Olomoucké povídky/Tuto sě píše jiný div a velmi pěkný o jednom knězi nábožném.
Olomoucké povídky | ||
Tuto sě píše o jednom rytieři rozprávka. | Tuto sě píše jiný div a velmi pěkný o jednom knězi nábožném. | Tuto sě píše rozprávka o jednom mládenci velmi pěkná. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Tuto sě píše jiný div a velmi pěkný o jednom knězi nábožném. |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Petrů, Eduard [ed.]: Olomoucké povídky. Příspěvek ke studiu vývoje staročeské zábavné prózy Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1957 |
Licence: | PD old 140 |
V franské zemi přihodilo sě, že jeden kněz v noci den božieho narozenie jdieše ze vsi do města, aby mohl nábožně mši svatú slúžiti a nábožně na jitřní pobyti. I přihodilo sě, že potkal na cestě jednu ženu, ana sě béře po cestě. I učinil s ní smilstvo. A když přišel do toho města, i počel mši slúžiti. A když vzal tělo božie a jeho svatú krev chtěl přijímati, přišla holubička z nebes přestkvúcie i vypila tu drahú krev z kalichu. Potom vzemši tu [obět] drahú, to jest tělo božie, do nebeského královstvie donesla. I stalo sě jest, že ten kněz, dokonav tu mši, nepřijímal jest těla božieho ani jeho drahé krve.
A když počel týž jistý kněz druhú mši slúžiti, týmž obyčejem sě jemu přihodilo. A když počel třetí mši slúžiti, takovým obyčejem sě jest jemu přihodilo, že táž holubička, přišedši z nebes, tělo svaté Jezukristovo unesla do nebes a krev jeho vypila. A když ten div uzřel ten kněz, přijide k druhému knězi s velikým pláčem a s skrúšeným srdcem i poče ten svój hřiech vyznávati, prosě od něho rozhřešenie. Kterýžto kněz přikázal jemu, aby inhed slúžil mši, chtě jeho zkusiti, právě-li sě jemu svých hřiechóv vyznal.
I počel opět ten kněz slúžiti. A když opět chtieše tělo božie a krev boží přijímati, přiletěla holubička z nebe, nesúci s sebú opět tu předrahú obět těch tří mší, kterúž byla tomu knězi odjala. I krev předrahú v kalich jest vlila. A tepruv ten kněz uzřev ten div, i počal to obé přijímati, děkuje pánu bohu. I povědě to zpovědlníkovi jeho, aby jeho přijal do kláštera. Jemužto odpověděl jest: »Jdiž do špitálu a v tom buď žív nábožně a chudým a neduživým tu posluhuj.«
A on k tomu svoliv i šel do špitála a tu slúžil pánu bohu až do smrti.