Omladina a pokrokové hnutí/Opravy a vysvětlivky

Omladina a pokrokové hnutí Antonín Pravoslav Veselý
Doslov	Opravy a vysvětlivky

Údaje o textu
Titulek:	Opravy a vysvětlivky
Autor:	Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj:	VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí Online na Internet Archive
Vydáno:	Vlastním nákladem 1902. s. 466 – 467.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Omladina

Do textu knížky vloudilo se několik nemilých chyb; pouze dvě význačnější uvedu, ostatní opraví si laskavě čtenář sám. Na stránce 271 řádka 21. má býti místo „měšťáckým obětěm“ správně „nešťastným obětěm“. Na stránce 252, řádka 6., má býti místo „tři opatřovali si“ správně „hoši opatřovali si“ atd. Mnohý zajisté pozastaví se nad neobvyklými a zkomolenými výrazy v některých kapitolách. Je to hantýrka trestnic, kterou tím chci znázorniti. Bylo mně líto, že jsem nemohl nikde najíti podobizny zemřelých: Fr. Dudy a K. Kukly. Proto budou v knížce této scházeti. Na stránce 47. píši o přinesení „Rudého praporu“ do Čech. Dle názoru jiných zanesen do Prahy Poláky až o prvém pokrokovém sjezdě r. 1892. Dle interpelace posl. soudruha Daszynského ve 40. schůzi XVl. zasedám rady říšské ze dne 3. března 1900 zní tato báseň B. Czerwiňského takto:

Rudý prapor.
Pryč s tyrany a zrádci všemi,
nechť zhyne starý, podlý svět,
my nový život chcem' na zemi,
[v němž nesmí býti žádných běd].

Dále jen, dále jen vznesme zpěv,
náš prapor vlaje nade trůny,
nese on pomsty hrom, lidu hněv,
volnosti seje zjev
a rudě do krvava plaje:
[je na něm pracovníků krev].

Krev naše, prolévaná katy,
my oplýváme slzami,
však přijde jednou den odplaty,
[kdy potom budem' soudíc my].
Dále jen atd.

Ať staří lotři, noci děti,
chtí navázat strhanou nit,
co zlé, to musí pomíjeti,
[co dobré, věčně musí žít].
Dále jen atd.

Nuž, spějme, bratři, ruku v ruce,
v šik mocný, svorný jako proud,
jak veletok, jenž proudí prudce,
[cíle musíme dostihnout].
Dále jen atd.

Ještě jednu píseň v pokrokovém hnutí velmi rozšířenou dlužno uvésti. Je to slovenská „Kto za pravdu horí“. Obsah její jest následující:

Kto za pravdu horí v svätej obeti,
kto za ludstva právo život posväti,
kto nad krivdou biednych slzu vyroní —
tomu moja piesen slávu zazvoní.
 
Keď zahrmia dela, orel zaveje,
za svobodu milú krv kto vyleje,
pred ohnivým drakom vlast kto zacloní,
tomu moja piesen slávu zazvoní.

Kto si stojí slovu, co priam shrkne svet,
komu nad statečnosť vence v nebi niet,
koho dar nezvedie, hrozba neskloní —
tomu moja piesen slávu zazvoní.

Píseň tato zpívána byla zejména při pohřbech.