Údaje o textu
Titulek: XIX.
Autor: Karel Čapek
Zdroj: ČAPEK, Karel. Hordubal; Povětroň; Obyčejný život. 19. vyd. Obyčejného života. Praha : Československý spisovatel, 1985. 420 s. Spisy, sv. 8.
Městská knihovna v Praze (PDF)
Vydáno: ČAPEK, Karel. Hordubal ; Povětroň ; Obyčejný život. Praha : Československý spisovatel, 1985
Licence: PD old 70

Konec války, konec monarchie; zatímco žena plačtivě posmrkávala (u ní to bylo v rodě, ta služba císaři pánu), dostal jsem z Prahy výzvu, abych šel do nového ministerstva železnic a věnoval své vynikající zkušenosti organizaci drah mladého státu. Vzhledem k těm vynikajícím zkušenostem jsem poslechl; mimoto mé nádraží za války tak sešlo, že mi nebylo těžko odejít.

To tedy je poslední odstavec obyčejného života. Byl jsem od svých dvaadvaceti let u dráhy, a byl jsem u ní rád; našel jsem tam svůj svět, svůj domov a hlavně uspokojení, že dělám něco, co dobře a spolehlivě dovedu. A nyní jsem byl povolán, abych znovu užil zkušeností toho celého života. Tak vida, nebyly nadarmo. Znám to všechno tak dobře, od odstřelování skal a stavění trasy, od poslední stanice na světě a dřevěné boudy lampářovy po zmatek a vřavu velkých nádraží; znám nádražní haly podobné skleněným zámkům a staničky v polích, vonící rmenem a řebříčkem; červená a zelená světýlka, zpocená těla lokomotiv, semafory, signály a nárazy kol na výhybce; nic nebylo nadarmo, všechno se sčetlo a slilo v takovou jednotnou a rozsáhlou zkušenost; rozumím železnicím, a to rozumění, to jsem já, to je můj život. Teď je tu všechno, co jsem žil, pohromadě v mé zkušenosti; mohu jí znovu a plně využít, a to je, jako bych znovu prožíval svůj život v jeho součtu. Cítil jsem se ve svém novém úřadě - nemohu říci šťastný, na to tu bylo příliš mnoho chaosu, ale na svém místě. Byl to obyčejný, ale celý a svým způsobem dovršeny život; a když se nyní dívám nazpátek, vidím, jak se ve všem, co bylo, uskutečňoval jakýsi pořádek nebo zá…[red 1]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Takto uprostřed věty ukončil Karel Čapek XIX. kapitolu sám. Viz též např.: MUKAŘOVSKÝ, J. Významová výstavba a komposiční osnova epiky Karla Čapka. Slovo a slovesnost. Roč. V, č. 1939, s. 119. Dostupné online