O statcích a pracích nehmotných/28
| O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger | ||
| 27 | 28 | 29 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | § 28 |
| Autor: | František Ladislav Rieger |
| Krátký popis: | O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství |
| Zdroj: | RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive |
| Vydáno: | Praha, Fr. Řivnáč 1850 |
| Licence: |  PD old 70 |
Ze všech těchto úvah vyplývá pro nás naučení, že ony mnohotvárné práce, jež Smith a stoupenci jeho za nevýrobné prohlásiti chtějí, k blahobytu společenstva lidského přispívají a že by odpadnutím některých v pořádku světa nastoupil zmatek aneb aspoň bolestná mezera se objevila. Ne velmi rozvážená je námitka některých, s níž se i sám Say srozuměn býti zdá,[1] že rozmnožení služebníků, advokátů, úředníků, vojáků a podobných zaměstnání je na újmu národního bohatsví. Ovšem pakliže rozmnožení toto převyšuje skutečnou potřebu, pak se ukazuje býti mařením času, s nímž je spojeno nevýrobné trávení statků a odvrácení mnohých sil od užitečné výroby. Najdeli se kdo, nejsem to zajisté já, abych zastával vydržování příliš velikých vojsk, kterýmž nyní bohužel téměř všecky vlády europejské, vyjma snad jediné Švejcary a Švédy, nesnesitelná břemena na lid berně platící uvalují a sebe i potomstvo do dluhů uvrhují, ba některé státy patrně na mizinu přivádějí. — Bůh mne také chraň, abych snad měl žádati rozmnožení processů, aby více advokátů býti mohlo, vim zajisté, jak velice všecko to je proti dobrému národnímu hospodářství. Ale rovnou měrou museli bychom pokládati za umenšení národního bohatství, kdyby se postavilo pro dílnu některou stavení za 100.000 zl. tam, kde by stačil dům za 50.000, a kdyby se zapřáhlo 10 koní tam, kde by byl jeden dobře vystačil. Bylo by zajisté bláznovstvím, rozmnožovati zákony a úřady k vůli rozmnoženi úřadníků a zvětšovati vojsko nad potřebu, rovněž jako by byl nerozum, vésti silnice v oklikách a přes hory, pro rozmnožení vozotajů nebo pro ochranu osení proti drůbeži, postaviti zeď na dva lokte šířky.
Každá práce přináší nějaký užitek, každá přispívá nějakým způsobem k výrobě. Nevýrobným je jen zahaleč; ale práce není nevýrobná — leda práce bláznova anebo práce toho, kterýž vyvodí statky, jichž cennost je menší než cennost práce nákladu vynaloženého: jako fabrikant, kterýž vyrobuje věci, po nichž není poptávky a jež pak musí prodati pod cenou výrobní. — S tou výjimkou přisvědčím slovům Rossiho: Désormais la réunion du mot travail et du mot improductif est un non-sens. (To jest: od nynějška pokládáme za nesmysl mluviti o práci nevýrobné.)
Žádoucí souhlas mezi potřebami a žádostmi lidskými a prostředky k jich zadostučiuění — všeobecné bohatství a blahobyt člověčenstva dá se dosíci jen souměrným a současným postupem všech prací užitečných a rozmnožením jich výtvorů. Slavný, blahodárný dojem orchestru nepozvedne se nesmírným rozmnožením některých nástrojů; jen působením každého jednotlivého v pravý čas, na svém místě dle přirozenosti své, jen současným a souměrným rozmnožením všech, docílí a povznese se pravá harmonie!
- ↑ De la naturo des products immatériels il résulte qiťon ne saurait les accumuler, et qu'ils ne servent point á augmen- ter le capital national. Une nation ou il se trouverait une foule de musiciens, des prětres, ďemployés pourrait étre une nation fort divertie, bien endoctriné et admirablement bien administrée; mais voilá tout. (To je ale ovšem něco a mnoho v kapitole výroby.) Son capital ne recevrait de ces hommes industrieux, aucun accroisscment direct, parce que ieurs produits seraint consommés a mesure qu'ils serain crées. Say. II. díl. str. 160.