300 m v malém korytě mezi sev.-vých. svahem Studničné hory a Obří boudou, v němž shromažďují se sněhové a dešťové vody se Sněžky a Studničné hory; od pramene svého zaměřuje k jihu, ale záhy přichází ke skalnímu srázu, s něhož řítí se do hloubky 150–180 m, tvoříc takto Úpský slap. Skalnaté stěny Studničné hory a Sněžky tvoří tu divokou a malebnou dolinu, známou jménem Obřího neb Úpského dolu, jenž při délce 1.7 km má největší šířku 100 m a spád velmi prudký; v tomto dolu béře se Úpa dále k jihu, avšak vystoupivši z něho, zaměřuje na jihových. skrze Simmerberg ke »Křížové krčmě«, kdež vnímá Malou Úpu. Tato vzniká na jihových. úbočí Schmiedeberského hřebene ze tří pramenů, z nichž prvý, zvaný Lví potok, temení se v korytě mezi Sněžkou a Černou Skalou, druhý sbírá vody své na Smrčné stráni (Fichtig Lehne), třetí pak vyvěrá pod záp. strání hory Kolbenberka; spojivše se u mostu v dolní Malé Úpě, tvoří vespolek říčku, která v těsném a hlubokém údolí pospíchá na jih ke Křížové krčmě. Po spojení obou potoků vchází Úpa do tak zv. »Tmavého dolu«, těsné to a tmavé soutěsky mezi sráznými stráněmi hor Forstberka 1 Špičáku 1.5 km dl., v níž řeka od sev. k jihu přes četné balvany cestu si klestí, načež údolí se rozšiřuje a řeka obrací se v něm na jihových. k Maršovu. Tam pod zámkem spojuje se se třetím vřídelným potokem Kolbovskou bystřicí, která majíc prameny své pod Kolbovskou horou a sesilujíc se po levé straně potokem Valbeřickým směrem na jjihových. k Úpě se ubírá. Z Maršova teče Úpa skoro přímo od sev. k jihu do Vrajtu, při čemž údolí sice se nešíří, ale stráně pozbývají příkrosti. na to obrací se směr řeky na jihových. ke Trutnovu a údolí šíří se na 600 m. Od Trutnova do Poříčí (386 m) mění Úpa nadobro svůj směr, zatáčejíc se skoro pravým úhlem k sev.-vých., kdežto údolí dosavadní povahy své nemění, lemováno jsouc stráněmi, jež zřídka přesahují 40–50 m výše. Avšak od Poříčí zahýbá opět pravým úhlem k jihových., jehož se mimo četné okliky celkem přidržuje až do Skalice, říční žlab pak jest sevřen příkrými a skalnatými stráněmi, jež se 50–100 m nad řeku pnou, a jenom u Úpice, Havlovic a Skalice rozestupuje se údolí na 200–400 m. Pod Skalicí vchází Úpa z hor do nížiny Jaroměřské, uhýbá se k jihozáp. a nabývá prostranného údolí na 1–1.5 km; stráně znenáhla se snižují a zanikají u Josefova úplně, řeka pak ubírajíc se již od Skalice do Josefova ve vlastních náplavech, štěpí se v hrdla a vlévá se mezi Jaroměří a Josefovem do Labe. Celková délka Úpy od pramenův až k ústí obnáší 68.6 km, úvodí zaujímá 517 km2, množství vody do Labe odváděné činí dle Harlachera 0,42 m3, dle Vály 0.8 m3. Spád řeky jest velmi prudký, obnášeje od pramenů k ústí 1045 m (poměr. sp. 1:66), na jednotlivých pak částech: od pramenů pod Úpský slap v Obřím dolu (1010 m) 290 m na 0.9 km (poměrný spád 1:3), od Obřího dolu k Simmerberku u krčmy Petzrovy (756 m) 254 m na 3.7 km (poměr. sp. 1:15), od krčmy Petzrovy k maršovskému zámku (572 m) 184 m na 7.5 km (poměr. sp. 1:41), od maršovského zámku k Vrajtu (pod dolním mostem 490.5 m) 82.5 m na 4.7 km (poměr. sp. 1:57), od Vrajtu ke Trutnovu (u dolního mlýna 409 m) 81.5 m na 10.8 km (poměr. sp. 1:132), od Trutnova k ústí Ličné u Poříčí (386 m) 23 m na 3.5 km (poměr. sp. 1:152), od Poříčí k Úpici (345 m) 41 m na 10.2 km (poměr. sp. 1:249), od Úpice ke Skalici (268.5 m) 76.5 m na 16.5 km (poměr. sp. 1:211), od Skalice k ústí u Josefova (255.6 m) 13.5 m na 10.8 km (poměr. sp. 1:800). Na pravém břehu vnímá Úpa Mlýnský potok, jenž přichází od Starého Rokytníka klikatým tokem od záp. k vých. a ústí pod Bohuslavicemi; potok tekoucí od již. svahu Plattenberka na vých. a ústící u Úpice; Poklehovský potok, spějící od Maršova na východ a ústící pod Havlovicemi, a Valovský potok, přicházející od Hostinky, ubírající se na jih a ústící u Třebešova; větší a vodnatější jsou přítoky levého břehu: po Malé Úpě a Kolbovské bystřici vlévají se do Úpy Sklenařovický potok (Altwasser), vznikající nad Sklenařovicemi, tekoucí na jih a ústící nad Starým Městem; Trautenbašský potok, pramenící se nad Trautenbachem, tekoucí nejprve na jihových., potom na jihozáp., a ústící taktéž nad Starým Městem; potok Ličná, 15.1 km dlouhá; tato temení se na náhorní rovině sev.-záp. od Žacléře, teče nejprve asi 3 km k jihových. údolím dosti prostranným, potom však zatáčí se přímo na jih a ubíhá k Úpě těsným žlabem, mezi vysoké, lesnaté stráně zarytým; u Krinsdorfu vnímá po pravé straně Weiselbach, přicházející ze sev.-záp. od Rýchorského vrchu, u Gabersdorfu na levém bř. potok Olešku; Petříkovický potok (Glaserwasser), který se temení na území Pruského Slezska v Havraních horách pod Mittelbergem, teče po Bertelsdorf na jihových., odtud na jihozáp. a vlévá se do Úpy pod Poříčím; potok Rtyňka, jež má prameny své u Rtyně, teče na sev.-záp., od stoku s potokem Svatoňovickým, kterýž u Slavětína vzniká a přímo na jih teče, obrací se na jihozápad a dostihuje Úpy nad Úpicí; Olešnice, jež temení se u Bohdašína, po krátkém toku na záp. obrací se na jih, pod Řešetovou Lhotou na jihozáp. a ústí nad Skalicí u Zliče do Úpy.
Metuje vzniká skoro na hranicích pruskočeských u Raspenavy (568 m) v mělkém korytě (ve výši 600–650 m), do něhož vylévají vody své některé potoky z okolních lesnatých výšin. Nad vesnicí Libnou vstupuje na půdu českou a béře se v údolí mělkém, mírnými výšinami provázeném až pod kostel zdoňovský. Pod Zdoňovem přechází z opuky do kvadrových pískovcův a obtéká skály abršpašské a teplické na vých. okraji jejich, odkudž také záp. břeh mívá podobu srázné stěny skalní, kdežto vých. břeh značně jest mírnější. Pod Teplicemi nabývá údolí Metuje v opukách opět větší šířky, toliko na některých místech, zejména kde se řeka béře pozůstatky útvaru pískovcového, jako u Dědové a pod Ostašem, nebo kde se hlouběji zarývá do měkké a písčité vrstvy opukové, jako mezi Maršovem a Bezděkovem, zužuje se údolí zase a má příkré a vysoké stráně. Od Hronova až po Náchod nabývá údolí šířky 500–800 m, při čemž levý břeh z opuky se skládající bývá nižší a rovnější, kdežto na pravé straně strmí příkré stráně, skládající se z rudého nebo kamenouhelného pískovce; zároveň stává se spád od Hronova mnohem volnějším Pod Náchodem (325.5 m) nabývá žlab metujský zcela nového rázu, neboť řeka vstupujíc pod Starým Městem u tak zv. »Branky« do jižn. výběžku rudých pískovcův a razíc si jimi cestu, později pak rulami hory Vrchmezí, promyká se těsným údolím (v Pekle), které vedlé řeky ani pěšině místa neposkytuje; údolí samo je sevřeno příkrými skalními stráněmi 150–200 m vysokými, ale má až k Novému Městu nad Metují jen malý spád. Pod Novým Městem uchyluje se Metuje skoro pod pravým úhlem k záp. a vstupuje na to u Krčína do vlastních naplavenin, které po obou stranách k sev. i k jihu nabývají šířky 1–2 km a tvoří úplnou rovinu až ke stoku Metuje s Labem u Josefova. Veškera délka Metuje od pramenův až k Josefovu obnáší 70 km, úvodí zabírá 590 km2; množství vody do Labe odváděné udává Harlacher na 0.49 m3, Vála pak na 0.9 m3. Celkový spád od pramenů k ústí obnáší 313 m (poměr. sp. 1:244) a rozdělen jest na jednotlivé části následovně: od počátku u Raspenavy (568 m) až ke kostelu zdoňovskému (506.7 m) 61.3 m na 5.2 km (poměr. sp. 1:85, od Zdoňova k Teplici (nejjižn. domky 461.5 m) 45.2 m na 7.8 km (poměr. sp. 1:173), od Dolní Teplice ke Hronovu (dolní konec 345 m) 116 5 m na 16 km (poměr. sp. 1:137), od Hronova k Náchodu 19.5 m na 8.6 km (poměr. sp. 1:441), od Náchoda k Novému Městu (300 m) 25.5 m na 13.2 km (poměr. sp. 1:530), od Nového Města k Josefovu 45 m na 19.2 km (poměr. sp. 1:437). Na pravém břehu přijímá Metuje Abršpašský potok, vznikající nad Horním Abršpachem, tekoucí na jihovýchod a ústící pod Dolním Abršpachem; potok vinoucí se Vlčí roklí ve skalách abršpašských; silný potok Verneřovický; tento pramení se nad Janovicemi. teče na jjihových. mimo čásť mezi Dol. Verneřovicemi a Starkovem, kdež na jihovýchod směřuje, a vlévá se nad Hronovem do Metuje, sesíliv se v pravo u Starkova potokem Jíveckým, pramenícím se nad Radvanicemi, tekoucím skoro rovnoběžně s Verneřovickým potokem a přibírajícím nedaleko ústí potok Bysterský, v levo pak pod Verneřovicemi potokem Studnickým; Radechovka, jež temení se u Horní Radechové, teče na jih a ústí v Náchodě; potok Rozkoš, kterýž vzniká u dvora Rozkoše »na Končinách«, teče až po Nouzín k jihozáp., potom rovnoběžně s Metují na západ a ústí pod Starým Plesem. Na levé straně vlévají se do Metuje: potok, protékající Hor. Teplicemi a ústící pod nimi; Žďárský neb Hlavnovský potok, jenž se temení na záp. svahu Polických stěn, teče obloukem k sev.-záp., potom na jihozáp. a ústí pod Žďárem, sesíliv se u Bukovice potokem Pěkovským, přicházejícím od sev.-záp. k jihových.; Ledhuje, vodnatý potok, kterýž vzniká ve stěnách Polických dvěma prameny u Suchdolu se slučujícími, teče k Polici na záp., potom na jihozáp., a ústí pod potokem Hlavnovským; Židovka nebo Machovský potok; tato má prameny své na půdě kladské a vzniká stokem dvou potoků, načež se ubírá celkem k záp., tvoříc značný oblouk na jih vypouklý, a ústí nad Hronovem u Kozinku; Brdlenka, spěchající ze žulových a kvadrových boků horských od Chudoby, Stružného a Čermné, načež se pode vsí Poříčí s Metují spojuje; Střela nebo Slánský potok přichází z Kladska od Městečka přes Jelenov na sev.-záp, sesiluje se na pravém břehu potokem tekoucím od sev.-vých. a na levém břehu potokem od jihu, a ústí nad Náchodem; Olešnice, kteráž počíná na hřebenu Orlických hor pod Vrchomezím, načež zápsměrem se vine přes Olešnici a konečně v rokli »v Pekle« do Metuje se vlévá; Bohdašínský potok, temenící se východně od Bohdašína, tekoucí na západ a ústící pod Novým Městem nad Metují; Janovský potok, vznikající u Janova, tekoucí na sev.-záp. a ústící u Krčína; konečně pak Jasenský potok, kterýž má prameny u Jasenné, teče nejprve k sev., potom na záp., napájí rybník u Starého Plesu a vlévá se do Metuje brzo po výtoku z něho.
Po Voborském potoku, kterýž vzniká u Libřic pode jménem Malostranského potoka, teče až po Cistou na záp., po té na jihozáp. a vlévá se pod Smiřicemi do Labe, a Skalickém potoku, jenž vyvěraje pode jm. potoka Černilovského u Dol. Černilova, teče na záp., od Velké Skalice obrací se na jih a přijav níže název potoka Piletického ústí u Hradce Králové, sesiluje tok labský mocný přítok
Orlice, vznikající ze dvou vřídelných řek Divoké a Tiché Orlice. Divoká Orlice sbírá prameny své v úzkém údolí mezi horami Orlickými i Bystřickými v bažinatých lesích Nesselgrundského hvozdu, zv. Jezení Pole (754 m). Sesilována horskými potoky spěchá směrem od sev.-záp. k jihových. bažinatým úvalem mezi rozptýlenými osadami, tvoříc od Černé Vody až ke vsi Ostrovu hranici mezi Čechami a Pruským Slezskem. Vinouc se nejprve v opuce, vchází u Černé vody do prahor a pospíchá mezi rulovými svahy Bystřických i Orlických hor až k Nekoři, zaměřivši mezi tím od Bärenwaldu přímo od sev. k jihu. U Nekoře obrací se ostrým úhlem k sev.-záp. a béře se mezi opukovými břehy k Žamberku, potom na záp. k Helkovicím (395 m) a Záchlumí, kdež se údolí značně zužuje, a řeka nucena jest promykati se v ostrých oklikách romantickou skalní prorvou v prahorách směřující na jihovýchod. Brzo potom zaměřuje na sev.-záp. k Potšteinu, kdež opět vstupuje do opuky a vine se u zmíněného městečka malebným úžlabím mezi vysokými stráněmi, které po l. břehu až ke Kostelci nad Orlicí ji provázejí (Lípová stráň). Od Doudleb ubírá se k sev.-záp. a prolomivši u Častolovic poslední taras opukový, vstupuje do rovnější krajiny opukové, až se nad Albrechticemi u Týniště spojuje s Tichou Orlicí. Veškera délka Divoké Orlice od pramenův až k ústí u Týniště obnáší 83 km, spád pak jeví se v jednotlivých tratích následovně: od Černé Vody k Bärenwaldu (1 km nad jejím ústím 733 m) 157 m na 17 km (poměr. sp. 1:108), od Bärenwaldu (576 m) k Žamberku (mostu před továrnou 396 m) 160 m na 27 km (poměr. sp. 1:169), od Žamberka k Potšteinu (pod městečkem u rybníka v Zamělích 295 m) 101 m na 17 km (poměr. sp. 1:168), od Potšteina k Týništi (železniční most dráhy choceňské 250 m, hladina vody asi 246 m) 45 m na 22 km (poměr. sp. 1:480). Přítoky jsou na pravém břehu: Černá Voda, pohraniční potůček; potok temenící se nad Ottendorfem, tekoucí na jihových. a ústící u Vrchní Orlice; Bartošovický potok (Au-Bach) temení se z úbočí Orlických hor nad Oberdorfem ve výši 850 m, teče celkem na jihových. a vlévá se u Bartošovic (555 m) na hranicích kladských do Orlice. Rokytenka, jež vzniká na záp. úbočí Orlických hor pod kaplí sv. Anny (999 m), teče s počátku na jihozáp, potom přes Rokytnici na jih, naproti hoře Hůrce (504 m) obrací se k jihových., od ústí Kunvaldského potoka na jih, posléze na záp. a ústí pod Žamberkem; na l. bř. sesiluje se potokem Kunvaldským, sbírajícím vody své na úbočí žamberských lesův a tekoucím od sev. k jihu; Kameničná, vznikající jihozáp. od Rokytnice, tekoucí na jih a ústící u Helkovic. Silný přítok Zdobnice povstává v lesních roklích na jihových. svahu hory Deštné nad sklárnou Anenskou ve výši asi 1000 m, přibírá ručej z Čertova dolu (Giersgraben), vine se potom skalnatým lesním údolím na jih, u Slatiny obrací se na jihozáp a protekši divokou roklí »v Pekelci« (349 m) u Německé Rybné, vine se mezi opukovými tarasy skrze Vamberk (305 m) k ústí svému nad Doudleby; na levém břehu vnímá potok Říčku (Klause), jež sbírá vody své na pohraničním hřbetu hor Orlických pod Komáří horou (Mückenberg, 994 m), teče k jihu, potom k jihozáp., a sesílivši se potokem od Nebeské Rybné ústí u vesnice Přim, a potok Pěčinský, ústící nad Slatinou. Běla nebo Alba, největší pobočka Divoké Orlice, temení se jako Zdobnice na pohraničním hřbetu Orlických hor ve výši 900–1000 m, sev.-záp. od hory Deštné, béře se hlubokým údolím v prahorách na jih (mimo malou trať mezi Tanndorfskou sklárnou a Deštnou, kdež směřuje k záp.), od Michového obrací se na jihozáp. k Černikovicím, na to k jihu až k Častolovicím, pod nimiž se s Orlicí slučuje; přítoky její jsou na pravém břehu: potok, temenící se nad Aschergrabenem, tekoucí na jih a ústící u Wiederdrissu, Mlýnský potok, jenž se temení u Voděrad, teče na vých. napájeje při tom Černikovický rybník a ústí u Solnice, na levém pak: Luční potok, temenící se u Litohradu, tekoucí nejprve na jih, potom na jihozáp. a ústící nad Synkovem; Kněžna počíná na prahorských úbočích Orlických hor vých. od Uhřinova ve výši 800 m, teče až po Mezdříč na jihozáp., na to až po Jámy celkem k jihu a obrátivši se posléze na jihozáp. vpadá nad Častolovicemi do Běly; na pravém břehu sesiluje se u Mezdříče Lukavickým potokem, tekoucím od sev. k jihu, v levo pak vnímá Libercký potok, který vzniká u Kačera, teče na jihozáp. a ústí u Habrové, Javornický potok, vznikající nad Javornicí, tekoucí nejprve k sev.záp., potom k jihozáp. a ústící nad Rychnovem, a potok, přicházející od Dlouhé vsi na sev.záp. a ústící u Jam pod Rychnovem; Štědrý potok vzniká vých. od Lupenic, teče na záp. a vlévá se do Běly pod zámkem častolovickým. Mlýnský potok, jenž se temení u Úřiňovic, teče přímo k jihu a dospívá u Čestic k Divoké Orlici. Na levém břehu má Divoká Orlice, tekouc těsně při úpatí Bystřických hor, poměrně málo přítokův a z těch pozoruhodny jsou: Pohraniční potok (Grenzbach), jenž vzniká u vesnice Rotflössel, teče na sev.-záp. a ústí pod Bratršovicemi; Orlička, temenící se nad Českými Petrovicemi, tekoucí s počátku na záp., pak na jihozáp. a ústící pod Kláštercem; potok u Německé Rybné, tekoucí na sev.-záp., a posléze velký potok Brodec, jenž má prameny své u Velké Skrovnice, teče plochým krajem mezi opukovými tarasy na sev.-záp. až po Kozodry, potom ke Zdelovu na zsev.-záp, posléze pak na sev. a vlévá se do Orlice u samoty Moravska, napojiv vodou svou četné rybníky u Borovnice, Přestavlk a Zdelova. — Tichá Orlice sbírá prameny své blíže Kladské Nisy u dědiny Orlice na prahorních úbočích Dědova lesa (Altvaterwald) ve výšce 700 m na mělkém sedle opukovém v bývalém fjordu křídového moře, jenž dělí vysoký Sněžník od Orlických hor a kdež jest rozhraní vod mezi oblastmi moří Černého, Baltického a Severního. Sebravši četné ručeje z okolních hor Berghöhe (681 m), Brücknerovy výšiny (732 m), Marianského vrchu (760 m) a Haselberka (776 m), béře se Tichá Orlice zmíněným fjordem k sev.-záp. až po Lichkov, kdež vstupuje do Orlických hor a vine se jimi v hlubokém údolí příčném na záp. k Mladkovu a odtud na jjihozáp. k Verneřovicím, kdež vstupuje do údolí geologicky velmi zajímavého alemovaného zdviženým tarasem prahor i opuk; od Verneřovic až ke Kyšperku mění směr svůj k sev.-záp., na to k Ústí nad Orlicí k jihozáp. vstupujíc zároveň do příčné údolní prorvy; pod Ústím směřuje na malé trati k záp., pak obrací se pod pravým úhlem na sev. k Brandýsu, odtud na záp. k Chocni a posléze plyne v četných oklikách na sev.-záp. k Albrechticím nad Týništěm, kde se s Divokou Orlicí spojuje. Veškera délka Tiché Orlice od pramenův až ke stoku s Divokou Orlicí obnáší 84 km, spád pak jest na jednotlivých tratích následující: Od Králík (kostel 570 m) k ústí potoka od Dol. Oldřiše přicházejícího 43 m na 4 km (poměr. sp. 1:94), od ústí tohoto potoka k Jablonnému (2 km nad městem) 89 m na 15 km (poměr. sp. 1:179), od Jablonného ke Kyšperku 101 m na 18 km (poměr. sp. 1:178), od Kyšperka k Ústí nad Orlicí (ke stanici dráhy) 15 m na 8 km (poměr. sp. 1:533), od Ústí k Chocni 45 m na 21 km (poměr. sp. 1:466), od Chocně ke stoku s Divokou Orlicí 31 m na 18 km (poměr sp. 1:581). Přítoky její na pravém břehu: Králický potok, jenž vzniká pod Schanzenbergem, teče s počátku na sev., pak na záp. a ústí pod Králíky; Lipka, jež temení se u vsi Dol. Moravy, teče až po Střední Lipku na jih, potom na zsev.-záp. a sesílivši se potokem Herrnsdorfským, přicházejícím od sev. k jihu, obrací se k jihozáp. a ústí nad Lichkovem; potok přicházející od Bredovky skrze Dvorský les na jihozáp. a ústící u Orlice; Dlouhoňovický potok, který se temení nad Dlouhoňovicemi v »Hrubém lese«, teče s počátku na sev.-vých., pod Dlouhoňovicemi zatáčí se na jihových. a přijav v levo Lukavický potok, přicházející od sev. k jihu, ústí u Kyšperka; Písečný potok vyvěrající nad Písečnou, tekoucí na jihových. a ústící naproti nádraží dobroučskému; Žampašský potok, pramenící se u Žampachu, tekoucí taktéž na jihových. a ústící nad Landsberkem; Libchavský potok, vznikající v opukových tarasech u Hájnice pod horou Kozincem (537 m), tekoucí až k Dařilku na jih, odtud na jihových. a vpadající do Orlice u Ústí nad Orlicí; Skořenický potok, jenž má prameny své u Turova, teče na západ a sesíliv se krátce před ústím potokem Běstovickým, přicházejícím od Mostku na sev.-záp., vlévá se do Orlice naproti Postolovu. Na levém břehu sesilují Tichou Orlici: potok, přicházející od Horní Oldřiše od jihu k sev.; Těchonínský potok, pramenící se pod horou Baudenkoppe (847 m), tekoucí na záp. a ústící u Těchonína; Lesní potok, vznikající pod horou Orličnou nebo Černou (994 m), tekoucí taktéž na záp. a ústící naproti Sobkovicím; potok, tekoucí od záp. svahu Orličné hory na záp. a ústící nad Jablonným; Orlička, jež má prameny nad vesnicí Orličkou pod horou Orličnou, teče na záp. a ústí u Jablonného; Čenkovický potok, který se temení nad Čenkovicemi pod Bukovou horou, teče na záp. a ústí u Verneřovic; silný přítok Červená voda vyvěrá u paty Orlických hor záp. od Výprachtic ve výši 600 m, teče až k Nepomuku na jih, odtud obrací se ostrým úhlem na sev.-záp. skrze táhlou ves Čermnou, u níž napájí velký rybník, a vystoupivši z rybníka spěje na sev. k Orlici, do níž se pod Verneřovicemi vlévá; Dobroučský potok, pramenící se sev. od Ostrova, tekoucí na sev. skrze Dobrouč a ústící pod železniční stanicí dobroučskou; Třebovka, největší přítok Tiché Orlice, vzniká na příkrém tarasu nad Ohřebcem (Schönhengst), vine se na ssev.-záp. úvalem hustě zalidněným přes Opatov, pod nímž napájí velký rybník Hvězdný, Třebovici, Českou Třebovou, Dlouhou Třebovou k Ústí nad Orlicí, kdež se slučuje s Tichou Orlicí; po pravé straně vnímá dva potoky Javorku, Vrbovku, jež se pramení u Skuhrova, a tekouce prvý k jihozáp., druhý k záp. ústí u Rybníku a u Lhoty, potom potok temenící se u Houžovce, tekoucí na sev.-záp. a ústící před Ústím nad Orlicí; na lev. břehu sesilují Třebovku: potok Mikulčský, jenž vznikaje nad Mikulčím pod Sněžkou (579 m) teče na východ, napájí u Überdörflu tři rybníky, načež směrem k sev.-vých. dostihuje Třebovky u Opatova; potok, který má prameny u Gaieru, teče na sev.-vých., u Zádůlky napají rybník a ústí nad vesnicí Rybníkem; Semanínský potok, tekoucí od Semanína na sev.-vých. a ústící nad Českou Třebovou; Řetovský potok, kterýž pramení se u Zhoře pod Zhořským kopcem, teče na sev., pod Přívratem napájí tři rybníky a zaměřiv u Velké Řetové na sev.-záp. vlévá se u Hrádku do Tiché Orlice; potok z rybníka u Doln. Jelení, přicházející od jihozáp. k sev.-vých. a ústící u Malé Čermné; Pilský potok, temenící se u Hor. Jelení, napájející v toku na sev. dva rybníky a ústící u Boruhrádku; potok, ústící u Žďaru a vytékající z rybníka Novoveského, ve kterém se sbíhají četné lesní potoky z revírů Novoveského, Chvojenského a Poběžovického. Spojený tok Divoké a Tiché Orlice béře se od Týniště četnými oklikami v rozsáhlé rovině alluviální a diluviální na sev.-záp., pod Blešnem obrací se přímo k záp. a slučuje se u Hradce Král. s proudy labskými. Veškera délka od Týniště ke Hradci Králové obnáší 28 km, spád pak 18–20 m (poměr. sp. 1:1400), úvodí zabírá 2041 km2, množství pak vody do Labe odváděné činí dle výpočtu Harlacherova 1.7 m3, dle Vály však 3 m3. Nejdůležitější přítoky v této části jsou v pravo Dědina, v levo Náhon. Dědina nebo Zlatý potok povstává na prahorských úbočích Orlických hor u vesnic Polomi a Sedloňova jižně od Olešnice ve výši 700 m, vine se skalnatým lesním údolím na jih ke Kamenici a Roudnému, zde obrací se na sev.-záp. k Podbřezí, kde vstupuje úplně do opuk, od Dobrušky měří přímo k záp. a vstoupivši do úrodné nížiny, zatáčí se u Malých Rohenic nad Meziřícím ostrým úhlem na jih: na to přijímá jméno Dědina, teče mezi nižšími kopci k ústí svému pod Třebechovicemi, uchýlivši se u Ledec poněkud k jihozápadu. Na pravém břehu sesilují ji Brtevský potok, jenž vzniká u Bačetína, teče celkem záp. a sesíliv se nad Křovicemi potokem od Bystrého na záp. přicházejícím, ústí pod Dobruškou; potok, tekoucí od kopce Lehové na jih skrze Pavlovský rybník a ústící nad Třebechovicemi; v levo vlévají se do Dědiny Hlucký potok, temenící se u Plasnic, tekoucí na jihozáp. a ústící u Kounova; potok, temenící se sev.-vých. od Rovného, tekoucí na jihozáp. a ústící u Kamenice; potok vznikající nad Sekyrkou a ústící u Polomi; Zlatý potok, který se pramení pode jménem Ještětického potoka v Ještětické bažantnici, vine se klikatým tokem na sev. a vtéká do Lhotského rybníka; vystoupiv z něho pode jménem Zlatého potoka, měří k sev.-záp., napájí ještě rybníky Semechnický a Opočenský a vlévá se pod Meziříčím do Dědiny; Kropotinský potok, vytékající z rybníkův u Bolehoště a ústící po toku na sev.-záp. u Ledec; Náhon, silný potok, ústící pod Malšovicemi, vytéká z rybníka u Velké Bělče, kdež se shromažďují vody dvou silných lesních potoků, pramenících se v novuveském revíru sev.-záp. od Nové Vsi (vých. potok) a pod kopcem Homolí v revíru malobělčském (potok záp.).
Po Brodeckém potoku, který se temení u Starých Holic, teče na záp. a sesíliv se na pravém břehu vodnatou strouhou od Býště přicházející, vlévá se u Lukovny do Labe, ná sleduje několik větších potokův a řek, skoro souběžných, jež namnoze vznikají na hranicích moravských a v podélných údolích na sev. záp. se ubírají. Malý poměrně spád a vodnatost řek těchto způsobuje časté zátopy.
Loučná temení se u Karlího pod horou Seifenberkem (562 m), teče s počátku na záp. ke Chmelíku, potom k Litrbachům na sev., odtud přes Litomyšl a Vysoké Mýto až k Zámrsku na sev.-záp., pak utvořivši značný oblouk na sev. měří k záp., u Uherska pak dává se ve směr zsev.-záp. a setrvává v něm až ke svému ústí u Počapel. Údolí, s počátku těsné, šíří se od Litrbachů na 200–300 m, tvoříc místy táhlé kotliny 1–1.5 km široké (u Litomyšle, nad Cerekvicí, u Hrušové, u Vysokého Mýta), od Zámrsku pak béře se řeka prostranným údolím, kteréž pod Uherskem přechází v labskou nížinu. Délka říčky této obnáší 68 km, úvodí zabírá 671 km2, množství pak vody odváděné do Labe činí dle Harlachera o 55 m3, dle Vály 0.9 m3. Spád od Karlí (507 m) k Litrbachům (386 m) činí 121 m, od Litrbachů k Litomyšli 39 m, od Litomyšle k Vys. Mýtu (k mostu v Choceňském předměstí) 82 m, od Vysokého Mýta k Zámrsku 10 m, od Zámrsku k Uhersku 5 m, od Uherska k Dašicům 19 m a od Dašic do Sezemic 3 m; celkový spád činí 354 m na 68 km (poměr. sp. 1:192). Přítoky v pravo: Končinský potok temení se v Opatském lese nad Mändrikem, teče kolem Janova na ssev.-záp., sesiluje se u Němčic potokem přicházejícím od Zhoře na západ, plyne potom až k Suché na zsev.-záp. a štěpí se nad Končinami ve dvě ramena; levé z nich, odbočující na jihových., vlévá se pod jménem Lučního potoka nad Cerekvicí do Loučné, pravé pak ubírá se dále na sev.-záp., napájí rybníky u Netřeb a Horek, a vystoupivši z nich pode jménem Labuťky slučuje se u Tisové s potokem Labičským. Labičský nebo Sloupnický potok temení se u Horní Sloupnice, teče na záp. a vlévá se pod mlýnem Šárovcem do Loučné. Betlémský potok vytéká z rybníka u Orlova, sesiluje se u Betlémského mlýna výtokem rybníka Loučného i potokem od Kosořin přicházejícím a ústí pod Vys. Mýtem. Lodranka nebo Roveňský potok vytéká z rybníka Lodrantu u Litětin, který se napájí dvěma potoky, přicházejícími z Jaroslavského revíru u Horního Jelení, teče na západ, pod Komárovem štěpí se ve dvě ramena, vlastní Lodranku a Zadní Lodranku, jež se nad Kladinou opět spojují, a vlévá se do Loučné u Sezemic. Přítoky levého břehu: Jalový potok temení se dvěma prameny u Stříteře a Širokého dolu, jež u Sebranic se spojují, teče pak na sev.-vých. a ústí pod Litrbachy; vody mívá velmi málo a od Kaliště níže obyčejně vysychá. Desná pramení se v lese zvaném »Posekanec« pod Skalkou (644 m), teče po Budislav na sev., odtud na sev.-vých., naproti Litomyšli zatáčí se mocným obloukem na sev.-záp. a vlévá se pod Tržkem do Loučné; v pravo sesiluje se Lubenským potokem, který vzniká pod Malými Pasekami (644 m), teče na sev. a ústí pod Horním Újezdem, v levo pak potokem Říkovickým, tekoucím od Václavek na sev. a ústícím naproti hřebčinci u Nedošína, i potokem Morašickým, jenž přichází od jihu k sev. a ústí u Tržku; Knířovský potok, přicházející od Knířova na sev. a ústící ve Vys. Mýtě; Stradouňský potok, jenž vyvěrá jižně od Svařeni, teče na sever a ústí pod Radhoštěm; Náhon, přicházející od Zmin na sev. a ústící nad Sezemicemi.
Chrudimka, výše též Ohebka i Oharka a za starodávna též Kamenice zvaná, má prameny své v lesnatých horách nad Heralcem; jeden potok pramení se nad vesnicí Kameničkami i teče k jihozáp. a spojuje se pod vesnicí touto s potokem, jenž vzniká mezi Chlumětínem a Svratouchem, teče s počátku na jihozáp., pak na sev.-záp., napájeje při tom rybník u samoty Krejcaru, posléze pak v lese Kobylici druží se k nim třetí potok, který má prameny své v lese zvaném Jeřabí, a bera se na sev. napájí rybníky Zlámanec a Vortovský. Odtud nabývá silný tento potok jména Chrudimky, uchyluje se brzo potom na sev. a promykaje se v četných oklikách těsným údolím mezi vrchem Stráží a vrchy u Hamru, dostihuje Hlinska. Učinivši na to značný oblouk k jihu ke vsi Stanům, obrací se Chrudimka na sev.-záp. kolem Trhové Kamenice až ke zříceninám hradu Oheba, vinouc se ve značných oklikách mezi stráněmi rulovými a žulovými. U Hoješína vniká do hlubokého, lesnatého úvalu, který pod hradem Ohebem jest nejmalebnější, neboť veškeren kraj má ráz čistě horský, ačkoli okolní vrchy nikde nedosahují 600 m (Oheb 573 m, Vilštein 514 m). Zde zároveň zahýbá se řeka náhle ostrým úhlem na sev.-vých., zabočujíc do příční skalnaté prorvy, v níž protéká na příč vysočinu nasavršskou a provázena jest od Oheba až po Hradiště stráněmi rulovými, kterými však prorazily mocné spousty žuly a dioritu. Pod Pekelským mlýnem zaměřuje Chrudimka pod pravým úhlem přímo na sev., vstupuje pod Škrovadem u Slatiňan do otevřeného kraje opukového, pod Chrudimí obrací se na severovýchod ke Lhotě Ouřetické a odtud dvěma velkými oblouky na severozápad a pak na severovýchod dostihuje Pardubic, kdež se s Labem spojuje. Veškera délka její obnáší 76 km, úvodí zabírá 866 km2, množství pak vody do Labe odváděné činí dle Harlachera 0.72 m3, dle Vály 1.3m3; veškeren spád od Kameniček k Pardubicím obnáší 214 m (poměr. sp. 1:407), v jednotlivých pak částech od Kameniček (628 m) ke Hlinsku (269 m) 59 m, od Hlinska k Trhové Kamenici (540 m) 29 m, od Trhové Kamenice k Přemilovu (levý břeh řeky zde má 495 m) 45 m, od Přemilova k Horní Vsi (l. bř. 475 m) 20 m, od Horní Vsi k Hořelci (l. bř. zde 439 m) 36 m, od Hořelce k Bezděkovu (427 m) 12 m, od Bezděkova ke Křižanovicím (l. bř. pod nimi 379 m) 48 m, od Křižanovic ke Škrovadu (pr. bř. 271 m) 8 m, od Škrovadu ke Slatiňanům (železniční most pod nimi 266 m) 5 m, od Slatiňan ke Chrudimi 7 m, od Chrudimi k Nemošicím (l. bř. zde 220 m) 39 m, od Nemošic do Pardubic 6 m. Přítoky Chrudimky jsou nečetné a poněvadž úvodí jest úzké, nevynikají dlouhým tokem, avšak přes to má řeka hojnost vody, kterou sbírá ze slatin a četných lesních potůčků; teprve nedaleko nad ústím dostává se jí značného přítoku Olšinky. Po pravé straně sesilují Chrudimku s počátku jen malé potoky Dehetník, Jezerní potok, Debrný, až u Ouřetické Lhoty dostavuje se Olšinka nebo Novohradský potok; tato vzniká v lese »Posekanci« u Pasek z několika potůčků, teče až po Nové Hrady na sev., odtud ke Chroustovicím na sev.-záp., na to k Týnci Hrochovu na záp. a posléze opět na sev.-záp. k ústí svému; na pravém břehu vnímá Řepnický potok, vznikající u Řepnic, tekoucí na sev., potom na záp. a ústící u Jenšovic, v levo pak několik vodnatých potoků, z nichž nejdůležitější jsou: Prosečský potok, přicházející od Proseče na sever, Krovenský potok, jenž se temení jižně od Krovné ve Staré oboře, teče na sev., vlévá se do Olšinky nad Košumberkem a sesiluje se po pravé straně Kamenickou vodou, přicházející od Pusté Kamenice, potokem z České Rybné a Martinickým potokem, tekoucím od Martinic přímo na sev., nedaleko před ústím k záp. a ústícím pod Kutřínem. Novohradka, temenící se vých. od Skutče, tekoucí na sev., vnímající potok Jordánek ze Skutče a ústící nad Losicemi. Potok Žejbro vzniká u Oldřiše, teče ke Kostelci na sev.-záp., potom na sev. k ústí svému nad Hrochovým Týncem a vnímá v levo potoky Rannou, vznikající u Dědové, tekoucí na sever a ústící u Žďárce, i Prasetínský potok, jenž se temení pod Medkovým kopcem (637 m) vých. od Holetína, teče na sev. a ústí pod Leštinkou. Potok Ležák temení se pode jménem Holetinka u Holetína, teče k Havlovicím na sev., při čemž napájí několik rybníků. potom na sev.-záp. k Žumberku, odtud k Řestoku na sev. vých. a posléze zase na sever k ústí, kteréž je pod Hrochovým Týncem; v levo sesiluje se Oběšinkou, kteráž teče od Vranova na sev.vých a ústí pod mlýnem Podbošovským, u Žumberka dvěma potoky, kteréž od jihozáp. k sev.vých. plynou, u Ouřetic pak potokem tekoucím od Kočí na sever. Na lev. břehu svém vnímá Chrudimka pod Bojanovem potok tekoucí od sev. k jihu, nad Škrovadem potok vznikající u Pohořalky a tekoucí k vých., a potok temenící se u Lhoty, tekoucí na sev. a ústící nad Chrudimí.
Pod Chrudimkou vlévají se do Labe: Potok Bylanka sbírá vody své v lese zvaném »Bučina« jižně od Vápenného Podola dvěma potoky, jež u Dolan se slučují, teče na sev.-vých. až po Dřenice, nad nimiž vnímá potok Markovický, temenící se západně od Mladoňovic a tekoucí po Sobětuchy na sev.-vých., odtud pak na sev. k ústí, od Dřenic měří přímo na sev. a přijavši pod Třebosicemi potok Rozhovický, vlévá se u Svítkova do Labe. Potok Podolka vzniká pod jménem Zlatého potoka dvěma potůčky u Vápenného Podola a Prachovic, teče na sev. přes Heřmanův Městec, kdež se sesiluje dvěma potoky v pravo i v levo rovnoběžně tekoucími, přijímá potom jméno Klešický potok a vlévá se pod jménem Podolka u Krchleb do Labe. Jeníkovický potok temení se u Míčova, plyne po Jeníkovice na sev.-vých.. pak na sev. a sesíliv se v levo potokem Choltickým, ústí u Val. Skudelský potok, jenž vtéká do Labe nad Labětínem.
Doubravka pramení se jako Chrudimka na předělu mezi souříčím Labe a Dunaje u Radostína blíže Městce Vojnova, kdež končí bývalý fjord moře křídového, a to na rašelinných lukách, na nichž i Sázava vody své sbírá. Potůčky vytékající z této slatiny napájejí rybníky Reku a Panský rybník u Krucburka, z nich pak vychází Doubravka už co značný potok a vine se v mělkém údolí k řadě rybníkův u Sopot, Nové vsi a Bílku (Ostrolovský rybník, Sopotský ryb., Hamerský ryb. a Bílecký ryb.), kteréž jeden po druhém protéká. V dalším toku vstupuje do hluboké rokle rulové (Doubravský údol) s malebnými skalami a lesními stráněmi, jež tvoří nejdivočejší čásť údolní brázdy její; zároveň mění pod Bílkem svůj směr, který až dotud byl záp.-sev.-záp., v severní a vchází pod Libicí do širšího údolí, lemovaného po pr. břehu lesnatými stráněmi rulovými. U Vísky dává se ve směr sev.-záp., v němž pak s nevelkými odchylkami setrvává až k ústí svému. Skalnaté údolí Doubravky rozšiřuje se na několika místech v prostranné úvaly (zvláště u Ronova), až pod Žleby vstupuje do úrodných plání čáslavských, jimiž se vine v mělkém údolí až k Záboří, pod Labským Týncem, kdež se slučuje s vlnami labskými. Délka její obnáší 61 km, spád pak 56 m (poměr. spád 1:1161). Přítoky její v pravo jsou: Čerhovka, jež se temení u Horního Studence, teče na záp.-sev.-záp., vnímá nad Bezděkovem v pravo i v levo po potoku, jež plynou prvý od Slavkova na záp., druhý ode dvora Křivého na sev., a ústí nad Libicí; Malečský potok vzniká vých. od Předboře, teče na záp. a ústí u Vísky; Třemošnický potok má prameny své jižně od Horních Počátek, teče na sev. a napojiv rybník u samoty Pekla, béře se na záp. k Doubravě, do níž se nad Mladoticemi vlévá; Lovětínský potok temení se u Zbislavce, napájí lesní rybník u samoty Rudova a béře se pak na záp. k Ronovu, pod nímž ústí. Zaříčanský potok pramení se u Loučic, teče na sev.-záp. a ústí pod Zaříčany. Přítoky na levém břehu: Novoveský potok, temenící se v lesích u Klouzova, tekoucí na sev. a ústící u Vísky; Přísečenský potok, vznikající u Nejepin, tekoucí na sev-a ústící nad Ostružnem. Hostačovka nebo Žlebský potok vzniká u Uhelné Příbramě, měří na sev.-záp., napájí rybníky u Syrakovic a Hostačova, teče potom velkými oklikami na sev. a ústí pod zámkem žlebským; v pravo sesiluje ji Malá Doubrava, která taktéž vzniká u Uhelné Příbramě pod Strážným vrchem (511 m), teče skoro rovnoběžně s Doubravou na sev.-záp. a ústí u Kamenného Mostu, v levo pak vlévají se do ní Zátocký potok, přicházející od Lekovic na sev. a ústící u Košťan, Babský potok, který vzniká u Rybníčku, měří taktéž na sev. a ústí u Kláštera, Rajský potok, vznikající u Římovic, tekoucí na sev.východ a ústící nad Kamenným Mostem. a Brslenka; tato vzniká stokem potoka Čáslavky a Hlubokého potoka, z nichž prvý pramení se jižně od Kobylí hlavy, teče značnými oklikami na sever, napájeje při tom několik rybníků, druhý pak vzniká jižně od Přibyslavic a teče přímo na sev., načež nad Čáslaví oba se slučují a napájejí spojenými vodami rybník čáslavský; odtud béře se Brslenka se značnou oklikou k vých. dále na sever a vlévá se pod Žehušicemi do Doubravy.
Klynárka vzniká stokem potoků Měděnického, Paběnického a Janského; Měděnický potok temení se pod Janovickým kopcem u Červených Janovic, teče na sever, napájeje několik rybníkův a nad Třebotínem obrací se k sev.-vých., Paběnický potok má prameny u Českého Bukova, teče na sev.vých. a živí svou vodou rovněž několik rybníků, Janský pak potok má prameny své ve Svárovském lese u Tuněchod, teče na sev. a vnímá v pravo nad Kluckými Chvalovicemi potok tekoucí od Leštiny na sev.-záp., v levo pak u Dodouvského mlýna Opatovický potok, který vzniká nedaleko pramenů potoka Janského. teče na sev. a sesiluje se po levé straně Senetínským potokem od Dědic na sev. vých. tekoucím. U Chedrb spojují se potoky Janský a Paběnický a něco níže u Krchleb druží se k nim Měděnický potok, načež Klynárka takto vzniklá ubírá se s počátku dále směrem na sev.-vých., avšak naproti Čáslavi zahýbá se náhle pravým úhlem na sev. záp., kterýžto směr potom zachovává až ke svému ústí u Starého Kolína. Na pr. břehu nemá z čáslavské nížiny přítoků mimo malý potok, ústící nad Starým Kolínem, avšak po levé straně z kraje hornatého vnímá: Volšanský potok, který se temení u Souňova, teče na sev.-vých. a ústí u Třebešic dvěma rameny do Klynárky; Křenovku, vznikající u Krupé a Oumonína, tekoucí na sev-vých. a ústící u Církvice; Malešovský nebo Kutnohorský potok temení v Opatovickém lese západně od Červených Janovic na svahu hřbetu Ještěrného, teče až po Velký Lomec na sev.-vých., odtud obrací se pravým úhlem k sev.-záp. a vine se v tomto směru klikatým tokem, při čemž několik rybníků živí, až po Malešov, načež opět se dává ve směr k sev.-vých. a ubíhá skrze Kutnou Horu k Novým dvorům, kdež se do Klynárky vlévá; na levém břehu vnímá potok Bahynku, která vzniká u Hetlína, napájí v toku svém na sev. směřujícím několik rybníkův a sesíliv se v levo potokem Zdeslavickým, jenž vytéká z rybníka u myslivny Kocourovské a teče na sev.-vých, potokem Chlístovickým, vznikajícím u Žandova a tekoucím taktéž na sev.-vých, a potokem Nepoměřickým, kterýž u Nepoměřic se pramení a na záp. teče, dostihuje Dubinského mlýna, kdež do Malešovského potoka se vlévá. Další přítoky jsou: Švadlenka, jež vzniká u Košic, teče na záp a ústí pod Malešovem, potom Bylanský potok, pramenící se u Miskovic, tekoucí na záp. a ústící nad Kutnou Horou.
Před Kolínem vnímá Labe Polepský potok, kterýž temení se pode jménem Chotouchovského potoka v Dobřenském lese u Vidic, teče po Chotouchov na sev.-záp. a obrací se potom na sev.-vých., ve kterémž směru zůstává až k ústí, pod Kolínem Pekelský potok, vznikající jižně od Křečhoře a tekoucí nejprve k vých., potom k sev., načež násle duje silný potok Výrovka, vznikající u cukrovaru plaňanského spojením Kouřimky a Bečvárky. Kouřimka temení se pode jménem Anenského potoka dvěma zřídly u Kochanova a Lhoty, která v Uhlířských Janovicích se spojují, teče na sev. a přijavši na pravém břehu u Žižova dva potoky, kteréž mají prameny své u Rašovic a Žandova, tekou na sev.západ a sloučivše se krátce před ústím pod Jindicemi, zahýbají na jihozáp., vtéká dvěma rameny do rybníka Vavřineckého. Po výtoku odtud přijímá název Vavřinec, měří ve značných oklikách k sev.-záp., na to k sev., nad Doubravčany obrací se k sev.-vých. a posléze od mlýna ve Vlčím dole na sever ke stoku s Bečvárkou dostávajíc u Kouřimě jméno Kouřimka; na levém břehu vnímá Bohouňovický potok, vytékající z rybníka u Chrastné, beroucí se na sev., potom na sev.-vých., a ústící nad Davídkovým mlýnem, potok Radlický, tekoucí od záp. k vých. a ústící pod mlýnem Davídkovým, a Střebovku, tekoucí od Ždanic na sev. a ústící u Kouřimě. Bečvárka vzniká ze dvou vřídelných potoků, z nichž jeden temení se v Bečvárském lese sev.-záp. od Jindic a teče od jihu k sev., druhý pak v lese jindickém u Miletína a béře se rovnoběžně s prvým; pod Bečváry spojují se oba potoky, načež se Bečvárka ubírá na sev.-záp., od Mlíkovic, kdež napájí dva rybníky, směřuje k sev. ke spojení s Kouřimkou, protékajíc ještě rybníky u Svojšic, Bošic, Přeboze a Žabonos. Od Plaňan bývá Výrovka zvána též Plaňanka a učinivši mezi Plaňany a Dobřichovem velkou okliku k záp. béře se na sever k Labi, do něhož se vlévá u Pístu pod Nymburkem; v této části vnímá ještě Mlýnský potok, tekoucí od Přední Lhoty na sev.-záp. a ústící nad Pístem, na levém pak břehu Černý potok, jenž plyne od Sadské na sev. a ústí pod Zvěřínkem. Dále vlévají se do Labe: Hradešínský potok, jenž vzniká v lesích u Hradešína, teče přes Český Brod na sev.-vých. a vnímá u Mrzku na pravém břehu potok Šemberu, vznikající u Masojed a tekoucí na sev.-vých., u Českého Brodu Lázný potok, kterýž má prameny své v lesích kolem Štíhlic, směřuje na sev.vých. a napájí u Tuchorazi rybník, nad Klučovem Bylanský potok, vznikající ze dvou potoků, jež se temení u Svrabova jihových. od Kostelce nad Černými lesy a u Dobrého pole, tekou od jihu k sev. a slučují se nad Bylany, načež tento směr zachovává i potok Bylanský; u Sadské uchyluje se Hradešínský potok na sev. a dostihuje nad Hradiskem proudů labských. Týnický potok vzniká pode jménem Suchá voda u Břežan, teče ve značných oklikách na sev. a vlévá se naproti Litoli do Labe. Vejmola temení se u Doubku již. od Škvorce, směřuje s počátku na sev., pod Ouvaly obrací se na sev.-vých., pod Mochovem zaměřuje opět na sev. a ústí nad Sedlčankami; na lev. břehu vnímá potok Zelenou strouhu, kteráž se pramení v Janovickém lese u Babic, teče na sev.-záp, u Květnice obrací se na sev.-vých. a sesílivši se Střebohostickým potokem, vznikajícím u Doubku a tekoucím na sev.-záp., ústí v Ouvalech do Vejmoly. Zápský potok, temenící se u Svémyslic, tekoucí na sev.-vých. a ústící pod Toušení. Potok Valcha vzniká u Kbel, teče na sev. vých., napájí několik rybníkův a ústí u Brandýsa. Mratínský potok temení se u Ďáblic, teče po Myškovice na sev.-vých., odtud na sev. a vlévá se do Labe u Kostelce nad Labem; na lev. břehu vnímá u Mirovic potok Třeboratický, temenící se u Březňovsi a tekoucí od záp. k východu. Kojetický potok vytéká z rybníka u Předboje, teče na sev.-vých. a ústí pod Lobkovicemi. Po Klomínském potoku, vznikajícím u Oužic, tekoucím taktéž nasev.-vých. a ústícím u Obříství, následuje Vltava.
Vltava jest dle jména sice druhou, avšak podlé důležitosti své první řekou Čech. Vyni kajíc nad Labe po Mělník v každém směru, jest zároveň největším jeho přítokem nejen v Čechách, nýbrž i za hranicemi jejich, a bez Vltavy pozbylo by Labe svého hospodářského významu pro Č., neboť právě Vltava s dolním tokem labským tvoří od jihu k sev. osu celé země a splavnou čáru 570.7 km dl., která ji otvírá světovému obchodu. Úvodí její zaujímá 28.137 km2, z čehož připadá na Čechy 26.774 km2, na Moravu 214 km2, na Dolní Rakousy 844 km2, na Horní Rakousy 175 km2, na Bavorsko 126 km2. Prameny své má ve hvozdech šumavských jednak na půdě české, jednak na bavorském území a vzniká stokem dvou zřídelných potoků Teplé a Studené Vltavy, ačkoli obyčejně se pokládá Teplá Vltava za hlavní pramen řeky. Teplá Vltava temení se blízko zemské hranice na předělu vod mezi Labem a Dunajem ze slatiny mezi Černou horou (1314 m) a Postbergem (1307 m) v revíru buchwaldském ve výši 1172 m; z této slatiny, v níž má prameny své též Reschwasser, zřídelný potok Jilce, vy téká několik malých potůčků, které se záhy spojují v Černý potok (Schwarzbach) a jsou vlastními prameny Vltavy, ačkoli se obyčejně za původ její označuje jiný pramen, známý po Šumavě jako Vltavský pramen, který se prýští z rulové skály na Černé hoře ve výši 1144 m a ohrazen jest na způsob studánky; nicméně pramen tento jest příliš slabý, aby poskytoval takové množství vody, jaké ubíhá v Černém potoce, a proto dlužno zmí něnou slatinu pokládati za vlastní pramen vltavský. Černý potok ubíhá nejprve přímo na sev. ve hlubokém a vlhkém údolí kolem Grafenhütte (1047 m) do Kvildy. Zde mění náhle svůj směr na jihových. a béře se úzkým údolím mezi příkrými, skalnatými stráněmi, jež na 200 m nad potok se pnou, kolem sklárny Franzensthalské do Ferchenhaidu (886 m), kdež vstupuje do podélného údolí na 1 km širokého. Ačkoli skalnaté údolí mezi Kvildou a Ferchenhaidem není horskou trhlinou, nýbrž už po čátkem podélného údolí, přece vlastní ráz údolní počíná teprve od těchto míst; mohutné hřbety horské lemují odtud říční údolí po obou stranách, na jehož dně vine se řeka v nesčíslných oklikách hlubokými slatinami, kdežto v pravo i v levo pospíchá k Vltavě množství horských bystřin, tak že již odtud mohla by se po Vltavě provozovati plavba pltní, kdyby jí nebyly na překážku slapy nad Vyšším Brodem. Od Ferchenhaidu, kdež Černý potok spojiv se s Malou Vltavou, nabývá jména Teplá Vltava, vine se slatinnou loukou 300–500 m širokou mezi strmými stráněmi Spitzberku (1118 m) po pravé straně a Mehregartenem (1004 m), Maurachenem (1037 m) a horou Elmem (976 m) po straně levé, u Elendbachelu obrací se pravým úhlem k sev.. vých., při čemž údolí její v délce 1.5 km velice se zužuje, od ústí Račího potoka vrací se opět ke směru na jihových. do údolí širšího, v němž slatiny zšíří 200 m řeku provázejí. Pod soutěskou u Hor. Vltavic (795 m), kterou se Vltava promyká, šíří se slatiny na 600 m a od Eleonorenhainu, kdež ústí Slatinná Vltava, provázejí řeku slatinné lučiny v šířce 1–2 km, údolí pak lemováno jest v pravo odnožemi Boubína a Volarskými vrchy, v levo pak Schillerberskými horami a pohořím Tussetským. U Humvaldu slučuje se Teplá Vltava s druhým zřídelným potokem Studenou Vltavou, přicházející z Bavor, avšak ani směr toku ani ostatní povaha řeky následkem toho se nemění. Zůstávajíc ve směru dřívějším béře se Vltava v četných oklikách slatinnými lučinami a v údolí 1–2 km šir. kolem Zelnavy a Plané až k rybářským domkům nad vtokem potoka Olšovky, odtud pak ubíhá na jih do Dolních Vltavic, majíc spád od stoku se Studenou Vltavou jen nepatrný, tak že se zdá býti skoro stojatou a bez přestání tvoří okliky i štěpí se v ramena. Z Dolních Vltavic měří Vltava opět na jihových. až ke Frimburku; v této části počíná se u Wadetstiftu měniti povaha řečiště, neboť slatinné lučiny znenáhla mizejí a řeka vstupuje nad Frimburkem v úzké horské údolí, tvořené v pravo horami sv. Tomáše, v levo pak Frimburskými vrchy; těsný žlab poskytuje pouze řece dostatečného místa a také spád stává se značně silnějším. Odtud ubírá se Vltava na jjihových., ale brzo zatáčí se ve směr vých., až narazí na horský hřbet Kienberka (930 m), jehož úbočí 270 m nad hladinu vltavskou se zdvihají. Vltava obchází Kienberg, zatáčejíc se pod pravým úhlem nejprve na jih, potom od sv. Prokopa na vých., avšak po 3 km nucena jest opět sráznými skalami Čertovy stěny měniti svůj směr a obcházeti tuto překážku k sev., potom k vých. a posléze k jjihových., až dostihne Vyšš. Brodu. Pod Kienberkem mění se údolí vltavské náhle v úzkou, divokou a skalnatou rokli, vroubenou sráznými stěnami 150–300 m vysokými, jejíž dno, prudce skloněné, poseto jest nesčetnými balvany žulovými; přes tyto pádí Vltava s hukotem, tvoříc podél Velké a Malé Čertovy stěny řadu malebných »slapů vltavských«. Vyšedši z této romantické rokle má Vltava mnohem klidnější tok, ačkoli ještě až do Vyššího Brodu četné balvany v řečišti způsobují peřeje a činí plavbu lodí i vorův naprosto nemožnou. Od Vyššího Brodu dere se Vltava mezi příkrými stráněmi, jež přes 200 m nad údolní dno se vypínají, na západě k Uhlířské hospodě nad Rožmberkem a obrátivši se na to pravým úhlem k sev. vine se kolem Rožmberka, kdež činí velikou okliku v četných zátočinách směrem ssev.-záp. ke Krumlovu, jejž protéká dvojí oklikou. Za Krumlovem se údolí na krátko rozšiřuje, avšak potom stává se opět skalnatým a těsným; v četných oklikách béře se tu Vltava na sev. vých. až k Černicím, potom velkým obloukem kolem Zlaté Koruny k Pozděrazům, odkudž ubíhá přímo od západu k východu až před Kamenný Újezd a zaměřivši k sev.-vých. plyne k Budějovicům; údolí znenáhla se otvírá a řeka vstupuje do prostranné roviny budějovické, tvoříc mnoho menších i větších zátočin a štěpíc se často v ramena. V rovině budějovické béře se Vltava na sev. až ke Hluboké, zde pak vstupuje do těsného údolí mezi sráznými stráněmi více než 60 m vysokými, mezi Hněvkovicemi a Týnem nad Vltavou protéká táhlou kotlinu, která však hned pod Týnem nad Vltavou na novo se zužuje v těsné údolí a mimo nepatrné výjimky zachovává tento ráz až k ústí Berounky. Směr Vltavy od Týna nad Vltavou obrací se na sev.-záp. až ke Zvíkovu, odtud kolem Orlíka mezi skalnatými stráněmi přes 100 m vys. na sev. až k Těchnicím, potom na sev.-vých. až po proudy Svatojanské, načež velkým klikatým obloukem na sev.-záp. dostihuje Štěchovic, od Štěchovic měří přímo na sev. k Davli, kdež vnímá Sázavu a učinivši od Davle značnou okliku k západu dostihuje směrem na sev. Prahy. U Křečínského dvora pod Hlubokou tvoří Vltava dosti silné proudy, rovněž u Poněšic (Poněšické proudy), nad Purkarcem, u Jaroslavic a Hněvkovic rozkládají se v řečišti písčiny, které zejména u posledního místa táhnou se od jednoho břehu ke druhému, tak že vory a lodi tudy jenom s velikým namáháním mohou proniknouti; mezi Týnem nad Vltavou a Zvíkovem objevují se silné proudy a slapy, jimiž jenom s největší opatrností lze proplouti, zejména slapy zvané Dědek, Šifářka i proud Teta, pod lipkovickým jezem nebezpečné výběžky skalnaté, a mezi Červenou a Zvíkovem vyčnívají z řečiště vltavského skaliska, tvořící obtížné peřeje, jež mají jména po jednotlivých skalách (Přerostlý, Sohořské kroucení, Masopust, Baba, Jelen, u Zbořených, u Piřinků, pod Lavičkou). Pod Zvíkovem má Vltava několik silných proudů zvláště u Bystrého, v Písařích nad Letošicemi, pod Lišnicemi, u Proutkovic, Na Čubkách, U Roháče, Na Strhaných, u vrchu Mařenky atd., a týž zjev opakuje se i pod Kamýkem, kdež zejména mezi Zdrůbkem a Županovicemi objevují se prudké peřeje, tak zv. peřeje Bučilovské (Na Plackách, Kozel, u Dřízky, Maškův peřej). Avšak nejnebezpečnější peřeje jsou »Svatojanské proudy« nad Štěchovicemi, kdež Vltava v délce 9 km sevřena jsouc místy až na 30 m vine se mezi sráznými skalami; přední z těchto peřejů jsou Hořejší slap, Dolejší slap, u Křemelu, Strejčky, U Bednářů, pak veliká skaliska U Roháče a Bílá skála, kdež Vltava tvoří velmi ostrý oblouk, níže pak následují menší peřeje Žižkovy ve Vosinách, pod nimiž Vltava ubíhá s rychlostí 2 m za vteřinu, a před Štěchovicemi peřeje Duša i Beránek. Nad ústím Sázavy a u Vraného tvoří Vltava po rozsáhlém ostrovu a dospívá při ústí Berounky do prostorné kotliny, která teprve u Chuchle v těsnější údolí se slučuje; avšak již pod Zlíchovem ustupují stráně na levém břehu dále k záp., kdežto pravý břeh zůstává příkřejší. V Praze tvoří Vltava po sobě čtyři nádrže způsobené jezy šitkovským, staroměstským, novomlýnským i helmovským, vyniká značnou šířkou i hloubkou (způsobenou vybíráním písku) a dělíc se v ramena tvoří několik ostrovů (Petržílkův, Žofínský, Židovský, Střelecký, Kampa, Primatorský, Korunní, Velké Benátky čili Štvanice a Rohanský ostrov). Pod Karlínem obtéká spojená Vltava pláň holešovickou velikým obloukem nejprve na vých., potom na sev. a posléze na záp., štěpí se u Libně ve tři ramena, brzo po spojení jejich dělí se u Troje opět ve dvě ramena, tvoříc velký Císařský ostrov, a dostihši Podbaby, kdež opět nastává tok jednotný, zaměřuje na sever. Ubírajíc se v údolí mezi příkrými a pustými stráněmi, tvoří u Roztok opět několik ostrůvků, u Klecánek zahýbá na západ a hned na to prudkým obloukem opět na sev. k Letkám a Libšicím. odtud spěje na sev.-záp. ke Kralupům v údolí na 500 m širokém, u Kralup zaměřuje k sev. a vstupuje zároveň do prostranného údolí, které zvláště po pravé straně jíž přechází v nížinu labskou. Od Vepřku, kdež směr svůj mění přímo na vých., plyne již zvolna rozsáhlou rovinou a obrátivši se u Vrbna opět přímo k sev. vtéká pod samým Mělníkem do Labe. Tok Vltavy od Prahy je už mnohem klidnější, ačkoli u Podbaby a pod Morání nacházejí se peřeje a u Lužce mělčina. Výška údolí vltavského a hladiny říční nad mořem klesá následovně: Břeh při stoku Teplé a Studené Vltavy má 729 m, silniční most u Zelnavské myslivny 726 m, silniční most u Předního Stiftu 722 m, pr. bř. 0.3 km nad Rathsschlagem 712 m, pr. bř. u Zárova 708 m, l. bř. 0.7 km pod Dol. Jílovicemi 560 m, l. bř. 0.8 km pod Rožmberkem 527 m, hladina vody 9.5 km pod Rožmberkem 498 m, hladina vody 5.4 km nad Krumlovem 493 m. hladina vody 0.8 km nad Krumlovem 482 m, hladina vody 3.5 km pod Zlatou Korunou 444 m, hladina vody 0.4 km nad samotou »Podhradský« 424 m, hladina vody 1.6 km nad Planým 392 m, můstek na l. bř. u Litvínovic 386 m, silniční můstek na l. bř. u starého města v Budějovicích 382 m, pr. bř. u Opatovic 374 m, hladina vody 1.8 km pod Purkarcem 359 m, hladina vody 1.2 km pod Jaroslavicemi 355 m, hladina vody 1.6 km pod vtokem Lužnice 343 m, l. bř u Lipovského mlýna 334 m, pr. bř. u samoty Švihlíku 334 m, mlýn Saník na pr. bř. 329 m, hladina vody u samoty »Honza« 321 m, hladina vody 1.5 km pod Červenou 309 m, hladina vody při vtoku Otavy 305 m, hladina vody 2 km pod vtokem Otavy 305 m, hladina vody u samoty Pekla 301 m, pr. bř. u Kosteleckých Břehů 295 m, l. bř. naproti Podskalí 289 m, přívoz u Solenic 278 m, nullový bod vodoměru v Kamýku 272 m, pila na l. bř. v Kamýku 267 m, l. bř. 1.5 km nad Záběhlicemi 259 m, l. bř. u mlýna »Bukovnice« 255 m, přádelna na pr. bř. u Chotína 242 m, přívoz u Ústí 230 m, l. bř. naproti Živhošti 230 m, hladina vody u Kocandy 222 m, hladina vody při ústí potoka Sladařovského 216 m, l. bř. 4.6 km nad Štěchovicemi 202 m, nullový bod vodoměru ve Štěchovicích 200 m, pr. bř. 2.3 km pod vtokem Sázavy 197 m, silnice při vtoku potoka Bojanovického 195 m, silnice na l. bř. u Skochovic 194 m, l. bř. u Zbraslavi 190 m, pr. bř. 0.4 km nad Bráníkem 187 m, hladina vody na konci ostrova Švarcenberského v Podole 181 m, konec ostrova Štvanice v Karlíně 179 m, nullový bod vodoměru v Karlíně 179 m, pr. bř. v Řeži 173 m, normální hladina vody u Chvatěrub 167 m, hladina normální vody u Kralup 167 m, pr. bř. 0.8 km pod Starými Ouholicemi 162 m, pr. bř. 0.9 km nad Bukoly 162 m, pr. bř. u Vrbna 156 m, přívoz na Labi u Mělníka 150 m. Veškera délka Vltavy od pramenův. až k ústí obnáší 410.4 km, z čehož připadá na horní tok od pramenův až k Vyššímu Brodu 87.8 km, na střední tok od Vyššího Brodu do Budějovic 76 km, na dolní pak tok od Budějovic k ústí 246.24 km. Šířka Vltavy obnáší mezi Vyšším Brodem a Krumlovem 45 m, hloubka 0.6 m, od Rožmberka k Budějovicům šíř. 45–50 m, hl. 0.9–1 m, v Budějovicích šíř. 35 m, hl. 1.34 m, u Podhradí šíř. 50 m, hl. 1 m, u Týna nad Vltavou šíř. 82 m, hl. 3.47 m, u Podhradu šířka 60 m, hl. 1.26 m, u Orlíka šíř. 69 m, hl. 1.68, u Kamýka šíř. 80 m, hl. 1.37 m, u Štěchovic šířka 72 m, hl. 1.13 m, u Davle hloubka Vltavy nad ústím Sázavy 0.903 m, pod ústím Sázavy 0.892 m, u Modřan hloubka nad ústím Berounky 1.229 m, pod ústím Berounky 0.682, v Praze šířka pod Střeleckým ostrovem 319 m, hl. 1.6 m (největší hloubka až 3.8 m), u Kralup šíř. 101 m, hl. 1.57 m, při ústí do Labe šíř. 71 m, hl. 1.65 m, průměrná pak šířka od Prahy až do Mělníka obnáší 60–75 m, hloubka pak při stavu vody +15 cm na vodoměru karlínském obnáší obyčejně 1.3–1.4 m, avšak na některých krátkých tratích 0.9–1.10 m, někde však zmenšuje se až na 0.7–0.9 m, ba na jednom místě obnáší dokonce jen 0.63 m; vedlé toho však jsou šířky a hloubky od uvedeného průměru velmi odchylné zvláště tam, kde Vltava jest skalami sevřena; tak má u Čertovy stěny šířku od 30 až do 60 m, mezi Červenou a Zvíkovem šířku jen 36 m, hl. 1.8–2.2 m, ve Svatojanských proudech šíř. jen 30 m. Průměrná rychlost mezi Vyšším Brodem a Krumlovem činí 0.74 m, mezi Rožmberkem a Budějovicemi na povrchu 0.8 m, ačkoli na některých místech vzrůstá přes 1 m, u Budějovic 0.779 m (25. února 1877 dle měření Plenknerova), 1.742 m (26. února 1877) a 0.936 m (27. února 1877), kdežto maximální rychlost na hladině obnášela v téže době 1.075 m, 2.445 m a 1.305 m, od Budějovic k Týnu nad Vltavou 0.7 m, pod Červenou 0.3 až 2 m, u Kamýka až 1.6 m, ve Svatojanských proudech 2 m, u Štěchovic 1.3 m, u Davle nad ústím Sázavy 0.712 m, pod ústím Sázavy o 621 m (maximální rychlost na hladině 1.02 m a 0.729 m) u Modřan nad ústím Berounky 0.655 m, pod ústím Berounky 0.583 m (maximální rychlost na hladině vodní 0.615 m a 0.845 m), v Praze 0.4 m, od Prahy do Veltrus o 4 m, od Veltrus pak až k ústí 0.64 m. Spád hladiny vodní obnáší od Eleonorenhainu až pod Čertovu stěnu (560 m) 204 m na 68 km (poměr. sp. 1:333), od Čertovy stěny až k Rožmberku (527 m) 33 m na 18 km (poměr. sp. 1:545); v obou těchto tratích jest nejmocnější spád mezi katastrální obcí Kienbergem a Vyšším Brodem, kdež obnáší 155 m na 13.2 km (poměr. sp. 1:85), kdežto Deutsch vypočítal na nesplavnou čásť Vltavy v těchto místech v délce 7532.186 m spád 138 285 m (tedy poměr. sp. 1:54.476), nicméně i vedlé toho jsou ještě různé spády někde mírnější, někde mnohem prudčí; od Rožmberka až k Budějovicům obnáší celkový spád 148 m na 76 km (poměr. sp. 1:513), od Budějovic k Jesenici (359 m) 20 m na 23.1 km (poměr. sp. 1:1155), od Jesenice až k ústí Lužnice 14.5 m na 14.4 km (poměr. sp. 1:993), od ústí Lužnice až k ústí Otavy pod Zvíkovem 29 m na 31.1 km (poměr. sp. 1:1072), od Zvíkova ke Kamýku 37 m na 37.5 km (poměr. sp. 1:1013), od Kamýka ke Štěchovicím 68.178 m na 51.8 km (poměr. sp. 1:759 na základě přesného měření normální vody státním stavebním departementem), od Štěchovic k ústí Sázavy (dle přesného měření staveb. depart.) 3.942 m na 5 km (poměr. sp. 1:1268), od ústí Sázavy až k ústí Berounky dle téhož měření 6.872 m na 15 m (poměr. sp. 1:2182; avšak dle udání Válova obnáší tento spád [údolní] 7.3 m na 15 km, tedy po. měr. sp. 1:2054); činí tedy celkový spád od Štěchovic do Modřan naproti ústí Berounky 10 814 m na 20 km (poměr. sp. 1:1849), od Modřan pak až k jezu šitkovskému v Praze 1 541 m na 9.3 km (poměr. sp. 1:6035), v Praze od jezu šitkovského k jezu staroměstskému 1.262 m na 1498 m, od staroměstského jezu k novomlýnskému 1.043 m na 1234 m, od jezu novomlýnského k jezu helmovskému 1.563 m na 350 m, konečně spád mezi Karlínem a Mělníkem (mezi nullovými body tamějších vodoměrů) jest 25.198 m na 52 km, avšak spád normální hladiny vodní mezi zmíněnými body činí 25 298 m (poměr. sp. 1:2051). Množství vody, které v řečišti vltavském ubíhá, vypočetl Harlacher za nejmenšího odtoku vody následovně: po vtoku Malše 2.37 m3, od ústí Lužnice 6.58 m3, od vtoku Otavy 9.98 m3, od vtoku Sázavy 14.71 m3, od ústí Berounky 22.22 m3 před ústím do Labe u Mělníka 23.41 m3 za vteřinu; podlé přesných měření nalezeno množství odtékající vody na jednotlivých místech následovně: u Čertovy stěny určil je Deutsch na 8.715 m3 při stavu hladiny, označeném na vodoměru ve Vyšším Brodě –0.105; u Budějovic (měření Plenknerovo) stanoveno 25. února 1877 při stavu hladiny na vodoměru budějovickém +0.206 množství odtékající vody na 39.872 m3 za střední rychlosti 0.779 m a maximální rychlosti na hladině 1.075 m, dne 26. února 1877 při stavu hladiny +0.3 m množství vody 50.573 m3 za střední rychlosti 1.742 m a maximální rychlosti 2 445 m, dne 27. února 1877 při stavu hladiny 0.467 m množství vody 71.343 m3 za střední rychlosti 0.936 m a maximální rychlosti 1.305 m; u Davle (měření Plenknerovo 3. srpna 1877) při stavu hladiny na vodoměru ve Štěchovicích –0.05, v Praze pak +0.08 shledáno nad ústím Sázavy množství odtékající vody 31.16 m3 při střední rychlosti o 621 m a maximální rychlosti 0.769 m, pod ústím Sázavy množství vody 42.43 m3 za střední rychlosti 0.712 m a maximální rychlosti na hladině vodní 1 020 m: u Modřan (měření Plenknerovo 6. srp 1877) za stavu hladiny na vodoměru štěchovickém –0.08 a na staroměstském v Praze 0 zjištěno nad ústím Berounky množství vody 34.61 m3 při střední rychlosti 0.655 m a maximální rychlosti 0.615 m, pod ústím pak Berounky množství vody 40.9 m3 při střední rychlosti o 583 m a maximální rychlosti 0.845 m. V Praze nebylo dosud konáno přesných měření a také zdýmání vody nad jezy a libovolná spotřeba vody ve mlýnech jsou přesnému měření na závadu; dosavadní měření se neshoduj: Wiesenfeld stanoví pro normální vodu 60.5 m3, Harlacher 44.5 m3, Plenkner 45 m3; podlé Harlachera stoupá množství odtékající vody při 1 m nad normálem na 285 m3, při 1.5 m nad norm. na 479 m3, při 2 m nad norm. na 701 m3, při 2.50 m nad norm. na 966 m3; nejvyšší stav vody v Praze byl dne 29. března 1845, a to 5.35 m nad norm., a po něm následuje výška vody dne 4. září 1890, obnášející 5.06 m nad norm. (v Karlíně 5.82 m) s množstvím odtékající vody 3970 m3. Jezů na Vltavě jest 68 a závodů průmyslových, které užívají vody její, jest 73.
Přítoky na prav. břehu: potok Ferchenhaid, jenž sbírá vody své blíže »Zlaté stezky« ve výši 1184 m, teče směrem skoro přímo severním hlubokou skalní roklí a ústí se 2 km pod Kvildou; Malá Vltava nebo Vltavský potok vzniká spojením několika potůčků, kteréž se pramení na rozsáhlé slatinné louce pod vesnicí Bučinou ve výši 1150 m; od stoku jednotlivých zřídelných potůčků béře se Malá Vltava tokem velmi klikatým nejprve na vých., potom hlubokou roklí na ssev.-vých. a slučuje se pod Ferchenhaidem (886 m) s Černým potokem; Elendbach temení se z rybníčku na úpatí Spitzberku ve výši 953 m, teče od záp. k vých. a vlévá se do Teplé Vltavy u Elendbachelu. Slatinná Vltava, mající jméno své odtud, že při dolním toku vine se širokým údolím skrze slatinné lučiny, vzniká na předělu vod mezi Labem a Dunajem z několika potůčků (Kiesbach, Schweizerbach, Wagenbach, Schwarzbach, Harlandbach), kteréž se pramení v kotlině mezi Röhrenbergem (1130 m). Dlouhým hřbetem (1041 m), bavorským revírem Bischofreutským (1128 m) a Schillerberskými horami (1011 m) na půdě dílem české, dílem bavorské a pod Kunžvartem ve Slatinnou Vltavu se slučují; tato ubírá se potom na sev.-vých. a vlévá se u Eleonorenhainu do Teplé Vltavy; Schillerbach temení se mezi Schillerberskými horami a pohořím Tussetským a směřuje tokem svým na sev.-východ. Studená Vltava pramení se na půdě bavorské u ves. nice Leopoldsreutu (1110 m) v královském lese Bischofsreutském a má od pramenů svých až ke hranicím českým jméno »Altwasser«; v Bavorsku teče od záp. k vých., od mlýna Haidu (807 m) tvoří hranici mezi Čechami a Bavorskem v délce 1.5 km, načež překročivši pomezí zaměřuje na sev.-vých. a plyne hlubokým, romantickým údolím mezi Zelnavskými horami a Tussetskou horou, až u Humwaldu spojuje vody své s Teplou Vltavou. Voda její má mnohem nižší teplotu než voda Teplé Vltavy a odtud jest jméno její zcela odůvodněno. Na pravém břehu vnímá: Červený potok, temenící se pod Hackelbergem (957 m) u vesnice Horního Grainetu, tekoucí na sev.-vých a po přijetí (v pravo) Hütenbachu ústící na úpatí Bramandlbergu, potok Mirasat, temenící se u Frauenberka, tekoucí na sever a končící se u Ludwigsreutu; Kreuzbach, jenž vzniká na úpatí Hohensteinu, teče na ssev.-záp. a ústí nedaleko pod Mirasatem; pomezný potok Ruthenbach pramení se na hranicích českobavorských na místě, kde Spitzenberská stezka hranici křižuje, vine se podél hranice na sev. a ústí na místě, kde Studená Vltava úplně vstupuje na půdu českou; Světlou (Lichtwasser), kteráž má prameny své na svahu hlavního hřbetu Plöckelsteinského a spěje hlubokým lesnatým údolím mezi Steinkopfem a Eschwaldem nejprve na záp., potom na sev.záp. ke Studené Vltavě, do níž se 3 km nad Tussetem vlévá; Velký Hutschenbach, jenž vzniká pod Flösselberkem, teče na sev., přijímá v pravo Malý Hutschenbach, tekoucí od vých. k záp., a Lesní potok, přicházející od Ferchenberka (790 m) na sev.-záp. a ústí pod myslivnou Palečkem. V levo sesilují Studenou Vltavu: Haberaubach, vznikající pod Grosslichtenbergem, i Weberaubach, temenící se pod Weberbergem, jež oba tekou od sev. k jihu a ústí v lese Bischofsreutském, dále Mohrbach nebo Köhlauerbach, pramenící se na hranicích bavorských v Auerbergsreutu, tekoucí po hranicích na jihovýchod a ústící se u mlýna Haidu; Mlýnský potok (Mühlaubach), který vzniká dvěma zřídly u Českých Trub a pod Farrenbergem, teče na jihových. a ústí naproti Tussetu. Po stoku se Studenou Vltavou vnímá Vltava na pravém břehu nejblíže Jezerní potok, který má prameny na úpatí Plöckelsteinu ve slatinné kotlině, teče s počátku na sev.-východ, při čemž křižuje Švarcenberskou stoku ve výši 860 m, od Hirschbergen obrací se na jihových., a přijav brzo po této zatáčce na pravé straně Jelení potok, přicházející od úpatí Hochwaldu (1044 m) na jihozápad, v levo pak Rossbach, ubíhá k zelnavské myslivně, u níž se slučuje s Vltavou; Hefenkriežský potok, temenící se u Hüttenhofu při Švarcenberské stoce, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u mlýna Hefenkriegu; Hüttenhofský potok, jenž vzniká pod horou Hochfichtel, teče na vých., vnímá v pravo potok temenící se rovněž pod Hochfichtlem a tekoucí rovnoběžně s ním na vých. kolem sklárny Josefsthalské, a potok přicházející od Glöckelbergu na sev-vých, a ústí u Zadního Stiftu, u Hüttenhofu a u sklárny Josefsthalské křižují oba první potoky Švarcenberskou stoku; Mayerbašský potok, pramenící se v Sindbrunnerském lese, tekoucí na východ a ústící se naproti Rathschlagu; Červený potok, který má prameny své na hranicích Horních Rakous pod Fleischhackerberkem ve výši 1004 m, teče na vjihových., tvoří po Račín hranici mezi Čechami a Horními Rakousy, při čemž překračuje Švarcenberskou stoku na samé hranici, a ubíhá potom k Dolní Vltavici, nad níž Vltavu sesiluje; Riegelbach, jenž se temení v Horních Rakousích v tak zv. Trautwaldě, béře se na sev.-vých., u Červeného mlýna přechází na půdu českou a ústí naproti Dolní Vltavici; Igelbach, který se pramení v lese Markschlagerském, teče po hranicích českorakouských na sev.-vých., při čemž křižuje Švarcenberskou stoku a obrátiv se na půdě české přímo k vých., ústí se u Wadetstiftu. Po několika malých potocích (největší z nich ústí se pod Wadetstiftem, nad Frimburkem a pod Zadním Hýrovem) následuje Schönfeldský potok, temenící se nad Schönfeldem, tekoucí s počátku k zsev.-záp., pak na sev. a ústící se nad Novými domky; Dürnavský potok pramení se nad Dürnavským mlýnem pod Hirschberkem (918 m) na území hornorakouském, teče na sev.-vých. a ústí se pod Čertovou stěnou u Vyššího Brodu. Mlýnský potok (Stegmühlbach) vzniká stokem Grasslbachu a Wehrbachu, jež se spojují nad mlýnem Stegmühle; Grasslbach temení se dvěma prameny v Horních Rakousích, z nichž jeden zvaný Hraniční potok (Granitzbach) vyvěrá u Horního Rotscheru a teče na sev.-vých., druhý pak u Zadního Königsschlagu a teče na sev., načež se oba u mlýna Grasslu spojují, odtud teče Grasslbach na ssev.-vých. a vnímá po pravé straně Schildbach, jenž vzniká u Weigesschlagu, teče po Kaltenbrunn na sev., potom na vých. a ústí u Lahrebechru; Wehrbach temení se u Schenkenfelden na úpatí Thierbergu (833 m) pode jménem Kettenbach, teče nejprve na sev.-vých. a mění brzo jméno své na Altbach, od Löxenhofu pak měří přímo na sev. a sluje již Wehrbach: od stoku obou zřídelných potoků měří Mlýnský potok na sev.-záp. a vlévá se do Vltavy u Horního mlýna; na prav. břehu nad Edelským mlýnem přijímá Hajský potok, který vzniká na půdě hornorakouské z několika potůčků kolem Dorfbergu (791 m) a vine se na západ lesnatým údolím mezi planinami u Horního Dvořiště a Gerbetschlagu. Bludovský potok pramení se u Stüblingu, teče s počátku na jihových. a vlévá se do rybníka u Cartle; odtud však vytéká na jihozáp. a spěje v tomto směru k Vltavě, do níž se u Uhlířské hospody vlévá; Rožmitálský potok nebo Věřínský potok (Altbach) vzniká u Hablesreithu stokem dvou potoků, z nichž jeden temení se pod horou Schauplatz (853 m) a teče na sev.-vých., druhý pak nad Michnicemi a teče od severu k jihu, na to měří k sev.-záp., 2 km před ústím zahýbá na jihozáp. a ústí pod Zieringem. Zierinžský potok vyvěrá u Haagu, teče na jihozáp. a ústí se u Pramlesu; Otovský potok vzniká sev.-vých od Lověšic, teče na jihozáp. a ústí nad Otovem; Pračovský potok (Schömmernbach) temení se jižně od Přídolí, protéká Pračovský rybník a bera se přímo od severu k jihu, ústí u Otova. Jílecký potok vzniká stokem Malčického potoka, jenž má prameny své sev. od Haagu a teče od jihu k sev., a potoka, který od Tříteže na sev.-záp. plyne a pod Zalticemi s Malčickým potokem se spojuje; odtud vine se Jílecký potok klikatým tokem na sev.-záp. a ústí nad Černicemi; Třebonínský potok temení se u Třebonína, teče klikatě od jihu k sev. a vlévá se do Vltavy pod Pozděrazí u Kamenného Újezda.
Malše temení se nedaleko jižních hranic českých v Horních Rakousích u Sandelu mezi Viehbergem (1111 m) a Hengstbergem (1002 m), teče s počátku na sever údolím dosti prostranným, avšak u Haklbrunnu vstupuje do těsného údolí žulového mezi lesnatými stráněmi Hirschbergu (836 m) a Plochwaldu (1042 m) a teprve 1 km pod ústím Pomezného potoka nabývá větší volnosti v širším úžlabí. Odtud až po Stiegersdorf tvoří jižní hranici Čech, blíže Dolního Sinetschlagu obrací se na jihozáp., od ústí Felbenbachu až po Leopoldschlag ubírá se k ssev.-záp, na to k Dolnímu Dvořišti k sev.-záp., vstupujíc zároveň pod Siegersdorfem úplně na půdu českou; dvěma velkými oklikami dostihuje potom směrem na sev. vých. Českého Rychnova, odtud vine se na sev. ke Kaplici, tvoříc neustále značné zatáčky (zvláště velký oblouk k vých. vypouklý mezi Ješkovem a Kaplicí) a zachovává tento směr i klikatý tok až ke stoku svému s Vltavou v Budějovicích. Údolí, které na počátku pohraničního toku poněkud se rozšířilo v táhlou kotlinku, zužuje se při ohybu na jihozáp. poznovu a lemováno jsouc příkrými stráněmi horskými v útvaru žulovém a rulovém otvírá se jenom na nemnoha místech v kotliny, ve kterých by větší osady mohly vzniknouti (u Českého Rychnova, u Kaplice, u Hamerského mlýna, u Doudleb); teprve u Blavy rozšiřuje se na 2 km a přechází u Vydrova v tertiérní rovinu budějovickou. Výška údolí nad mořem Jaderským klesá s počátku dosti náhle, později však zvolna; máť Sandl na vrchovisku Malše 927 m, Haklbrunn 863 m, levý břeh nad Liščím mlýnem 749 m, ústí Felbenbachu 663 m, Cetvina 650 m, Leopoldschlag 626 m, pr. bř. 2 km pod Leopoldschlagem 617 m, Einsiedl 578 m, l. bř. u Ješkova 555 m, Kaplice 531 m, l. bř. 2 km pod Kaplicí 514 m, pr. bř. pod mlýnem Brouskem 487 m, most u Dolního Římova 424 m, Hamerský mlýn 422 m, Blava 403 m, l. bř. u Roudného 398 m, železniční most nad Budějovicemi 392 m. Veškera délka Malše od pramenů k ústí obnáší 53 km, úvodí zabírá 1000 km2, průměrný spád jest 1.7 m na 1 km a množství vody do Vltavy odváděné činí dle výpočtu Harlacherova 0.83 m3. Přítoky na pravém břehu: Pomezný potok temení se na hranici českorakouské na úpatí hory Hranice (1080 m), vine se podél hranic nejprve k sev.záp., potom k jihozáp. a ústí se u samoty Pohäusln; potok, jenž se pramení na záp. úpatí Rossbergu, teče na záp. a ústí se u Dol. Sinetschlagu; Tichý potok temení se vých. od Janovsi, teče od vých. k záp., na konci vesnice Tiché obrací se k sev.-záp. a napájeje dva rybníky ústí pod Dol. Dvořištěm; Lhotecký potok pramení se pod horou Tomandlem, teče na ssev.-západ a ústí se naproti Ješkovu; Kamenice nebo Jaroměřský potok (Steinbach, Altbach) vzniká u Bělé z několika potůčků, teče na sev.-záp., sesiluje se po pravé straně potokem, přicházejícím od Meziříčí na jihozáp. a ústícím nad Jaroměří, a v levo potokem od Bukové na sev. tekoucím i ústícím taktéž nad Jaroměří, načež pod Ješkovem s Malší se slučuje; Dobochovský potok vznikající blíže Jaroměře, tekoucí na sev. záp. a ústící se nad Kaplicí; Švarcavský potok nebo Černý potok temení se v Dol. Rakousích na úpatí Nebelsteinu (1015 m) u Himmelreichu, teče kolem Švarcavy na zsev.-záp., od ústí Eibenbachu obrací se na sev.-záp. až k Benešovu, odtud k Ličovu přímo na záp. a posléze opět na sev.-záp. až k ústí svému naproti Sohoři: na pravém břehu přijímá Luggavský potok, jenž vzniká na úbočí Jeleního hřbetu v Dol. Rakousích, teče s počátku na sev.-záp.. napájí u Nových Hutí rybník a béře se odtud směrem k jihozáp. ke Švarcavskému potoku, do něhož se u Černých dolů vlévá a potok Dluhoštský, jenž má prameny u Dluhoště, teče na jihozáp. a ústí se pod Ličovem; v levo pak Eibenbach, vznikající na pomezí českorakouském pod Stubenbergem, tekoucí nejprve k sev., potom na sev.-záp. a ústící se u Ahornhütten, a potok Puchéřský; tento pramení se dvěma zřídly v nejjižnějším cípu Čech pod Steinbergem (1069 m) a Schanzbergem (1004 m), teče kolem Puchéře stále na ssev. záp. mimo velký oblouk k vých. vypouklý, jejž tvoří od Janského vrchu kolem Červeného vrchu, a vlévá se mezi Benešovem a Ličovem do potoka Švarcavského; dále vlévá se do Malše potok, temenící se mezi horami Kohoutem (869 m) a Jesenem (732 m), tekoucí na sev.-záp. a ústící nad mlýnem Brouskem; Stropnický potok má prameny své na půdě dolnorakouské při sev.-vých. úpatí Jeleního hřbetu, teče skrze Stropnici a Nové Hrady (zde štěpí se v několik ramen), na sev.-vých., u Jakulského rybníka obrací se pravým úhlem na sev.-záp., vine se klikatým tokem v prostranném úvalu, v němž veliký počet rybníků se rozkládá, naproti Borovanům dává se ve směr k záp. a vcházeje zároveň pod borovanským mlýnem v těsné údolí horské, promyká se jím v četných a velkých oklikách až k ústí svému, kteréž jest u Stropnice nad Doudleby; mocný a vodnatý tento potok napájí vodou svou přes 20 rybníků struhami s ním spojených. Po pravé straně vnímá u Nových Hradů potok Novohradský, kterýž vzniká na půdě dolnorakouské nedaleko českých hranic a teče k ústí svému na sev. záp., protékaje před Novými Hrady rybník, do něhož se vlévá také Veveří potok, temenící se již. od Veveří a tekoucí na sev.; Höhenberský potok, který má prameny své u Höhenberka v Dol. Rakousích, teče na sev. záp., napájí za sebou rybníky Waschelský i Byňovský a ústí pod Byňovem; dva potoky, temenící se u Radostic, tekoucí na jih a ústící se pod borovanským mlýnem a nad Čutkovským mlýnem; potok přicházející z Trocnovského lesa od sev. na jih a ústící se pod Ostrolovským Újezdem. Na levé straně sesilují Stropnický potok: Žárský potok, jenž vytéká ze Žárského rybníka, směřuje zprvu na sev.-záp., u Bukvice obrací se na sev.-vých., napájí za sebou několik rybníkův a ústí se pod Těšinovem. Svinenský potok temení se záp. od Starých Hutí, teče skrze Německý Rychnov přímo na sev., od Žumberka po Sviny Trhové měří k ssev.-záp., na to obrací se na sev.-záp. a dostav se zároveň nad Trhovými Svinami do údolí širokého, vine se v něm klikatým tokem k potoku Stropnickému, do něhož se nad Pašňovicemi vlévá; na levém břehu sesiluje se potokem Kondráčským, jenž od Kondráčí na sev.-vých. spěje a nad Klazarami ústí, Dluhoštským potokem, který se pramení sev.-vých. od Benešova, protéká Pansky rybník nad Dluhoští, ubírá se od jihu k sev. a ústí pod Trhovými Svinami, a Keblanským potokem, jenž má prameny u Pletišského dvora, teče na sev. klikatým tokem, vnímá po levé straně Nesmenský potok, přicházející od jihozáp. na sev.-vých. a ústí nad Březím. Pašňovický potok temení se sev. od Nesmeni, teče na sev. v úzkém skalnatém údolí a vlévá se u Pašňovic do Stropnického potoka. Dalším přítokem Malše jest Zborovský potok, který má prameny své sev. od Radostic, pod Vápenicemi (555 m) teče na záp., pod Novou Vsí obrací se k jihozáp. a sesíliv se po levé straně Strouhou, tekoucí od Straškovic na sev.-záp., ústí se nad Blavou; Dobrovodský potok vzniká v lese Jeseni jižně od Třebotovic, teče na sev.-záp. a vlévá se do Malše v Budějovicích. Přítoky Malše po levé straně: Felbenbach vzniká v Horních Rakousích u osady Aufreiter, teče s počátku na jihozáp., avšak sesíliv se na levém břehu Mlýnským potokem, přicházejícím od Sporbichlu na sev. záp., obrací se k sev., vnímá potok u Windhaagu, tekoucí od Wimmu na záp., a ústí pod Mairspindlem; potok, jenž se temení u Edelbrucku, teče zprvu na sev., potom na záp. a ústí u Stiegersdorfu; Distenbach, temenící se jihozáp. od Suchenthalu, tekoucí na vých. a ústící se pod Českým Rychnovem; dva potoky, jež se pramení u Hablesreithu i Liebesdorfu. tekou na vých. a spojivše se krátce před ústím, dostihují Malše nad Einsiedlem; Kočičí potok (Katzelbach) vzniká dvěma prameny na úpatí hory Polusky a u Hoděnic, teče na jih, 2 km před ústím obrací se přímo na záp. a ústí se nad Ješkovem; potok, temenící se u Horšova, tekoucí na sev.-vých., vnímající potok, jenž od Omleničky na vých. spěje a ústící se u Kaplice; Sohořský potok, jenž vytéká z rybníka Jamského, ubírá se na jih a ústí se pod Kaplicí. Potom sesilují Malši na levém břehu už jen nepatrné potůčky.
Mezi ústím Malše a ústím Lužnice vlévají se do Vltavy: Čertický potok vzniká spojením Kyselé vody, jež se pramení u Chotýčan a teče na jih, přijímajíc po obou stranách četné potůčky, Dobré vody, která se temení dvěma prameny u Červeného Újezda a pod horou Větrníkem (566 m) a teče nejprve na jihozáp., od Libniče pak přímo na záp., a Stoky, pramenící se jihových. od Libniče a tekoucí přímo k záp.; od Oselného, kde poslední zřídelný potok s druhými se slučuje, ubírá se Čertický potok na sev.-záp., vnímá výtok rybníka Nemanického a ústí u Opatovic; potok pramenící se v »Borech«, tekoucí na záp. a ústící se pod Hlubokou; Dobřejický potok, vznikající u Chotýčan, tekoucí na záp. a ústící se u Dobřejické myslivny. Libochovka sbírá vodstvo své ve Velechvínském revíru sev.-vých. od Chotýčan, teče od vých. k záp.. vnímá po pravé straně potok přicházející od Čirhanu na jjihozáp. a sesiluje Vltavu nad Poněšicemi. Kozlovský potok má prameny své v Poněšickém revíru mezi Vlkovem a Ševětínem, ubírá se k záp., vnímá na pravé straně potok, tekoucí od Lišnic na jih, a ústí se pod Poněšicemi. Rudačka pramení se u Tuchonic, teče na záp. a vlévá se do Vltavy pod Jaroslavicemi; potok vznikající u Dolních Knížekladů, tekoucí na záp. a ústící se pod Hněvkovicemi; potok, jenž má prameny své u Smilovic, spěje na jihozáp. a ústí se u osady »Na Břehách«; Hlinský potok, tekoucí od sev.-vých. na jihozáp. a ústící se v Týně nad Vltavou.
Lužnice má zřídla svá na jihových. hranici Čech a v Dolních Rakousích, vznikajíc ze dvou zřídelných potoků: vlastní Lužnice (Lainsitz) a Skřemelice nebo Branná (Braunaubach). Prvý z těchto potoků vzniká stokem tří potůčků, jež vyvěrají u Johannesthalu, pod horou Myslivnou (Jägerhütte, 1041 m) i na úpatí Stubenbergu v Dolních Rakousích a na samé hranici českorakouské u myslivny jáchymovské se slučují; odtud ubíhá přímo k vých., u Steinbachu zatáčí se pravým úhlem na sev., od Rossbrucku zaměřuje na sev.-vých. a béře se tímto směrem po Vitoraz, odtud měří zase na sev. až po Dolní Lembach a na to poznovu na sev.-vých. ke Cmuntu, kdež se spojuje se Skřemelicí Na pr. břehu vnímá: Einsiedelský potok, temenící se u Karlstiftu pod Marienbergem, tekoucí na sev. a ústící u Hirschensteinu; Rychnovský potok, vznikající u Rychnova, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u Lužnice; potok pramenící se dvěma zřídly u Horního Windhagu a Sulzu, jež pod sv. Wolfgangem se spojují, tekoucí na ssev.-záp. a ústící se u Langfeldu: Buschenbach, jenž sbíraje vody své u Mistelbachu teče po Weidenhöf na sev.-vých., potom na sev.záp. a ústí se u Staré Vitorazi.; Heřmaňský potok, vytékající z jezírka Heřmaňského, plynoucí na sev.-záp. a ústící se u Auhofského mlýna. Na levé straně přijímá: potok, temenící se u Starých Hutí, tekoucí na jih a ústící se pod Harmanschlagem; Vlčovský potok, který vzniká ze dvou vřídelných potoků, z nichž jeden pramení se na hranicích česko. rakouských a teče na jihových., druhý (Mlýnský potok) má prameny u Hirschenwiesu a plyne na sev.-vých., načež se oba nad Vlčovem spojují; odtud spěje potok ten na vých. a ústí se nad Vitorazí; Tiefenbach, vznikající pod Mandelsteinem na hranicích českorakouských, tekoucí na jihových. a ústící se pod Vitorazí; Lembašský potok, temenící se dvěma prameny u Pyrabrucku a Heinreichsu, tekoucí na jihových a ústící se u Eichberka. Skřemelice nebo Branná má prameny své v Novobystřicku vých. od Artolce, teče spočátku na jihozáp., od Langeggu ke Skřemelici na jih, na to velkými oklikami na jihozáp. ke Cmuntu, kdež vody své s vlastní Lužnicí spojuje; v toku svém napájí četné rybníky zvláště u Reingersu, Leopoldsdorfu, Velkého Radešova, Eisgarnu a Eberweisu. Na pravém břehu vnímá: potok, vznikající u Hirschenschlagu, tekoucí na jih a ústící se u Leopoldsdurfu; potok, pramenící se u pily v lese Reingerském, tekoucí na jih a vtékající do rybníka u Eisgarnu; výtok rybníka Hoffentockého, ústící u Dolní Skřemelice; v levo pak sesilují ji: Romavský potok, jenž sbírá vody své u Filippsdorfu, teče na jih až do Romavského rybníka, jejž napájí, odtud pak plyne celkem k jihozáp. až k ústí svému u Kinsasu, vnímaje po obou stranách velký počet potůčkův a bystřin a napájeje četné rybníky zvláště mezi Malým Ličovem a Heidenreichensteinem; potok, temenící se u Wilandsberka, tekoucí nejprve na jih, potom na jihozáp. a ústící se u Kollerdorfu; Černá (Schwarza) vzniká z rybníka u Steinbruchu, teče na jih skrze rybník Winkelavský, pod Gutenbrunnen obrací se na jihozáp., u Černé (Schwarza) pak na záp. a ústí se u Kleedorfu; výtok četných rybníků mezi Hirschbachem a Hoheneichenem struhami vespolek spojených a ústící se nad Hoheneichenem; Elexenbach, jenž sbírá vody své u Reichenbachu, teče po Waldenstein na sev., odtud k Nonndorfu na sev.-vých., pak na sev.-záp. a ústí se nad Cmuntem; v levo přijímá Albrechtsbach vznikající u Wolfgersu, tekoucí na sev.-vých. a ústící u Nonndorfu Od Cmuntu béře se Lužnice již jako dosti mocný tok rozsáhlou planinou tertiérní na ssev.-záp. a vine se nesčetnými oklikami v prostranném údolí, lemovaném po obou stranách mírnými lesnatými pahorky. Od Suchdolu tvoří hranici mezi Čechami a Dol. Rakousy a 1.5 km pod nádražím suchdolským vstupuje úplně na půdu českou. U mlýna Pilaře odbočuje od ní na levém břehu Zlatá Stoka směrem na sev.-záp., u samoty Soukalu pak Nová řeka, která přímo na sev. se béře a pod Stráží Nežárku sesiluje; hlavním úkolem jejím jest odváděti velké vody Lužnice do Nežárky, aby Rožmberský rybník se nepřeplnil, kdežto vlastní Lužnice zvaná tu »Stará řeka« vlévá se u Staré Hlíny do Rožmberského rybníka. Opustivši rybník tento hlavním ramenem u samoty Smitky a třemi rameny vedlejšími, z nichž nejzápadnější vytéká u Bašty, béře se Lužnice dále na ssev.záp., vine se až do Veselí nad Lužnicí bez přestání mezi četnými rybníky, jejichž výtoky se sesiluje, tvoří v plochém a místy bahnitém okolí neustále značné zátočiny i tůně a štěpí se v pobočná ramena. U Veselí nad Lužnicí uchyluje se od dosavadního směru přímo na sev. (ovšem beze zření k četným a velkým zatáčkám) a ubírá se kolem Drachova i Soběslavě k Táboru; zároveň mění se též poněkud ráz údolí, neboť od Drachova přistupují pahorky místy až k řece samé, od Soběslavě pak provázejí ji též na pravém břehu, ačkoli jinak údolí zůstává stále dosti širokým. U Tábora obrací se Lužnice na záp., od Matoušovského mlýna pak kolem Bechyně na jihozáp., kterýžto směr zachovává až k ústí svému u Nezdašova. Opustivši nad Planou útvar tertiérní, do něhož později ještě u Bechyně a nedaleko před ústím svým vchází, béře se v rule a od Tábora některý kus v žule; údolí, které již nad Planou dosti se zužuje. mění se pod Starým Táborem v těsnou úžlabinu mezi příkrými stráněmi, jež 50–70 m nad hladinu řeky strmí, mezi Táborem pak a Bechyní zužuje se údolí takovou měrou, že neposkytuje místa větším osadám a jenom četné mlýny, pily a papírny oživují divoké toto údolí; nad Táborem i pod ním vyskytují se v řece silné proudy. Od Bechyně šíří se údolí sice na 200–300 m, avšak příkré a lesnaté stráně po obou stranách jeho povahy své nemění. Výška údolí lužnického nad mořem Jaderským klesá znenáhla a dosti rovnoměrně; máť železniční most nad Cmuntem 491 m, domy na záp. konci Cmuntu 489 m, silniční most nad Breitensee 466 m, pr. bř. při ústí Gamsbachu 458 m, l. bř. naproti Witschkoberku 452 m, l. bř. u Suchdolu 448 m, pr. bř. pod ústím Ličovského potoka (Reissbach) 442 m, lávka u samoty »Tikalský« 436 m, pr. bř. Zlaté stoky blíže samoty Kazdy 431 m, most u samoty »Holický« 427 m, hladina Rožmberského rybníka 423 m, pr. bř. u samoty Kocandy 422 m (most přes rameno u Bašty vytékající 421 m), pr. bř. u mlýna v Lužnici 419 m, silniční most nad Kletčí 418 m, pr. bř. u dvora »Naděje« 415 m, železn. most u Frahelče 413 m, most u Miruše 409 m, pr. bř. naproti Horušickému rybníku 408 m, pr. bř. u nádraží ve Veselí 403 m, l. bř. u mlýna »Cejnova« 399 m, silniční most u ovčína blíže Klenovic 398 m, pr. bř. nad jezem v Roudné 395 m, v Plané 394 m, l. bř. 1.6 km pod Planou 392 m, pr. bř. 0.4 km pode mlýnem »Vendelákem« u Tábora 385 m, Bejšovecký mlýn u Bečic 383 m, mlýn »Suchomel« 381 m, papírna u Dobronic 369 m, l. bř. u horního mlýna v Bechyni 353 m, Červený mlýn pod Bechyní 350 m, l. bř. při vtoku Lužnice do Vltavy 349 m. Veškera délka Lužnice (se zřením k četným a velikým oklikám) obnáší na 188 km, a to malé Lužnice od pramenů ke Cmuntu 38 km, velké pak Lužnice od Cmuntu k ústí u Nezdašova 150 km, úvodí zabírá 4226 km2, množství pak vody do Vltavy odváděné činí dle Harlachera 3.51 m3; průměrná šířka na dolním toku obnáší 42 m, hloubka 0.7 m, rychlost 0.6 m, spád pak jest od Cmuntu k Rožmberskému rybníku 57 m na 67 km (poměr. sp. 1:1175, od Rožmberského rybníka k Veselí nad Lužnicí 20 m na 20 km (poměr. sp. 1:1000), od Veselí k ústí naproti Nezdašovu 58 m na 82.5 km (poměr. sp. 1:1422). Přítoky Lužnice jsou jako u Malše seskupeny hlavně na pravém břehu, kdežto levý břeh má jen málo přítokův a to jen poměrně nepatrných; v pravo vlévají se do ní: potok, vznikající z několika potůčků na úpatí Heřmanské hory (590 m), tekoucí na jihozáp. a ústící se u Malého Eibensteinu; Gamsbach, jenž pramení se ve Schwarzenberském lese sev.-záp. od Kinsasu, teče zprvu na záp., nad Nagelbergem obrací se k jihozáp., u dolní sklárny nagelberské napájí rybník a obrací se pak na sev.-záp., béře se rozsáhlými blaty a zaměřiv krátce před ústím k záp. vlévá se nad Witschkobergem do Lužnice; Ličovský potok nebo Říšský potok temení se pode jménem Červeného potoka na půdě moravské blízko hranic českých a dolnorakouských mezi horami Bäckerhübel (686 m) a Hoher Stein (730 m), teče zprvu na jihozáp., napájí u Žižpachů dva rybníky, u Albeře opět velký rybník, u Nové Bystřice zaměřuje na jih, protéká rybníkem nad Münchschlagem a spěje odtud až pod Heřmaň do jjihozáp., maje jméno Kastanický potok; od Heřmaně teče opět přímo k jihu, napájí u Ličova dva rybníky za sebou, u Ruprechce obrací se pravým úhlem na záp., od Nové Vsi tvoří hranici mezi Čechami a Dolními Rakousy, a zaměřiv od Stařic, nad nimiž opět několik rybníků protéká, na sev.-záp. vlévá se pod suchdolským nádražím do Lužnice; u Nové Vsi odbočuje od něho přímo na sev. stoka, kteráž jej spojuje s rybníky u Chlumce. Na pravém břehu vnímá potok, vytékající z rybníka u vsi Fichtau, tekoucí na jit a ústící se nad Heřmaní, v levo pak Svinský potok, vznikající na hranici českomoravské pod Steinbergem, tekoucí na sev.-záp. a ústící se nad rybníky u Žižpachů, Borový potok, temenící se pod Kreuzbergem (615 m) u Eisgarnu, tekoucí zprvu na sev.-záp., potom na jihozáp. a ústící nad Reichenbachem, dále potok, jenž má prameny své taktéž pod Kreuzbergem, směřuje na jih, později na jihozápad a ústí se pod Ruprechcem, posléze pak Lunkovický potok, který se pramení sev.-vých. od Nagelbergu, teče na jihozáp., potom na sev. a vlévá se do Ličovského potoka pod Novou Vsí. Chlumecký potok, který protéká veliký počet rybníků na Moravě i v Čechách a na dlouhém toku svém má na jednotlivých tratích rozmanitá jména; vznikaje na hranicích českomoravských blíže Horňovsi sev.-vých. od Počátek, ubírá se na jjihozáp., napájí u Kaliště rybník Bělehradský, dále dva rybníky u Bejkovce, rybník u Panských Dubenek, u mlýna Doubravy blíže Domašína, u Horních Dvorcův, odkudž nabývá jména Dvoreckého potoka, a protéká potom po sobě dva rybníky u Horního Meziříčka; odtud plyne na záp. skrze Strmilov do rybníka Hejtmana u Budkova, z něho měří na jihozáp. do Rybníka u Vlčic a Ratmírova (odtud potokem Hamerským souvisí s Nežárkou), potom protéká rybník u Člunku a rybník Kazlešský, načež sluje potokem Kazlešským; po delším toku, směřujícím stále na jihozáp., vlévá se do rybníka Novomlýnského, dostává po výtoku z něho jméno Novomlýnský potok, vlévá se posléze do velkého rybníka Staňkovského, z něhož přechází do rybníka Hejtmanu u Chlumce, a odtud směrem na záp. dostihuje Lužnice u Kosař. Na pravé straně přijímá potok, temenící se blíže Jihlavy, tekoucí na jjihozáp. a ústící v rybníce u mlýna Doubravy, potok vznikající u Bořetína, tekoucí na jjihozáp. a ústící se ve Strmilově, potok vytékající z rybníka vých. od Německé Olešné, tekoucí na jih a ústící se u Vlčic; v levo pak vnímá: Studenský potok, jenž se temení v Zeleném údolí pod Velkým Skalním vrchem (786 m) na Moravě, teče na jjihozáp., protékaje Zelený rybník, potom tři rybníky u Horního Pole, tři rybníky u Studené, pod Horními Němčicemi zahýbá na záp. a ústí se v rybníce u Horního Meziříčka; Kumžacký potok vzniká stokem dvou potoků, z nichž jeden se temení pod Šibeňákem (730 m) na hranicích českomoravských a teče na sev.záp., druhý pak pod Marksteinem (731 m) u Kaprounu, načež oba u Kumžaku se spojují; odtud ubírá se potok tento na sev. skrze Komorní rybník, v němž se sesiluje potokem od Sukdolu na záp. tekoucím, vytéká z něho na straně sev.-záp. a ústí se pod kaplí sv. Ondřeje v rybníce Hejtmanu; Pstružný potok, temenící se pod Marksteinem, tekoucí na sev.-záp. a ústící se v rybníce Kacležském; Lhotecký potok, jenž vzniká u Zenotína, teče na jihozápad skrze Panský rybník u Guttenbrunnu, od ústí Bystřického potoka, jenž k němu od Nové Bystřice na ssev.-záp. přichází, obrací se na záp. a ústí se pod mlýnem Kytličkou; Pomezný potok vzniká u Haugschlagu, teče na severozápad, přijímá v pravo pohraniční potok, tekoucí od vých. k záp., a ústí se pod Novým mlýnem; potok, vznikající u Josefsthalu v Dolních Rakousích, tekoucí na jihozáp. a ústící v rybníce u samoty Matoušku, a konečně potok, jenž vzniká z několika potůčků, temenících se ve hvozdech Ličovském a Schönavském a tekoucích celkem k záp., načež po spojení jejich na hranicích českorakouských ubírá se hlavní potok na sev. a spojiv se se stokou, jež z Říšského potoka u Nové Vsi na sev. odbočuje, ústí se v rybníce u samoty Matoušku. Od ústí Chlumeckého potoka až k ústí Nežárky vlévá se do Lužnice velký počet potokův, avšak většina jich napájí vodami svými nejprve rybníky a odtud teprve svádí se umělými stokami do Lužnice. Nežárka vzniká u Jarošova sev. vých. od Jindřichova Hradce stokem potoka Kamenického a potoka Žirovnického. Kamenický potok sbírá prameny své v lesnaté kopčině ze tří hlavních potoků, z nichž nejzápadnější Dolinský potok temení se u Těmic ve »Staré oboře« a pospíchá na jihovýchod, prostřední Pravikovský potok sbírá vody své u Drahoňova, Krunvaldu a Stříteže a teče na jjihozáp., napájeje při tom Písčitý rybník nad Pravikovem, třetí pak zřídelný potok temení se vých. od Pravikova a teče na jihozáp.; v rybnících u Dvojhrázého mlýna slučují se potoky tyto a vytékají odtud jako Kamenický potok, jenž odtud spěje přímo na jih přes Kamenici nad Lipou a Nový Etink, pod nímž tvoří velké zátočiny, k Jarošovu, kdež se spojuje s potokem Žirovnickým. Na pravém břehu vnímá Včelnický potok, temenící se pod horou Vrčelnicí (671 m), tekoucí po Včelničku přímo na jih, potom na záp. a ústící se v Kamenici nad Lipou, Vlčetínský potok, jenž vzniká v Kladinském lese, teče na jihovýchod, protéká Vlčetínský rybník a ústí se u samoty Vlčkova, a potok Rosičku, která má prameny své u Bukovky, teče na jihových. napájejíc při tom několik rybníkův a ústí se u Včelnice; na levém břehu sesilují jej Lhotecký potok, kterýž se temení u Pelce, teče až do rybníka u Lhoty na jih, potom na záp., posléze pak na jihozáp. a ústí se naproti Malé Rosičce, dále potok, vznikající z několika pramenů v lese »Ve strouhách« již od Lhoty, tekoucí zprvu na jihozáp., potom na jih, posléze pak opět celkem k záp. a ústící dvěma rameny nad Žďárem. Žirovnický potok vzniká ze dvou hlavních potoků, jež se pramení v revíru peleckém a revíru starohutském, načež u Častrova v jeden tok se spojují; odtud béře se Žirovnický potok až k Žirovnici přímo na jih, od tohoto místa obrací se na jihozápad k Jarošovu, kdež se slučuje s potokem Kamenickým. Po pravé straně vnímá potok Brodek, pramenící se záp. od Metanova, tekoucí k jihu a ústící pod Vlčetínem, v pravo pak Ctibořský potok, jenž má prameny záp. od Veselé, teče po Ctiboř na jih, potom na záp. a ústí u mlýna Křemličky, a Počátecký potok, který vzniká jihových. od Veselé, ubírá se skrze četné rybníky na jihozáp., sesiluje se v pravo potokem vznikajícím pod Musilovým vrškem, tekoucím na jih a ústícím se pod Žirovnicí, v levo pak Heřmaneckým potokem, temenícím se pod Kopčinou (690 m) u Heřmance, tekoucím na jih a ústícím se nad Počátkami, u Boleckého mlýna obrací se ostrým úhlem na sev.-záp. a vlévá se do Žirovnického potoka u Žirovnice. Po spojení zřídelných potoků béře se Nežárka po Jindřichův Hradec na jihových., odtud obrací se k jihu, u Lasenic zahýbá přímo k záp., pod Stráží pak dává se ve směr na sev.-záp., v němž setrvává až k ústí svému ve Veselí nad Lužnicí. Údolí její jest dosti úzké, avšak poskytuje dostatečného místa pro větší osady, jenom mezi Lasenicemi a Stráží promyká se řeka těsným údolím, načež vstupuje do prostranného úvalu, v němž s malým spádem v četných oklikách ku předu se ubírá a často v ramena se štěpí, tvoříc ostrovy. Délka její obnáší 61 km, ve splavné pak části šířka na 30 m, hloubka 0.5 m, rychlost 0.8 m. Výška nad hladinou moře Jaderského klesá následovně: Jarošov 482 m, hladina rybníka Vajgaru v Jindřichově Hradci 464 m (město samo 478 m), l. bř. pod Lasenicemi 445 m, l. bř. pod Stráží 442 m, břeh ostrova naproti mlýnu »Spůta« 427 m, l. bř. u Bicku 422 m, l. bř. u Banku 421 m, pr. bř. nad Ostrovem 413 m, l. bř. naproti Krkoveckému mlýnu 406 m. Přítoky na pravé straně: Mlýnský potok vzniká stokem Lučního potoka, který se pramení u Bukovky a spěje na jih, i potoka Panenského, jenž u Lodhéřova vody své sbírá, teče k jihových. a ve velkém rybníce pod Německou Radouní spojuje se s Lučním potokem; odtud béře se Mlýnský potok na jih, napájí rybník u Radounky a ústí se nad Jindřichovým Hradcem; oba zřídelné potoky jeho živí několik rybníků. Vydeřský potok, temenící se sev. od Vydří, tekoucí na jih a ústící se u papírny nad Stráží; Hatínský potok, vytékající z Velkého rybníka u Hatína, tekoucí na jihozáp. a ústící se u Němčiny; výtok rybníka Holnavského, směřující na záp. a ústící pod samotou Bankem; potok tekoucí z rybníkův u Kardašovy Řečice, napájející Velký Závistivý rybník a ústící nad Ostrovem. Na levém břehu vnímá Nežárka Hamerský potok, jenž má prameny své jižně od Stojčína, teče přes území moravské na jihozáp., odtud pak na záp. a vlévá se do Hamerského rybníka u Jindř. Hradce; v toku svém napájí mnoho rybníků zvl. u Popelína, České Olešné, Německé Olešné a Mutinovsi. Potom sesilují ještě Nežárku: Otínský potok, vytékající z rybníka u Otína, tekoucí s počátku na sev.záp., potom na záp., posléze pak na jihozáp. a ústící se pod Jindřichovým Hradcem, Pěnský potok, který vytéká z rybníka u Horní Pěny, teče na sev.-záp. a ústí se u Horního Zďaru, konečně pak přivádí jí značné množství vody nejvýchodnější rameno Lužnice zvané »Nová řeka«, tekoucí od sev. k jihu a ústící pod Stráží. Po Nežárce vlévají se do Lužnice po pravé straně: potok Nadymač nebo Direnský potok, jenž vzniká pode jménem Valcha u Mirotína, teče na jihozáp. až po Samosoly, odtud jako Direnský potok skrze četné rybníky na sev.-záp. ke Kvasejovicím a posléze opět na jihozáp. až k ústí svému pod Drachovem; v pravo sesiluje se potokem Bořetínským, tekoucím od Bořetína na jiihových. a ústícím pod Mnichem, potokem přicházejícím od Drunče na jih a ústícím se nad Deštnou, a potokem Březinou, jenž od Březiny na jih spěje a u Deštné se ústí, v levo pak Mlýnským potokem, jenž odvádí vodu z několika rybníkův u Lžin, teče na ssev.-záp. a ústí se u Hrušové Lhoty. Černovský potok temení se u Svatavy, teče se značnými oklikami na jihozáp., protéká u Budislavě i Tučap rybníky a ústí se v Soběslavi; v pravo vnímá potok Černovický, vznikající u Moudrova, tekoucí na jjihozáp. a ústící u Cernovic, potok Javorničku, temenící se u Křeče, tekoucí na jih a ústící se u Nového mlýna, a potok Chrbonínský. pramenící se u Chrbonína, tekoucí na jjihových a ústící se u Mlýna, v levo pak potok Hojovický, jenž vzniká blíže Chvalkova, teče zprvu na jihozáp., potom na sev.záp. a ústí u dvora Zarybnického, a nad Budislaví dva potoky, jež temení se u Březiny, tekou na záp. a asi 1 km před ústím se spojují. Borecký potok temení se u Choustníka, béře se až po Dlouhou Lhotu na sev.-záp., odtud na jihozáp. a ústí se nad Planou; protéká několik rybníků zejména před ústím (Koberný rybník, Hejtmanův rybník), sesiluje se po pravé straně potokem od Krtova na záp. tekoucím i ústícím v rybníce u Dlouhé Lhoty, a potokem, jenž vytéká z rybníka jihozáp. od Bítova, béře se na jihozáp. a ústí se naproti Borku. Silný potok Chýnovský temení se pode jménem Chočinského potoka jihovýchodně od Pohnance, teče po Chýnov na jih, odtud obrací se pravým úhlem na záp., od Hutí pak na jihozáp. a ústí u Starého Tábora; na pravém břehu vnímá Mašovický potok, vznikající u Mašovic, tekoucí na jih a ústící se pod Chýnovem, a silný potok Chotovinský, jenž vzniká u Hoštic, teče celkem na jih, ústí u Hutí a vnímá v pravo potok, tekoucí od Broučkovy Lhoty na vých., a potok od Jeníčkovy Lhoty na jihovýchod tekoucí, v levo pak Podolský potok, vznikající dvěma prameny u Malenína a Velkého Hlasiva, tekoucí na jihozápad a sesilující potok Chotovinský v Podolském rybníce, potok vytekající z rybníka u Ratibořic, spějící na jihozáp. a ústící pod Podolím, a Ratiborský potok, vznikající vých. od Pohnance, tekoucí zprvu na záp., potom kolem Ratiborských Hor na jihozáp. a ústící naproti dvoru Vranovsku; na levém břehu přijímá Chýnovský potok: dva potoky, temenící se jihozáp. od Hartlíkova, tekoucí na jihozáp. a ústící nad Chýnovem, a Turovecký potok nebo Hrobský potok, jenž temení se pod Svídníkem (738 m) sev. od Tříteže, teče až do Turoveckého rybníka k zjihozáp., odtud však zaměřuje na sev.-záp. a ústí pod Zarybničnou Lhotou; na pravé straně vnímá Lejčovský potok, temenící se u Prasetína, tekoucí na jihozáp. a ústící se nad Hroby. Košínský potok vzniká kolem Borotína z několika potoků, z nichž nejsilnější dva temení se z rybníka u Kamenné Lhoty a u Černotic, načež se v rybníce u Starého zámku blíže Borotína slučují; odtud béře se na jih, vnímá na pravém břehu Řevňovský potok, pramenící se u Kostelce, tekoucí na jihozápad a ústící se u Staré pily, před Táborem napájí velký rybník Jordán a vlévá se brzo po výtoku z něho do Lužnice; Roštský potok vytéká z rybníkův u dvora Výrce, spěje na jih a ústí nad Matoušovským mlýnem; Vlasenický potok vyvěrá z rybníků dvora Vesce, směřuje taktéž k jihu a ústí se pod Matoušovským mlýnem; Pilský potok vytéká z rybníka jihozáp. od Padařova, ubírá se na jjihových. a vlévá se do Lužnice u mlýna Vaňkova; potok, vznikající jihových. od Voltyně, tekoucí na jihových. a ústící se nad zříceninami přiběnickými; Voltyňský potok pramení se mezi Pohoří a Svořištěm, teče celkem stále k jihu, u Voltyně a Stálce napájí rybníky a ústí u myslivny Lišky; Smutná sbírá vody své u Nadějkova, béře se taktéž na jih, tvoříc zvláště na dolním toku velké okliky, a ústí u Bechyně; pod Božeticemi napájí rybník Chobot; na pravém břehu vnímá potok Vlksický, temenící se u Stříteže, tekoucí na jihových. a ústící se v rybníce u Dolejšího mlýna, silný potok Milevský, kterýž vzniká pode jménem Branžovického potoka u Ratiboře, teče po Milevsko na jih, napájeje při tom několik rybníkův a přijímaje od mlýna Hrůzy jméno Hrůza, odtud obrací se na jihových. a sesíliv se v pravo potokem, vznikajícím u myslivny Drahuzelské, tekoucím na vých. a ústícím nad Sepekovem. potokem Lišnickým, tekoucím taktéž od záp. k vých. a ústícím pod Sepekovem, v levo pak potokem Držkrajovským, vznikajícím u Přeštěnic, tekoucím na jih a ústícím pode dvorem Stankovským, vlévá se pod mlýnem Krajícem do Smutné, dále potok Hanovský, vznikající dvěma prameny u Křižanova. tekoucí od záp. k vých. a ústící se u Hanova, a potok Plzinu, tekoucí taktéž od záp. k vých. a ústící nad Bechyní, v levo pak potok Modlíkovský, který se u Petříkovic temení, na jihozáp. teče a nad Dolejším mlýnem se ústí, a potok tekoucí od vých. k záp. i ústící se u Božetic. Borovský potok, výše Jalový potok zvaný, sbírá vody své z rybníků jihozáp. od Milevska, ubírá se na jih, napájí u Veselíčka, Bernardic i Borovan rybníky a ústí u Cabrova. Všecky tyto potoky od Chotovinského počínaje vymlely si hluboká koryta v puklinách prahorské planiny, jež jsou rovnoběžny s prorvou Vltavy a střední Lužnice; údolí potoka Košínského je zřejmě pokračováním pukliny lužnické. Přítoky Lužnice na levém břehu: Rybní potok, vznikající u Höhenberka, tekoucí na sev.vých. a ústící se pod Breitensee; Černá stoka, jež plynouc po hranici českorakouské od jjihozáp. k ssev.-vých., sbírá vodstvo z velikého množství umělých stok, zavlažujících území od Lužnice až do Novohradecka, a vtéká do Lužnice u Suchdolu; Tisý potok, vytékající z rybníka Tisého na sev. a ústící pod Kletcemi; Zlatá stoka odbočuje z Lužnice u mlýna Pilaře, teče až k myslivně dvořištské na sev.záp., odtud k Lomnici na sev.-vých., k Záblatí opět na sev.-záp. a posléze s velkými oklikami na sev., až 2 km nad Veselím opět s Lužnicí se spojuje. Po pravé i po levé straně dílem napájí množství rybníků, dílem zase odvádí vodu jejich, slučujíc takto v korytě svém vody četných potokův i umělých struh, které do jednotlivých rybníků se vlévají; tak vnímá potok, vznikající u Vlachnovic, tekoucí s počátku na sev.-záp., potom na sev., napájející několik rybníků, zejména rybník Spolský, a ústící se v rybníce Světu u Třeboně; Luční potok, jenž vzniká u Ledenice, napájí v toku svém, zprvu na vých., potom na sev. směřujícím, rybníky Adamovský, Vejskok, Vlkovický, Štěpánovský a vlévá se do rybníka Dvořiště, přijav před tím na lev. břehu potok Ličovský od záp. k vých. tekoucí, a potok Hůrecký, jenž u Velechvína se pramení, na vjihových. teče a nad Slověnickým mlýnem ústí; Dubnecký potok, jenž ve Velechvínském revíru u Kolného se pramení, teče na vých., vlévá se do rybníka Žabova, odkudž umělou stokou do Záblatského rybníka přechází; potok vznikající u Drahotěšic, tekoucí na vjihových. a ústící se v rybníce Záblatském. Hned po Zlaté stoce 1 km pod Veselím vlévá se do Lužnice potok Rytíř, níže zvaný Bechyňský potok, jenž má prameny své u Dudova, béře se na jihových., napájeje v horním toku několik rybníků (Vyhnanický rybník, Starý ryb., Nový ryb., Rytíř) a u Veselí nedaleko před ústím obrací se na sev.-vých.; na pravé straně vnímá Blatnou stoku, kteráž odvodňuje rozsáhlé močály v Borkovickém revíru, zvané »Blata«, a směřuje na jihových.; Maršovský potok pramení se v lese »Pahorku« záp. od Maršova, spěje na vjihových., přibírá na pravém břehu potok Bezděčínský, temenící se u Skrejchova a tekoucí na vsev.-vých., a vlévá se do Lužnice nad Planou; potok tekoucí od Radimovic na vých. a ústící se nad Starým Táborem; potok vznikající u samoty Oulehel, tekoucí na vých. a ústící se pod Starým Táborem; potok, jenž má prameny u Větrova, spěje taktéž na vých. a sesiluje Lužnici u samoty Burianky; Slapský potok, temenící se u Slap, tekoucí na sev. záp. a ústící se naproti Matoušovskému mlýnu; potok, pramenící se pod horou Bubeničkou, tekoucí taktéž na sev.-záp. a ústící se nad zříceninami přiběnickými; Malšický potok sbírá vody své u Malšic, béře se na sev.-záp. a vlévá se do Lužnice nad mlýnem Suchomelem; potok, pramenící se v Zádušním lese u Třebelic, tekoucí na záp. a ústící se u papírny nad Dobronicemi; Všechlapský potok, jenž vzniká u Všechlap, spěje na záp. a ústí se naproti Senožatům; Smolečský potok, temenící se u Smolče, tekoucí na záp. a ústící u samoty Švestky; konečně pak silný potok Židova strouha, kteráž vzniká dvěma prameny u Horního Bukovska a u Bzí, teče celkem na ssev.-záp., napájí velký počet rybníků zejména u Sobětic, Zimutic i Bešic a ústí se 2 km pod Bechyní; od Velkého Čenkova vine se četnými oklikami v hluboké prorvě mezi lesnatými stráněmi, jakož vůbec všecky přítoky Lužnice od Starého Tábora až k ústí mají hluboká a skalnatá koryta, jež si vymlely v puklinách směru nejvíce vltavského.
Od ústí Lužnice až po vtok Sázavy vnímá Vltava jen potoky, a to: potok, temenící se u Chrášťan, tekoucí na záp. a ústící se u samoty Růžičky; potok, vznikající u Březí, tekoucí na záp. a ústící se naproti Lipovskému mlýnu; Smolečský potok, vznikající u Slabšic, tekoucí na jihozáp. a ústící se pod Lipovským mlýnem; Velký potok, jenž má prameny své u Rastor, béře se na jihozáp. a ústí se u samoty Drasáku; Budovický potok, přicházející od Podolí na záp. a ústící se nad Podolskem; Jetětický potok, pramení se u Jetětic, ubírá se na jihozáp. a ústí naproti samotě Jílovci; Hrejkovický potok, temení se u Pechovy Lhoty, teče na jih, napájeje nad Hrejkovicemi velký rybník, nedaleko před ústím obrací se k jihozáp. a vlévá se do Vltavy u Červené; Sobědražský potok, vznikající u Sobědraže, tekoucí na jih a ústící se nad Zvíkovem; Žebrákovský potok, temenící se pode jménem Dalejského potoka u Lašovic, teče na jihozáp. a ústí se u Ždakova; Křesinský potok, temenící se u Kamenice, teče na jihozáp. a ústí se u Podskalí; potok Hrachovka, vzniká u samoty »Na Hvížďalce«, teče přímo na sev. a ústí se u Korbelu; Jahodový potok, sbírá vody své u Kosobud, spěje na sev. a vlévá se do Vltavy hned pod Hrachovkou; Mrazovský potok, vznikající u Mrazové, tekoucí na sev. a ústící pod Proutkovicemi; Mlýnský potok, jenž se pramení u Kosobud, ubírá se k sev. a sesiluje Vltavu nad samotou Břehy; Břina temení se pode jménem Varovského potoka u Radíkova pod horou Kozlovem (708 m), teče s počátku na sev.-záp., u Petříkovského mlýna obrací se k sev., pod Dražkovem na vých., načež u Hradilova mlýna zaměřuje opět na sev.-záp. a dostihuje u Zdrůbku Vltavy; na pravém břehu vnímá potok Svrchnici, jež vzniká pod jménem Podčepického potoka u Mokřan, teče zprvu na sev. záp., potom na záp. a ústí pod Krásnou Horou; Velký potok, pramenící se u Hrabří, tekoucí na záp. a ústící u samoty »Ve Smrčí«; Jezvinský potok, temenící se u osady Hradce, tekoucí zprvu na sev.-záp., potom na záp. a ústící pod Hradilovým mlýnem; Lichovský potok, spějící na jihozáp. a ústící naproti Hrachovu; v levo pak potok vznikající dvěma prameny u Předbořic, tekoucí na sev.-záp. a ústící pod mlýnem Radášem, a potok přicházející s úbočí Zaječího vrchu (519 m) na sev.-záp. a ústí u Břiny. Musík temení se u Voříkova, béře se na sev., napájí u Dublovic rybníky Vrbsko a Musík a dostihuje Vltavy blíže Hradčan. Velký potok Mastník, na 30 m dl., vzniká ze dvou vřídelných potoků, jež se nad Sedlčany spojují; prvý z nich pramení se pode jménem Sedleckého potoka u Dol. Dobřejova, teče přes Prčice a Sedlec na sev.-záp. a vnímá na pravé straně potok Divišovický, temenící se u Mrakotic, tekoucí na západ a ústící u Strnadského mlýna, v levo Jetřichovický potok, jenž vzniká u Záhoří, teče na sev. a ústí se v Sedlci, Jesenický potok, který povstává stokem potoků Novodvorského a Malkovického, vznikajících u Nových Dvorův i Malkovic a tekoucích na sev., a ústí v Jesenici, a potok Slabou, pramenící se u Chvalova, tekoucí dvěma velkými oblouky celkem na sever a ústící pod Nedrahovickým mlýnem; druhý vřídelný potok zvaný Radičský potok má prameny své u Stupčic, béře s k Arnoštovicím na sever, odtud zaměřuje k sev.-záp., u Podolí naproti Vojkovu obrací se na záp. a zůstává v tomto směru až ke stoku svému s potokem Sedleckým; na pravém břehu přijímá Smilkovský potok, pramenící se u Smilkova, tekoucí skrze četné rybníky na sev.-záp. a ústící pod mlýnem Trasíkem, a Martinický potok, který vzniká u Vranova, teče na jihozáp. a ústí se v rybníce Velkém Mastníku. Od Sedlčan béře se Mastník u velkých zatáčkách na sev. a vlévá se u Živhošti do Vltavy; na této trati vnímá ještě po pravé straně Vlkovský potok, který má prameny své u Hodětic, teče po Vlkovnice na sev., odtud na záp., pod Krchleby obrací se na jihozáp. a přijav na levém břehu Křečovický potok, temenící se u Klimětic, tekoucí na sev.-záp., od Křečovic pak na západ a ústící u Dublin, vlévá se do Mastníka pod Radičí, na levém pak břehu potok Lužnici, temenící se u Příčova, tekoucí na sev.. vých. a ústící pod Osečany. Jablonský potok, pramenící se u Raclavic, tekoucí na záp. a ústící nad samotou »U Hrušky«; Třeblovka, jež vzniká u Dalečic, teče na sev.-záp. a ústí se naproti Třebenici.
Sázava nejmocnější přítok Vltavy na pravém břehu jejím, temení se u Radostína blíže Vojnova Městce na slatinných lukách, na nichž i Doubrava prameny své má. Několik drobných potůčků shromažďuje vody své v rybníce řečeném Žďársko mezi Tisůvkou (790 m) a lesem Žlábkem, a z rybníka toho na straně jihových. vytéká Sázava, berouc se s počátku směrem k jjihovýchodu skrze četné rybníky k městu Žďáru na Moravě. U Žďáru obrací se náhle k záp., vstupuje nad vesnicí Sázavou opět na půdu českou a ubírá se směrem tímto v údolí mezi mírnými svahy prahorskými ku Přibyslavi, odtud pak na zsev.-záp. k Německému Brodu. Odtud až po Světlou má směr sev.-záp., na to ke Smrčné západní, potom trvale sev.-záp., při čemž stále se vine v nesčíslných oklikách, od městečka Sázavy nastupuje směr přímo k záp., v němž setrvává až ke svému ústí do Vltavy, kteréž jest pod vesnicí Sázavou naproti Davli. Pod Německým Brodem zužuje se údolí sázavské, lemováno jsouc po obou stranách vysokými, příkrými stráněmi, od Světlé pak objevují se po březích Sázavy též lesy, kterých bylo od Žďáru dosti pořídku; od Ledče prodírá se řeka četnými a velkými serpentinami v údolí hluboko do útvaru žulového a rulového zarytém, které na některých místech tak se úží, že vedlé řeky nebylo lze ani silnici zříditi, jinde zase ponechává tu větší, tu menší kotliny, ve kterých se osady tvoří; okliky Sázavy jsou tak mocné, zejména u Rataj, že skutečná délka řeky mezi Zručí a Sázavou jest 2 ½ krát větší než přímá čára mezi uvedenými místy. Celková délka Sázavy i s oklikami jejími obnáší od pramenův až k ústí 213 km, úvodí zabírá 4353 km2, z čehož na Moravě se prostírá 114 km2. Výška údolí nad mořem Jaderským klesá následovně: hladina rybníka Žďárského má 616 m, hladina Železného rybníka 610 m, Žďár 572 m, l. bř. u Dolních Hamrů 544 m, l. bř. u Horní Sázavy 512 m, most u Červeného mlýna nad Ronovem 469 m, Rojkův mlýn u Přibyslavi 454 m, most u Hessova 440 m, Pohled 432 m, Panský mlýn u Něm. Brodu 408 m, železniční most u Dolního Chlístova 399 m, mlýn »Dobrá« pod Babicemi 394 m, pr. bř. pod Světlou 390 m, pr. bř. pod Smrčnou 390 m, pr. bř. naproti ústí potoka ze vsi Velké 356 m, kostel v Ledči 354 m, l. bř. u Sechova 352 m, most přes Sázavu nad Bučicemi 335 m, silniční most u vesnice Budy 328 m, l. bř. 2.0 km pod Zručí 318 m, pr. bř. 0.4 km pod Chaběřickým mlýnem 324 m, hladina vody naproti Černýši 318 m, ústí potoka z Holčic 313 m, jez u samoty »Pelíškův most« 307 m, hladina vody při ústí Blanice 304 m, l. bř. 1.4 km pod Šternberkem 301 m, l. bř. u přívozu v Ratajích 293 m, l. bř. pod mlýnem Budínem 287 m, l. bř. pod kaplí sv. Anny pod Sázavou 285 m, pr. bř. pod výšinou Čapík 284 m, hladina vody při vtoku potoka Šeradovského 281 m, hladina vody u mostu v Poříčí 263 m, hladina vody u Dnespek 262 m, hladina vody 1 km nad Kostelcem 259 m, l. bř. u Týnice 252 m, l. bř. u samoty »Rybář« nad Újezdem 231 m, hladina vody u Pikovic 198 m, pr. bř. Vltavy u Měchovic 2.2 km pod ústím Sázavy 197 m. Šířka řeky obnáší při ústí 35 m, průměrná hloubka o 505 m, množství pak vody odváděné do Vltavy činí dle výpočtu Harlacherova 3.61 m3, kdežto Plenkner vypočítal za stavu vody na vodoměru v Praze +0.08 m množství odtékající vody na 8,94 m3 (při střední rychlosti 1.086 m). Spád celkový až k ústí obnáší 212 m na 161.8 km (poměr. sp. 1:763), v jednotlivých pak tratích: od pramenů k Německému Brodu 208 m na 52 km (poměr. sp. 1:250), od Něm. Brodu k Černýši při ústí Želivky 90 m na 61 km (poměr. sp. 1:678), od Černýše k ústí Blanice 14 m na 18.9 km (poměr. sp. 1:1350), od ústí Blanice k Poříčí 39 m na 46.9 km (poměr. sp. 1:1203), od Poříčí k ústí u Davle 67 m na 33.6 km (poměr. sp. 1:502). Jezů na Sázavě jest 46, závodů pak, jež užívají vodní síly řeky, počítá se 49. Přítoky na pravém břehu: Losenický potok pramení se v lese »Žlábku« vých. od Borové dvěma vřídelnými potoky, jež v Novém rybníce vody své spojují, teče s počátku na jih. potom na jihozáp. a vlévá se u Ronova do Sázavy; na pravé straně přijímá Malý Losenický potok, přicházející od Malých Losenic na jih a ústící u hradu Ronova, v levo pak potok, pramenící se u Nového Žďáru, tekoucí zprvu na jih, potom na záp. a ústící pod horou Světkou; potok temenící se jihozápadně od Modlíkova, tekoucí na jih a ústící u Hesova; Borovský potok sbírá vody své pod Horkou (619 m) sev. od Borové, teče po Borovou na jih, odtud na jihozápad a ústí se pod mlýnem Preclíkem; na pravém břehu přijímá spojené potoky Jitkovský a Oudolenský, kteréž u Střížova i Slavětína se pramení, tekou na jih a spojivše se u Cibotína, sesilují Borovský potok u Železných Horek, potom potok Bělou, jenž u Počátek své prameny má, na jihových. teče a u Macerova se ústí, na levém pak břehu přibírá potok, vznikající záp. od Vepřové, tekoucí na záp. a ústící nad Macerovem; potok, pramenící se u Samotin, tekoucí na jih a ústící nad Pohledem; Jilemnický potok pramení se u Jilemníku, teče na jjihozáp. a ústí pod Pohledem; Břevnický potok sbírá vody své již. od Chotěboře a u Svinova, oba pak potoky vřídelné spojují se nad samotou Skořetinami; odtud ubírá se silný tento potok na jih a ústí u Hamerského mlýna; na pravém břehu vnímá Čachotínský potok, pramenící se u Čachotína, tekoucí na jihových. a ústící se pod Rozsochatcem, a Krupský potok, jenž vzniká u Sedletína, ubírá se na jihových. a ústí se u Chrasti, v levo pak Kojetínský potok, spějící od vých. k záp. a ústící se pod Rozsochatcem; potok vznikající blíže Horní Krupé, tekoucí na jih a ústící v Něm. Brodě; potok vznikající ze dvou potůčkův, u Radostína a Chlumu se temenících, tekoucí na jih a ústící nad Perknovem; potok pramenící se u Veselého Žďáru, tekoucí na jihovýchod a ústící nad Dolním Chlístovem. Lučický potok temení se mezi vesnicemi Kamenem a Knězem, béře se až po Skuhrov na jih, odtud pak na jihozáp. a vlévá se do Sázavy nad Babicemi; na pravém břehu vnímá potok Tisský, temenící se u Tisu, tekoucí na jih a ústící nad Lučicemi, v levo pak potok Skuhrovský, pramenící se u Veselé, tekoucí na jihozáp. a ústící pod Skuhrovem, a potok, který u Olešné se pramení, na jihozáp. teče a nad Lučicemi ústí; Malá Sázava pramení se u Rankova záp. od Chotěboře, teče s počátku na sev.-záp. do rybníka u Jilemského mlýna, odtud na ssev.-záp. béře se do rybníka u mlýna Jiříkova, potom směrem na sev.-záp. a pode jménem Jiříkovského potoka spěje do rybníka Haberského; po výtoku z něho setrvává ve směru od vých. k záp., avšak pod Štěpánovem obrací se pravým úhlem na jih a dostihuje tímto směrem Sázavy nad Světlou; na pravé straně sesiluje se potokem Leštinou, pramenícím se u Roznotína, tekoucím na sev.-vých. do Kunického rybníka, odtud pak na jihových. až k ústí pod Štěpánovem, potokem tekoucím od Ovesné Lhoty na jihových. a ústícím u Horních Dlužin, a potokem, který u Hor. Dlužin vyvěrá, na jih teče a u Bohušovic ústí, v levo pak potokem, jenž u Zboží sbírá prameny své, teče na jihozáp. a sesíliv se na pravém břehu potokem Kunemilským, spějícím od sev. k jihu, vlévá se do Malé Sázavy naproti Druhanovu. Žebrákovský potok vyvěrá pod horou Borovinou u Čihoště. spěje na jih a dostihuje Sázavy pod Světlou. Pavlovský potok pramení se u Vlkanova na úpatí Boroviny, teče po Pavlov na jih, odtud pak na záp. a sesíliv se v pravo Nezdinským potokem, jenž od Nezdin na jih přichází, ústí nad Ledčí do Sázavy; Olešenský potok vzniká v lese zvaném »Věno« mezi Lohovem a Tuněchody, spěje na jih mimo malou čásť u Olešné, kde se přímo k záp. béře, a ústí v Ledči; na pravé straně vnímá Kozlovský potok, vznikající u Kozlova, tekoucí na jih a ústící blíže Olešné, a Vrbecký potok, jenž od Vrbky taktéž k jihu teče a pod Olešnou se ústí, v levo pak sesiluje se potokem, pramenícím se u Čihoště, tekoucím na jihozáp. a ústícím se u mlýna Vodáka; Bystřice má prameny své u Tasic, ubíhá k jihu, od Habrku dává se ve směr záp., od Dobré Vody opět v jižní a ústí naproti samotě Duduláku; v pravo vnímá Sichrovský potok, přicházející od Sichrova na jih a ústící blíže Souboře; potok Baba, pramenící se u Pavlovic, tekoucí s počátku na jjihových., potom k jihozáp. a ústící u Křenovic. Ostrovský potok vytéká z Nového rybníka v lese zvaném »Židův důl« blíže Řeplic, teče s počátku na záp., od Řeplic po Novou Louku na jih, při čemž u Bohdanče napájí dva rybníky, na to měří opět přímo k záp., načež u mlýna Šlejferny obrací se k jihozáp. a u Zruče do Sázavy se vlévá; na pravém břehu vnímá potok, vznikající u Nové Vsi, tekoucí na jjihozápad a ústící pod Ostrovem, dále silný potok Hodkovský, jenž sbírá vody své u Malého Rapošova, teče na jih a přibíraje po obou stranách četné bystřice ústí u mlýna Brtníka, potoky Želivecký, Dubinský a Jiřický, jež vesměs mají směr od sev. k jihu a sesilují potok Ostrovský mezi mlýnem Baše a Zručí; potok Čestinka má prameny své u Kopaniny, spěje na jihových., ústí naproti Kácovu a vnímá po levé straně potok Krasoňovický, kterýž pod horou »Tři Bratří« (547 m) blíže Krasoňovic se temení, teče na jihozáp. a ústí se naproti Polipsům. Losiňský potok vzniká v oboře u Pivniska, ubírá se celkem na jihozáp. a přijav na pravém břehu potok Tlučenský, přicházející z Radovesnického lesa na jih a ústící pod Tlučení, i potok Dolský, jenž vzniká u Hroznic, béře se zprvu na jihových., od Dolského mlýna na jih a ústí pod Losiní, vlévá se u myslivny Kozince pod Kácovem do Sázavy; potok temenící se u Podvěk, tekoucí na jih a ústící pod Pelíškovým mostem. Mirošovický potok pramení se u Majelovic, spěje na záp. a ústí se u Rataj; Čekanovský potok vzniká u Čekanova stokem dvou potoků, jež se temení u Chlumu a v Ratajské oboře a tekou na záp., načež spojený tok jejich zaměřuje na zsev.-záp. a ústí nad sklárnou u svatého Prokopa. Vlkančický potok, výše zvaný Nučický potok, sbírá vody své u Volešce, teče celkem k jihu, u Vlkančic obrací se na jihozáp. a ústí u dvora naproti Samechovu; na pravém břehu vnímá potok, tekoucí od Prusic na jihových. a ústící nad Nučicemi, v levo pak potok pramenící se u Krymlova, spějící na jihových. a ústící u myslivny nade dvorem Komorcem, a potok tekoucí od Oujezdce na sev.-záp. a ústící nad Drletínem. Propasť vzniká stokem potoka Jevanského a potoka Zvanovického u mlýna Propasti; prvý vytéká z rybníka Vyžlovky u vsi téhož jm., béře se zprvu na jihových., napájeje při tom několik rybníků, zejména rybník Jevanský, potom na jih a vnímá pod Penčicemi potok, vznikající u dvora Bohumilu a tekoucí na jihozáp. roklinou zvanou »Liščí díry«, druhý pak vzniká u vesnice Habru a spěje na jihových.; po spojení vřídelných potoků směřuje Propasť na jihových. kolem Horní Skalice a vlévá se pod ní do Sázavy; na levém břehu vnímá pod Horní Skalicí potok, temenící se u Oplan a tekoucí od sev. k jihu; potok temenící se u Lensedel, tekoucí na jih a ústící naproti Hvězdonicím. Hrušecký potok, vznikající stokem Mnichovického potoka a potoka Šmejkalky u Hrušeckého mlýna; Mnichovický potok pramení se sev. od Mnichovic, teče na jih a vnímá po pravé straně Mlýnský potok u Kunic se temenící a na jihových. tekoucí, kdežto Šmejkalka má prameny své u Hlavačova, béře se na jihozáp. a sesiluje se v pravo potokem od samoty Proskova na jih tekoucím; od Hrušeckého mlýna směřuje Hrušecký potok přímo k jihu a ústí naproti dvoru Zlenickému. Mokřanský potok pramení se u Velkých Popovic pod Todickým vrchem (473 m), ubírá se na jih, vnímá po levé straně potok, temenící se u Křivé Vsi, tekoucí na jihozáp. i ústící u samoty Papírníku, a vlévá se potom u Dnespek do Sázavy. Kamenický potok má prameny své mezi Želivcem a Oujezdcem, teče celkem na jih, napájeje na počátku svého toku několik rybníkův, a ústí naproti Kostelci; Krhanický potok vzniká v Horním Požarském lese, teče na jjihozápad a ústí se u Pěnkovského mlýna. Chotouňský potok pramení se u Chotouně, teče na jih, vnímá u Borku Jílovský potok, přicházející od Jílového na jihových., a ústí pod Kamenným Přívozem. Přítoky Sázavy na levém břehu: potok Stříža, jenž pramení se pode jménem Čikhajského potoka na západním úbočí Žákovy hory, teče zprvu na záp., potom na jih a protekši rybník u Světnova, nabývá jména Stříža, načež se ústí v rybníce u Žďárského zámku; na levém břehu vnímá Pernický potok, vznikající pod horou Lhotkou (710 m) u Počitek, teče na záp. a ústí nad Žďárským zámkem. Staviště vzniká z několika potůčků v lese »Bratranovská« mezi Vlachovicemi a Sklenným, béře se do polovice toku na jih, potom na záp. a ústí u Žďáru; Poděšínský potok pramení se ve Špitálském lese u Rudolce, teče přes Nížkov na sev. a vlévá se do Sázavy u Červeného mlýna; na levém břehu vnímá potok přicházející od jihozáp. na sev.vých. a ústící pod Nížkovem. Bystřice pramení se sev.-vých. od Hrbova, teče na ssev.záp. a ústí pod Přibyslaví. Šlapanka pramení se pode jménem Skrejšovského potoka mezi Janovicemi a Rudolcem, teče s počátku na sev.-záp., před Hrbovem obrací se na zsev.záp. a u Lutherského mlýna opět zaměřuje k sev.. záp., kterýžto směr zachovává až ke svému ústí nad Něm. Brodem; na prav. břehu vnímá potok Brskovský, který u Česk. Jablonce vzniká, na jihozáp. teče a v rybníce nad Věžnicemi ústí, dále potok Šachotínský, temenící se u Šachotína, tekoucí na sev.-záp. a ústící pod Šlapanovem, v levo pak přibírá Polenský potok, vznikající u Polné stokem potokův Ochozského, Zhořského a Věžnického čili Jamnenského (prvý má prameny u Stáje, teče na zsev.-záp., druhý temení se u Černé Zhoře a teče na sev.-záp. a ústí se v rybníce u Polné, třetí pak sbírá vody své u Věžnic, teče s počátku na záp., potom na sev. a ústí se taktéž v rybníce u Polné), směřující na sev. a vlévající se do rybníka nad Věžnicemi, potok Smilovský, pramenící se blíže Květnova, tekoucí na záp., vnímající Bosovický potok, jenž od jihozáp. na sev.-vých. se béře, a ústící u nádraží přibyslavského, potok pramenící se dvěma zřídly u Květnova, tekoucí na západ a ústící pod nádražím přibyslavským, a potok, vznikající u Sv. Kříže, směřující na sev.-vých. a ústící u Rosendorfského mlýna: potok Žabinec pramení se jihových. od Úsobí, teče na sev. a ústí se u Něm. Brodu; na lev. břehu přijímá Kochanovský potok, tekoucí na sev.vých. a ústící u Šejdorfu, a potok od jihozáp. na sev.-vých. tekoucí a ústící u Nov. Dvorku. Úsobský potok pramení se pode jménem Pilského potoka u Zbinoh, béře se obloukem na záp. vypouklým do rybníka u Úsobí, odtud pak směrem přímo na sev. spěje k Sázavě, do níž pod Dol. Chlístovem se vlévá. Perlový potok vzniká pode jménem Dubského potoka z několika potůčků v Oboře u Kamenice, ubíhá po Skálu na sev.-vých., odtud až ke Květinovu na vých. a konečně celkem na sev., až naproti Okrouhlicím dostihuje Sázavy; na prav. břehu vnímá potok, pramenící se taktéž u Kamenice, tekoucí na ssev.-vých. a ústící se u Valchovského mlýna pod Skálou, a potok plynoucí od Heralce na sev. a ústící se blíže Koječin. v levo pak potok, jenž sbírá vody své z několika potůčkův a rybníčkův u Plachova, teče na sev.vých. a ústí se naproti Zdislavicím, a potok pramenící se u Leštiny, tekoucí na sev.-vých., potom na jih a ústící se u Skály. Babický potok, pramenící se u Mozolova, tekoucí na ssev.-vých. a ústíci se u Babic; potok vznikající u Dol. Dvora blíže Lipnice, tekoucí na ssev.-vých. a ústící se nad mlýnem Dobrou; potok pramenící se u myslivny radostovické. tekoucí na sev. a ústící se ve Světlé. Pstružný potok vzniká ze tří vřídelných potoků, z nichž prvý pramení se již. od Humpolce a teče od jihu k sev., druhý vytéká z rybníka u Jiřic a ubíhá na sev.-vých., třetí pak sbírá vody své u Horn. Rapotic pod Rapotickou horou (631 m) a směřuje od sev.-záp. k jihových.; nad Vondrovým mlýnem slučují se potoky tyto ve Pstružný potok, který dále se béře na sev.vých., avšak prošed rybníkem zvaným »Kamenná trouba« přidržuje se směru přímo na sev. a vlévá se pod Mrskovicemi do Sázavy; na pravé straně vnímá Čejovský potok, jenž vzniká pod kopcem Březinou sev.-vých. od Humpolce, teče na sev.-záp. a ústí se pod Vondrovým mlýnem, v levo pak potok, přicházející od Pustolhotska přímo na východ a ústící se naproti Kejžlicím, a potok pramenící se u Velkých Křepin, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u Dol. Města. Meziklaský potok temení se u Proseče, teče na ssev.-vých., nedaleko před ústím obrací se na ssev.-záp. a ústí se u Smrčné. Koutecký potok vzniká u Horních Pasek a Rejčkova, teče na sev., naproti Mzdislavicím obrací se na sev.-vých. a ústí se pod Velkou. Želivka pramení se pode jménem Hejnického potoka pod horou Strážníkem (712 m) u Branišova, plyne na začátku na sev. záp. (nabývajíc od mlýna Sýkory názvu Mlýnského potoka) až pod Kletečnou ke stoku s Hejlovským potokem, který dlužno pokládati za druhý vřídelný potok Želivky, na to tvoří velkou okliku směrem k vých., obrací se pod klášterem želivským ostrým úhlem na severovýchod, od Lhotic dává se četnými oklikami ve směr k sev. posléze od Budče opět na sev.-záp., až u Černýše do Sázavy se vlévá. Přítoky na pravém břehu: potok vznikající blíže Krasoňova, tekoucí na jihozáp. a ústící se u Opatovského dvora, Krasoňovský potok, temenící se u Mikulášova, plynoucí taktéž na jihozápad a ústící se u mlýna Sýkory, Vystrkovský potok, vyvěrající u Vystrkova, tekoucí na jihozáp. a končící nad Kletečnou; Petrovický potok, jenž vytéká z rybníka blíže samoty »U Čapka«, teče na jjihozáp. a přijav v levo potok, plynoucí z rybníka u Jiřického dvora, vlévá se do Želivky u Petrovického mlýna; Vitický potok, pramenící se u Lhotky, tekoucí na západ a ústící se u dvora Milostického; potok, vytékající z rybníka u Radostína, plynoucí na záp. a ústící se nad Bělským mlýnem; Lohenický potok, jenž má prameny u Kaliště, teče na jihozáp., vnímá po levé straně potok přicházející od Houšic na záp., a vlévá se do Želivky u Bělského mlýna, potok pramenící se u Bojiště, tekoucí na jihozáp. a ústící se u Kobylího mlýna, konečně pak potok, vznikající u Šebořic, tekoucí na sev.-záp. a končící pod Borovskem. Na levé straně sesilují Želivku: Dudinský potok, pramenící se u Dudin, tekoucí na sever a ústící se pod Ústím; Jankovský potok, jenž má prameny své u Chaloupky, plyne na sev., při čemž nade dvorem Polánkami vnímá potok spějící od hory Špetáku na sev. a vlévá se do Želivky u Vrzákovského mlýna; potok vznikající pod horou Kučerou (673 m) u Proseče, tekoucí na sev. skrze Kladinský rybník a ústící se pod Hojkovem: potok temenící se u Strměch, tekoucí k sev. a ústící se nad Kletečnou; silný potok Hejlovský pramení se u Krunvaldu, teče na sev.. vých do Hejlového rybníka, odtud k Bašovicím na sev., potom na vých. k Pobistrýcům, odkudž směrem na sev.-vých. dostihuje Želivky nad Sedlicemi; na pravé straně přijímá Ústrašínský potok, pramenící se jižně od Božejova, tekoucí na sev. a ústící se u Hejlového rybníka, potok Bělou, která sbírá vody své u Bělé, plyne přes Pelhřimov přímo na sev., sesiluje se vpravo potokem Nemajovským, pramenícím se pod Kremešníkem (763 m) u Sázavy, tekoucím celkem k západu, vnímajícím v levo potok spějící od Obecního kopce na sev., a ústícím se pod Rynarcem, na levém pak břehu potokem Vlasenickým, tekoucím od Vlasenického dvora na sev.-vých. a ústícím se taktéž pod Rynarcem, dále potok Služatku, vznikající u Plevnic, tekoucí na sev.-záp. a ústící se naproti Radětínu, kdežto na levé straně Hejlovský potok sesiluje Cerekvický potok, pramenící se u Hojavy, plynoucí po Novou Cerekvici na sev.-vých., potom na záp., ústící se pod Vlasenicemi a vnímající v pravo potok, jenž u Markvarce se pramení, na sev.vých. teče a u Nové Církvice se ústí. Trnavka, nejmocnější přítok Želivky, pramení se pode jménem Vodického potoka v Domamyšlském lese u Hartlíkova, teče po Bedřichov na sev.vých., potom k Velké Černé na sev., k Samšině na jihových, odtud pak velikými oklikami na sev.-vých., načež pod klášterem Želivským do Želivky se vlévá; na pravém břehu vnímá Novodvorský potok, který se pramení u Dobré vody, teče po Novou Ves na sev., odtud na sev.-vých., ústí se nad Březinou a přijímá v levo Kejtovský potok, vznikající u Obratan, plynoucí na sev.-vých. a ústící se pod Novou Vsí; Útěchovický potok, pramenící se u Čížkova, tekoucí na sever a ústící se v Hořepníku, a potok, jenž vzniká u Milotic, spěje na sev. a ústí se u Ostrovské hájovny; na lev břehu přijímá Trnavka: Novomlýnský potok, kterýž se pramení u Bradačova, spěje na západ a ústí se nad Staňkovým mlýnem, Těchobuzský potok, vznikající u Smilových Hor, tekoucí na jihových. a ústící se naproti Jetřichově vsi, potok Vočadlo, temenící se u Řísnice, plynoucí rovněž na jihových. a končící se u Velké Černé, potok pramenící se u Velké Vsi, tekoucí na jih a sesilující Trnavku u Malé Černé, potok vyvěrající u Starých Viklantic, tekoucí na jih a ústící se pod Velkou Chyškou. Po Trnavce vlévá se do Želivky Martinický potok, kterýž u Načeradce se pramení, teče u velkých oklikách od záp. k vých., vnímá po obou stranách četné menší potoky a ústí se naproti Vojslavicím, potom následují Blažejovický potok, jenž vzniká u Studené, teče na vých. a ústí se naproti Zahrádce, Šetejovický potok, plynoucí od Martinic na sev.-vých. a ústící se nad Žibřidovicemi, potok vznikající u Lhotic, tekoucí na sev. a vlévající se do Želivky pod Lipčicemi, Tomický potok, jenž sbírá vody své z několika malých potoků mezi Lhotou a Lhoticemi, plyne na sev.-vých. a ústí se nad Dolními Kralovicemi, potok tekoucí od Brzotic na sev.-vých. a ústící se u Dolních Kralovic, potok pramenící se u Bernartic, tekoucí na sev. a ústící se u mlýna Pátečku; silný Sedlický potok vzniká ze dvou potůčků, jež u Tisku a Pravonína se temení, teče na sev.-vých. a ústí se nad Švihovem; na pravé straně vnímá Čechtický potok, pramenící se u Čechtic, tekoucí na sev. a ústící se u Kačerova, vlevo pak potokvznikající u Sedmipan, tekoucí na východ a ústící se naproti Borovsku. Mezi ústím Želivky a Blanice vlévají se do Sázavy potok Štěpánovský, který sbírá vody své v Malém Bolínském lese blíže Vracovic, teče zprvu na sev.-záp., v kteréžto části vnímá potok od Malovid na sev. tekoucí a u Zdislavic se ústící, avšak po stoku s potokem Javornickým, temenícím se blíže Kunovic a tekoucím na sever, zaměřuje přímo k sev. a vlévá se u mlýna Mařanu do Sázavy, a potok vznikající u Psář, tekoucí na sev.-vých. a ústící se nad Kácovem. Blanice pramení se u vesnice Blaničky, béře se s počátku na sev.-záp., avšak u Pohnání zaměřuje na sev. se slabou úchylkou k vých. a přidržuje se tohoto směru až po Polánku, odkudž směrem ssev.-vých. k Sázavě ubíhá, do níž se nad Šternberkem vlévá; na pravém břehu vnímá potok, pramenící se u Nahořan, tekoucí na sev. záp. a ústící se u Mladé Vožice, potok vznikající pod Hůrkou (680 m) záp. od Zdiměřic, tekoucí na sev. záp. a vlévající se do rybníka u Kamberka, Daměnický potok, temenící se u Daměnic, tekoucí na sev.-záp. a ústící se nad Louňovicemi, potok Brodec, jenž má prameny své pod Holým vrchem u Načeradce, teče na sev., naproti Krasovicím obrací se k záp. a ústí se naproti Světlé, Kondračský potok, pramenící se u Vracovic, tekoucí na záp. a ústící se pod Ostrovem, potok, který vytéká z rybníka v Malém Bolinském lese u Boliny, teče na sev.-záp. a ústí se nad Vlašimí; Pavlovický potok, pramenící se u Pavlovic, tekoucí na sev.-záp. a ústící se nad Hrádkem u mlýna zvaného »U Šipanův«, a potok vznikající u Psář, tekoucí taktéž na sev.-záp. a ústící se naproti Všechlapům. Na levém břehu vlévají se do Blanice: Zhořský potok, jenž vytéká z rybníka ve Zhoři, vnímá brzo potom u Křízeneckého mlýna po pravé straně Luční potok, pramenící se z rybníka u Petrovic a tekoucí na jihových., spěje k jihových., potom na sev.vých. a prošed před Mladou Vožicí rybníkem dospívá v tomto městě do Blaníce; Stupský potok temení se z rybníka u mlýna Překážky blíže Neustupova, teče skrze několik rybníků na jihových. a ústí se u Šebířova; Zvěstovský potok má prameny své u Nosákova, teče od záp. k vých. a sesíliv se v rybníce u Libouně potokem, temenícím se u Hřin a tekoucím na jihových., ústí se do Blanice nad Louňovicemi; Čelivský potok pramení se u Čeliva, spěje na sev.-vých. a ústí se u Polánky; silný potok Chotěšanka temení se z rybníčkův u Větrova, béře se po Jankov na sev.-vých., na to až po hájovnu »U ovčiny« na sev., odtud k Takonínu měří ve značných oklikách celkem na sev.vých. a posléze obrací se k vých., načež u Libče do Blanice se vlévá; po Takonín napájí a protéká velký počet rybníkův a vnímá na levém břehu potok, vytékající z rybníka u Stržence, plynoucí na sev.-vých. a ústící se u Vojslavic, potok pramenící se u Miroslavi, tekoucí na sev.vých. a ústící se nad Mladovicemi, potok vytékající z rybníkův u Jemniště, plynoucí na jihových. a ústící se nad Městečkem, potok plynoucí z Pekelského lesa na vých. a ústící se blíže Takonína, a potok Bílkovický, který má prameny své u Divišova, teče na jih a sesíliv se dvěma potoky, přicházejícími od Litichovic a Třebešic na jihových., vlévá se do Chotěšanky u Bílkovic. Posledním přítokem Blanice jest potok vznikající u Divišova, tekoucí na sev.-vých. a ústící se pod Filipovým mlýnem. Pod Blanicí vnímá Sázava po levé straně Křešický potok, jenž sbírá vody své z rybníka Smilovského, teče celkem na sev.-vých. a ústí se pod Šternberkem; v pravo vnímá potok tekoucí od Lbosině na sev. a ústící u Křešic, a potok, temenící se u Dalova, tekoucí na sev.vých. a končící pod Třemošnicemi, v levo pak potok Ostředecký, vytékající z rybníkův u Ostředku, plynoucí na jihových. a ústící se u Třemošnic, a potok vznikající u Choratic, tekoucí na jihových. a ústící se pod Třemošnicemi; potok, vznikající na vých. úbočích Dlouhého vrchu, spějící na sev.-vých. a ústící se v Sázavě; Odslivský potok, jenž má prameny své u Odsliv, plyne zprvu na sev.vých., avšak od stoku s potokem, přicházejícím ze záp. úbočí Dlouhého vrchu, béře se na sev.záp. a sesiluje Sázavu nad Kocerady; Vranovský potok, pramenící se pod Kačím vrchem (526 m) u Klokočné, ubírající se na sev. a vtékající do Sázavy u Hvězdonic; Bezděkovský potok, temenící se u Přestavlk, tekoucí na sev. a ústící se naproti Poddubu; Mráčský potok vzniká u Bedrče stokem potoků Struhařovského a Benešovského; prvý z nich má pramen svůj v rybníce u Struhařovského mlýna, ubírá se na sev.-záp. a vnímá nad Bedrčí po pravé straně potok Petroupimský, jenž od úpatí hory Kochanovské (500 m) na sev.-záp. spěje, druhý vzniká pode jménem Horného potoka u samoty »V Jezvinách« blíže Postupic a směřuje na sever; od stoku obou zřídelných potoků béře se Mráčský potok dále na sever a vlévá se do Sázavy nad Poříčím. Konopišťský potok pramení se pode jménem Bystrého potoka již. od Votic u Mysletic, směřuje stále na sev., protéká u Tomic velký Podhrázský rybník, potom rybník u Opřetic, pod Bystřicí rybníky Splav a Semovický rybník, potom rybníky u Jarkovic i Konopiště a vlévá se posléze v Poříčí do Sázavy. Janovický potok vzniká u Velké Lhoty již. od Janovic, teče po Zahrádku přímo na sev., při čemž protéká šest rybníků, na to až po Tvořešovice směřuje na sev.-vých. a konečně opět k sev. až k ústí svému, kteréž jest v Týnici; na pravém břehu přijímá potok pramenící se u Drachkova, tekoucí na sev. a ústící se u Bezejovického dvora, a potok vytékající z rybníka u Nesvačil, plynoucí na sev. a ústící se u Tvořešovic, na levém pak břehu potok pramenící se u Voračického dvora, tekoucí na sev.-vých. a vlévající se do rybníka »Na zrcadle« u Janovic, Maršovický potok, jenž pramení se u Strnadic, béře se na sev,-vých. a přijav na levém břehu potok, přicházející od Zděradic na jihových., ústí se u mlýna Libče nad Zahrádkou, potok, vytékající z rybníka u Doloplas, tekoucí na sev.-vých. a ústící u rozvalin Kozlíka, a Tloskovský potok, který u Neveklova se pramení, teče po Soběšovice na sev., odtud po Chrasťany na vých., ve kteréžto části vnímá v pravo Černikovický potok, plynoucí od Černikovic přímo na sev. a konečně na sev.. vých., až u Krusičan do Janovického potoka se vlévá. Netvořický potok, pramenící se u Netvořic, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u samoty Brejlova; Břežanský potok temení se u Maskovic, teče po Břežany na sev.-vých., potom na sev. a ústí se u samoty Rybáře.
Od vtoku Sázavy až k ústí svému u Mělníka vnímá Vltava na pravém břehu: Zahořanský potok pramení se pode jménem Libeřského potoka u Dolních Jirčan, ubíhá po dvůr Oboru na jihozáp., obrací se potom přímo k záp. a vlévá se u Maškova mlýna do Vltavy; na pravém břehu vnímá Libeňský potok, vytékající z rybníka Pytlíku a rybníka Libeňského, spějící na jihozáp., od Okrouhla však na jihových., i ústící se nade mlýnem Křepelkou, a potok pramenící se pod kopcem Hlibřicí (372 m) u Okrouhla, tekoucí na jih a ústící se 1.5 km nad Maškovým mlýnem. Potok, temenící se u Zvole, plynoucí na záp. a vtékající do Vltavy ve Vraném; potok vznikající u Ohrobce, spějící na záp. a ústící se u hostince Jarovského, potok mající prameny u Lhoty, směřující rovněž na záp. a končící nad Záběhlicemi, potok vyvěrající u Dolních Břežan, tekoucí úzkým lesnatým údolím k záp. a sesilující Vltavu v Závisti. Libušský potok pramení se u Libuše, plyne na záp. a ústí se v Modřanech; potok vznikající záp. od Libuše, spějící taktéž na záp. a ústící se pod Modřany; potok, jenž vytéká z rybníka u dvora Lhotky, teče od vých. k záp. a vtéká do Vltavy nad Hodkovičkami. Kundratický potok vzniká na planině u Kundratic ve výši 390 m, kdež dešťové vody v několika malých rybnících se shromažďují; odtud béře se Kundratický potok krásným lesnatým údolím na sev.-záp., u Horní Krče na okraji vápencové planiny bránické obrací se na záp. a vlévá se do Vltavy u Bráníka. Botič vzniká z několika potůčků na rozhraní útvaru silurského a žulového u Čenetic, teče zprvu pode jménem Oleška na sev.-záp., u mlýna Botiče, od něhož nové jméno přijímá, obrací se na sev., kterýžto směr až k Dolním Křeslicím zachovává, odtud plyne k Hostivaři opět v puklině na sev.-záp. směřující, přecházeje při tom z útvaru azoických břidlic do útvaru silurského, od Hostivaře k Michli měří přímo na záp., od Michle k Vršovicům na sev. a posléze obrací se skrze nuselské údolí na záp. k Vyšehradu, kdež se do Vltavy vlévá; od Hostivaře odplavuje veškery nečistoty z lidnatých obcí na březích jeho ležících, tak že nečistá a hnijící voda jeho stala se již pořekadlem; na pravém břehu vnímá potok Dobřejovický, pramenící se pod Petrovými vrchy u Huntovic, tekoucí dvěma velkými oblouky na sev.-záp. a ústící se nad mlýnem Labeškou, a Pitkovický potok, který se pramení pod Stránčickým kopcem nedaleko nádraží mnichovického, spěje na sev.záp. a ústí se u Dolních Křesic, v levo pak Vinný potok, vyvěrající u Jesenice, tekoucí na sev.-vých. a ústící se v Průhonické oboře. Rokytnice vzniká na lesnatých žulových výšinách nad Vojkovskou myslivnou mezi vesnicemi Těhovem a Těhovcem ve výši 445 m, teče na sev.-záp., u Běchovic zaměřuje na zsev.-záp. a mimo značnou okliku mezi Kyji a Hloubětínem zachovává tento směr až ke svému ústí v Libni; na levém břehu vnímá Říčanský potok, jenž se temení v Říčanském lese jedním zřídlem u Světice, druhým blíže Vojkovské myslivny, teče po Dubeček na sev.-záp., potom na sev.-vých. a vtéká do Rokytnice u Běchovic. Dříve bývala Rokytnice silným potokem, jejž živily četné rybníky, nyní však protéká pouze rybník Počernický i rybník Kyjský, a klesla znenáhla na mělké koryto, jež odvádí do Vltavy odpadky z četných vesnic a závodů průmyslových, podél toku jejího se nacházejících. Chaberský potok vzniká u Chaber, teče na záp. a ústí se nad Roztoky. Potok, pramenící se u Hoštic, tekoucí na záp. a ústící se pod Libšicemi, potok pramenící se u Veltrus, tekoucí na sev. a ustící se u Vepřku, konečně pak Kozarovický potok, jenž u Vojkovic se temení, na sev.-vých. teče a pod Kozarovicemi do Vltavy se vlévá.
Přítoky Vltavy na levém břehu: Jezerní potok, vznikající z jezírka ve velkých slatinách mezi Kvildou a Innergefildem ve výši 1082 m, tekoucí od sev. k jihu a ústící se u Kvildy; hojnost vody jeho je značná, tak že jej možno pokládati za druhý vřídelný potok Vltavy. Erlavský potok pramení se ze slatiny ve Kvildském lese ve výši 1120 m, teče na jjihových. a ústí se pod sklárnou Franzensthalskou. Jelení potok (Thierbach) vzniká ve výši 996 m v Malé Královské slatině u Pasek, teče na jih a ústí se u Ferchenhaidu. Gansaubach vytéká ze slatiny u Grünberka, teče na jih a ústí se nad Birkenhaidem. Račí potok (Krebsbach) temení se u samoty Balzhütte, teče na jih podél horského hřbetu Maurachenského a ústí se u osady Birkenbergerhütte. Bodscheiderbach vzniká u samoty Kubohütten, spěje na jihozáp. a vlévá se do Vltavy u Horní Vltavice. Kaplický potok (Kappelnbach) vyvěrá pod hlavním temenem Boubína, teče na jih, od Kaplice na jihozáp. a sesiluje Vltavu nad Eleonorenhainem. Červený potok (Rothbach) vzniká na úpatí Schreinerbergu (1263 m), ubíhá na jihozáp. a ústí se pod Eleonorenhainem. Toudingbach vzniká pode jménem Mlýnského potoka taktéž pod Schreinerbergem, spěje celkem k jihu a vlévá se do Vltavy naproti osadě Guthäuser. Volarský potok (Langwiesbach) temení se na úpatí Stögerbergu (1081 m), teče po Volary na jihových., odtud na jih a ústí se nad stokem Teplé a Studené Vltavy; na levém břehu vnímá Mlýnský potok, jenž má prameny záp. od sv. Magdaleny, ubíhá k jihozáp. a ústí se u Plánského dvora. Humwaldský potok vzniká ze dvou potoků, temenících se nad Humwaldem a u vísky Jodelhäuser a spojujících se pod Humwaldem, plyne potom na jih a ústí se naproti Finsterbergu. Hintrinžský potok (Kriebach) vzniká stokem dvou potůčků, kteréž se temení ve Schwarzwaldském revíru, tekou přímo proti sobě, jeden od sev.-záp., druhý od jihových., a spojují se u vesnice Uhligsthalu, teče pak na jihozáp. a ústí se blíže Hintringu; na levém břehu vnímá potok, jenž se vine v údolí mezi Sternbergem (1155 m), Dürrenbergem (1084 m) a Schwarzwaldbergem (992 m) od vých. k záp. a ústí se u Hintringu. Altbach pramení se pod Sternbergem, spěje na záp. a vlévá se do Vltavy pod Sonnbergem. Pernecký potok vyvěrá mezi Sternbergem a Spitzwaldem (1216 m), teče zprvu na jihozáp., od Perneka na jihových. a ústí se nad Horní Planou. Schütterbach vzniká na úbočí Spitzwaldu, béře se až k České Maňavě na jih, odtud na jihozáp. a vtéká do Vltavy nedaleko Horní Plané. Reithbach nebo Melmerbach má prameny své u Hodňova pod Bürgerbergem (835 m), spěje celkem na jih a ústí se naproti Rybářským domkům pod Hůrkou. Olešná (Olschbach) pramení se u Andreasberka, ubírá se na jih těsným údolím horským, u Jablonce však vstupuje do prostranného údolí, které u Otic v rozsáhlou kotlinu se šíří; v této kotlině rozkládá se Dlouhomostecký rybník, jejž Olešná napájí, majíc nedaleko před vtokem do rybníka jméno Zeleného potoka; vytékajíc z něho na straně jižní jako silný potok zachovává až po Schwarzbach směr od sev. k jihu, potom však obrací se k jihozáp. a vtéká do Vltavy pod Haselbergem (804 m) nad Dolní Vltavicí; na pravém břehu vnímá potok, přicházející od Blume navy na jihových. a ústící se pod Račínem, Grubenbach, vznikající u Hinterhaidu, spějící na jihových. a ústící se pod Jabloncem, v levo pak Loutecký potok (Reithbach), jenž má prameny své u Prakéře, sluje zprvu Altenbach a maje směr k jjihozáp. vlévá se do Olešné nad Oticemi, potok vznikající jihových. od Mokré, tekoucí na záp. a ústící se naproti Moricovým dolům, a potok pramenící se u vsi Mutzgern, plynoucí na zsev.-záp. a ústící se u Schwarzbachu. Bliženský potok vzniká pod Haselbergem u Bližné, teče na jihozáp. a ústí se nad Dolní Vltavicí. Lukavický potok (Witschgerbach) sbírá vody své u vesnic Mutzgern a Emmern, teče na jihozáp., vnímá na pravém břehu potok přicházející od Planlesu na jih, a sesiluje Vltavu u Wadetstiftu. Černý potok temení se pod Kreuzbergem (825 m) u Světlíku, směřuje na jjihozáp. a ústí se u Frimburka; na levém břehu pod vsí Platten vnímá potok plynoucí od Okolí na jihozápad. Frimburský potok, jenž vzniká stokem dvou potoků, pramenících se u Wangetschlagu i Mörovic a tekoucích na jihozáp., ubírá se po spojení jejich dále k jihozáp. a ústí se u Frimburka. Haclovský potok vzniká u Haclova, teče na jihových., vnímá potok, tekoucí od Walketschlagu na jih, a ústí se naproti sev. konci Čertovy stěny. Potok, jenž pramení se sev. od vsi Wullachen, teče na jihových., vnímá po levé straně potok přicházející od Wörlesu na jih, a vtéká do Vltavy pod Čertovou stěnou; potok tekoucí od vesnice Wachtern na jihových. a ústící se nad Rožmberkem. Dlouhoveský potok pramení se u vsi Schimern, teče po Wieles na vých., vnímá v této trati pod Dlouhou Vsí na levém břehu potok přicházející od osady Reithäuseln na vjihových., obrací se potom na sev.-vých. a vtéká do Vltavy u Pramlesu. Sverazský potok vzniká stokem Strašeňského potoka a Tušského potoka; prvý z nich temení se blíže Švaňkova, ubírá se zprvu od záp. k vých., u Bohdalovic zaměřuje na vjihových., druhý pak pramení se pod Kreuzbergem (825 m) u Světlíku a teče k vých., načež se oba nad Panským mlýnem u Sverazi spojují a silný potok takto vzniklý směřuje dále na vjihových. a dostihuje Vltavy u Otova. Po několika krátkých, ale prudkých bystřicích, jež mezi Rožmberkem a Krumlovem Vltavu sesilují, následuje silný potok Chvalšinský; tento pramení se u Sádlné a Rovence, načež oba vřídelné potoky pod Třebovicí se slučují, má na horním toku jméno Třebovického potoka, nabývaje teprve níže jména Chvalšinského potoka, a zavlažuje v toku svém stále na jihových. směřujícím široké údolí podélné, které se zužuje teprve před Krumlovem, u něhož Chvalšinský potok do Vltavy vtéká. Na pravém břehu vnímá Lužný potok (Aubach), pramenící se u Veselí, tekoucí na sev.-vých. a ústící se naproti Střemilům, potok tekoucí od Schlagelu na sev.-vých. a ústící se nad Chvalšinami, Poletický potok, vyvěrající u Hořiček, tekoucí až k Podvoří na sev., odtud na vých. a ústící se naproti Křenové, a silný potok Kájovský, který se pramení u Javoří, teče k Polné na jihových., potom na sev.-vých., avšak nad Kovařovicemi obrací se k jihu a zaměřiv od Hořic na severovýchod vlévá se do Vltavy nad Turkovicemi; v jednotlivých částech svého toku má rozmanitá jména (nejvýše Steinbach, potom Grundbach, od Kovařovic Mlýnský potok, od Hořic Hořický potok a teprve nedaleko před ústím sluje Kájovský potok) a přibírá na pravém břehu Geilbach, pramenící se u vsi Emmern, tekoucí zprvu na sev.-vých., potom na sev. a ústí se nad Čertovým mlýnem, a potok, vyvěrající u Kaliště, tekoucí na sever a ústící se nad Novosedly, v levo pak potok, tekoucí od Břevniště na jihových. a ústící se u Německé Brotice, a Muschelbach, jenž u Hořiček se pramení, na jihových. teče a blíže Rovného se ústí; po levé straně přijímá potok pramenící se u vsi Spieglhütten, tekoucí na jih a ústící se pod Chvalšinami, Křenovský potok, vznikající na úpatí Schöningru, tekoucí na jihozáp. a ústící se u Křenové, a Putschenbach, jenž vzniká u Blanské hájovny, spěje na jihových. a ústí se v Turkovicích. Brložský potok nebo Kremžský potok pramení se pode jménem Markova potoka na sev.-záp. úpatí hory Chumu (1188 m), teče do polovice svého toku po Brlohy na sev.-vých., maje od Tisovky k Dobročkovu jméno Rybářský potok, odtud k Brlohům název Dobročkovský potok, od Brloh pak zaměřuje na jihových., sluje po Kremži Brložským potokem a posléze až k ústí svému pod rozvalinami Dívčího Kamene Kremžský potok; na pravém břehu vnímá Chlumský potok, jenž se pramení v Blanském lese na sev. úpatí Schöningru, spěje na sev.-vých. a ústí se u Kremže, a potok, plynoucí z Krasletína na sever a ústící se u Adolfova, po levé pak straně potok, který vytéká z rybníkův u Velké Smědče, spěje na jih a ústí se u Dobročkova, a Chmelenský potok, temenící se pod horou Hohe Liesel (795 m), tekoucí na jihových. a ústící se nad Kremží. Pod Kremžským potokem vlévá se naproti samotě Prokopu do Vltavy potok, vznikající v lese Třebišti a vinoucí se na jihových. v roklině zvané »Němá strouha«, potom Závratecký potok, jenž má prameny u Závrat, napájí rybník u téže vesnice a spěje k Vltavě na jihových., do níž u Homol vtéká. Pod Budějovicemi vlévá se do Vltavy několik struh, jež odvádějí vodu z rybníků v okolí budějovickém; nejmocnější z nich jest Dechtářský potok, jenž vytéká z rybníka Dechtářského, plyne od záp. k vých. a napájeje po obou stranách svých množství rybníků sev.záp. od Budějovic se rozkládajících, vlévá se do Vltavy nad Bavorovicemi; prameny své má u Horních Chrášťan, teče zprvu na sev.vých., potom k vých. a vlévá se u Strýčic do Dechtářského rybníka; v této části svého toku sluje potokem Vavickým. Bezdrevský potok jest taktéž jen stoka, odvádějící vodu z velkého rybníka Bezdrevu, z něhož vytéká na jihových. konci jeho a směrem k vých. dostihuje Vltavy nad Opatovicemi; za horní tok jeho pokládati dlužno Černý potok, který vzniká blíže Vodic z potoků Struhynky a Vadkovského potoka, temenících se sev. od Velké Smědče a skoro rovnoběžně na sev. tekoucích, sluje po spojení těchto vřídelných potoků Stružka, zachovává směr od jihu k sev. až po Netolice, odtud až k Poděřišti na sev. záp., nabývaje zároveň jména Poděřištského potoka, odtud k Sedlci plyne na záp., na to ke Zbudovu na sev. a posléze pode jménem Černého potoka na jihovýchod k rybníku Zlivskému, z něhož do rybníka Bezdrevu přechází; na levém břehu vnímá potok Melhutku, který má prameny své u Jámy, plyne zprvu na sev., potom na sev.-vých., napájí nad Netolicemi rybníky Hrbovský a Podroušský i ústí se brzo po výtoku z rybníka posléze uvedeného, od Lhoty Líkařovy pak přijímá po obou stranách odvodňovací strouhy rybníků, kteréž po obou stranách potoka u Nov. Sedla, Prašivé Lhoty, Nákří a Velhav se rozkládají a stokami navzájem jsou spojeny; mimo to vlévá se do Bezdrevu potok Mýdlovarský, který se temení pod horou Vrkočem (539 m) naproti Poněšicím, teče skrze několik rybníků zprvu na jihozáp., potom na záp. a posléze na jihových. k ústí svému u Zliv. Pod Bezdrevským potokem vtékají do Vltavy Zvoleňovská a Munická stoka, jež obě odvádějí vodu z rybníkův, od nichž jméno mají, a ústí se mezi Opatovicemi a Hlubokou. Lesní potok, pramenící se blíže rybníka Křivonosky, tekoucí na vých. a ústící se pod kopcem Babou; Rachačka, vznikající u hájovny Krejcárku, plynoucí od záp. k vých. a ústící se pod Purkarcem; Strouha vytéká z rybníkův u Bejšovského dvora, spěje na východ a vlévá se do Vltavy u samoty Buskova nad Jaroslavicemi. Podhájnice pramení se u Velkého Temelína, směřuje na vých. a ústí se pod Hněvkovicemi. Bohunický potok vzniká sev. od Velkého Temelína, plyne k Bohunicím na sev.-vých., potom přímo k sev-a ústí se skoro naproti Lužnici. Újezdský potok sbírá vody své z několika potůčků ve Všetečském revíru mezi Kalištěm a horou Velkým Kamýkem (624 m), teče na východ a ústí se nad Pašovicemi. Albrechtický potok vzniká u Albrechtic, teče na východ a ústí se naproti Novinám; potok, vytékající z rybníka u samoty »U Honzíčka«, tekoucí na vých. a ústící se naproti Velké Doubravě. Jehnidelský potok pramení se pod horou Němcem (577 m) v Mlackém revíru, teče zprvu na sev.-vých., potom na vých. a ústí se naproti Lipovsku. Křešťovický potok temení se u Kluk, spěje s počátku na vých. skrze několik menších rybníků do Velkého rybníka nad Křešťovicemi a odtud směrem na sever dostihuje Vltavy pod kaplí sv. Jana: potok přicházející od Pazderny na vých. a ústící se naproti Drasáku, a potok Křenecký, jenž vzniká u Vlasec, teče na sev.vých. a ústí se u mlýna Křenku, načež až k ústí Otavy u Zvíkova nemá Vltava značnějšího přítoku.
Otava vzniká stokem potoků Vydry a Křemelné nebo Kyselice (Kiesling), kteréž se spojují u Čeňkovy pily v Hirschensteině, a jest vedlé Vltavy nejmocnější řekou šumavskou. Za hlavní tok její dlužno pokládati Vydru, která zavlažuje divokou a skalnatou prorvu, táhnoucí se od hory Luzného přes Dolní Reichenštein až k Sušici a tvořící koryto otavské i po spojení obou potoků vřídelných. Vydra pramení se pode jménem Luzenského potoka ve slatině na sev.-záp. úbočí hory Luzného, zachovává až ke stoku svému s Křemelnou směr od jihu k sev. a dostává u myslivny v Pürstlingu název Modrého (Máderského) potoka, od stoku pak s Velkým Mlýnským potokem sluje Vydra. Na pravém břehu vnímá Vogelsteinský potok, vznikající na sev. úbočí Moorkopfu (1328 m), tekoucí na sev. a ústící se pod Dřevařskými domky ve Filipohutském revíru, Häuplbach, temenící se ze slatiny na sev.-záp. úpatí hory Schwazbergu (1314 m), plynoucí na sev.-záp. a ústící se nad Modrým, potok Vydru nebo Hamerský potok, jenž vytéká z Velké slatiny na Pláních, spěje na západ a vtéká do Vydry u Antiglu, Schwellbach a Pucherbach, jež oba mají prameny své na úpatí Saumersteinu (1155 m), tekou na záp. a ústí se nad Mosteckým mlýnem; v levo přijímá Černý potok, vznikající ve slatině pod Plattenhausenskou horou (1368 m), tekoucí na vých. a ústící se u Pürstlingu, a Velký Mlýnský potok; tento vzniká stokem četných potůčků, které se pramení při hranici českobavorské na velkém prostranství mezi Plattenhausenskou horou a Polední horou (1314 m), vymlely si všemi směry mělká, bažinatá koryta a slučují se ve středu planiny u Modrého a Rehberka; za hlavní pramen Velkého Mlýnského potoka jest pokládati Javořici (Ahornbach), jež má prameny své na půdě bavorské na úbočí hory Hintere Sulz, béře se od záp. k vých. slatinným údolím, od spojení s Malým Mlýnským potokem dostává jméno Velký Mlýnský potok, načež ve směru dřívějším dospívá k Modrému, kdež s Modrým potokem se spojuje, majíc větší úvodí i značnější množství vody než tento; na pravé straně přijímá Malý Mlýnský potok, který vzniká stokem Weitfällerbachu, přicházejícího od západu k vých., Roklanského potoka, Novohutského potoka a Schmiedbachu s Plohausenským potokem, jež vesměs nedaleko hranic se temení a mimo prvý od jihu na sev. tekou, ubírá se po spojení jejich na sev. a spojuje se s Javořicí pod Javorskou pilou, potom Slatinný potok, tekoucí od jihozáp. na sev.-vých. a ústící se nad Modrým, v levo pak Mohrbach, vznikající u Grünberské huti, tekoucí na jih a ústící se nad Javorskou pilou. Potom vnímá Vydra po levé straně ještě Stillseifenbach, který má prameny své ve slatině pod Adamovou horou (1075 m), spěje na sev.-vých. a ústí se nad Mosteckým mlýnem. Křemelná vzniká z četných potoků, z nichž nejmocnější jest Černý potok, který v korytě svém shromažďuje vody ostatních potoků; vznikaje pode jménem Brunstský potok na úbočích Brückelbergu (1234 m) a Schürerbergu (1173 m) teče na jihových., nabývaje u Zhuří názvu Zhuřského potoka, od stoku se Slatinným potokem jmenuje se Černý potok a učiniv kolem Frauenthalu značný oblouk k severu, ubírá se už pode jménem Křemelné dále na jihových. a u Sattelberka obrací se pravým úhlem na sev.-vých. ke stoku svému s Vydrou. Na pravém břehu vnímá Slatinný potok (Filzbach), kterýž pode jménem Gerlbach pramení se v Brunstském lese, teče po Gerlskou pilu na jih, obrací se odtud na vých. a přijav v pravo potok, pramenící se u Nového Brunstu, tekoucí na jihových. a ústící se u Gerlské pily, a spojené potoky Schreitbach, Černý potok a Dresselbach, jež vesměs mají prameny své na svazích Fallbaumu (1241 m) v hůreckém revíru, tekou na sev.-vých. a sloučivše se nedaleko před ústím u Staré huti hůrecké do Slatinného potoka vtékají, zachovává směr od záp. k vých. a ústí se pod Glaserwaldským mlýnem; dále Jezerní potok hůrecký, vytékající z jezera Laky, směřující na sev.-vých. a ústící se pod potokem Slatinným; Prášilský potok, kterýž vzniká ze tří vřídelných potoků, pramenících se dílem na půdě bavorské pod horou řečenou Kiesruck (1280 m), dílem na českém území pod Polední horou, teče na sev. a sesíliv se na pravém břehu Jezerním potokem Prášilským, vytékajícím z jezera Prášilského a směřujícím na ssev.-záp., vtéká do Černého potoka nad Scherlským mlýnem; posléze vnímá Křemelná na prav. břehu Sekerský potok, temenící se u Studánek, tekoucí úzkou, skalnatou roklí na sev. a ústící se u Sattelberka; u studáneckého dvora odbočuje od potoka tohoto průplav, který ve velkých oklikách na sev.-vých. směřuje a konče u Chýnice ve Vydře spojuje vody obou zřídelných potokův otavských. Na levém břehu vnímá Křemelná Mostecký potok, který pod Javořinou (Ahornberg, 1089 m) se pramení, zprvu na východ, potom na jih teče a ústí se pod Zhuřím, a potok vyvěrající u Glaserwaldu, tekoucí na jih a ústící se naproti Frauenthalu. Od stoku obou vřídelných potoků dostává silná tato říčka jméno Otava a spěje podél Dolního Reichensteinu na sev. k Sušici; promykajíc se až po Dlouhou Ves horským údolím, jež náleží k nejmalebnějším končinám Šumavy vůbec, razí si cestu mezi sráznými skalami a přes obrovské balvany, tak že v těsném řečišti peřeje vznikají, avšak už před Dlouhou Vsí údolí znenáhla se šíří, spádu, který zvláště u Dolního Reichensteinu je velmi silný, ubývá a Otava vine se v prostranném, lučinatém údolí, kdež často v podružná ramena se štěpí. Vstoupivši u Sušice do předhor šumavských, zaměřuje na sev.-vých. a ubírá se v prostranném údolí na 1 km širokém, které již náleží do soustavy podélných údolí středočeských, k Horažďovicům, kdež i předhory šumavské opouští; nad Horažďovicemi zužuje se údolí na krátkou čásť toku a řeka ubíhá tu mezi příkrými stráněmi. avšak před samým městem nabývá opět takové volnosti, že se tu dělí v ramena. Již před Horažďovicemi uchyluje se Otava od dosavadního směru na jihových. a zachovává tento směr až ke Strakonicům, pak až po Kestřany běží v četných oklikách celkem k vých., od Kestřan ubírá se dvěma oblouky na vých. a záp. vypouklými na sev.-vých. k Písku, na to přímo k sev. až po Jistec a posléze u velkých oklikách béře se na sev.-vých. ke Zvíkovu, kdež se do Vltavy vlévá. Údolí Otavy od Horaždovic, jež dělí předhory šumavské od planin středočeských, jest mělké i prostranné, tak že řeka u Střelohoštic a Katovic v ramena se štěpí, a šíří se znenáhla místy až na 2 km; u Putimi pod Kestřany jest hlavní směr údolí opět na jihových., avšak Otava nevstupuje do něho, nýbrž obrací se na sev.-vých. do hlubokého a skalnatého údolí, které se jen u Písku v kotlinu rozšiřuje; odtud pak až k ústí provázejí Otavu po obou březích příkré stráně skalnaté a sbližují se místy tak, že jenom řeka sama mezi nimi dostatečného místa nachází. Zajímavým zjevem při Otavě jest, že zachovává až k ústí tmavohnědou vodu, kteráž jest význačným rysem všech řek majících prameny své ve slatinách, ano ještě kus cesty pod ústím lze tmavohnědou vodu otavskou rozeznati od žlutohnědých proudů Vltavy. Výška údolí otavského nad hladinou Jaderského moře klesá následovně: pravý břeh Modrého potoka nad stokem s Häupelbachem má 1015 m, silniční most u Modrého 980 m, pr. bř. Vydry pod Chýnicemi 937 m, pr. bř. při ústí Pucherbachu 781 m, silniční most u Čeňkovy pily nad stokem Vydry a Křemelné 641 m, most v Dolním Reichensteině 563 m, silniční most u Dlouhé Vsi 512 m, pr. bř. u Broumova blíže Dlouhé Vsi 492 m, silniční most na pr. bř. naproti Dvorci 486 m, Sušice 469 m, l. bř. u továrny na sirky pod Sušicí 467 m, l bř. blíže Malé Chmelné 461 m, l. bř. u Dobřína 447 m, pr. bř. u Žichovic 440 m, pr. bř. 1.5 km pod Žichovicemi 433 m, l. bř. u Bojanovic 430 m, pr. bř. u Horažďovic 419 m, pr. bř. nad Střelohošticemi 409 m, l. bř. u Střely 398 m, Strakonice 392 m, l. bř. »Na bahnách« pod Strakonicemi 386 m, pr. i l. bř. u samoty Chrasti 382 m, pr. bř. u Čejtic 378 m, Sudoměřský mlýn na pr. bř. 373 m, l. bř. v Kestřanech 372 m. l. bř. u Kolibořic 368 m, l. bř. u přívozu »Na baráku« 365 m, mlýn Smetiprach u Bořečnice na l. bř. 349 m, hladina vody při ústí Lomnického potoka 330 m, hladina vody při stoku s Vltavou 305 m. Délka Otavy od stoku Vydry a Křemelné obnáší 106 km, průměrná šířka ve splavné části řeky 25–45 m, hloubka 0.5–0.7 m, rychlost 0.7 m, úvodí zabírá 3737 km2 (z toho 10 km2 na půdě bavorské), množství vody do Vltavy odváděné činí dle výpočtu Harlacherova 3.11 m3. (Otava vyniká značnou hojností vody a za jarní oblevy vzrůstá velmi rychle, působíc mocné zátopy; velké jarní povodně vltavské závisí z velké části na stavu vody na Otavě) Celkový spád od stoku Vydry a Křemelné až k ústí obnáší 258 m (poměr. sp. 1:411), v jednotlivých pak částech: od stoku Vydry a Křemelné k Sušici 172 m na 19 km (poměr. sp. 1:110), od Sušice k Hora. žďovicům 50 m na 19.7 km (poměr. sp. 1:394), od Horažďovic ke Slaníku pod Strakonicemi 33 m na 20.2 km (poměr. sp. 1:612), od Slaníku k Putimi 21 m na 17.2 m (poměr. sp. 1:819), od Putimi k ústí u Zvíkova 60 m na 29.9 m (poměr. sp. 1:498). Přítoky na pravém břehu: Seifenbach, vznikající pod Knappenbergem, tekoucí na sev.-záp. a ústící se nad Dolním Reichensteinem; Losenice, jež má prameny své na Pláních, teče na sev., u Reckerského mlýna obrací se k sev.-záp. a ústí se v Dolním Reichensteině; na pravém břehu vnímá Zollerbach, temenící se u Řetenic, tekoucí na záp. a ústící se u Scherlského mlýna, v levo pak Bílý potok, vznikající ze slatin na Pláních, plynoucí na sev. a ústící se nad Karlinou pilou. Opelický potok pramení se u Žďanova, směřuje celkem od vých. k záp. a vlévá se do Otavy u papírny pod Dolním Reichensteinem. Račí potok vzniká z několika potůčků pramenících se mezi Tuškovem a Humpolcem, teče na zsev.-záp. a ústí se u mlýna naproti Annathalu. Platorský potok pramení se blíže Humpolce, teče na sev.-záp. a ústí se naproti Dvorci. Podmokelský potok vzniká u Albrechtce, teče od jihu k severu a ústí se naproti Čepicům; Nezdický potok pramení se pod Sv. Janem u Řetenic, teče na sev., u Čimic obrací se k sev.-vých. a vtéká do Otavy u Žichovic; na prav. břehu vnímá Zuklínský potok, temenící se taktéž pod Sv. Janem, tekoucí na sev.záp. a ústící se pod Nezdicemi, Žihobecký potok, pramenící se nedaleko Žihobce, tekoucí zprvu na záp., potom na sev. záp. a ústící se nad Dražovicemi, a potok Bilenický, jenž má prameny své pod horou Blažnovem (665 m) u Bukovníka, teče na sev.-záp. a ústí se nad Čimicemi, v levo pak Ostruženský potok, temenící se u Ostružna, tekoucí na sev.-vých. a ústící se nad Rozsedly. Potok pramenící se u Damětic, tekoucí na sev.-záp. a ústící se pod Žichovicemi; potok tekoucí od Veřechova k vých. a vtékající do Otavy naproti Střelohošticům. Nevosedský nebo Štěchovický potok vzniká nad Volenicemi spojením potoků Frimburského a Tažovického; prvý pramení se pode jménem Mačického potoka u Soběšic, teče po Frimburk na sev.-vých. a odtud až ke stoku svému na jihových., vnímaje na pravém břehu Vojnický potok, temenící se u Vojnic, tekoucí na ssev.-vých. a ústící se nad Ohrazenicemi, druhý pak má prameny své u Věštína blíže Strašína, teče s počátku na vých., u Strašic obrací se pravým úhlem na sev., zůstává v tomto směru až ke stoku s potokem Frimburským a vnímá na pravém břehu Mlýnský potok, tekoucí od myslivny »U biskupa« na sev. a ústící se nad Pavlovým mlýnem; od spojení obou vřídelných potoků béře se spojený silný potok tento dále na sev., u Štěchovic obrací se k sev.-vých. a vlévá se do Otavy pod Katovicemi; na prav. břehu sesiluje se ještě potokem, jenž se temení u Milčic, spěje na sev.-vých. a ústí se pod Nevosedy. Volyňka vzniká nad Vimperkem spojením potoků Helmbašského a Ernstberského a náleží úplně v obvod šumavských předhor, neboť zřídelné potoky její slučují se na rozhraní předhor a středohor šumavských; prvý pramení se na planině u Neugebäu, teče ve dvou třetinách svého toku na sev.-vých., potom na vých. a vnímá v pravo potok přicházející se svahů maurachenských na sev., vlevo pak potok tekoucí od Pasek skrze Medvědí důl na vých., kdežto Ernstberský potok má prameny své na úbočí Boubína u myslivny jižně od Ernstberka ležící a spěje od jihu na sev.; po spojení vřídelných potokův ubírá se Volyňka kolem Vimperka a Čkyně na sev.-vých. s počátku v úzkém příčním údolí, později však v údolí dosti prostranném, které na některých místech bývá přerváno příkrými stráněmi až k samé řece přistupujícími a koryto říční svírajícími, od Černětic zaměřuje přímo na sev. a ústí se po toku 46 km (úvodí 422 km) ve Strakonicích. Na pravém břehu vlévají se do ní: Pravětínský potok, vznikající u osady Tafelhütten, tekoucí celkem na sev. a ústící se u Adolfovy huti pod Vimperkem; Boranovický potok, pramenící se pod jménem Naháč u Nedvídkova, spějící zprvu na záp., potom na sev. a vlévající se do Volyňky u mlýna Kohoutu u Bohumilic; Bošický potok, pramenící se u Bošic, tekoucí na sever a ústící se u Bělohubského mlýna; Záleský potok, vznikající jedním zřídlem blíže Budilova, druhým pak u Setechovic, teče zprvu na sev., potom na sev.-záp. a ústí se pod Malenicemi; odtud sesilují Volyňku po pravém břehu jenom krátké, prudké bystřice a teprve nedaleko před ústím u Staré Valchy vlévá se do ní Milikovický potok, jenž u Milikovic vyvěrá a na sev. teče. Na levém břehu jsou přítoky její: Mörderbach, jenž vzniká u Steindelberské myslivny, teče na jihozáp. a ústí se ve Vimperce. Silný potok Sputka pramení se pode jménem Horského potoka u Nicova, teče některými oklikami stále od záp. k vých. a sesiluje Volyňku u mlýna Kohoutu blíže Bohumilic; na pravém břehu přijímá Zdíkovský potok, který sbírá vody své z několika potůčků pramenících se ve zdíkovském revíru a spojujících se nad Velkým Zdíkovem, teče na sev., a přijav po levé straně Stachovský potok, temenící se u Jáchymova, tekoucí na vých. a ústící se pod Malým Zdíkovem, obrací se k sev.-vých. a vlévá se do Sputky blíže Čabuz, a Košínský potok, vyvěrající u Žirce, plynoucí na sev.-vých. a ústící se nedaleko Vonšovic; po levé straně vnímá Mladikovský potok, který má prameny v lese »U dvou bratrů« nedaleko Zuklína, teče na jjihových. a ústí se pod Čabuzemi, a potok pramenící se u Horosedla, tekoucí na jih a ústící se nad samotou »Na drahách«. Ničovický potok pramení se u Zlešic, teče na vsev.-vých. a vlévá se do Volyňky v Nišovicích, Zechovický potok má prameny své u Nahořan, spěje na sev.-vých. a ústí se nad Volyní. Silný potok Přečínský temení se u samoty zvané »Korytský«, teče po Bezděkovský mlýn na vých., obrací se potom pode jménem Pekelského potoka na sev.-vých. a sesiluje Volyňku u Nemetic; na pravém břehu vnímá potok, vyvěrající u osady »Na kobylce«, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u samoty »U Puchrův«, a potok Nuzínský, jenž u Nuzína vzniká, na sev.-vých. teče a u Počátek se ústí, v levo pak Hoslovický potok, pramenící se pod Beletínským kopcem (712 m) u Zálesí, teče po Hoslovice na sev.-vých., odtud pak na jihových. a ústí se pod Radešovem, Němčický potok, vznikající u Hodějova, tekoucí na jihových. a ústící se u Střídky, a konečně Radkovický potok, jenž u Zahořic má prameny své, spěje taktéž na jihových. a ústí se v Něhošovicích. Posledním přítokem Volyňky na levém břehu jest Smiratický potok, vznikající u Krasilova, tekoucí na sev.-vých. a po spojení s Libětickým potokem, který od jihu na sev. přichází, ústící se u Mutěnic. Sorkovický potok pramení se pod horou Strání (551 m) u Stříteže, spěje sev., pod Jinínem zaměřuje na sev.-vých., napájí mezi Jinínem a Sudoměří četné rybníky a vlévá se do Otavy mezi Čejticemi a Sudoměřským mlýnem. Blanice (úvodí 797 km2) pramení se u Goldberka v údolí zvaném »Dlouhá slatina« (Lange Au) mezi Zelnavskými horami a planinou christianberskou, vine se až k Záblatí celkem na sev.-záp. v údolí, které s počátku jest dosti prostranné, avšak čím dále, tím vyššími a strmějšími stráněmi jest lemováno, až mezi Blažejovicemi a Záblatím mění se v úzkou, skalnatou a křivolakou roklinu, dělící hory Prachatické od Boubína; u Záblatí obrací se k severovýchodu, u Husince vstupuje do šumavských předhor a zároveň do prostrannějšího údolí, které na několika místech jest přerváno horskými stráněmi až k samé řece přistupujícími a tím rozděleno v táhlé kotliny, u Kraslovic zahýbá se náhle na vých. k Vodňanům, vstupujíc do záp. pokrají roviny budějovické, pod Vodňany zaměřuje na ssev.-vých. vinouc se stále v přečetných oklikách a štěpíc se v ramena, pod Protivínem pak posléze dává se ve směr sev.-záp. a dostihuje pod Putimí Otavy. Přítoky na pravém břehu: Puchéřský potok pramenící se u Chumova, tekoucí zprvu na sev.záp., potom na jihozáp., ústící u Ernstbrunnu a přibírající v pravo potok od osady Wolfshäuser na sev.-záp. přicházející: Kudlbach, vznikající blíže Psího Koryta, spějící na jihozáp. a ústící se pod samotou Altheger; Zbitinský potok (Rossaubach), temenící se u Sviňovic, tekoucí po Zbitiny na jihozáp., odtud k záp. a ústící se u Heiderského mlýna; Černý potok, jenž vzniká u Fefer, ubíhá na jihozáp. a vlévá se do Blanice u Blanického mlýna pod Blažejovicemi; Farský potok má taktéž prameny u Fefer, teče k sev.. záp. a ústí se u Horního Záblatí; Bělečský potok má prameny své u Chrobol, béře se příčním údolím nejprve na sev.-záp. k Prachaticům, kde vnímá na levém břehu potok téhož jména, pramenící se mezi Fefry i Perlovicemi a tekoucí od jihu k sev. a sesiluje Blanici naproti Těšovicům; na pravé straně přijímá Žernovický potok, vznikající u Zdenic, tekoucí na sev., potom na záp. a ústící se blíže Bělče. Zlatý potok pramení se na planině christianberské blíže Christianberka, béře se pode jménem Lesního Mlýnského potoka na sev.-vých. až po Miletínky, odtud obrací se k sev. a maje po sobě jména Blanský potok, Frauenthalský potok a posléze Zlatý potok, vine se stále hlubokým a malebným údolím příčním, načež u Velké Blanice se ústí; na pravé straně sesiluje se u Miletínek potokem u Tisovky se pramenícím a na sev.-záp. tekoucím, v levo pak přibírá Mlýnský potok, pramenící se u Skřiměřova, tekoucí na jihových. a ústící se nad Miletínkami Sterlbach, jenž vzniká ze dvou potoků pramenících u Lažistka a u Simandlu a tekoucích proti sobě na jihových. a sev.-vých., béře se po spojení jejich na vých. a ústí se u mlýna nad Malonínem, a potok pramenící se u Jelenek, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u Lažiště. Další přítok Blanice jest Stožický potok, jenž má prameny své u Chřepic, teče na ssev.-vých., nedaleko před ústím k vých. se obrací a vtéká do Blanice u Vodňan. Radomilický potok vytéká z rybníka Blatce u Nákří. teče na sev.záp. do Strpského rybníka a béře se z něho umělou stokou přímo na sev., až u Milenovic do Blanice se vlévá; prostřednictvím Lučního potoka, který spojuje rybníky u Chvališovic, Sedlce a Bílé Hůrky s rybníky u Nákří, odvádí Radomilický potok též přebytečnou vodu těchto rybníků do Blanice. Zábořský potok má prameny své u Záboře, teče na sev., u Krčského mlýna obrací se k sev.-záp. a ústí se pod Protivínem; na pravém břehu u Krčského mlýna vnímá potok temenící se pod horou Malým Kamýkem (501 m), tekoucí na jjihozáp. a živí s ním skupinu rybníků sev.-vých. od Protivína ležící. Posléze přijímá Blanice na prav. břehu ještě potok Talinský, jenž v novodvorském revíru se temení, směřuję na jih a napojiv Talinský rybník, přijímá Žďárský potok, přicházející od Nuzova na zjihozáp., načež nad Myšencem se ústí, a výtok Selibovského rybníka, ústící se u Maletic Přítoky Blanice na levém břehu: Černý potok, pramenící se u Horního Schneedorfu, tekoucí na východ a ústící se nad Ernstbrunnem, potok vznikající rovněž u Horního Schneedorfu a končící se pod Ernstbrunnem, potok pramenící se u samoty Kollerhaus, tekoucí na východ a ústící se nad osadou Althegrem, potok, jenž vzniká u sv. Magdaleny, teče na sev. a ústí se nad Blažejovicemi, Mlynařovický potok, temenící se pod Schreinerbergem (1263 m), tekoucí zprvu na jihových., potom od Janské pily na ssev.vých. a ústí se blíže Veselí; na témž místě má ústí potok Milejšický, který pod Farrenbergem se temení do polovice toku na sev.vých., potom však na jihových. teče. Cikánský potok vyvěrá u neveselecké hájovny, spěje až po Cikánský mlýn na sev.-vých., odtud najihových. a ústí se u Saladína; na pravé straně přijímá Kaltenwirthbach, který na úpatí Farbenbergu (1099 m) se temení, na sev.-vých. teče a ústí se u Tobišova mlýna. Žarovenský potok (Rebenbach) pramení se u Žarovné, ubíhá na jihových. a učiniv velký oblouk na sev., vlévá se do Blanice pod Zábrdím. Libotínský potok má prameny své u Libotína, teče přímo od záp. k vých. kolem Vlachova Březí a ústí se nad Strunkovicemi. Dubský potok vzniká stokem potoka Bušanovického a potoka Litochovického, z nichž prvý má prameny své u Dolních Nakvasovic a teče po Bušanovice na sev., odtud na vých., druhý pak vzniká u Litochovic a spěje na jihových., načež oba v rybníce u Dubu vody své slučují; odtud plyne Dubský potok na vjihových. a ústí se nad Velkou Blanicí. Bílský potok pramení se u Netenic, teče na jihových., vnímá u Bílska potok od Záluží na vjihových. přicházející a ústí se pod Sviněticemi. Budišovický potok odvádí vodu ze skupiny rybníků mezi Budišovicemi, Drahonicemi a Pohorovicemi, teče zprvu na sev.-vých., pod Skalami obrací se na sev.-záp. a vlévá se do Blanice blíže Heřmaně; za počátek jeho dlužno pokládati potok, který pod kopcem Babkou (425 m) záp. od Protivína se temení, s počátku na záp., potom na sev.-záp. teče a do Tvrzkého rybníka vtéká. Po Semickém potoku, který u myslivny »Na Křižatkách« pramení, po Smrkovice na jihozáp., potom na sev. teče, u Semic napájí »Klášterské rybníčky« a před Pískem se ústí, nemá Otava na pravém břehu značnějšího přítoku, poněvadž rozvodí mezi Otavou a Vltavou k oběma řekám blízko přistupuje; obnášíť kolmá vzdálenost od Písku k Vltavě pouze 10.5 km, a čím dále Otava na sev. ubíhá, tím více se vzdálenost tato zmenšuje Přítoky Otavy na levém břehu: Zázračný potok (Wunderbach), pramenící se u Babylona, tekoucí na vých. a ústící se nad Dolním Reichensteinem, Sloní potok (Elefantenbach), vznikající u Kříženic, tekoucí na vých. a vtékající do Otavy pod Dolním Reichensteinem, Luční potok, temenící se u Hartmanic, tekoucí na vsev.vých. a ústící se u Nového Městečka Silný potok Olšovka temení se v močálovité půdě u Rathgebernu sev.-vých. od Zhuří, protéká směrem na jihových. podélné údolí až k Bezděkovu, obrací se potom na sever a vine se příčným údolím až po Petrovice a konečně směrem na vjihových. béře se ke svému ústí u Olšova; na levém břehu vnímá Petrovický potok, vznikající spojením tří potoků, z nichž nejsevernější pramení se u Hlavňovic a teče k jihových., prostřední (Köpplerbach) vyvěrá u Köppelnu a směřuje na sev.-vých., nejjižnější pak má prameny u Kochanova a spěje taktéž na sev.-vých, načež nad Vojticemi se slučují; odtud béře se Petrovický potok na jihových. a ústí se u mlýna Tamíře. Ostružná sbírá vody své z rašelinitých močálů na záp. úpatí Javořiny, spěje těsným, roklinatým údolím až k Čachrovu na sev., zahýbá se potom náhle na jihových., od Velhartic až ke Kolínci ubíhá v podélném údolí středočeském na sev.-vých., ale u Kolínce obrací se opět na jihových, proráží mezi Kolíncem a Hrádkem žulové hřbety středočeské a vlévá se u Dobršína do Otavy; na pravém břehu vnímá potok pramenící se u Svinné, tekoucí na sev.-záp. a ústící se u Chvališovic; potok vznikající na sev. úbočí Sviní hory, tekoucí na sev. záp. a ústící u Topolího mlýna; Hlavňovický potok, vyvěrající u Hlavňovic, tekoucí na ssev.-záp. a ústící se nad Velharticemi, a Kalný potok, jenž se temení u Maršovic, teče s počátku na vých., potom na ssev.-vých. a ústí nad Hrádkem; na levém břehu přijímá: Kněžský potok (Pfaffenbach), pramenící se u Chřepic, tekoucí na vsev.-vých. a ústící se nad Čachrovem; výtok rybníků, kolem Jindřichovic skupených, ústící se nad Kolíncem; Kalný potok, jenž vzniká u Hradic, spěje na jihových. a ústí se v Kolínci, a výtok rybníka u dvora Dalovic, směřující na jih a ústící se pod Hrádkem. Černecký potok má prameny své u Plichtic, směřuje na jihových., protéká u Nalžova několik rybníkův a vtéká pod Bojanovicemi do Otavy. Těchonický potok temení se mezi Zborovem a Žďárem, teče na jihových., napájí u Smrkovce několik rybníkův a sesiluje Otavu nad Zářečím. Brodský potok pramení se z rybníka u mlýna Hladotínského blíže Dětanovic, teče stále na jihových., maje s počátku jméno Březová a teprve na dolním toku název Brodského potoka, a vlévá se nad Katovicemi do Otavy; na pravém břehu vnímá Dětanovický potok, tekoucí od Dětanovic na jihových. a ústící se u Velkého Boru, Pačejovský potok, jenž u Pačejova se pramení, spěje až po Lhotecký mlýn skrze několik rybníků na jihovýchod, potom však béře se přímou čarou od záp. k vých. a ústí se u Babína, a potok, který pod horou Stolavcem (507 m) sev.-záp. od Horažďovic vyvěrá, v toku svém na vých. směřujícím několik rybníků napájí a pod Babínem se ústí, v levo pak přibírá Svirajický potok, temenící se u Svirajic, tekoucí na jihozáp. a ústící se nad Babínem, a potok Slivonický, který u Čečelovic se pramení, směřuje celkem na jihozáp., napájeje několik rybníků, sesiluje se po levé straně potokem od hory Střebiště (577 m) nejprve na jihozáp., potom na záp. přicházejícím a vlévá se do Brodského potoka nad Lhotou u Hoštic. Hradecký potok temení se z rybníka pod Lípovou horou již. od Zborovic, teče od sev. k jihu, přijímá po pravé straně výtok rybníka Michovského, napájí potom rybníky u Hradce a ústí se pod Střelou. Domanický potok vzniká u Domanic spojením několika rybničních struh, které odvádějí vodu z rybníku u Radomyšle, Leskovic i Klinovic, zejména z Leskovického rybníka a rybníků »Jezera« zvaných; od Domanic ubírá se potok tento na jih, napájí ještě několik rybníků a ústí se pod Strakonicemi. Rovenský potok vytéká z rybníka sev. od Rovné, teče na jih a ústí u Slaníka; Rohozenský potok vzniká u Rohozné, spěje k jihu a ústí se pod Přešťovicemi. Brložský potok vzniká u Podolí spojením potoka Rojického a potoka Misníčku; prvý vytéká pod jménem Bílého potoka z rybníků u Bratronic, béře se na vých., napájeje u Lažan rybník Kořenský a potom rybník Rojický, z něhož vytéká směrem na jihových., druhý pak sbírá vody své hlavně z rybníků Milavého a Staroborského jihových. od Sedlce a ubírá se taktéž na jihových.; po spojení vřídelných potoků zachovává Brložský potok směr na jihových., avšak u Dobevě napájí četné rybníky zejména Dobevský a Potoční, ze kteréhož u Kolibořic do Otavy se vlévá. Jíra má prameny u Chlapovic, teče na jihových. a ústí pod Pískem; výtok Novovrážského rybníka ústící se u Jistce. Lomnice pramení se v Brdech na vých. úpatí Třemšína u hájovny Dědku, teče pode jménem Zavěšínského potoka na jihových. skrze Velký Bělčičký rybník a Zavěšínský rybník do Blatné, kdež napájí skupinu rybníků kolem tohoto města, obrací se potom k vsev. vých. nabývajíc zároveň jména Úslava, od Nireč směřuje kolem Mirovic na vých. a konečně pod Mirovicemi pode jménem Lomnice zahýbá na jihových., ve kterémžto směru dostihuje Otavy u samoty Vlku. Na pravém břehu vnímá: Hvožďanský potok, temenící se u Mýta na již. úpatí Třemšína, směřující na jihových. a ústící se pod Tisovem, potok Jesec, jenž ústí se v Blatné a odvádí vodu rybniční skupiny lnářské, kterou hlavně napájejí silný potok Smolivecký, pramenící se v roželovském revíru pod Třemšínem a tekoucí od sev. k jihu, a Kopřivnice tekoucí od Kasejovic na jihových. a vnímající výtok rybníků kolem Bezděkova ležících; Škvoretický potok, vytékající z rybníka u Škvoretic, směřující na sev. a ústící se pod Buzicemi, a Jesenický potok, který z rybníka Radobickéko pode jménem Lučního potoka vytéká, celkem na vých. se béře, napájeje několik rybníků, a ústí se pod Dolním Ostrovcem; na levé straně přijímá Kostřatecký potok, jenž u Svobodky se pramení, teče na jih, potom na jjihových.. ústí se nad Miroticemi a vnímá po pravé straně výtok velkého rybníka Labuti, a silný potok Skalici, výše Vlčavu zvanou; tato sbírá vody své v Brdech z potoka Věšínského, který pod Červeným vrchem u osady »V Chalupách« se pramení a na jih spěje, a potoka Kotelského, jenž vzniká v lese »Pod vejstavkem« sev. od Třemšína, teče na vsev.-vých. a před rybníkem u Věšína s Věšínským potokem se slučuje; odtud béře se spojený potok na vjihových. skrze rybníky rožmitálské pode jménem Skuhrovského potoka, u Osel zaměřuje skrze Březnici na jjihových, od Podčapského mlýna k Dobré Vodě směřuje na sev.. vých. a posléze měří k jihových., až se pod Varvažovem s Lomnicí spojuje, dostavši nad Březnicí jméno Vlčava a pod Čimelicemi název Skalice; na pravém břehu sesiluje ji Mlýnský potok, vznikající u Hučic, tekoucí skrze několik rybníků nejprve k vých., potom k sev. a ústící se u Podčapelského mlýna, v levo pak potok, pramenící se u vsi Nepomuku, tekoucí na jih a ústící se nad Rožmitálem, potok vznikající u Sedlického mlýna, tekoucí na jih a ústící se pod Rožmitálem, Nesvačilský potok, pramenící se u samoty Melína, směřující na jih, napájející Hluboký rybník nad Nesvačily a ústící se pod Skuhrovem, a Radecký potok, vznikající ze dvou potoků, z nichž jeden pramení se u Vysoké a teče na jihových., druhý pak vzniká pod Červeným vrchem u Milína a jež v rybníce u Dolních Tochovic se spojují, potom beroucí se skrze Zámecký rybník u Hrádku a Nestrašovický rybník na jjihových. a vtékající do Vlčavy u Myslína.
Pod ústím Otavy vlévají se do Vltavy s počátku jen nepatrné bystřice a teprve nad Těchnicemi ústí se značnější potok Soudný, pramenící se u Bukovan a tekoucí obloukem zprvu na sev.-vých., potom na jihových. Lišnický potok pramení se u Stěžovského mlýna, teče s počátku na vých., od Horní Lišnice na jihových. a ústí se u Zavadilky; na pravém břehu vnímá Bohostický potok, který u Pečic se pramení, celkem na sev.-vých. teče a u Dolních Lišnic se ústí; Hunecký potok temení se u Zduchovic, teče na vých. a ústí se u Kamýka. Tbitský potok má prameny své pod horou »U svatého Ivana« (593 m) jihových. od Příbramě, béře se celkem k vých., vtéká do Vltavy u Velké a vnímá v pravo potok tekoucí od samoty Pelechu na vých. a ústící se nad Kacínem, v levo pak potok vznikající u Jablonné, tekoucí na jihových. a ústící se u Horních Tbit a Jelenecký potok, pramenící se pod horou Kupačkou (543 m) tekoucí na jihových. a ústící se u Dolních Tbit. Jindrovský potok sbírá vody své ve strupinském lese pod Velkou Lečí (505 m), směřuje na vých., ústí se u Vestce a vnímá v levo potok Strupinský, pramenící se blíže myslivny Strupiny, tekoucí na jihových. a ústící se u Obor. Křelovický potok temení se u Křelovic, teče na jihových. a ústí se ve Vestci. Hubenovský potok má prameny své u Dřevníku, spěje na vých. a ústí se u sa. moty Bukovnice. Čelínský potok pramení se u Čelína, směřuje na jihových. a ústí se u Smilovic; potok pramenící se pod kaplí sv. Jana, tekoucí na vých. a ústící se u Nouze. Meredský potok temení se u Chotilska, teče na sev. vých. a ústí se u Moran. Sladovarský potok vzniká u Buší, teče obloukem zprvu na jihových., potom na sev.-vých. a vlévá se do Vltavy pod mlýnem Fouskou. Přestavlcký potok má prameny u Slap, směřuje na sev.-vých. a ústí se nad Svatojanskými proudy. Silný potok Kocaba temení se u Dubna vých. od Příbramě ve výši 500 m, směřuje po Višňovou na vých-protékaje před touto vesnicí několik rybníků, obrací se potom na sev.-vých. a vstoupiv u Lečic do hluboké rokle v azoických břidlicích, vine se v ní četnými oklikami ke Štěchovicům, kdež se do Vltavy vlévá; na pravém břehu vnímá Dubenecký potok, pramenící se pod horou »U svatého Ivana«, tekoucí na sev.. vých. a ústící se pod Dubencem, potok vznikající na úpatí Velké Leče, tekoucí na sev. a ústící se u Višňové, potok temenící se u Nových Dvorů, spějící na sev. záp. a ústící se u Karlova mlýna a potok, který u Královky vyvěrá, na sev. teče a naproti Masečínu se ústí; na levém pak břehu sesilují Kocabu Ostrovský potok, pramenící se z rybníka ve Dlouhé Lhotě, tekoucí na vých. a ústící se v Úbenicích; Kotenčický potok, který vzniká ze dvou potoků temenících se u Pičína a Žirova i spojujících se ve Hlubokém rybníce u mlýna Zafourku nad Kotenčicemi, směřuje k Obořišti na sev.-vých., potom spěje na sev., od Starých Hutí na jihových. k ústí svému pod mlýnem Kalouníkem, napájí četné rybníky zejména u Kotenčic, Obořiště, Svatého pole i Dobříše a vnímá po levé straně potok temenící se u Náveského dvora. tekoucí skrze několik rybníků zprvu na vých., od Sichrova na jihových. a ústící se u Obořiště; Chouzava nebo Voznický potok, jenž pramení se na lesnatých hřbetech brdských u myslivny Chouzavy, spěje s počátku na jih do Velkého rybníka Voznického a odtud směrem na jihových., dostihuje Kocaby pod Novým Knínem; Bojanovický potok vznikající u Bojanovic, tekoucí na jihových. a ústící se blíže Masečína. Mníšecký potok, níže též Mlýnský potok a Bojanovický potok zvaný, temení se u Kytína ve výši 410 m, směřuje po Mníšek na sev.vých., potom až k Čísovicům na vých., načež na sev.-vých. se obrací a u Mněchenic do Vltavy vtéká; na levém břehu vnímá potok Klínecký, pramenící se u Klínce, tekoucí na vých. a ústící se pod Spáleným mlýnem. Jilovištský potok vzniká u jilovištské myslivny, směřuje na vých. a ústí se naproti Skochovicům.
Berounka jest největší přítok Vltavy vůbec a po Labi i Vltavě největší řeka Čech, avšak hospodářským a obchodním významem zůstává za Orlicí, Lužnicí i Otavou, poněvadž splavnost její pro četné zátočiny ve středním toku a pro mělkost na toku horním pouze na trať poměrně krátkou jest omezena. Vodstvo své sbírá ve hvozdech šumavských i v Českém lese a jeví se býti výslednicí čtyř vřídelných řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, které v mělké pánvi kamenouhelné kolem Plzně se slučují a po spojení svém jména Berounka nabývají.
Mže má prameny své v Českém lese, na hranicích českobavorských záp. od Tachova a vzniká stokem četných potoků, z nichž Reichenbach, Paulusbrunnský potok a Bílý potok jsou nejmocnější; prvý z nich pramení se na půdě bavorské mezi Ascherreuthem a Ahornbergem pode jménem Blätterbach, směřuje na jihovvch., dostává na hranicích jméno Reichenbach a spojuje se u Sorghofu s potokem Paulusbrunnským; po pravé straně vnímá Kočičí potok (Katzenbach, pramenící se na hranicích u Herrmannsreithu, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u Galtenhofu, v levo pak Steinbach, tekoucí od Griesbachu na jih a ústící se na pomezí českobavorském, a Haselbach, jenž vzniká v lese zvaném »Schwarze Loh«, spěje k jihu a ústí se pod Galtenhofem; Paulusbrunnský potok vyvěrá na pomezí českobavorském u Paulusbrunnu, ubírá se celkem na jihových. ke stoku s Reichenbachem a vnímá po pravé straně Červený potok, jenž na úpatí Blesmetzbergu (819 m) se temení, na sev.-vých. teče a pod horou Hoher Knock (703 m) se ústí. Spojený jejich tok béře se na vjihových. ke vsi Heiligen a vnímá mezitím pod Sorghofem Velký potok nebo Schönwaldský potok, který jižně od Schönwaldu se temení dvěma zřídelnými potůčky, jež město na vých. i záp. obtékají a na sev. straně jeho se spojují, teče potom na sev. vých. k ústí a vnímá v pravo Albersdorfský potok od Albersdorfu na sev.-záp. přicházející a u vesnice Heiligen přijímá Schönbrunnský potok, který pod Schillingsbergem blíže Albersdorfu se pramení a na sev.-vých. teče. Bílý potok (Weissenbach) konečně pramení se dvěma zřídly pod horou Pfefferbühel u Zadního a Prostředního Brandu, směřuje po stoku vřídelných potoků, jež se u Nového mlýna slučují, na jjihových. a druží se u vsi Heiligen ke dvěma předešlým. Odtud béře se Mže na vých. se slabou úchylkou k sev. v krajině poměrně dosti ploché, avšak pod Kočovem vstupuje do těsného a hlubokého údolí, jehož stráně přes 100 m nad hladinu řeky strmí; zároveň obrací se naproti Zlivu náhle na jihových. k Isabellenthalu pod Milkovem, potom směřuje na krátké trati na vých. k ústí potoka Úhlavy, odtud spěje kolem Stříbra v údolí hluboko zarytém s oklikami poměrně nečetnými na sev.-vých. k ústí potoka Trpistského, na to pak směrem na vjihových. vine se nejprve v údolí těsném, které však 2 km před Touškovem náhle se rozšiřuje, potom v prostranném úvalu až 2 m širokém, v němž nesčíslné zátočiny tvoří, do uhelné pánve plzeňské, v níž u akciového pivovaru v Plzni s Radbuzou se spojuje. Vrchovisko Mže nachází se v prahorách a amfibolových břidlicích, ostatní pak tok zprvu v břidlicích fylitovych a potom v útvaru kamenouhelném. Délka Mže od pramenů obnáší 61 km. úvodí 1816 km2, spád od hranic českobavorských až k Plzni činí 318 m (poměr. sp. 1:191), výška pak údolí nad mořem Jaderským klesá následovně: místo, na němž Reichenbach vstupuje úplně na půdu českou, má 671 m, ostrov téhož potoka pod Mathildinou pilou 581 m, pr. bř. nad Hammel bergem 544 m, l. bř. u Sorghofu 523 m, nejzápadnější domky tachovské na pr. bř. Mže 478 m (město samo má 483 m), l. bř. u Oldřichova 467 m, l. bř. pod Klíčovem 451 m. l. bř. pod Kocovem 444 m, mlýn nad ústím Kosového potoka 411 m, pr. bř. při ústí Šáreckého potoka 394 m, silniční most u Svojšína 385 m, pr. bř. u Jiřského 365 m, l. bř. při ústí Trpistského potoka 339 m, pr. bř. nad Dolany 336 m, l. bř. u Touškova 322 (město samo 330 m), pr. bř. u Račic 311 m a akciový pivovar v Plzni 299 m. Přítoky v pravo: Zeidelbach pramení se u Bažantova, teče zprvu na vých., potom na sev.-vých., napájí několik rybníků a ústí se u Oldřichova; na lev. bř. vnímá dva potoky pramenící se u Langendörflasu a Schönbrunnu, tekoucí od záp. k vých. a ústící se u Velkého Krapotína a pod ním. Kötschenbach pramení se jedním zřídelným potokem pod Přimdou, druhým u Bohuslavi, jež pod Labutí se spojují, teče potom v četných oklikách celkem na sev.-vých. a ústí se naproti Kočovu; na horním toku béře se skrze několik rybníků a vnímá na pravém břehu silný potok Suchou, která z rybníka u Starého Sedliště vytéká, směřuje s počátku na sev.-vých., od Ostrova zaměřuje na ssev.-záp., ústí se u sv. Jana a živí skupinu rybníků kolem Tisové se rozkládajících, v levo pak potok, pramenící se u Pořejova, tekoucí na vých. a ústící se v rybníce pod Labutí, a potok Částkovský, vznikající u vsi Maschakotten, tekoucí na vých. a ústící se blíže Částkova. Kozlovský potok pramení se u Velké Vsi, směřuje na sev.. vých. a ústí se blíže Ošelína. Šárecký potok pramení se u Malkovic, teče na sev.-vých. a ústí se nad Svojšínem. Lomský potok vzniká z ně kolika potůčků v okolí Lomu a Benešovic se pramenících, teče na sev.-vých. a ústí se naproti Jiřskému. Lázský potok pramení se blíže Benešovic, teče na vsev.-vých. a ústí se pod Isabellenthalem. Silný potok Úhlavka vzniká v okolí Přimdy z několika potůčků, jež se spojují u Velkých Dvorů, teče potom vých. napájejíc několik rybníků a slujíc s počátku Mlýnským potokem, potom Valchou, na krátké trati mezi Starým Sedlem a Prostiboří směřuje na jihových., avšak potom zaměřuje na sev.-vých. a setrvává v tom směru až ke svému ústí u kladrubsko-stříbrského nádraží; na pravém břehu vnímá potok pramenící se u Kundratic, tekoucí zprvu na vých., potom na sev.vých. a ústící se u Souměře, Čankovský potok, který vzniká vých. od Přimdy, spěje po Borek na jihových., potom na sev., od Nového mlýna ubíhá na sev.-vých. ke svému ústí, kteréž je pod Stráží před Bonětickým rybníkem, a vnímá v pravo Dubecký potok, temenící se u Dubce, tekoucí na vých., ústící u Borku a vnímající na pravém břehu Pavlíkovský potok, jenž u Pavlíkova vzniká, zprvu na vých., potom na sev. teče a nad Borkem se ústí, dále Bernartický potok, temenící se u Bernartic, tekoucí na sev.-záp. a vtékající do Čankovského potoka taktéž v Borku, v levo pak Jadrušský potok, vznikající u Jadruše, tekoucí s počátku na jih, potom k vých. a ústící se u Čertova mlýna; Olešský potok, temenící se u Strachovic a vtékající do Úhlavky u St. Sedla; Racovský potok, vytékající z rybníků u Racova, tekoucí na sev.-vých. a ústící se pod Starým Sedlem; Mízholezský potok, jenž pramení se blíže Vidic v Sedmihoří, teče zprvu na sev., potom na vých., od Mízholezí obrací se na sev., ústí se pod Prostiboří a vnímá na levé straně Darmyšlský potok, vyvěrající pod Malým Chlumem, tekoucí na sev.-vých. a ústící se nad mlýnem Malečkem; Telický potok, pramenící se vých. od Telic, tekoucí na zsev.-záp. a ústící se u Kopce; dva silné potoky, jež se u Elšelin pramení, na sev.-záp. tekou a nad kočovským mlýnem a pod ním se ústí; Žďárský potok, pramenící se u Ostrova, tekoucí na sev. záp. a ústící se u Žižkova mlýna pod Kladruby; na l. bř. přijímá Úhlavka s počátku velký počet bystřin a menších potoků, avšak teprve nad Kladruby sesiluje ji mocný potok Výrovský, jenž sbírá vody z přečetných potoků mezi Starým Sedlištěm, Přimdou, Stráží a Borem tekoucích (nejvíce od záp. k vých.) a napájejících četné rybníky tamější, béře se z Velkého rybníka pod Borem, v němž zmíněné potoky vodstvo své shromažďují, na vjihových., ústí se blíže Brodu a vnímá ještě po pravé straně potok Borovanský, pramenící se blíže Borovan, tekoucí na vých., po spojení s rovnoběžným přítokem na pravé straně k sev. vých. se obracející a ústící se pod Výrovem. Sytenský potok pramení se u Lhoty, směřuje na ssev. vých. a ústí se pod Butovem. Jezenský potok má prameny své u Pinovan, směřuje na vých. a ústí se naproti Újezdu. Myslinka temení se u Doubravky, teče na sev.-vých. a vlévá se do Mže nad Touškovem; Vejprnice vzniká u Horních Sekeřan, teče skrze Nýřany na vsev. vých. a vlévá se do Mže před Plzní; na l. bř. vnímá Hněvnický potok, pramenící se u Sulislavi, a Kbelanský potok, temenící se nad Kbelany, jež oba na jihových. tekou a spojivše se před Nýřany, brzo na to do Vejprnice se vlévají. Přítoky Mže na levém břehu: Tichá nebo Hamerský potok pramení se pode jménem Schladerbach blíže Grafengrünu nedaleko hranic českobavorských, spěje s počátku na jihovýchod, záhy však obrací se přímo na jih a zaměřivši u Neuhaimhausenu k jihových., potom od Jakubova mlýna zase k jihu vlévá se u Drusu do Mže; na pravém břehu vnímá Neuwerkbach, pramenící se blíže osady Lohhäuser, tekoucí na jihových. a ústí se u mlýna Dolní Tiché; Pekelský potok, jenž vzniká na území bavorském blíže Mähringu, směřuje na vých a přijav po levé straně Spatzenbachel, vyvěrající na pomezí českobavorském i tekoucí na jihových., ústí se pod mlýnem Dolní Tichou, Hamerský potok, který vzniká spojením Lohbachu a Haselbachu (prvý pramení se na vých. úbočí Dyleně a teče od sev. k jihu, druhý pak u Griesbachu na půdě bavorské a směřuje na sev.-vých., načež se oba u Treppensteinu na hranici českobavorské spojují), teče od stoku jejich na vých. a přijav jméno Werdsbach spojuje se s Tichou u Neuhaimhausenu, Rinnbach, temenící se u Prostředních Milířů směřuje na sev.-vých. a ústí se pod Neuhaimhausenem, a Slatinný potok (Schladabach) má prameny své u Prostředních Milířů, spěje od záp. k vých., ústí se nad Brodem a vnímá v pravo Pirkovský potok, pramenící se u Stiebenreithu, tekoucí s počátku na vých., potom na sev. a ústící naproti Glasavě; na levé pak straně Schladerbach, vznikající u Tří Seker, tekoucí od sev. k jihu a ústící se u Trnového mlýna (Dornmühle, a Chodovský potok (Grossenabachl), pramenící se u vsi Glashütten, směřující celkem na jihových. a ústící se pod Vavřincovým mlýnem. Kosový potok (Amselbach) sbírá vody své pode jménem Wonschabach na vých. úbočích Dyleně, směřuje až k Šancím na vých., obrací se potom k jihozáp. nabývaje jména Starého potoka (Altbach) a pod Chotěnovem názvu Kosového potoka, u Dolního Kramolína zaměřuje na krátkou trať k sev.-vých., avšak již u Pístova dává se ve směr k jjihových., jejž zachovává až ke svému ústí naproti samotě Visse; na pravém břehu vnímá Klemensdorfský potok, pramenící se u Nového Metternichu, tekoucí na vých. a ústící se u Kieselhofu, Dürrmaulský potok, vyvěrající u Malého Hleďsebe, směřující na vjihových. a ústící se u Chotěnova, Zechbach, jenž vzniká u Horní Vsi, směřuje zprvu na vých., potom na jihových., napájí několik rybníků a přijav v pravo výtoky rybníků Zaječího a Kravského vlévá se do Kosového potoka u Dolního Kramolína, Lenzbach, pramenící se mezi Týncem a Otínem, tekoucí jihových. a ústící se naproti Třebeli; na levé straně přijímá: Kothhüllbach, pramenící se u Maiersgrünu, tekoucí na vých., ústící se pod Šancemi a vnímající výtok rybníka Haidského s Greimbachem, Úševický potok, jenž vzniká stokem Schneidbachu a Steinhaubachu nad Mariánskými Lázněmi, směřuje od sev. k jihu a ústí se naproti osadě Flaschenhütte nad Chotěnovem, Martinovský potok, vznikající stokem Jilmového potoka, jenž se pramení u Zádubu, a Milhostovského potoka, který u Zavěšína vyvěrá, tekoucí k jjihových., ústící se blíže Pistova a vnímající v pravo Vlkovický potok, jenž přichází od úpatí Klingerbergu na jihových. a ústí se nad Martinovem, v levo pak Stříbrný potok (od Habrových Kladrub), Vysočanský potok (od Vysočan) a Výškovický potok (od Výškovic), jež všecky směřují na jihozáp. skrze hluboká roklinatá údolí, potok Patasku, pramenící se u Hostičkova, tekoucí na jihozáp. a ústící se u Caltova, a Kořenský potok, vyvěrající u Staně, tekoucí na jihozáp. a ústící se na úpatí hory Höllenkappe (575 m). Krásnodolský potok pramení se u Olbramova, teče na jihových., vnímá pod Černošínem Luční potok, přicházející z rybníků u Lhoty na jihozáp., a ústí se pod Svojšínem. Údolní potok (Grundbach) temení se u Záchlumí, směřuje na jihových. a ústí se nad Vranovem; Luční potok vzniká u Kšic, béře se taktéž k jihových. a vlévá se do Mže pod Butovem. Silný potok Trpistský nebo Uterský potok vzniká stokem Bezděkovského potoka, který se pramení u Bezděkova a teče na jihových., a Branišovského potoka. který vytéká z rybníka blíže Branišova a na jihozáp. spěje, směřuje od stoku obou vřídelných potoků na jih, u Mýdlovar uchyluje se poněkud k vých. a vlévá se do Mže u Blahoustského mlýna; na pravém břehu vnímá Röllerbach, jenž u Kladrub má prameny, teče zprvu na jihových., vnímaje při tom Telecí potok (Kälberbach) od Kladrub na vých. tekoucí, potom na vých. a ústí se blíže Vidžína, Nezdický potok, který se temení u Nezdic, spěje až do Zaječího rybníka na jihových., potom na vých., ústí se pod Úterým a vnímá v levo potok, pramenící se pod Spitzbergem (723 m), tekoucí na jih a ústící se naproti Zahrádce, a potok, vyvěrající u Starého Sedla, tekoucí zprvu na jihových., potom na jih a ústící se pod Českým mlýnem, silný potok Hadovku, jež má prameny své u Pěkovic, směřuje pod různými jmény (Pekelský potok, Ženský potok) na jihových. až k papírně blíže Bezemína, odtud béře se na vsev.-vých. k ústí svému naproti Schippinu a přijímá v pravo Podhájský potok, pramenící se u Německého Beranova, tekoucí na jihových. a ústící se blíže Domaslavi, a Zádubský potok, temenící se u Vísky, tekoucí na vých. a ústící se sev. od Strahova, v levo pak Čelivský potok, vznikající u Čeliva, směřující na jihových. a ústící se u Hradiště Okrouhlého; Kozolupský potok, temenící se u Kozolup, tekoucí celkem k vých. a vtékající do Trpistského potoka pod Mýdlovary; na levém břehu vnímá: potok jménem Höra, vytékající z rybníka u Žernovníka, tekoucí zprvu na jih, potom na záp. a ústící se naproti Viždínu. Údolní potok (Grundbach) pramenící se u Chudče, tekoucí na jihozáp. a ústící se nad Potínem Blažimský potok. jenž vzniká u Blažimě, teče na jihozáp., vnímá na levém břehu Pláňský potok od sev.-vých. přicházející a ústí se pod Potínem, a konečně Rozněvický potok, temenící se u Chřelovic, tekoucí na jih a ústící se naproti Trpistům. Žebrákovský potok má prameny své u Hvožďan, směřuje na jih a vtéká do Mže nad Dolany; Čeminský potok temení se u Léšťan, ubíhá na jihových. a sesiluje Mži pod Touškovem, a konečně Malesický potok (Wibsbach), kterýž u Chotikova se prameni. na jihozáp. směřuje a v Malesicích do Mže vtéká.
Radbuza sbírá vody své na hranicích českobavorských ze tří potůčků, kteréž mezi Schwarzachem, Schnagenmühlem i Friedrichshofem se pramení a nad Výrovem ve výši 531 m se spojují. S počátku směřuje na sev., u cihelen blíže vsi Schmolau obrací se k sev.vých., od Bělé k Horšovu Týnu béře se na jihových., potom směrem k vých. dostihuje Staňkova a zahýbá u něho k ssev.-vých., kterýžto směr ke Hradcům zachovává; od Hradců vine se na vých. k Dobřanům, nepatrně se při tom na sev. uchylujíc, a konečně dávajíc se na novo ve směr k sev.-vých. dospívá k Plzni, kdež se Mží se spojuje. Údolí Radbuzy jest od pramenů až ke Schmolavě tesné, lemováno jsouc po obou stranách stráněmi, které přes 100 m nad říčku se pnou, potom však poněkud se rozšiřuje, tvoříc místy i táhlé kotliny, až před Horšovým Týnem mění se v údolí prostranné a ploché; od Staňkova až k Chotěšovu vine se Radbuza v pahorkatině, jejíž stráně řečiště místy velice zužují, od Chotěšova až ke Lhotě má údolí 1–1.5 km široké, avšak potom následuje opět údolí dosti úzké, které řeku provází až k Plzni. Výška hladiny a údolí říčního nad mořem Jaderským klesá následovně: stok vřídelných potoků má 531 m, l. bř. pod Výrovem 527 m, pr. bř. u vesnice Schwanenbrückelu 511 m, pr. bř. u samoty »Hammerschleife« 485 m, pr. bř. u Novodvorského mlýna 463 m, Bělá 439 m, silniční most u Svržna 417 m. pr. bř. pod Svinnou 394 m, Srby 385 m, hladina řeky u Panského mlýna pod Horšovým Týnem 370 m, pr. bř. pod Křenovou 360 m, hladina řeky u Ohučova 353 m, hladina řeky pod Vysokou skalou nad Hradcemi 346 m, l. bř. u Stodu 333 m, l. bř. pod Chotěšovem 326 m, pr. bř. nad Dobřany 323 m, l. bř. pod Dobřany 319 m, pr. bř. nad trestnicí na Borech 309 m, akciový pivovar v Plzni 299 m. Veškerá délka Radbuzy od pramenů ke stoku se Mží obnáší 115 km, celkový spád činí 232 m (poměr. sp. 1:496), úvodí pak zabírá 2178 km2. Přítoky na pravém břehu: Waldweiherbach temení se u samoty Engelhäuser, teče po Andělský mlýn na sev., potom na vých. a ústí se u Svatého Kříže; Starý potok vzniká u Bezvěrova, směřuje do polovice svého toku na vých., potom na sev. a ústí se pod Hostouní. Slatinský potok vyvěrá u Drahotína, ubírá se na ssev.vých. močálovitým údolím a vlévá se do Radbuzy u Štítar. Černý potok pramení se pod myslivnou Okurkou u vsi Nepomuku, teče na počátku po Huť (Hochofen) na jihových., potom ve značných oklikách od jihu k sev., pod Vohnišťovicemi obrací se k sev.-vých. a vlévá se do Radbuzy nad Horšovým Týnem; na pravém břehu vnímá Podhájský potok, který se temení u Třebnice, teče po Walddorf na sev., potom na záp. ke stoku s potokem Račickým, přicházejícím od Březí na sev.-vých. a posléze opět na sev., až se pod Mašovicemi ústí; na levém pak břehu přijímá: Klenečský potok, pramenící se u Nového Postřekova, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u Nového Pařezova, Panský potok, vznikající u Valtířova, tekoucí na sev.. vých. a ústící se pod Otovem, a potok Pivoňku, jenž má prameny své u Pivoně, směřuje po Ronšperk na sev.-vých., potom na vých. a ústí se nad Meclovem. Rubřina pramení se u Pelechů, teče po Havlovice na sev., potom skrze Domažlice na vých. až ke Staňkovu mlýnu, odtud obrací se na sev.vých, k Radonicům, na to ubírá se k sev. až po Blížejov a posléze na severovýchod, až u Staňkova do Radbuzy se vlévá; na pravé straně přijímá Smolovský potok, temenící se u Mrdákova, tekoucí na sev. a ústící se pod Staňkovým mlýnem, Zahořanský potok, vznikající u Kdyně, tekoucí na sev.. ústící se u Radonic a vnímající v pravo potok Oprechtický, jenž u Němčic se pramení, na záp. teče a pod Novým Dvorem se ústí, potok Kolovečský, pramenící se u Kolovče, tekoucí na sev.-záp. a ústící se u Osvračíma, v levo pak severní rameno Teplé Bystřice (Warme Bastritz), která na sev.-vých. úbočí Čerchova se pramení, po krátkém toku na jihozápad ve dvě ramena se štěpí a jedním zprvu na sev.-vých., potom na sev. směřujíc nad Havlovicemi do Rubřiny vtéká, druhým pak na jih ubíhá a vlévá se nad Brodem Bavorským do Chuby, přítoku řezenského, tvoříc takto úplnou bifurkaci a spojujíc vodstvo labské s dunajským. Srbický potok má prameny své u Srbic, teče na sev. a ústí se nad Holišovem; Merklínka vytéká z Merklínského rybníka, jehož hlavní přítoky jsou Bukovský potok nebo Luční potok a Biřkovský potok; Bukovský potok temení se pode jménem Košenického potoka pod Suchou horou u Němčic, teče skrze četné rybníky na sev.-vých., nabývá pod Úňovicemi jména Luční potok, od Strejčkovic ke Křenicům směřuje na vých. a obrátiv se posléze na sev. vlévá se po velikém oblouku k záp. obráceném do Merklínského rybníka; na prav. břehu vnímá Chuděnický potok, tekoucí na sev.-vých. a ústící se u Strejčkovic; Biřkovský potok vzniká u Trnčí, směřuje celkem k sev. a ústí se pod Vojtěšicemi do Merklínského rybníka. z něhož potom Merklínka na sev. se ubírá a u Stodu do Radbuzy se vlévá. Po Dnešickém potoku, který u Dnešic se temení, po Černotín na sev.-záp., potom na sev. teče a pod Štichovem se ústí, pojí se s Radbuzou nad Doudlebcem před Plzní třetí zřídelná řeka Berounky Úhlavka, která je zároveň posledním přítokem Radbuzy na pravém břehu. Přítoky levého břehu: Karlův potok pramení se u Rappaufu pod Platterbergem (859 m), teče po Karlbachhütte na sev., odtud na vých. a ústí se u Schmolavy; Bezděkovský potok, pramenící se u Přimdy, tekoucí na jjihových. a ústící se v Bělé; Skařezský potok, pramenící se u Babic, tekoucí na jih a ústící se u Svržna; Mělnický potok, jenž u Sichrova vzniká, na jih teče a nad Štítary se ústí. Slatina má prameny u Bernartic teče zprvu krátkou trať na jihových., pod Vidicemi obrací se přímo na jih a vlévá se do Radbuzy nad Svinnou. Zrcadlový potok vzniká z několika potůčků, pramenících se v horách sev. od Křakova a nad vesnicí touto se spojujících, teče potom na jjihových., vnímaje po obou stranách četné menší potoky, a ústí se v Horšově Týně. Semošický potok má prameny své u Pocovic, směřuje na jjihových. a ústí se u Semošic. Chuchle temení se u Semněvic, směřuje od vých. k záp. a ústí se nad Holišovem. Hořina vzniká z několika potůčků pramenících se mezi Jivany, Malahovem a Ostromečí, béře se až po Hradišťany na sev.vých., potom přímo na vých. a ústí se nad Hradcemi; na levém břehu vnímá Skapecký potok, jenž u Zhoře se pramení, na jihových. teče a u Hradišťan se ústí, a Nedražický potok, vyvěrající mezi Elšelínem a Kostelcem, tekoucí na jihových. a ústící se pod Hradišťany. Háj temení se u Ostrova, teče po Touškov na jihových., na to obrací se pravým úhlem k jihozáp. a nedaleko před ústím opět na jihových. a sesiluje Radbuzu ve Hradcích; na pravém břehu vnímá Miřevický potok, tekoucí od sev.. záp. k jihových. a ústící blíže Lísova; Luční potok temení se u Přehejšova, směřuje na vých., ústí se pod Liticemi a vnímá po pravé straně Zálužský potok, vznikající záp. od Záluží, tekoucí na vých. a ústící se pod Hlinným.
Úhlavka nebo Bradlavka sbírá vody své z potůčků mezi Brückelbergem (1234 m), Hochgefildem (1202 m), Pancířem (1152 m) a Spitzbergem (1199 m), jež u Schröderhofu se spojují, spěje na sev.-záp. těsným údolím podélným, které velehorským rázem a přírodními krásami jest památno, u Petrova mlýna obrací se na sev. do volnějšího údolí příčního, opouští je u Nýrska, vstupujíc zároveň do předhor šumavských, avšak směr k sev. zachovává až ke stoku s Chodskou Úhlavou. Na to obrací se k sev.-vých., u Klatov opouští prahory, kterými se až dosud ubírala, a zaměřuje opět na sev. do silurských břidlic, od Dolan pak dává se zase ve směr k sev.-vých., až u Doudlebce před Plzní vody své s Radbuzou spojuje; údolí její od Nýrska jest široké, lemováno jsouc po obou stranách horskými stráněmi, které jenom mezi Předenicemi a Stěnovicemi až k samé řece přistupují a údolí její těsným činí. Výška údolí jejího nad mořem Jaderským klesá následovně: pr. břeh naproti Schröderhofu má 753 m., l. bř. u Jörghofu 638 m, l. bř. u Hartlgütlu 594 m, l. bř. pod Hamry 529 m, most nad Freihölsem 495 m, pr. bř. v Nýrsku 471 m, most u Petrovského mlýna nad Janovicemi 420 m, pr. bř. u Rohozna 400 m, pr. bř. blíže Nového mlýna naproti Klatovům 385 m, Švihov 373 m, silniční most u Červeného Poříčí 363 m, pr. bř. nad Lužany 353 m, l. bř. u Dolní Lukavice 341 m, l. bř. nad Předenicemi 335 m, l. bř. pod Černicemi 314 m, pr. bř. u Hradiště 306 m, pr. bř. u Doudlebce 302 m. Přítoky v pravo: Spatenbach temenící se u samoty Stindlu, tekoucí na sev. záp. a ústící u Hamrů; Zelený potok vznikající blíže Eisenstrassu, tekoucí na sev.-záp. skrze »Zelenou rokli« a ústící se u osady Tremelhöfe; Dešenický potok pramenící se u Děpoltovic, směřující na záp. a ústící se u Milíku. Silný potok Strážovský, jenž vzniká na rulové planině u Čachrova, směřuje na sev.-záp., vlévá se do Úhlavy u Janovic a vnímá na levém břehu Děpoltovický potok (Dorrstadtbach) pramenící se u Dorrstadtu, tekoucí na sev. a ústící se u Ruvny. Drnový potok pramení se u Tvrdoslavi, měří po Běšiny k sev.-záp., pak přímo na sever, pod Klatovy obrací se opět na sev. záp. a vlévá se do Úhlavky nad Svrčevsí; na pravém břehu vnímá Mochtínský potok, který u Chlístova se temení, teče po Mochtín na sev., potom na sev. záp., ústí se nad Luby a přijímá v pravo Čestinský potok, tekoucí od Bystrého na záp. a ústící se u Mochtína, v levo pak Srbický potok, pramenící se u Střezimíře, tekoucí na sev. a ústící se pod Mochtínem; na levém pak břehu vlévá se u Běšin do Drnového potoka Bystřice, mající prameny u Hořákova a tekoucí na sev.-vých. Točnický potok pramení se sev. od Klatov teče po Točník na sev. vých., odtud pak na sev.-záp. a ústí se nad Švihovem; na pravém břehu vnímá Předslavský potok, který u Němčic se pramení, teče na záp. napájeje při tom četné rybníky a ústí se u Točníka. Třebětínský potok, pramenící se u Měčína, tekoucí po Nedanice na jih, odtud pak na sev.-záp. a ústící se pod Švihovem. Vlčí potok temení se u Malince, směřuje na sev.-záp. a ústí se u Jinína. Zlatý potok, níže též Bystřice zvaný, pramení se u Skašova, teče k sev.. záp. a ústí se u Příchovic. Divoký potok vzniká u Libakovic, vine se na sev.-záp. a ústí se nad Dol. Lukavicí; Nebilovský potok, temenící se u Nebilova, tekoucí na sev.-záp. a ústící se u Čízic. Losinský potok, pramenící se u Losiny, tekoucí na záp. a ústící ve Stěnovicích. Přítoky levého břehu: Jezerní potok, vytékající z Černého jezera na sev.-vých. a ústící se u Jezerního mlýna. Osserský potok, mající prameny na vých.úbočí Ostrého, tekoucí na sev.-vých., ústící se u Petrova mlýna a vnímající v pravo Klammerbach, jenž od Zwergecku na sev. přichází. Svinský potok, jenž u Zadních Chalup se pramení, od záp. k vých. teče a ústí se u Hamerských dvorců. Chodská Úhlava pramení se pod horou Muckenhöhe (1007 m.) na hranicích českobavorských, vine se s počátku po hranici na sev., u huisenského mlýna vstupuje úplně na půdu českou a dává se zároveň ve směr k sev.-vých., potom k severu, avšak přijavši Geleitsbach vrací se ke směru sev.-východ., v němž zůstává až do svého stoku s Úhlavou u Stříbrného mlýna; na pravém břehu vnímá Rantschský potok, přicházející s úbočí Rantscherbergu na sev.-záp. a ústící se naproti Sv. Kateřině, v levo pak Geleitsbach, jenž se temení na hranicích pod Čertovou horou (706 m), směřuje na sev. záp. a ústí se nad Chudivou, a Andělici, jež u Branišova a Smržovic své prameny má, teče na jihových. a ústí se nad Stříbrným mlýnem; Dlažovský potok, pramenící se u Dlažova, tekoucí na jihových. a ústící se naproti Janovicům. Bezděkovský potok vzniká u Strhadla, směřuje po Koryta na vých., potom na jihových. ústí se naproti Novákovicům. Polánka temení se u Slavíkova, teče až ke Slatinám na sev.-vých., potom na vých. a ústí se u Dolan; na levém břehu vnímá Dubovský potok pramenící u Mězholezi, tekoucí zprvu na jihových., potom nasev.-vých. a ústící se nad Podjílovským mlýnem, Černý potok přicházející od hory Bukovce (493 m) na jihových. a ústící se pod Malou Polánkou, a Bělešovský potok, který u Bělešova vzniká, na jih teče a pod Slatinami se ústí. Utěšický potok pramenící se blíže Robčic, tekoucí na sev. a ústící se naproti Stěnovicům. Přítoky na levém břehu: Kocenický potok, pramení se u Svarkova, teče na sev.-vých.. napájí Vejšovský rybník u Kocenic a vlévá se u Vlčic do Úhlavky. Podhrázský potok pramení se pod horou Rampichem (582 m) u Březí, teče na sev.-vých., napájí několik rybníků a ústí se nad Domyslicemi, a Střížovický potok, jenž má prameny své u Střížovic, směřuje taktéž na sev.-vých. a ústí se u Nezvěstic.
Úslava vzniká u Vrčan stokem Žinkovky a Myslivského potoka. Žinkovka vytéká z rybníka Žinkovského, jejž napájejí potoky Bradlava a Tůně; prvý z nich pramení se pode jménem Voborky u Zdebořic, ubírá se tokem klikatým na sev.-vých. k Planici, potom na sev.-záp. a posléze směrem přímo k severu dostihuje rybníka Žinkovského; na pravém břehu vnímá výtok potoka Hnačovského, tekoucí na sev. a ústící se nad Planicí, v levo pak potok Habartický, který sev. od Zdebořic se temení, na sev.-vých. teče a přijav v pravo Vracovský potok, přicházející od Nové Planice na sev., zaměřuje na sev. k ústí svému nad Újezdem; Tůně má prameny své u Zborova. teče od jihu k sev. a vlévá se u Vojovic do rybníka Žinkovského, z něhož potom Žinkovka na sev. straně jeho u Žinkov vytékajíc, směřuje po Prádlo k sev.-vých. a odtud přímo na vých. ke stoku s potokem Myslivským. Myslivský potok vytéká z rybníka Myslivského, béře se po Kramolín na sev., potom k Želvicům na sev.-vých. a posléze opět přímo k sev. ke stuku se Žinkovkou; na pravém břehu vnímá Kozčínský potok, vytékající z Kozčínského rybníka směrem na sev. a ústící se nad Černým mlýnem, Nakvasovský potok, vytékající z Velkého Širokého rybníka u Nové vsi, směřující skrze Korytný rybník na záp. a ústící se u Nakvasova, a potok Vísku, jež vytéká z rybníka u Mohelnice, spěje na sev.-záp. a ústí se u nádraží nepomuckého, v levo pak přijímá potok Kamenici, jež má prameny blíže Pohoře, teče na vých. a ústí se u mlýna Baníře. Od spojení vřídelných potoků směřuje Úslava na zsev.-záp. kolem Blovic, Šťáhlav a Plzence a zachovává tento směr až ke stoku svému se Mží u Doubravky pod Plzní. Údolí její, jež na horním toku nachází se v prahorách, od Nepomuku pak v azoických břidlicích, jest jen po Blovice poněkud užší, níže pak šíří se značně, avšak bývá mnohdy stráněmi až k samé řece přistupujícími přerváno a tím v řadu táhlých kotlin rozděleno; výška jeho nad hladinou Jaderského moře klesá od stoku vřídelných potoků následovně: Vrčany mají 418 m, l. bř. pod Srby 403 m, l. bř. nad Starou Hutí 391 m, l. bř. u Blovic pod městem 375 m, pr. bř. u Žakavy 363 m, silniční most v Nezvěsticích 356 m, l. bř. u Šťáhlavec 356 m, pr. bř. u Šťáhlav 344 m, silniční most u Starého Plzence 338 m, l. bř. pod Starým Plzencem 327 m, pr. bř. nad Božkovem 310 m, most u Plzně 306 m, hladina vody při stoku se Mží 297 m. Úvodí má 747 km2. Přítoky v pravo: Čečovický potok, pramenící se u Zahrádky, tekoucí na jihozáp. a ústící se u Vrčan; Čížkovský potok, jenž vzniká u Čížkova, směřuje na jihozáp. a ústí se u Srb; Přešínský potok, temenící se u mlýna Krahujce, směřující na jihozáp. a ústící se u Žďáru; Čečina pramení se u Hradišťského Újezda, teče na záp. a ústí se u Blovic. Štítovský potok má zřídla svá u Štítova, spěje na záp. a vlévá se do Úslavy nad Domyslicemi. Silný potok Bradava vzniká stokem potoka Borovenského, výše Koukalka zvaného, jenž u Mišova se temení a na záp. teče, a potoka Mitovského nebo Jalového, který z rybníka u Železného Újezda vytéká a na sev.-záp. měří; oba potoky tyto slučují se před rybníkem Nádržkou nad Spáleným Poříčím a v tomto rybníce druží se k nim potok Bojovka, temenící se blíže Hořic a směřující na jihozáp., načež Bradava ve směru k zsev.-záp. ku předu spěje a u Nezvěstic do Úslavy se vlévá. Kornatický potok pramení se u Trokavce, béře se velkými oklikami na záp. a ústí se naproti Šťáhlavicům. Sedlecký potok pramení se u Lhoty, směřuje na jihozáp. a ústí se u Sedlce. Božkovský potok, pramenící se u Ledkova, tekoucí na záp. a ústící se u Božkova.
Po spojení těchto mocných řek vřídelných v mělké pánvi kamenouhelné u Plzně zaměřuje Berounka na severovýchod, od Nadrybí k Liblínu teče od jihu k sev., za Liblínem pak nastupuje opět směr na sev.-vých., jejž zachovává až ke Zbečnu; údolí jest úzké, hluboko zaryto v útvaru azoických břidlic a vroubeno neustále příkrými stráněmi, mezi nimiž řeka se prodírá v přečetných zátočinách, daleko od hlavního směru jejího na obě strany odbočujících. Od Zbečna mění Berounka směr svůj, obracejíc se k jihových., od Řevnic pak zaměřuje na sev.-vých. k ústí svému, kteréž jest naproti Modřanům, kdežto pravé rameno její nad Lipany odbočující (staré to řečiště) u Zbraslavi se ústí. Ráz údolí zůstává až po Beroun týž jako dříve a příkré stráně po obou stranách svírají řeku, která vstoupivši mezi Starou a Novou Hutí do útvaru silurského vymlela si hluboké koryto ve vrstvách jeho. U Berouna stýká se úzké údolí Berounky s údolím Litavy na 1 km, širokým; tím utvořena jest kotlina mající na 2 km v průměru a na sev.-záp. kraji jejím leží Beroun. Berounka děli se v těchto místech ve 3 ramena, z nichž jedno se ústí do Litavky, tato pak vlévá se tu pod pravým úhlem do Berounky; při nastalé povodni zdýmá se následkem toho hlavně voda Litavky, nad to pak údolí pod Berounem náhle se zužuje, stěžujíc ještě více odtok vody, takže stavené takto proudy musí se rozlévati po kotlině. Pod Berounem až k Řevnicům jest údolí tak úzké a skalnaté, že dráha železná jím vedená musila si raziti cestu ve skále; u Dobřichovic rozšiřuje se značně a byvši u Mokropsů naposledy zúženo, šíří se potom až na 2 km i zůstává v této rozsáhlosti až do údolí vltavského. Výška jeho nad mořem Jaderským klesá takto: hladina vody při ústí Úslavy má 297 m, pr. bř. při ústí Klabavy 287 m, l. bř. 1 km pod Čivicemi 278 m, pr. břeh 2,5 km pod Čivicemi 276 m, pr. bř. při úpati »Vrchu« nad Liblínem 274 m, hladina vody při ústí Střely 271 m, l. bř. 0,6 km nad ústím potoka Radnického 265 m, pr. bř. o 5 km, nad vesnicí Chlumem 264 m, kostelík v Dolanech na l. bř. 260 m, l. bř. při ústí potoka Modřovického 251 m, hladina vody pod »Čertovou skalou« 240 m, pr. bř. 0,4 km pod nezabudickým mlýnem 236 m, mlýn u Račic na l. bř. 222 m, hladina vody u silničního mostu v Nížburku 219 m, l. bř. 1 km pod Tetínem 213 m, l. bř. u Zadní Třebáně 206 m, v Dobřichovicích 199 m, l. bř. při ústí potoka »Klučku« 196 m, l. bř. 1,6 km nad vtokem do Vltavy 193 m, výběžek hráze při vtoku Berounky do Vltavy u Modřan 188 m. Veškerá délka Berounky od Plzně k Modřanům obnáší 134,6 km, průměrná šířka splavné části obnáší 71 m, hloubka 1–1,2 m, rychlosť 0,7 m. Úvodí její zabírá 8857 km2; množství vody do Vltavy odváděné udává Harlacher na 7,37 m3, Plenkner dle svého měření 6. srp. 1877 na 8.727 (při stavu vody –0,08 na vodoměru staroměstském v Praze a 0 na vodoměru karlínském a při střední rychlosti 0,568 m, i maximální rychlosti na hladině 0,75 m), avšak r. 1889 ubíhalo Berounkou při stavu vody +0,62 m, za vteřinu 115 m3, při 0,12 m, nad norm. 28 m3, při –0,08 normál 11,388 m3, a při –0,38 m, pouze 3 m3, takže sotva asi by Berounka byla s to, aby v každé době zásobovala Prahu dostatečným množstvím pitné vody, neboť na místní prameny nelze spoléhati, poněvadž za velkého sucha by vyschly. Celkový spád 112 m (poměr. sp. 1: 1201), v jednotlivých pak tratích: od ústí Úslavy k ústí Střely 26 m na 30,9 km (poměr. sp. 1:1188), od ústí Střely k Čertově skále u Nezabudic 31 m na 31,2 km (poměr. sp. 1:1006), od Čertovy skály k Nížburku 21 m na 26,8 km (poměr. sp. 1:1276), od Nížburku k ústí 31 m na 42,7 km (poměr. sp. 1:1377). Počet jezů na Berounce obnáší 26, závodů pak, jež užívají vodní síly její, jest 29.
Přítoky na pravém břehu: Klabava vzniká u Rokycan spojením Hamerského a Černého potoka; Hamerský potok temení se jedním zřídlem z rybníka Chesnovického, druhým pod horou Milinou (563 m u Olešné, vtéká po spojení jejich do Svatoštěpánského rybníka u Mýta, z něhož směrem na jihozáp. spěje k Rokycanům ke stoku s Černým potokem; pod Holoubkovem vnímá na pravém břehu potok přicházející na jihozáp. a obtékající horu Vydřiduch 510 m, v levo pak Hůrecký potok, jenž pod Pískovým vrchem se temení, na sev.-záp. plyne a nad Svejkovicemi se ústí; Černý potok jest hlavním potokem Klabavy; vytékaje z rybníka Padrti ve výši 635 m na sev.-vých., obrací se nad myslivnou Amerikou k sev.-záp., od Strašic směřuje na jihozáp., od Hrádku pak na sev.-záp. k Rokycanům; na pravém břehu vnímá Trojtrubský potok, ústící se nad myslivnou Amerikou, v levo pak Ledový potok, ústící nad Dobřeví, a Skořický potok, který nad Hrádkem se ústí. Po spojení těchto vřídelných potoků béře se Klabava na sev.-záp., naproti Kyšicům obrací se na sev. a vlévá se nad Nadrybím do Berounky. Druhdy vodní síla její hnala množství hamrů a železáren, které však podlehly západoevropské soutěži a jsou nyní z velké části opuštěny. Korečenský potok pramení se na úpatí hory Hradiště (619 m) u Březiny, teče na záp. a ústí se u korečenského mlýna. Po velkém počtu krátkých, prudkých bystřic následuje Radnický potok nebo Škareda, který se pramení pod Starou myslivnou (661 m) u Sklených Hutí, teče skrze Radnice na sev., ústí se naproti Rakoluskům a vnímá v pravo Lohovický potok, vznikající u Velkých Lovic, a ústící se pod Kamencem. Kladrubský potok pramenící se u Vojenic a ústící se nad Chlumem. Po Sečském potoce a Lubenském potoce, kteréžto blíže Zvíkovce se ústí, sesiluje Berounku silný Zbirovský potok; tento vytéká pode jménem Místního potoka z rybníků u Čekova a Kařezu, teče celkem od jihu k sev., ústí se u Skrej a vnímá v pravo Jablečenský potok, ústící se pod Jablečnem, v levo pak potok Koželužku, pramenící se pode jménem Lhoteckého potoka u Těškova. ústící u Drahoňova Újezda a vnímající v levo potok, jenž pod horou »U skalky« (565 m) vzniká, na vých. teče a pod Lhotou se ústí, a potok Sebečický, který ústí se nad Drahoňovým Újezdem. Skrejský potok vzniká pod horou Bludným (517 m), spěje na sev. a ústí se u samoty »V Luhu«; Oupořský potok sbírá vody své mezi horami Spáleným vrchem (520 m) a Špičkou (528 m), teče na vých. a přijav v levo potok tekoucí od Vlastecké myslivny na sev.-vých., ústí se pod rozvalinami Týřova. Klučná temení se pod Špičkou, směřuje na sev. a ústí se pod Bránovem. Habrový potok nebo Otročínský potok má prameny své u Hudlické myslivny spěje s počátku na sev., potom na sev.-vých., tvoře pod Otročínem veliký oblouk na jihových. a vlévá se do Berounky u Nové Huti.
Litavka sbírá vody své u Láz jihozáp. od Příbramě nejvíce z velkých nádrží, jež na svazích Třemošenského pohoří jsou zřízeny k zásobování závodů příbramských, teče skrze Příbram na sev.-vých., pod tímto městem obrací se na sev. a zachovává tento směr až ke Zdicům, načež měříc opět k sev.-vých. dostihuje u Berouna Berounky. Údolí její je dosti prostranné majíc průměrně 300–500 m šířky a zúžuje se pouze na některých místech v lesích před Lochovicemi; úvodí zabírá 620 km2, množství pak vody do Berounky odváděné činí 0,4 m3. Litavka jest vzorem bystřice, neboť při prudkém spádu mívá někdy velmi málo vody (r. 1885 úplně vyschla), jindy zase zátopami velké škody působí (22. bř. 1886 odváděla 74 m3 vody za vteřinu); na pravém břehu vnímá Chumavu, jež se temení v Běchčínském revíru pod Velkou Bábou (611 m), teče skrze Hostomice na sev.-záp., od Radouše na sev.-vých., pod Neumětely pak opět na sev.-záp. se obrací a u Libomyšle se ústí, a Suchomastský potok nebo Litohlavský potok, který pod Královým Dvorem do Litavky se vlévá; na levém jsou přítoky Litavky: Obecnický potok, pramenící se pode jménem Čepovského potoka na úpatí Toku, ústící se u Vachovic; Drahlínský potok temenící se u Drahlína, ústící se naproti Německým Pasekám. Ohrazenický potok vzniká u myslivny Jinecké Baštiny, ústí se pod Jinci. Podlužský potok, pramenící se n Mrtník a ústící se nad Lochovicemi. Červený potok, hlavní přítok Litavky, má prameny své v horách Třemošenských u myslivny Hořovické Baštiny ve výši 650 m, směřuje po Komárov k sev.-záp., odtud obrací se pravým úhlem na sev.-vých. a setrvává v tomto směru až ke svému ústí pod Zdicemi; na pravé straně vnímá Tichavský potok, ústící se u Tichavy, v levo pak potok Sv. Dobrotivé nebo Jalový potok, ústící se v Komárově, Žebrácký nebo Strupinský potok, ústící se nad Zdicemi, a potok Dibří, který vzniká stokem Libotického potoka (temení se u Hudlic) a Běštínského potoka (vyvěrá u Zeleného kříže) u Trubska se spojujících, teče potom na jihových. a vlévá se do Litavky u Králova Dvora. Po Tetínském potoku a Kodském potoku vlévá se do Berounky silný potok Svinařský; tento vzniká pode jménem Vodice u Vinařic, teče celkem na sev.-vých., ústí se u Zadní Třebaně, přijímá v pravo Halounský potok, ústící se u Svinař, v levo pak Bělčský potok, ústící se nad Třebaní. Řevnický potok vzniká spojením potoka Moklického a Nezabudického, jež v horách Brdských u Červeného kříže a pod Skalkou (549 m) se temení, směřuje na sev. a ústí se v Řevnicích. Všenorský nebo Praslavský potok pramení se u Řídké, teče na sev. a ústí se pod Všenory.
Přítoky na levém břehu jsou: odtoky rybníků u Bolevce a Drustové; silný potok Třemošná vzniká stokem Příšovského potoka a Bělé; Příšovský potok temení se pode jménem Malešínského potoka u Waldwieshäuslů, nabývá záhy názvu Labutího potoka, směřuje na jihových. od Všerub sluje Všerubský potok a zaměřiv pod Příšovem pravým úhlem na sev.-vých., zůstává ve směru tom až ke stoku s Bělou; na levém břehu vnímá Zlatý potok. temenící se u osady Langwiesner, teče na jih a ústí se naproti Klenovicům, a Nekmiřský potok, ústící se nad Nebření; Bělá pramení se pode jménem Černého potoka mezi Teufelsbergem (620 m) a Steinbruchbergem, teče stále na jihových., nabývajíc od České Bělé názvu Bělá; na pravém břehu vnímá Brodský potok, ústící se u Krašovic, v levo pak potok Vesku, ústící se nad Českou Bělou; od stoku vřídelných potoků béře se Třemošná na sev.-vých. a ústí se u Kačerova; na levém břehu vnímá Hromický potok, temeníci se pod Červeným vrchem (512) a ústící se naproti Žichlicům, a Jarovský potok, od Dobříče tekoucí na jihových. a ústící se před Kačerovem. Střela pramení se východně od Bečova v lese zvaném »Stumpfe Tanne« a zaměřuje na vých., majíc zprvu jméno Mlýnský potok, potom Schlosserbach, a zachovává tento směr až k Chyši, vinouc se v přečetných zátočinách horským údolím mezi příkrými stráněmi, od Chyše obrací se pravým úhlem k jihu, od Strážiště uchyluje se na jihovýchod a vlévá se u Liblína do Berounky, aniž údolí její někde pozbylo horského rázu; úvodí její zabírá 906 km2. Přítoky na pravém břehu: Toužimský potok pramení se dvěma zřídly u Kosmové a Polikna, jež u Toužimě se spojují, teče na sev. a ústí se pod chýlickým mlýnem; Radyňský potok vzniká u Dolního Lohova a ústí se blíže Lachovic. Borecký potok vytéká z Horního rybníka u Komárova, a ústí se nad Žluticemi. Manetínský potok pramení se u Bezvěrova, teče od záp. k vých., ústí se pod Strážištem a vnímá v pravo Starý potok (Altbach), ústící se nad Manetínem, v levo pak Luční potok, temenící se u Močidel a ústící se u Frantova mlýna; Lomanský potok, pramenící se u Draženě a ústící se nad Plasy. Přítoky její v levo: Bochovský potok (Lohbach) ústící se u Kozlovského mlýna; Jesínecký potok vytéká z rybníka blíž Údrče a ústí se blíže Skoků. Hvězdný potok temení se v Doupovských horách z rybníka Listu a ústí se nad Dolánkami. Malá Střela vzniká stokem potoků Velké Trasovské a Malé Trasovské; prvá v horním běhu sluje Lochotínský potok, pramení se v Doupovských horách nad Lochotínem, směřuje na jih a vnímá v levo Luční potok, jenž nad Skřipovou se ústí, v pravo pak Pstružný potok, ústící se nad Lukšovým mlýnem, Malá Trasovská pak má prameny své pod Klingerbergem, teče na jjihových. a spojuje se s Velkou Trasovskou blíže Kovářova; odtud ubíhá Malá Střela na jih a ústí se u Janského mlýna. Od Chyše sesilují Střelu přečetné krátké a prudké bystřice, načež u Ondřejova následuje potok Mladotický, který vzniká stokem potoků od Podbořanek a Žihle přicházejících, na jjihovýchod teče a naproti Ondřejovu se ústí. Kralovický potok, jenž se pramení u Libyně, teče s počátku na jih, potom na jihových., u Bučku obrací se na jjihozápad, na to velkými oklikami dostihuje Střely nad Liblínem, jest poslední přítok Střely na lev. břehu. Po menších potocích Černikovickém, Dolanském a Chričském, jež směřují celkem od severu k jihu, vlévá se do Berounky Javornice, jež vzniká z několika potoků kolem Chmelištné se pramenících, teče na jjihových., ústí se pod Kalinovsí a přijímá v pravo Hradecký potok, přicházející od Libyně na vjihových. a ústící se blíže Kozlan, v levo pak Čistecký potok, vznikající u Čisté, tekoucí na jih a ústící se nad Uhrovickým mlýnem, Šipský potok, vznikající u Křekovic, tekoucí na jih, vnímající v levo Krakovský i Tubský potok a ústící se pod Miličovem. Modřovický potok pramení se u Slabec, teče na jih a ústí se naproti Hradišti; Sádecký potok pramení se taktéž u Slabec, spěje na jih a ústí se naproti Hradišti: Všetatský potok vzniká u Pavlíkova, teče na jihových., vnímá v pravo potok Tyterský a ústí se nad Nezabudicemi. Silný potok Rakovnický má prameny své u Tleska, blíže Jesenice, sluje s počátku Jesenický potok, směřuje po Rakovník od záp. k vých., na to obrací se na jihových. a vlévá se u Bud do Berounky; na pravém břehu vnímá Petrovický potok, ústící se pod Senomaty, Černý potok, ústící se nad Rakovníkem, v levo pak Kolešovický potok, ústící se pod Senomaty, Lišanský potok, ústící se pod Rakovníkem, a potok tekoucí z Alžbětina revíru a ústící se u Městečka. Kličava pramení se sev.-záp. od Nového Strašecí, teče na jjihových., ústí se u Zbečna a vnímá v pravo Lánský potok, jenž u hájovny Markyty se ústí. Užnice pramení se u Bělče, teče na jih a ústí se nad Nížburkem. Žlubinecký potok má prameny své v Chýňavském revíru, teče na zjihozáp. a ústí se pod Nížburkem. Hýskovský potok vzniká u Železné, teče na jihozáp. a ústí se u Hýskova. Kačák nebo potok sv. Ivana pramení se u Kroučova ve výši 483 m, teče celkem na jihových., u Loděnic obrací se k jihu a ústí se pod Tetínem. Rudňanský potok pramení se u Velkých Mořin, teče na jih a ústí se v Budňanech; Karlík, výše Studený potok zvaný, vzniká u Trněného Újezda, teče na jih a ústí se u Dobřichovic, Švarcava vzniká u Kuchaříku, teče na vých. a ústí se nad Černošicemi; Radotínský potok, který u Ptic se temení, s počátku k jihových., potom k vých. spěje a u Radotína se ústí.
Od vtoku Berounky k ústí svému vnímá Vltava na lev. břehu: Slivenecký potok, pramenící se u Slivence, tekoucí na vých. a ústící se u Velké Chuchle; Hlubočepský potok nebo potok sv. Prokopa pramení se u Třebonic, teče na východ a ústí se nad Zlíchovem. Motolský potok nebo Košířský potok má prameny své u Motol, teče od záp. k vých. a ústí se na Smíchově. Bruska temení se v zahradě kláštera břevnovského, směřuje na vých., protéká Jelení příkop pod Hradčany a ústí se na úpatí jejich. Šárecký potok temení se u Litovic, směřuje pode jménem Litovického potoka na vých. a vlévá se do rybníka u Liboce, z něhož jedním ramenem směřuje údolím Šáreckým na severovýchod a u Podbaby se ústí, avšak větší čásť vody jeho odvádí se druhým umělým ramenem (založeným od Rudolfa II.), jež k vsev.-vých. se táhne, zásobuje pražský hrad vodou a naproti Císařskému mlýnu se ústí. Únětický potok, pramenící se na pláni u »Dlouhé míle«, směřující na sev.vých. a ústící se u Roztok. Zakolanský potok a Knovízský potok, jež nad Kralupy se spojují a pod nimi do Vltavy se vlévají; prvý pramení se u Netřeb, teče po Koníčkovický mlýn na vých., odtud k Zakolanům na sev., posléze na sev.-vých. ke stoku s Knovízským potokem a vnímá v levo Dolanský potok, jenž u Dolan se temení, na sev.-vých. teče a nad Čičovicemi se ústí, v levo pak Týnický potok, který u Kladna vzniká, na vsev.-vých. spěje, na prav. břehu Vřetovický potok, v levo pak Kolečský potok vnímá a u Zakolan se ústí; Knovízský potok sbírá vody své z několika potůčkův u Smečna a spěje na sev.-vých. ke stoku s potokem Zakolanským. Posledním a mocným přítokem Vltavy jsou potoky Červený, Bakovský, Zlonický a Vranský, jež u Velvar vespolek se slučují a u Vepřku se ústí: Červený potok pramení se pod jménem Risutského potoka u Malkovic, směřuje k Velvarům na sev.-východ a vnímá v pravo Červený potok Šternberský, temenící se u Nové vsi, tekoucí na sev.-vých. a ústící se ve Slaném; Bakovský potok pramení se pode jménem Pozdeňského potoka u Přerubenic, teče k Velvarům na vsev.-vých a vnímá v pravo Biseňský potok souběžně s ním tekoucí; Zlonický potok sbírá vody své u Panenského Týnce z několika potoků, teče přímo od záp. k vých. a vnímá v pravo Bilichovský potok, tekoucí od Bilichova na sev.-východ a ústící se u Klobuk; Vranský potok pramení se u Vrané a směřuje k Velvarům na vjihovýchod.
Od ústí Vltavy až k ústí Ohře nemá Labe na levém břehu přítoku.
Ohře má prameny své ve Smrčinách na půdě bavorské pod Heideberkem ve výši 740 m. Sbírajíc v pravo i v levo silné přítoky teče od Weissenstadtu v Bavorsku (630 m) celkem od záp. k vých. a vstupuje u Eichelberka do Čech. Od hranic směřuje až k Chebu stále na východ, zde však obrací se k sev., ale již 5 km níže zaměřuje opět na vých. ke Kinšperku. Pod ním vstupuje z prostranného údolí třetihorního do těsnějšího údolí, v němž na sev.-vých. ubíhá až k Falknovu. Odtud obrací se zase na vých., od Lokte pak zaměřuje na sev.-vých. ke Karlovým Varům, k Vartě a ke Klášterci, na to ke Kadani na vých.; od Kadaně jest směr řeky při četných zátočinách v celku východní až po Brozany, odtud pak až k ústí severní; u Lokte mění se údolí Ohře v úzkou skalnatou prorvu mezi stráněmi žulovými, porfyrovými a čedičovými, řeka pak stěsnána jsouc ve skalnatém řečišti tvoří peřeje, které plavbu činí nemožnou. Teprve u Kadaně, kde údolí na pravém břehu poněkud se šíří, nabývá Ohře klidnějšího toku a u Žatce vstupuje do prostranného údolí, které znenáhla s kotlinou labskou se spojuje. Výška údolí nad Jaderským mořem klesá následovně: pr. bř. u vsi Steinu nad Chebem má 443 m, pr. bř. při ústí potoka Libavského 411 m, pr. bř. 1,7 km pod Falknovem 392 m, kaple nad Loktem na pr. bř. 383 m, silniční most u Karlových Varů 370 m, l. bř. 0,7 km nad Radešovem 339 m, pr. bř. 0,7 km nad Kláštercem 287 m, most v Kadani 282 m, hladina vody v prav. rameni Ohře u Chotěnic 240 m, hladina vody v Černíkách 233 m, kamenný most v Žatci 196 m, hladina vody při ústí Zlatého potoka 193 m, silniční most v Postoloprtech 181 m, l. bř. u Bužehradu u Loun 170 m, silniční most přes hlavní rameno Ohře u Budyně 161 m, hladina vody při stoku Ohře s Labem u mostu litoměřického 139 m. Veškera délka Ohře obnáší 250 km, úvodí její zabírá 5533 km2, šířka pod Falknovem činí 30–40 m, střední hloubka asi 1 m, u Radešova je šířka 30–60 m, hloubka 0,35–0,6 m, u Žatce šířka 40–50 m, hloubka 1 m, u Postoloprt šířka 30–60 m, hloubka 1 až 2 m, množství vody do Labe odváděné obnáší dle Harlachera 4,54 m3, celkový spád 312 m na 232,5 km (poměr. sp. 1:740), v jednotlivých pak tratích od Steinu k mostu v Postoloprtech 262 m na 165,4 km (1:631), od Postoloprt k Lounům 11 m na 14,5 km (1:1318), od Loun k ústí do Labe 24,7 m na 44,1 km (1:1781). Přítoky v pravo: Odrava pramení se na půdě bavorské u Tischenreutu a ústí se nad Mostovem; Dürrbach temenící se u Ebersfeldu a ústící se v Královci; Liebaubach pramenící se u Horního Perlsbergu a končící se pod Královcem; Lobsbach vznikající blíže Dolního Perlsbergu a ústící ve Falknově; Stoka (Fluthbach) vznikající u Schönfeldu a tekoucí až k Lokti. Teplá má prameny své mezi Marianskými Lázněmi a Rájovem, směřuje po Nezdice na jihových., odtud však obrací se ostrým úhlem na sever a dostihuje Ohře pod Karlovými Vary; na prav. břehu vnímá Ritzerbach, jenž u Ostročína se temení a nad Bečovem se ústí, a Lomnický potok, vyvěrající v Doupovských horách blíže Langgrünu a ústící se u Pirkenhammru, v levo pak Rodabach, vytékající z rybníka pod Glatzbergem (978 m), končící se u Dol. Hamru. Donínský potok pramení se u Harkova, teče na sever a vlévá se do Ohře u Zásady. Lohbach vzniká u Langenavy a ústí se u Neudörflu. Lužný potok (Aubach) sbírá vody blíže Doupova, teče na vsev.-vých., pak k vých. a ústí se u Libočan nad Žatcem; na prav. bř. vnímá pod Čejkovicemi Kněžický potok, vznikající stokem potoka Lesky a Doláneckého potoka, z nichž první pramení se u Kunic, druhý u Rohozce, a které u Kněžic se slučují. Blšanka či Zlatý potok pramení se u Valče, teče po Lubenec na jihových., odtud na sev.-vých. a ústí se u Trnovan; na pravém břehu vnímá Podvinecký potok, pramenící se u Velečína a ústící se u Kryr, Černický potok, vznikající u Svojetína a ústící se pod Blšany, a Klučecký potok, jenž u Deštnice se pramení a naproti Veleticím se ústí; v levo pak přijímá Radičeveský potok u Trnovan. Hasina pramení se u Domousic, sluje nejprve Domousický, potom Hřivický potok, posléze Hasina a ústí se pod Postoloprty. Smolnický potok vzniká stokem potoka Klášterského, který pramení pod horou Žbánem (534 m), a potoka Pochvalovského, jenž nad Pochvalovem se temení, blíže Lišťan béře se na sev.-vých. a vlévá se do Ohře u Obory. Dibeřský potok pramení se u Toužetína a ústí se v Pátku. Budyňský potok pramení se u Černochova, teče po Mšeno na vých., potom na sev. a ústí se pod Budyní. Čipelský potok, jenž sbírá vody své na Čipelském površí u Straškova jihozáp. od Řipu, teče na sev.-záp. a ústí se u Doksan. Přítoky levého břehu jsou nad míru hojny, avšak jsou až na malé výjimky jen horské bystřice, jež významu nemají; důležitější přítoky jsou: Soosbach pramení se Vildšteina, vnímá po levé straně potok Flehu, vznikající u vsi Schnecken na hranici česko saské, a vlévá se do Ohře nad Nebanicemi. Plisna (Fleissenbach) temení se u Oberreuthu, vnímá v levo Rohrbach a Schönbach a ústí se u Nebanic. Libice (Leibitschbach) vzniká na pomezí českosaském u Ursprungu a ústí se u Libice nad Královcem. Zvodava pramení se v Sasku blíže nádraží hornozvodského, teče po Klingenthal na vých., potom na jihových. a ústí se naproti Falknovu; v pravo vnímá Steinbach, v levo pak Stříbrný potok, oba u Kraslice, a Rothaubach, jenž na hranici nad Sauersackem se temení a u Annathalu se ústí. Rolský potok (Rohlaubach) vzniká pode jménem Černé vody u Hirschenstandu a ústí se nad Karlovými Vary. Brunnersdorfský potok pramení se u Bastianperku a ústí se v Kadani. Sázava má prameny své u Místa a ústí se pod Žatcem. Chomútovka sbírá vody své v Novoveském revíru sev. od Bastianperku a ústí se pod Postoloprty. Klapský potok temení se u Řísut, má na horním toku jméno Suchý potok, na středním Rosovka a ústí se u Radověsic pod Libochovicemi.
Pod Ohří vlévají se do Labe: Modla, jež má prameny u Nedvědic, teče po Chodolice na jihových., na to k Lukavci na sev.-vých., a obrátivši se náhle k sev.-záp. ústí se v Lovosicích. Milešovský potok, tekoucí od Milešova na východ a ústící se naproti Žernosekům. Bělá sbírá vody své z několika horských potůčků, z nichž největší u Bernova se pramení, vstupuje u Jirkova do nížiny mezi Rudohořím a Středohořím, protéká ji obloukem mezi Rvenicemi a Mostem, od Mostu setrvává ve směru sev.-vých., teče až k Bílině třetihorní pahorkatinou, odtud až k Trmicím údolím čedičovým a posléze příčným údolím třetihorním k Ústí, kdež se do Labe vlévá. Délka její obnáší 76 km, spád od Mostu k Ústí 76,5 m na 45,1 km poměr. sp. 1:589), úvodí zabírá 1051 km2, množstí vody do Labe odváděné 0,87 m3 (Harl.). Přítoky jsou veskrze horské bystřice, jež množství nánosu do Bělé svádějí a koryto její mělkým činí; důležitější z nich v pravo: Srbina, pramenící se mezi Ostrým a Rudelšteinem, ústící se nad Zlatníky, Radovesický potok, jenž vzniká u Lukova, ústí se v Bílině, a Habrovanský potok, temenící se u Ročovky, ústící se u Stadic; v levo: Mostecký potok, vznikající na hranicích českosaských, ústící se u Mostu, Ortendorfský potok, pramenící se u Mikulova, ústící se u Hostomnic; Chabařovický potok, temenící se blíže Habartic, ústící se u Tuchomyšle. Poslední značnější přítok Labe na levém břehu jest potok Jílovský, jenž vyvěrá u Nakléřova a ústí se v Podmoklí.
K úvodí Labe mimo hranice zemské náleží v Čechách vrchoviska četných potoků a řek, které buď přímo do něho se vlévají nebo pobočky jeho v Německu sesilují; tak náleží Šluknovsko k vrchovisku Sprévy a tím k úvodí Havoly, Hanšpašsko přísluší k pravému úvodí labskému, neboť Křinice a Hukwaldský potok odvádějí vodstvo tamější do Sas. Levé úvodí německého Labe zabírá v Čechách dlouhý pruh na sev. svahu Rudohoří od Maxdorfu až za Blatno a skoro celý výběžek ašský; vlévají se tu do Labe od vých. k záp.: Bělá s Liščím potokem, ústící se do Labe u Königsteinu; Kotlaba s Olešnou, ústící se u Perna. Mohelnice, ústící se pod Pernem; Červená Bystřice, pramenící se u Nového Města na Bílinsku a ústící se pod Drážďany. Přísečnice, Vlha, jež v Čopavě se slučují a konečně Černá voda, přítok Freiberské Vltavy, náleží k úvodí Dolní Vltavy (Mulde), která největší čásť svého vrchoviska má v Čechách. Ašský výběžek a sev. Chebsko náleží k úvodí Zály, která sem zasahuje hlavně Bílým Halštrovem (pramení se u Steingrünu sev. od Chebu); k Zále samé spěje Svisnice sev. od Aše se pramenící. Celé toto úvodí zahraničního Labe zabírá v Čechách 115 km2.
Úvodí cizích řek zabírají v Čechách 2441 km2 a to úvodí Odry (oblasť moře Baltického) 1079 km2 a úvodí Dunaje (oblasť Černého moře) 1362 km2. Odra zasahuje do Čech a na sev.-záp. svými pobočkami Zhořeleckou Nisou, Bobrem a Kladskou Nisou. Zhořelecká Nisa pramení se v Jizerských horách u Friedrichswaldu, směřuje po Jablonec na jihozáp., potom však obrací se náhle k sev.-záp. a sledujíc tento směr kolem Liberce, Chrastavy a Hrádku opouští pod Hartou hranice české a přechází do Saska; na pr. bř. vnímá Černou Nisu, která taktéž se temení v Jizerských horách pod Steinbergem, ubírá se zprvu na jihových., od Rudolfsthalu na záp. a ústí se u Starého Habendorfu; dále Jeřici (Gersbach) pramenící se pod horou Poledníkem ve výši 780 m, tekoucí celkem na záp. a ústící se u Chrastavy; Rychnovský potok, který u Dittersbachu jihozáp. od Friedlandu se pramení na sev.záp. směřuje, avšak velmi záhy území české opouští a u Hirschfeldu v Sasku do Nisy se vlévá; taktéž na půdě německé spojuje vody své s Nisou Smědava nebo Směda, která u Vítkova domku v Jizerských horách vzniká a směrem zprvu na sev.-záp., potom na sev. měřícím protéká výběžek friedlanský a překročivši hranice vtéká u Radiměřic v Pruském Slezsku do Nisy. Na levém břehu sesiluje Nisu u Žitavy potok Mandava, jež u Ehrenberka v Lužickém pohoří své vodstvo sbírá, na jihových. teče a vnímá potoky v krajině rumburské a varnsdorfské. Veškera délka Zhořelecké Nisy v Čechách obnáší 76,1 km, úvodí pak její zabírá 617,5 km2. Bobr zasahuje do Čech pouze svým vrchoviskem sev.-záp. od Žacléře a vrchoviskem Kvízy, avšak rozloha úvodí jeho jest nepatrná, Kladská Nisa pak zabírá úvodím svým celé Broumovsko, neboť přítok její Stěnava, pramenící se na porfyrovém pohoří u slezského Friedlandu, protéká od sev.-záp. k jihových. celý úval Broumovský a opustivši nad Tunschendorfem území české vlévá se pod Kladskem do Nisy.
Úvodí Dunaje obemyká Č. na třech stranách, západě, jihu i jihových. a vnikajíc na desíti místech za politické hranice jejich zabírá tam 1362 km2. Na záp. do Bavor tekou k Dunaji: Přimda, vznikající z několika horských potůčků v lesnaté kotlině waldheimské a na hranicích českobavorských jezero Vraneč napájející, a Černý potok pramenící se pod Čerchovem a záhy do Bavor vstupující, kteréžto dva potoky k úvodí Náby náležejí; úvodí řeky Řezna zasahuje na půdu českou vrchoviskem Řezna samého (u Eisensteinu) a přítokem jeho Chubou, která u Všerub se pramení a Všerubským sedlem do Bavor vytéká; Jilec (Ilz) vnímá z Čech zřídelný potok zvaný Reschwasser, který vytéká z téže slatiny jako Vltava. Hornorakouská Mhla přijímá z Čech některé potoky z Vyšebrodska na jihozápad tekoucí, nehlouběji však z poboček dunajských zasahuje do Čech svým úvodím Morava; prameníc se sama na české půdě pod Sněžníkem Králickým ve výši 1300 m, tvoří čáštečně hranici mezi Čechami a Moravou až pod vsí Malou Moravou přechází úplně na půdu moravskou; přítok její na pravé straně Sázava temení se nad Lanškrounem u Výprachtic ve výši 800 m a vinouc se na jih v příčném údolí, pojímá v řečišti svém velkou čásť vodstva z Lanškrounska, načež pod vsí Zichlinkem Č. opouští. Svitava s přítokem svým Křetínkou zabírají celý výběžek poličský a Svratka vinouc se po hranici českomoravské vnímá z Čech některé přítoky. Území mezi Jihlavou, Novým Rychnovem a Počátkami zabírá Jihlava, jež odtud několik potoků vnímá a vodstvo jejich k Dyji odvádí.
Splavnost českých řek jest v poměru k hornatosti země a zvláštnímu rázu soustavy říční dosti značná; pro lodi jsou sice splavny pouze Labe a Vltava v délce 352–7 km (Labe 110 km, Vltava 242,7 km), avšak dráha pro vory splavná obnáší bez uvedené plavební dráhy pro lodi 848,19 km a to: na středním Labi od Hradce Králové k Mělníku 198,9 km, na Otavě od Hirschensteinu až k ústí 115,64 km, na Nežárce a Lužnici od Stráže až k ústí Lužnice 110,45 km, na horní Vltavě od Eleonorenhainu k Budějovicům 169,14 km, na Malši s potokem Puchéřským a potokem Černým 72,06 km, na Sázavě od Světlé do Davle 142 km, na Berounce 40 km. Plavba lodní provozuje se od Budějovic až na hranice zemské, paroplavba mezi Prahou a Štěchovicemi (musí však mnohdy ustati již u Davle pro nedostatek vody) a z Mělníka na hranice zemské. Větší čluny plující mezi Budějovicemi a Prahou, mívají pravidelně 41,7 m délky, 4,7 m šířky, o 8 m výšky a nosnost 45 tun, lodi na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem 34,1 m délky, 5,7 šířky, 0,95 m výšky a nosnost 56–67 tun, lodi na Labi od Mělníka na hranice zemské 37,9 m délky, 6,6 m šířky 0,95 m výšky a nosnost 100 112 tun. Od Ústí nad Labem mohou již plouti lodi až do nosnosti 800 tun po řece dolů a vzhůru pomocí řetězu vlečného; řetěz položen jest až do Litoměřic, avšak na této trati a vzhůru až k Mělníku mohou se pohybovati lodi nejvýše jen o 500 tun nosnosti; obyčejně plují lodi o 150 až 250 tunách. Přístavišť pro vory a lodi na Vltavě mezi Budějovicemi a Mělníkem jest 71, na Labi od Mělníka ke hranicí zemské 34.
Průplavy jsou v Čechách nečetny, neboť zvláštní poměry říční soustavy a hornatost země překážejí stavbě větších průplavů; proto nacházíme v Čechách jenom malé průplavy, sloužící buď ke plavení dříví jako stoky Švarcenberská a Tetovská, k vysoušení močálů, napájení rybníků a j. Nejdůležitější jsou z nich: Opatovický průplav zdélí 15,7 km táhne se mezi Opatovicemi a Semínem a zásoboval druhdy velkolepou soustavu rybníků Bohdaneckých, nyní vypuštěných Vokáčovský průplav založen byl za týmž účelem jako průplav Opatovický už v XVI. stol. a jde od Vokáčovic k Sezemicím, kdež do Labe se ústí; délka jeho obnáší 5,5 km, hloubka 1,3 m, šířka 2–4 m. Sanský průplav, jenž má s odnožemi svými délku 26 km a spojuje dolní tok Cidliny s Mdlinnou; Zlatnický průplav v Žatecku 15 km dlouhý, založený v l. 1807–08 k vysušení močálu Srbiny. Zlatá stoka a Nová řeka na Třeboňsku zřízené v XVI. stol. k zásobování rybniční soustavy tamější. Švarcenberská stoka 52 km dlouhá, 1 m hluboká a 2 m široká, počíná pod Třístoličnou horou, prochází nad Hirschberky tunnelem 442 m dlouhým a překročivši předěl mezi souříčím Vltavy a Dunaje ústí se v Blatném potoce, přítoku to Mhly, tak skrze ni nabývá spojení s Dunajem; založena byla r. 1789 ku plavení dříví a 1821 prodloužena; témuž účelu slouží Tetovský průplav, zřízený mezi vřídelnými potoky otavskými Vydrou a Křemelnou.
Jezera česká jsou bez rozdílu říčná a omezují se hlavně jen na Šumavu a Český les, nevynikají ani hojným počtem ani velikostí, ale slynou za to krásou svých břehův. Za starších dob býval počet jezer v Čechách dosti značný, jak tomu místní názvy nasvědčují, avšak vzrůstáním rašeliny změnila se větší čásť horských jezer ve slatiny, kdežto v pahorkatinách a nížinách dílem se proměnila v močály následkem přibývání nánosu, dílem byla přetvořena v rybníky. Skutečná jezera zachovala se pouze na Šumavě v končinách málo přístupných. Jezírka na české straně se nacházející rozlohou svou nepřesahují 50 ha, avšak uvedené číslo jest pouze odhadem podlé mnohých odchylných zpráv, neboť podnes nebyla jezera česká ani řádně vyměřena ani prozkoumána. Nejkrásnější jest Plöckelsteinské jezero ve výši 1079 m, zaujímající 13 ha a vysílající přebytečnou vodu svou Jezerním potokem k Vltavě, nejdivočejší jest Čertovo jezero ve výši 1030 m, zaujímající 9 ha, potom následují Deštnické, Černé nebo Eisenstrasské jezero ve výši 1008 m, 19 ha veliké a 34 m hluboké, jezero Laka ve výši 1082 m, 4 ha veliké, Prášilské nebo Štubenbašské jezero ve výši 1080 m, 4 ha veliké, a Pleso, rozkládající se uprostřed rozsáhlé slatiny na Pláních u Kvildy. Pro hloubku jezer šumavských máme pouze u Černého jezera spolehlivý udaj Krejčího (34 m, kdežto Möchlova čísla nezasluhují důvěry; a právě tato neznámost hloubek i geologického složení na dně jejich jest příčinou, že nelze se s plnou určitostí vysloviti o původu jejich. Avšak zdá se býti nepochybno, že jsou zbytky bývalých ložisek ledovcových, ačkoli Hochstetter hledá původ Plöckelsteinského jezera ve zří. cení se skály, z jejíž balvanů nakupila se mohutná hráz a zadrževši vody s úbočí horských sbíhající jezero vytvořila. Deštnické, Prášilské a Plöckelsteinské jezero opatřena jsou splavem a stavidly ke plavení dříví. Ostatní jezera v Čechách jsou vesměs nepatrná a nemají významu.; v Krkonoších nacházejí se v Sedmidolí tři malá jezírka zvaná vůbec »rybníky«, Rudohoří má ve svých lesích také několik jezírek, na př. čtyři jezírka na vrchovisku Chomútovky a jezero sv. Mauritia u Hengstererbenu, a u Trhové Kamenice v planině Českomoravské jsou tři jezírka k úvodí Chrudimky příslušná; nad Chomútovem vzniklo kolem r. 1840 tak zv. Kamencové jezero (Alaunsee) zaplavením opuštěných dolů na hlínu kamencovitou.
Nedostatek jezer vyrovnává se poněkud velkým počtem rybníků, z nichž některé vynikají obrovskými rozměry, nicméně omezují se rybníky hlavně na jižní Č. a nížinu polabskou. Rybnikářství české jest původu velmi starého; připomínáť se již r. 1115 v listině kladrubské, za Karla IV. zakládány četné rybníky po Čechách zejména arcib. Arnoštem z Pardubic, a v XV. a XVI. stol. nabylo rybnikářství v Čechách takové rozsáhlosti a dokonalosti, jako u žádného jiného národa v Evropě. Zejména na statcích rožmberských v jižních Čechách získali si Štěpánek z Netolic a Krčín z Jelčan velikých zásluh o výborný stav rybníků, ve vých. pak Čechách slynulo rybnikářství na statcích pánů z Pernšteina zvláště na Pardubicku. V nejnovější době bylo veliké množství rybníků vypuštěno a proměněno dílem v pole, dílem v lučiny, avšak na druhé straně způsobena tím veliká škoda, neboť pří valy dešťové nemají nyní dostatečných nádržek, ve kterých by na některý čas byly zadržány, nýbrž hrnou se přímo do koryt říčních a následkem toho bývají potom strašlivé zpousty povodněmi způsobené. Josefinský katastr z roku 1788 vykazuje rybniční výměry v Čechách 133.485 jiter a 785 2/5 
°, r. 1840 bylo v Čechách 61.540 jiter (35 410 ha) rybníkův a za našich dnů páčí se rozloha rybníků na 12.000 ha (20.400 jiter). Nejrozsáhlejší soustavu rybníků mají jižní Č. zejména ve třetihorní pánvi třeboňské. Největší rybníky (přes 50 ha) v Čechách jsou:
Rožmberský rybník na Třeboňsku .720,97 ha
Bezdrev na Hlubocku ...........520,4 »
Horusický rybník na Třeboňsku ...439,3 »
Dvořiště na Třeboňsku...........399,3 »
Velký Tisý rybník na Třeboňsku....388,5 »
Svět na Třeboňsku..............331,7 »
Záblatský rybník na Třeboňsku....330,0 »
Staňkovský rybník na Chlumecku
v Budějovicku..................329,5 »
Žehuňský rybník na Chlumecku
v Jičínsku.....................289,9 »
Holnavský rybník na Jindřichohrad.253,7 »
Koclířov na Třeboňsku..........203,5 »
Bošilecký rybník na Třeboňsku...202,4 »
Opatovický rybník na Třeboňsku..181,7 »
Kaňkov na Třeboňsku..........176,5 »
Voleček na Hlubocku...........162,7 »
Ponědražský rybník na Třeboňsku 143,7 »
Spolský rybník na Třeboňsku.....139,5 »
Jezero na Chlumecku v Budějov...133,4 »
Žabov na Třeboňsku............120,5 »
Munický rybník na Hlubocku......119,0 »
Padrť na Mirošovsku............113,8 »
Labuť na Blatensku.............107,0 »
Humlenský rybník na Chlumecku
v Budějov......................105,2 »
Vlhavský rybník na Hlubocku..... 105,2 »
Purkrabí na Chlumecku v Budějov. 104,4 »
Blatec na Hlubocku..............98,9 »
Starý Hospodář na Chlumecku v
Budějovicku....................90,8 »
Proudnice na Chlumecku v Jičín... 80,5 »
Zlivský rybník na Hlubocku....... 78,2 »
Třesecký rybník na Chlumecku
v Jičínsku......................69,5 »
Voblanov na Hlubocku...........69,5 »
Vyšatov na Hlubocku............63,3 »
Hejtman na Chlumecku v Budějov..63,2 »
Maluškov » » » ».... 62,1 »
Volesnický rybník na Hlubocku....55,7 »
Velká Černá na Chlumecku v Buděj.55,2 »
Velký Kocelový rybník na Lnářsku..55,1 »
Zbudovský rybník na Hlubocku....52,9 »
Jordán na Táborsku.............51,3 »
Nákeřský rybník na Hlubocku.....51,2 »
Velká Kuš na Lnářsku........... 51,2 »
Blata, která v Čechách dříve zaujímala veliké prostranství, jak tomu nasvědčují četná místní jména Blata, Blatná, Slatina aj., odstraněna byla z největší části neunavným vysušováním a zejména rozvojem českého rybnikářství v XV. a XVI. stol, neboť rybníky zakládány tehdy hlavně k vysušení močálovité půdy. Nejvíce blatné půdy nachází se ještě v Polabí při dolním toku Cidliny, Mdlinné a Jizery i při dolní Ohři, avšak veškera rozloha blat sotva dosahuje 800 ha. Mnohem rozsáhlejší jsou v Čechách slatiny a rašeliny hlavně na Šumavě a v Rudohoří; rozloha jejich obnáší 14.982 ha a výtěžek rašelinných borek činí 85,804.000 kusů; z počtu tohoto připadá na českou nížinu 59 ha se 3,600.000 borek, na předhory sudetské 2382 ha se 110.000 borek, na dolní Chebsko 1726 ha se 6,000,000 borek, na horní Chebsko 1597 ha se 710.000 borek, na pánev budějovickou 1007 ha s 8,706.000 borek, na Českomoravskou planinu 844 ha se 6,209.000 borek, na Sudety 2371 ha se 3,144.000 borek, na Rudohoří 2493 ha s 28,305.000 borek a na Pošumaví 3840 ha se 29,000.000 borek. Nejvíce slatin nachází se na Šumavě, kdež pokrývají většinu plání výše položených i širší údolí říční vyplňují; tak jest vrchovisko Otavy (Vydry) až po stok s Křemelnou veskrze slatinaté a Vltava od pramenů svých až ke Frimburku vine se v širokém údolí mezi slatinami; avšak právě tyto slatiny jsou příčinou, že Otava i Vltava i v suché době letní mají dostatečné množství vody a slatiny šumavské vykonávají zde týž úkol jako ledovce velehor. Slatiny šumavské tvoří se hlavně z mechů rodu Sphagnum (Sphagnum acutifolium, Sphagnum cymbifolium) a mechy tyto pohlcují v krátké době ohromné spousty vody (za jarní oblevy, za náhlých přívalů), které za sucha opět znenáhla vypouštějí; jsou tedy přirozenou zásobárnou řek šumavských a mají v meteorologickém ohledu týž význam jako rozsáhlé lesy na horských úbočích. V Rudohoří jsou nejmocnější slatiny u Mariánských Lázní a Teplé, nad Kynžvartem, u Slavkova a j., naproti tomu v Krkonoších a Orlických horách jsou slatiny poměrně skrovné (v Krkonoších na hřbetě horském od Nového Světa až k Labskému dolu, v Orlických horách břehy při horním toku Divoké Orlice), v Jizerských horách známa jest »Jizerská louka«, v Českém Lese vyskytují se slatiny hlavně v Tachovsku a Plansku, na Českomoravské planině na vrchovisku Chrudimky, Doubravy a Sázavy mezi Vojnovým Městcem a Žďárem, v jižních pak Čechách v tertiérní pánvi třeboňské.
Vodstva v Čechách stále ubývá. Nejen že vypuštěno mnoho rybníků (Bohdanečské rybníky v rozloze 5636,3 ha) a mnohé prameny i potoky, které při katastrálním vyměřování měly ještě dostatečné množství vody, zanikly, nýbrž i sama vodnost českých řek bývala před časy mnohem značnější, nežli jest za našich dnů, zejména za nízkého stavu vody; rozloha vodstva českého, která katastrálním vyměřením zjištěna na 1,28% rozlohy zemské, udává se nyní pouze na 0,9%. Smutným zjevem jest, že rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším stavem vody neustále vzrůstá, zhoubné povodně vzmáhají se na jedné straně a příliš nízký stav vody zase škodí na straně druhé. Příčinu toho hledati dlužno hlavně v mýtění pohraničních lesů i hvozdů, jakož i odlesňování výšin vnitročeských, jež tvoří rozvodí mezi jednotlivými řekami; vždyť dle udání Kořistkova z r. 1879 byla ve 30 letech vymýtěna 3% vší rozlohy lesní a nahrazena pouze 0,9%. Tu nezbývá, leč soustavné a vytrvalé zalesňování veškerých výšin a hřbetů horských, všech úbočí a strání skalních, ano i veškeré půdy do jistého stupně sklonu. Neméně blahodárný vliv na vytvoření vláhy zemské měly rybníky, které v čas velké vody přebytečnou vodu potoků v sebe pojímaly a za sucha opět ji propouštěly k zavlažování luk neb udržení stálé vody pro mlýny a závody; ve vypouštění rybníků tedy dlužno pro úbytek vodstva českého hledati původ právě tak, jako v mýtění lesů.
Peithner, Beschreibung der böhmischen Flüsse nach ihrem Ursprung und Laufe bis zum Austritt in fremde Länder (Praha, 1871); Kořistka, Terén a poměry výšek ve Středohoří (Archiv pro výzkum Čech I., t., 1870); Terén a poměry výšek hor Jizerských a Krkonošských (Archiv pro výzkum Čech, t., 1877); Krejčí a Wenzig, Der Böhmerwald (t., 1860); Wilkomm, Der Böhmerwald und seine Umgebungen (t., 1878): Krejčí a Feistmantel, Orografický a geotektonický přehled území silurského ve středních Čechách (Archiv pro výzkum Čech sv. V., t., 1885); Augustin, Povodeň v Čechách r. 1890 (t., 1891); Über die Schwankungen des Wasserstandes der Moldau (t., 1891); Gallaš, Upravení řek v Čechách a jeho význam v ohledu národohospodářském (t., 1871); Plenkner, Uplavnění řek methodou kanalisační se zvláštním zřetelem na řeky české (t., 1887); Vála, Vodní cesty v Čechách a na Moravě (t., 1881); Reiter, Stav vody na Vltavě v l. 1845–76 (Zprávy spolku archit. a inž. v král. Čes., t., 1881); O nutnosti regulace a uplavnění řek v zemích koruny české (Zprávy arch. a inž. v král. Čes., t., 1881); Vodní cesty v Čechách s ohledem k projektovanému průplavu Labsko-Dunajskému (Zprávy arch. a inž. v král. Čes., t., 1884); Kašpar, O úpravách vodních v Čechách se stanoviska všeobecného a zemědělského (Archiv zemědělský na r. 1888); Palacký, Vodopis Evropy (Zeměp. Sborník na r. 1888, t., 1888); Harlacher, Hydrometrische Beobachtungen (výroční publikace hydrografické kommisse pro král. České, v níž nyní pokračuje hydrometrické od. dělení zemědělské rady); týž, Die Messungen in der Elbe u. Donau (Lipsko, 1883); Hydrogr. Karte d. Königr. Böhmen v měř. 1:500.000 (Praha, 1878); Deutsch, Regulierung der Moldau an der Teufelsmauer (Zeitschrift der öst. Ing.- u. Archit.-Vereines, Vídeň, 1875); Čížek, Právo vodní dle zák. 28. srpna 1870 pro král. Čes. (Praha, 1885); Pamětní spis o upravení a splavnění řek v král. Čes., vydaný Jednotou ku povzbuzení průmyslu v Čechách (t., 1883). p