Omladina a pokrokové hnutí/Byl tajný spolek „Omladina“, nebo nebyl?

Omladina a pokrokové hnutí Antonín Pravoslav Veselý
Poslední události v Čechách. Výjimečný stav	Byl tajný spolek „Omladina“, nebo nebyl?	Vyšetřovací vazba

Údaje o textu
Titulek:	Byl tajný spolek „Omladina“, nebo nebyl?
Autor:	Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj:	VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí Online na Internet Archive
Vydáno:	Vlastním nákladem 1902. s. 229 – 234.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Omladina

Psal jsem až dosud své vzpomínky bez ohledů nahoru i dolů, pravdivě, nic nevynechávaje, nic nezkroutiv a nic nezatajiv. Doufám proto, že i v této kapitole, která je vlastně téměř úplným vyvrácením obžaloby c. k. státního zástupce, bude mi věřeno. Rozmach pokrokového hnutí v literatuře i ve veřejném životě nebyl jistě, vhod těm kruhům, proti kterým ono čelilo. Povážlivé demonstrace naplňovaly je přirozeně nepokojem. Strach má velké oči a proto i zde domnívaly se viděti za nimi něco, co ve skutečnosti za nimi nebylo: tajný spolek.

Hledala se pohnutka k zakročení a našla se. Zloděj Legner byl k tomu dobrý. Patrně vlivem suggesce z jistých, dobře známých míst, najednou již dne 7. srpna 1893 vypovídal, že je v Praze tajný spolek »Omladina« s jednou partou se 100 a s jednou partou se 300 členy. Vůdcové jeho prý jsou J. Stránský a J. Zdeborský, členové spolku nosí prý duté hole s dýkami atd. C. k. státní zástupce tak daleko se zapomněl, že bral jeho nesmyslné blábolení za bernou minci, ačkoli ani jméno Stránského ani jméno Zdeborského nikomu a policii zvláště nebylo známo. Zloděj, který chtěl těmito výpověďmi zmenšit trestnost vlastních skutků, dal na cizí popud základ k vyšetřování mnoha nevinných osob pro tajný spolek »Omladinu«... Nejsměšnější je, že se c. k. státnímu zástupci i dle výroku žaloby »nezdají výpovědi jeho (Legnerovi) naprosto spolehlivými« a přece na nich budoval žalobu... C. k. státní zástupce prohlásil také ve svém spise, že na venku v Liberci, v Mostě, na Kladně, v Plzni, v Mladé Boleslavi atd. skrývají se pode jménem zákonitých spolků »Omladin« filiálky tajné ústřední společnosti »Omladina«. Proč tedy nebyly tyto spolky rozpuštěny a jejich členové zatčeni, když si tím byl tak jist? Úhrnný počet členů »Omladiny« byl prý 720 osob. A vzdor této vševědoucnosti c. k. státního zástupce bylo jich odsouzeno pouze 76!...

Druhým, pro obžalobu nejzávažnějším svědkem byl Rudolf Mrva. Kdo byl tento svědek? Byl duševně i tělesně chorobný člověk. Zrůdný hrbáček postavou, poblouzněný romantik myšlením. Říká se: ve zdravém těle zdravý duch. Rudolf Mrva však obého postrádal. Chodil jsem s ním do školy a znal jsem ho proto osobně. Svým zevnějškem stal se posměváčkům předmětem uličnických alotrií, svým nitrem nořil se v nejsensačnější krváky. Na suché pláni nemohou růsti lahodné plody. Tak i zde: zkažená fantasie, v skomírajícím těle ukrytá měla své následky: Rudolf Mrva založil »Podzemní Prahu«, sdružení několika hochů okolo 14 let, s nimiž kul nesmyslné plány a prováděl hlouposti. Po jejím prozrazení Rudolf Mrva neustal. Toužil po slávě a vlivu za každou cenu, třeba tak problematických, jakým se těší znamenití detektivové Hynkových románů... Rok 1893 měl mu vyhověti do sytosti... V tu dobu klesal také obchod, který se svojí pěstounkou vedl. Bylo třeba záchrany, nových pramenů výživy, uchycení se někde .... Která z obou příčin vedla jeho kroky na policejní řiditelství?... či snad obě? ... Těžko mluvit tam, kde události skryty jsou neproniknutelnou rouškou tajemství, ale kdyby napsal své zápisky pan vrchní komisař Olič, jistě bychom se pravdy dopátrali...

Nutno zatím spokojiti se s přesvědčivými pravděpodobnostmi. Rudolf Mrva ocitl se tedy mezi těmi, kteří zevrubně vypočítávali členy »Omladiny« a její účel. Zobrazil její složení následovně:

»V důvěrné schůzi volen byl od soudruhů »palec«, tento volil si čtyři »prsty«, »prsty« opět volí druhý »palec« a tento představí se prvnímu. Druhý »palec« volí opět čtyři »prsty«, tyto zase »palce« atd. První »palec« zná tudíž všechny »palce«, ostatní »palce« však se navzájem neznají; z prstů znají se vždy jen asi čtyři, kteří jsou pod »palcem« společným. Všechny akce »Omladiny« řídí první »palec«, jenž odpovídá diktátoru (u Mazziniho: centurio). Tento uvědomuje ostatní »palce« o všech zamýšlených podnicích. »Palce« velí »prstům« jim podřízeným, a tito opět členům »Omladiny« jim přiděleným. »Palce« a »prsty« tvoří dohromady »ruku«. Každému prstu je přiděleno 10 členů »Omladiny«. Určitý počet »palců« a »prstů« s kroužky těmito po 10 členech podřízenými tvoří jednu »centurii«. Úřad »palců« není stálý; »palce« a »prsty« občas v důvěrné schůzi se sestavovaly znovu.«

Povím, kde vzal Rudolf Mrva tuto svoji popletenou organisaci, která v Čechách naprosto neexistovala. Vypůjčil si od svého kamaráda Em. Hocha román K. Sabiny pod názvem »Oživené hroby«, kde je její plán. Zní:

»V každém odboru bylo pět výborů, mezi nimiž hlava sekce. Centurio (u Mrvy: diktátor) stál nade všemi sekcemi a neznal jej nikdo mimo nadřečené čtyři náčelníky, jižto spolu činili ústřední výbor. Ani členové ,sekcí se mezi sebou neznali atd. ... V organismu stala se již změna ta, že se »sekce« rozpadnou na »ruce« po pěti »prstech« a že těchto pět se mezi sebou znáti mohou.« (Tyto prsty měly svůj »palec«.) »Ruka« je proto, aby bylo všech pět »prstů« pohromadě, až jich bude potřebí. »Palec« potáhne ostatní »prsty« za sebou. Kde se pět »palců« sejde, tam bude sekce, kde čtyři sekce, tam centurie.«

To je organisace přívrženců Mazziniho v ltalii. Že Mrvova organisace »Omladiny« vybájena byla podle ní, o tom svědčí: 1. Že Mrva knížku »Oživené hroby« vskutku četl, za 2. že se poprvé v jeho organisaci, dle organisace Mazziniho objevuje slovo: centurie, které ani u organisace v klubu svobodomyslných poslanců, ani u organisace neodvislých socialistů užíváno nebylo. Mrva pouze se spletl, že centuriím přidělil 10 mužů, kdežto dle Mazziniho skládaly se z 20 mužů. Zde je dle mého pevného přesvědčení počátek organisace. která byla c. k. policií hozena pokrokářům na krk. Fantasie Holzbachovy, z nichž c. k. státní zástupce předl opět další fantasie, neměly žádnou cenu. Tajuý spolek »Omladina«, který si Rudolf Mrva vybásnil a jehož domnělou existenci policie s takovou horlivostí fedrovala, ve skutečnosti však nebyl. Všichni obžalovaní byli naprosto nevinni. l tajné kroužky, které jsem z předu popsal, již dávno vzaly za své. Nejvážnější z nich, scházející se v klubu svobodomyslných poslanců, vůbec ještě žádnou činnost ani nevyvinul! V jeho středu bylo však jenom sedm z těch, kteří byli při »Omladině« zatčeni. Ostatní zatčeni nebyli. Připustíme-li že byl »Omladinou« míněn, pak spáchán byl veliký justiční — mírně řečeno — přehmat, — jelikož odsouzeno bylo mimo sedmi jeho členů ještě šedesát devět osob, které s ním neměly nic společného a v jakémkoliv tajném spolčování byly naprosto nevinnými. Jak těmto šedesáti devíti osobám při zřejmé křivdě a nespravedlnosti, na ně vinou c. k. úřadů dolehajícími, býti musilo, domyslí si každý, zejména když jednotlivci z nich, jako K. Kukla, R, Malina, F. Šrekr, J. Hlad, J. Peroutka atd. žalováni a odsouzeni byli jenom pro své účastenství v domnělém tajném spolku na mnoho měsíců.., čím byl vinen Kuneš, který své trestné činy teprve ve vazbě ze zlosti a dlouhé chvíle spáchal?.... Připustím ještě, že mnozí dopustili se jednotlivých přestupků zákona, jako demonstrací atd. Ale většina nebyla vinna ani tajným spolčováním, ani jinými zločiny! Dostala se do procesu »Omladiny« jako Pilát do Créda. Na udání R. Mrvy, který své členy »Omladiny« rekrutoval se svých známých, bez ohledu na jejich nevinnu a jakost, c. k. policie zatýkala kde koho. Přidala k zatýkaným každého, kdo se jí zdál podezřelým. Výběr děl se namátkou. Sehnáni dohromady s úžasnou lehkomyslností lidé, kteří se jakživi neviděli... Sám neznal jsem dvě třetiny zatčených!.... U trestního soudu shledal se pokrokář s neodvislým socialistou, mladočech se sociálním demokratem. A ti všichni měli být členy jednoho spolku!... A. súčastnil se třeba jediné zákonité schůze dle § 2. shrom. zák. a — byl zatčen. B. súčastnil se třeba desíti podobných schůzí a zůstal spokojeně nerušen doma. C. k. policie zatýkala jen koho chtěla, ač tímtéž právem a o nic méně důvodněji mohla zatknouti ještě sta nevinných občanů. Takovým způsobem vznikl proces tajného spolku »Omladina«, který nadělal v Čechách i v cizině tolik hluku...