Nová Evropa : stanovisko slovanské/12.

Nová Evropa : stanovisko slovanské Tomáš Garrigue Masaryk
11.	12.	13.

Údaje o textu
Titulek:	12. Každá národnostní otázka problémem zvláštním
Autor:	Tomáš Garrigue Masaryk
Zdroj:	MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vydání. Praha : Gustav Dubský, [1921]. S. 99–100. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1920
Licence:	PD old 70

22. Každá národnostní otázka je samostatným zvláštním problémem, vyžadujícím znalosti daných poměrů. Nelze toto methodické pravidlo vyzvednout dost důrazně. Spravedlivost k druhým národům vyžaduje znalosti jejich problémů; a právě v tomto oboru je opravdové znalosti jazykové a národnostní otázky mezi politiky a státníky v Evropě příliš málo.

Obsah národnostních sporů je velmi složitý. Někde hraje poměrně větší roli otázka jazyková, jinde je v popředí problém politický, ale mohou být oba problémy sloučeny; Čechové na př. vedou boj jazykový, ale také politický, dovolávajíce se svého historického práva na samostatný stát. Stejně Poláci nedovolávají se pouze etnografického principu, nýbrž také práva historického; naproti tomu Irové otázky jazykové téměř neznají, tam spor je více náboženský a politický. Jinde stojí v popředí otázky hospodářské atd.

Národnost vyjadřuje se netoliko jazykem, nýbrž celou kulturou — věda a filosofie, právo a stát, mravnost a náboženství, umění a technika, zvyky a obyčeje různí se podle národností; také otázka rasy má důležitost. Proto se národnostní rozdíly u různých národů pociťují a určují nestejně. Ne všichni národové jsou už stejně uvědomělí a odhodlaní hájit své národnosti a jejího kulturního obsahu proti národnosti jiné; proto na př. bolševický návrh míru obsahuje zásadu, že stupeň rozvitosti a vzdělanosti, resp. zaostalosti nezmenšuje práva na sebeurčení. Při takové složitosti problému lze říci, že je tolik národnostních otázek, kolik národů a minorit — není jedné šablony na třesení všech národnostních otázek.